Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

62 A 107/2013 - 71

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Krajský soud v Brně rozho dl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida

Rause, Ph.D. a soudc ů Mgr . Kateřiny Kopečko vé , Ph.D. a Mgr. Petra Šebka

v právní věci žalo bce: nejvyšší státní zástupce, se sídlem Jezuitská 4, Brno, proti

žalo vaném u: Energetický regulační úřad, se sídlem Masaryko vo náměstí 5,

Jihlava, za účasti: FVE Horní Libchava 1, s.r.o., se sídlem Hvě zdo va 1716/2b,

Praha 4, zastoupená Mgr. Ing. Tom ášem Němcem, advokátem se sídlem

Mas aryko va 8/10, Brno, o žalobě proti rozhodnutí Energetického regulačního úř adu

ze dne 2.12.2010, č.j. 13116-8/2010-ERU, a proti rozhodnutí Energetického

regulačního úřadu ze dne 20.7.2012, č.j. 07254-3/2012-ERU,

t a k t o:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhr adu nákladů řízení.

III. Žalo vanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[OBRÁZEK]- 2 -

O d ů v o d n ě n í:

Žalobce se žalobo u ve veřejném zájmu domáhá zrušení rozhodnutí

žalo vaného ze dne 2.12.2010, č.j. 13116-8/2010-ERU, kterým byl a osobě

zúčastněné na řízení udělena licence č. 111017588 na výrobu elektřiny se vznikem

oprávnění a termínem zahájení licencované činnosti ke dni právní moci tohoto

rozhodnutí (2.12.2010) na dobu 25 let. Žalobce se též domáhá zr ušení rozhodnutí

žalo vaného ze dne 20.7.2012, č.j. 07254-3/2012-ERU, kterým bylo pře dchozí

rozhodnutí o udělení licence změ něno v údaji ohledně sídla osoby zúčastněné na

řízení.

I. Shrnutí podstaty věci

Žalo vaný ve s právní m říze ní zahájeném na žádost o udělení licence ze dne

27.10.2010 vedeném podle záko na č. , o podmínkách podnikání a o

výkonu státní správy v energetických odvět vích a o změ ně některých zákonů, ve

zně ní do 31.12.2010 (dále jen „ener getický zákon“), udělil osobě zúčastněné na

řízení licenci na výrobu elektřiny ve fotovoltaic ké elektrárně. Na základě této

licence vzniklo osobě zúčastněné na řízení o právně ní k výrobě elektřiny od

2.12.2010 na dobu 25 let. Sídlem osoby zúčastněné na říze ní byla „Pl zeň, Na

Roudné 443/18“, rozsah podnikání na základě licence byl vyme zen celko vým

instalovaným výkone m 1,998 MW, pro vozo vna byla vymeze na jako „FVE Horní

Libchava, k.ú. Horní Libchava, obec Horní Libchava, p. č. 1607, 1665/1“.

Na základě žádosti o změnu licence ze dne 10.7.2012 pak žalo vaný dne

20.7.2012 rozhodl o změně této licence; v údaji o držiteli licence (osobě zúčastněné

na řízení) bylo změně no sídlo „Pl zeň, Na Ro udné 443/18“ na „Praha, Nusle,

Hvě zdo va 1716/2b“.

Žalobce se nyní domáhá zrušení o bou těchto rozhodnutí žalobou ve veřejném

záj mu, jenž je podle jeho názoru dán přede vší m okolností, že licence byla udělena

bez to ho, že by pro její vydání byly splněny podmínky, a že rozhodnutí o změně

licence je rozhodnutím nepřezkoumatelným.

II. Shrnutí žaloby

Podle žalobce pro udělení licence nebyly splněny podmínky stano ve né

energetickým záko nem a pro váděcí vyhláškou k energetickému

Sb., o podrobnostech udělo vání licencí pro podnikání v energetických odvět vích

(dále jen „ “).

Pokud jde o rozhodnutí o změ ně licence, pak toto rozhodnutí formálně mění

celé půvo dní rozhodnutí o udělení licence, ze správního spisu vš ak nelze dohledat,

z jakých důvodů bylo takto rozhodnuto a jaké důkazy byl y pro ve deny, a změna

neplyne ani z „ko mpletní ho výroku“ (z něj nelze seznat, jak se rozhodnutí o změně

licence dotýká půvo dní ho rozhodnutí, zda jej celé nahrazuje anebo zda tak či ní jen

v rozs ahu, v němž bylo ve skutečnosti pro váděno řízení o změ nu licence).

