Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Az 12/2014 - 46

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou ve věci žalobce: B. A., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky, poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 10. 2014, č. j. OAM-491/ZA-ZA15-ZA15-2014,

t a k t o :

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žalobce n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím žalovaného ze dne 9. 10. 2014, č. j. OAM-491/ZA-ZA15-ZA15-2014 rozhodl žalovaný o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany tak, že žádost je nepřípustná podle ust. , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o azylu“). Řízení o udělení mezinárodní ochrany se podle citovaného zákona zastavuje. Státem příslušným k posouzení podané žádosti podle článku 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (dále též „Nařízení Evropského parlamentu a Rady“), je Rakouská republika.

Žalobou ze dne 20. 10. 2014 doručenou Krajskému soudu v Brně dne 30. 10. 2014 se žalobce domáhal zrušení přezkoumávaného rozhodnutí, které napadl v celém rozsahu výroku s odůvodněním, že správní orgán v řízení porušil ust. , a , (dále též „ “), neboť rozhodnutí není v souladu se zákony a mezinárodními smlouvami, správní orgán nezjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a nepřihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo. Žalovaný shledal jako zemi příslušnou k posouzení jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany ………….., neboť žalobce podal žádost o mezinárodní ochranu v ……………… a to ve dnech 27. 9. 2012 a 11. 6. 2014. Žalovaný při svém rozhodování postupoval podle článku 3 odst. 2 Dublinského nařízení. Žalobce se domníval, že se správní orgán dostatečně nezabýval možností převzetí zodpovědnosti za posouzení jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany ve smyslu ust. Nařízení Dublin. III. Nezohlednil, zda v případě jeho návratu do ………… mu nehrozí vyhoštění do země jeho původu, kde mu hrozí zacházení v rozporu s článkem 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluvy“). Zemi svého původu opustil z toho důvodu, že se účastnil demonstrací jako člen politické strany ……., které začaly dva měsíce před jeho odjezdem. Policie u demonstrantů následně prováděla domovní prohlídky. V případě, že již bylo o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany v ….. pravomocně rozhodnuto, hrozí, že bude v případě návratu do …..vyhoštěn do …., kde se obává jednání v rozporu s článkem 3 Úmluvy.

Žalovaný v písemném vyjádření popřel oprávněnost podané žaloby, která neprokazuje nezákonnost výroku napadeného rozhodnutí správního orgánu. Ze záznamu o výsledku porovnávání otisku prstů v systému EURODAC jednoznačně vyplynulo, že podal žalobce žádost o mezinárodní ochranu v …………, a to ve dnech 27. 9. 2012 a 11. 6. 2014. Dne 3. 10. 2014 obdržel správní orgán informaci, že …… uznala svou příslušnost k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu žadatele o udělení mezinárodní ochrany. Žalovaný neshledal důvod pro aplikaci článku 17 Nařízení Dublin III, neboť toto je diskrečním oprávněním a je na správním orgánu, zda jej použije nebo nikoli. V situaci, kdy členský stát tohoto oprávnění nevyužije, není povinností správního orgánu, který ve věci rozhoduje, tuto okolnost ve svém rozhodnutí výslovně odůvodňovat. Dále zdůraznil, že v rámci Dublinského řízení dochází k akceptaci ze strany dožádaného státu, tj. dotčena osoba není odsunuta z území ČR na základě jednostranného právního úkonu. Žalovaný poukázal na okolnost, že v případě Rakouské republiky se jedná o zemi, která je považována za bezpečnou zemi původu. Poukázal na Protokol o poskytování azylu státním příslušníkům členských států Evropské unie, který je s ohledem na článek 51 Smlouvy o Evropské unii její integrální součástí a který zejména stanoví, že s ohledem na úroveň ochrany lidských práv a svobod v členských státech EU jsou tyto navzájem považovány jako bezpečné země původu pro všechny právní a praktické účely. Za bezpečnou zemi původu je třeba považovat i …………, neboť ve vztahu k tomuto státu nenastal žádný z případů uvedených pod písmeny a) až d) Protokolu o poskytování azylu státním příslušníkům EU. V případě ………… se tedy jedná o zemi, kde žalobci nehrozí nebezpečí plynoucí z porušení ustanovení mezinárodních závazků a právě v tomto státě má žalobce možnost uvést všechny okolnosti svého případu, dovolat se všech důkazních prostředků a využít právní nástroje, poskytované mu v souladu s evropskými předpisy a vnitrostátním právním řádem …….. Na základě výše uvedeného žalovaný byl přesvědčen, že rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem, a proto žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu navrhl zamítnout.

Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice dne 30. 9. 2014 s odůvodněním, že ………. opustil v srpnu r. 2014 z důvodu toho, že se účastnil demonstrací, jako člen politické strany ……….. Policie následně u demonstrantů měla dělat domovní prohlídky, několik členů strany bylo zadrženo. Má obavu z návratu, neboť v případě další účasti na demonstraci by ho mohla policie zadržet, mohla by střílet do demonstrantů, jeho život by tak byl ohrožen. V ČR chtěl zůstat do doby, než se situace v ……….. uklidní, pak by se možná vrátil.

Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání vzhledem ke splnění zákonných podmínek podle

Právní názor Krajského soudu v Brně:

V řízení podle části třetí Hlavy druhé, dílu prvního přezkoumává soud napadené výroky rozhodnutí správního orgánu v mezích žalobních bodů a z těch hledisek, které žalobce v podané žalobě uvede, přičemž vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( a 2, věta první ).

Pokud jde o žalobní body vytýkající žalovanému porušení vyjmenovaných právních ustanovení , nemůže soud žalobci přisvědčit. V řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany řádné zjištění skutkového stavu věci spočívá především v tom, že žadateli je dána možnost podat úplnou a pravdivou výpověď o důvodech, které jej vedly k opuštění vlasti. Žalobci byl poskytnut dostatečný prostor, aby uvedl vše, co považuje za důležité pro rozhodování o žádosti, otázky, na které odpovídal v rámci žádosti, mu byly kladeny takovým způsobem, aby byly objasněny všechny relevantní skutečnosti. Žalovaný ve věci provedl dostatečné dokazování, jehož rozsah byl určen skutečnostmi tvrzenými žalobcem. Rozhodnutí bylo srozumitelné a přesvědčivě odůvodněné, žalovaný se zabýval všemi rozhodnými skutečnostmi, vyhodnotil všechna tvrzení žalobce, relevantní z hlediska použitých ustanovení zákona o azylu, dále s přihlédnutím k článku 3 odst. 1, odst. 2, článku 8, článku 9, článku 10, článku 11, článku 12 odst. 1, článku 13 odst. 1, článku 14 odst. 1 a článku 15 Nařízení Evropského parlamentu a Rady. V souladu s článkem 11 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 2725/2000 byly žalobci sejmuty otisky prstů a poslány do systému EURODAC. Ze záznamu o výsledku porovnávání otisku prstů v systému EURODAC jednoznačně vyplynulo, že jmenovaný podal žádost o mezinárodní ochranu v Rakouské republice, a to ve dnech 27. 9. 2012 a 11. 6. 2014. Z dostupných podkladů bylo zjištěno, že žalobce požádal o udělení mezinárodní ochrany na území ……….. jako prvním členském státě Evropské unie a dále Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska, a proto je ………. příslušná k posouzení jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany a je rovněž povinna přijmout žalobce zpět na své území v souladu s postupem dle článku 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady. Žalovaný na základě uvedeného požádal dne 29. 9. 2014 ……….. o přijetí žadatele o udělení mezinárodní ochrany zpět na své území a posouzení žádosti o mezinárodní ochranu, kterou jmenovaný podal v ČR. Dne 3. 10. 2014 obdržel informaci, že Rakouská republika uznala svou příslušnost k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu žadatele o udělení mezinárodní ochrany. Na daný případ proto aplikoval článek 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady, dle kterého je členský stát příslušný k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu povinen přijmout zpět žadatele o mezinárodní ochranu, který podal žádost v jiném členském státě a dokončit posouzení jeho žádosti o mezinárodní ochranu. Jinými slovy, ………… je tak povinna přijmout zpět žalobce na své území a posoudit jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany.

Žalovaný ve věci správně postupoval dle § 10a písm. b) zákona o azylu, neboť žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná, je-li k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany příslušný jiný členský stát Evropské unie. Je-li žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná, pak se řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaví dle § 25 písm. i) citovaného zákona. Přesun žadatele z členského státu, kde byla žádost o azyl podána do příslušného členského státu, se provede po dohodě dotčených členských států v souladu s národními právními předpisy dožadujícího členského státu, jakmile je to z praktického hlediska možné, nejpozději však do šesti měsíců po vyslovení souhlasu s převzetím druhým členským státem, nebo po rozhodnutí o odvolání nebo přezkumu, pokud jím byl přiznán odkladný účinek. Vzhledem k tomu, že žalobce nebyl postupem žalovaného zkrácen na svých právech, postup žalovaného byl shledán zcela v souladu s platnou právní úpravou, soud žalobu proto jako nedůvodnou zamítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. Žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému žádné náklady řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 27. března 2015 JUDr. Eva Lukotková, v. r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení:

Barbora Zachovalová