[OBRÁZEK]- 3 -

Pokud jde o samotné rozhodnutí o udělení licence, to je podle žalobce

zatíženo vadami řízení s počí vajícími v tom, že žalo vaný neodstranil rozpory

v žádosti a licenci udělil i přes nejasnosti o skutečnostech rozhodných pro udělení

licence. Žadatel o licenci musí prokázat vlastnické nebo uží vací pr ávo

k energetickému zaříze ní a splnit finanční a technické předpoklady pro výkon

licencované činnosti. Energetické zařízení musí mít technickou úro ve ň odpovídající

právním předpisům a technickým normám. Žalo vaný byl nadto vázán žádostí, o níž

rozhodoval. Konkrétní vady řízení, jež udělení licence předcházelo, podle žalobce

spočívají v tom, že osoba zúčastněná na říze ní předložila zprávu o re vizi elektrické

instalace, z níž pl yne, že j ako místo instalace je uve deno „VÝSTAVBA

FOTOVOLTAICKÉHO SYSTÉMU v k.ú. Horní Libchava, parc. č. 1577/1, 1607,

1665/11“, což odpo ví dá údaj ům uve deným na žádosti o udělení licence, avšak

licence byla udělena s identifikací pro vozo vny po zemky parc. č. 1607 a 1665/1

(v k.ú. Horní Libchava). To neodpo vídá ani údajům vyplývajícím z kolaudačního

souhlasu vydaného Městským úřadem Česká Lí pa ze dne 30.11.2010, neboť tam

jsou pozemky identifikovány parc. č. 1607 a 1665/11.

Dále ze shora uve dené zpr ávy o re vizi plyne, že ve nko vní prostory mají

po vahu prostoru zvlášť nebezpečného, avšak osoba zúčastněná na říze ní nedoložila

stano vis ko Technické i nspe kce České republiky. Nadto se zpráva o re vizi t ýká

pouze elektrické instalace NN části foto voltaického systému. Pak žalo vaný nemohl

při rozhodování o udělení licence uzavřít, že osoba zúčastněná na říze ní doložila

splnění technických předpokladů k zajištění licencované činnosti.

Ze shora uve dených důvo dů tedy žalobce do vo zuje, že licence byla udělena,

ani ž pro to byly splněny po dmí nky a aniž by byl y ozřejměny rozpory v po dkl adech.

Rozhodnutí o udělení licence je nezákonné a rozhodnutí o udělení licence je

nepřezkoumatelné. Proto navr huje žalobce zrušení o bou rozhodnutí. Na s vém

procesním postoji setrval žalobce po celou do bu řízení před zdejším soudem.

III. Shrnutí vyjádření žalo vaného

Žalo vaný ve s vém vyjádření k žalo bě navr hl zamítnutí žalo by, ne boť pro

udělení licence byly splněny po dmí nky a rozhodnutí o změně licence není zatíženo

nepřezkoumatelností. V doplnění s vého vyjádření pak žalo vaný uvedl, že s ohledem

na systémová a personální opatření s podporou vl ády a prezidenta České republiky

k zajištění re vize licenčních s pisů, jejichž součástí je i podání žalo b nej vyššího

státního zástupce (tedy i této žaloby), po nechává posouze ní důvodnosti žaloby zcela

na úvaze so udu.

IV. Shrnutí vyjádření osoby zúčastněné na říze ní

Osoba zúčastněná na říze ní ve s vém vyjádření zpochybňuje veřejný zájem,

pro který byla žaloba po dána, věcně pak po kládá žalo bu za nedůvodnou. Stano visko

Tec hnic ké inspekce České republiky nebylo po vinnou náležitostí pro udělení

licence. Přestože osoba zúčastněná na říze ní disponuje re vizní zprávou i pro č ásti

[OBRÁZEK]- 4 -

VN foto voltaické elektrárny, její předložení t aké nebylo třeba pro udělení licence.

Jestliže jsou pak v rozhodnutí o udělení licence uvede na jiná parcelní čísla, jde o

administrativní pochybení žalo vané ho, které nemůže být důvodem pro zrušení

rozhodnutí o udělení licence. I rozhodnutí o změ ně licence bylo vydáno v souladu

se zákonem a jas ně z něj plyne jeho o bsah i rozsah pro vedených změn.

Osoba zúčastněná na říze ní tedy pokládá žalobu za ne důvo dno u. V doplnění

své ho vyjádření pak s voji ar gument aci doplnila a věc ně setrval a na s vém procesním

postoji po celou dobu říze ní před zdejším soudem.

V. Posouzení věci

Podle záko na č. , (dále jen

„s .ř.s.“) , je žalobu (proti rozhodnutí s právní ho orgánu) oprávněn po dat nejvyšší

státní zástupce, jestliže k jejímu podání shle dá závažný veřejný zájem.

Podle vět y pr vní může žalobu po dle až 3

oprávněný žalobce podat do tří let od právní moci rozhodnutí, nestano ví-li zvl áštní

zákon jinak, a nenabývá-li rozhodnutí právní moci, od doručení rozhodnutí

poslednímu účastníku, který proti němu mohl žalobu sám podat. Žaloba byla

podána dne 2.12.2013, žalobou napade né rozhodnutí o udělení licence nabylo

právní moci dne 2.12.2010, žalobo u napade né rozhodnutí o změně licence pak

nabylo pr ávní moci dne 14.8.2012. Žaloba tedy byla podána vč as.

Pokud jde o aktivní legitimaci a (další) podmínky říze ní o žalo bě, ty pokládá

zdejší soud ro vněž za s plně né. Aktivní procesní legitimace podle

nevyžaduje „prostý“ ( „j akýkoli “) veřejný zájem, nýbr ž „závažný“ veřejný zájem.

Zdůrazněním kritéria závažnosti se vyčleňují užší kategorie potenciálních případů

z širšího rámce dotčeného veřejného zájmu. Jak vyplývá z důvo do vé zprávy k ,

„…může tu jít o případy nepříliš časté, ale veřejností citlivě vnímané, například

tam, kde nezákonné rozhodnutí bylo dosaženo úplatkem a není tu již jiná právní

cesta, kterou by bylo možné takové rozhodnutí odstranit…“ (důvo do vá zpr áva

k návr hu zákona ze dne 15. 4. 2002, sněmo vní tisk č. 1080/0, digitální repositář

www.psp.cz). Smyslem této žaloby ne ní chránit soukromý zájem, ale ani každý

veřejný zájem, nýbrž musí být dána existence kvalifikované formy veřejného

záj mu, kterou je závažný veřejný zájem. Aktivní procesní legitimace proto má místo

v závažných případech, kdy bude skutečně s ohledem na závažný veřejný zájem

žádoucí podání této žaloby, byť to s amo o sobě ještě nepře dzname nává její

důvodnost a výsledek říze ní o ní. Judikatura správních soudů přitom dospěla

k závěr u, že úvaha nej vyššího státního zástupce, zda je ve věci dán závažný veřejný

zájem, nepo dléhá pře zkumu správními soudy. Podle rozsudku Nejvyššího správního

soudu ze dne 5. 11. 2007 ve věci sp. zn. , publ. pod č. 1455/2008 Sb.

NSS, je úvaha, zda je v konkrétní věci dán závažný veřejný zájem, vyhrazena

nejvyššímu státnímu zást upci ; záleží na nejvyšším státním zástupci, zda tohoto

své ho práva po dat žalobu v konkrétní věci z důvo du závažné ho veřejného zájmu,

který sám shledal, využije, jeho aktivní legitimace k podání tako vé žaloby je dána,

existence závažného veřejného zájmu je tím presumována (shodně Šimíček, V.,

- 5 -

Potěšil, L. a kol.: So udní řád s právní . Komentář. Nakl adatelst ví Le ges 2014, str.

574 a násl.). Žalobce tedy bezpochyby k po dání žalo by aktivně legitimován je, a to

bez ohledu na charakter a obsah jednotlivých jím upl atně nýc h žalobních bo dů.

Pokud jde v této souvislosti o obecné otázky řízení o žalobě ve veřejném

záj mu, jejichž zodpo vě zení je pak určující konkrétně ve vzt ahu k nyní posuzo vané

věci, pak zdejší soud, zčásti s ohledem na již uvede né, vyc hází z toho, že řízení o

žalo bě ve s mysl u neslouží k ochraně žádnýc h konkrétních

subjektivních veřejných práv, j ako je tomu v případě řízení o žalobě ve smyslu § 65

odst. 1 a 2 , kde soud zkoumá pr ávě míru a po vahu dotčení na subjektivních

veřejných pr ávech toho, kdo žalobu po dává a kdo o sobě t vr dí, že byl ro zho dnutím

správního orgánu dotčen na s vých s ubjekti vníc h veřejnýc h pr ávech. Institut zvl áštní

žalo by podle byl zave den k ochraně objektivního pr áva

(zákonnosti), a to ve specifických případech, kdy to vyžaduje (závažný) veřejný

zájem; tím je tento prostředek zcela mimořádným, což se nutně musí proje vit při

posuzo vání důvo dnosti žalo bních bodů, jež jsou v žalobě podle

upl atně ny.

Smyslem soudního přezkumu na základě takto podané žaloby ne ní a ani

nemůže být realizace neohraničeného do zoru nad absolutní správností postupů a

rozhodnutí s právníc h orgánů, ani tu správní soud není od toho, aby se v tomto typu

řízení metodicky vyj adřo val k tomu, jak má konkrétní správní orgán realizovat

výkon státní správy (to je primárně otázkou pro moc výkonnou), ani aby se aktivně

podílel na prosazování systémových opatření, byť by ohle dně jejich nezbytnosti

v r ámci moci výkonné pano val a shoda, či na všeobecné re vizi licenčních řízení

ve dených žalovaným. Ro zhodo vání o udělení licence (a o změně tohoto rozhodnutí)

představuje čistě vertikál ní vztah mezi žalo vaným a osobou zúč astněno u na řízení,

přitom rozho do val-li žalo vaný o veřejném s ubje kti vním právu osoby zúčastněné na

řízení získat licenci, pak přede vší m bylo na žalovaném, aby řízení proběhlo bez vad

a aby žádnou vado u nebylo zatíženo ani rozhodnutí o udělení licence (a o její

změ ně). Přestože v situaci, kdy žádosti o udělení licence bylo vyho vě no,

neexistoval prve k jakékoli vnější kontroly nad procesem rozhodování o udělení

licence, a tedy ani nad jeho výsledkem (osoba zúčastněná na říze ní ani žalo vaný

sám z po vahy věci proces rozhodování ani výsledek neměl důvo du napadat),

„ote vře ní případu“ na samém konci tříleté lhůty pro podání žalo by ve smyslu § 66

odst. 2 za situace, kdy v mezidobí přede vším žalo vaný ne využil možnosti

přezkumného řízení či obno vy říze ní dané a kdy již jsou pr ávní

vzt ahy navazující na udělení licence stabilizovány, představuje nepochybný zásah

do pr ávní jistoty osoby zúčastněné na řízení, jenž by se jistě umocnil přede vším

v případě zr ušení rozhodnutí o udělení licence. Tako vé narušení pr ávní jistoty by

tedy muselo být vyváže no vskutku závažným důvo dem, který by vyvážil rizika a

negativní důsledky zpětného přehodnocení právních vztahů zalo žených

rozhodnutím o udělení licence.

Za této situace musí být nutným východiskem zdejšího soudu i imperativ Nej vyššího spr ávní ho soudu plynoucí z jeho rozsudku ze dne 2.7.2010 ve věci sp.

- 6 -

zn. , v ně mž kas ační soud akcentuje, že zvláště v případech čistě

vertikál ních vztahů (konkrétně vzt ahů stát – jednotlivec), v nichž byly nezákonnými

rozhodnutími založe na oprávnění nebo výhody jednotli vce oproti stavu, který měl

podle objektivního pr áva nastat, avšak který v důsledku nezákonnosti nenastal, je

nut no prve k právní jistoty za naplnění nutné ho vstupní ho předpokladu existence

dobré vír y jednotlivce, resp. za neexistence skutečností opravňujících k závěru, že

dobrá víra dána není , po kládat za kardinální a ustoupit od její ochrany pouze za

situace ohrožení vskutku závažného veřejného zájmu, neboť je věcí státu, aby ve

správních řízeních, která ve de, nechyboval, a pokud ano, aby zásadně sám nesl

následky svých pochybení. Kupř . podle nálezu Ústavní soudu ze dne 9.10.2003 ve

věci sp. zn. či podle rozsudku Nejvyššího s právní ho soudu ze dne

22.7.2011 ve věci sp. zn. musí být podstatou upl atňo vání veřejné

moci kromě jiného t aké princip dobré vír y jednotli vce ve správnost akt ů veřejné

moci a ochrana do bré vír y v nabytá pr áva ko nstituo vaná akty veřejné moci, přitom

princip do bré víry působí bezprostředně v ro vině s ubjekti vní ho práva jako jeho

ochrana, v ro vině objektivní se pak projevuje jako princip presumpce správnosti

akt u veřejné moci.

Právě uve dená východiska, byť plynou z rozhodovací pr axe ve věcech nikoli

zcela sho dných s věcí nyní pos uzo vanou, se nutně uplatní obecně – a tím spíše pak

v nyní posuzo vané věci konkrétně při presumovaném střetu principu do bré víry

jednotli vce (držitele licence) na straně jedné a žalobcem do vo zeného závažného

veřejné ho záj mu na „pro věření podmínek“, za nichž měla být dobr á víra jednotli vce

nastolena, na straně dr uhé.

Závěr o důvodnosti žaloby by tak měl být podle přes vědčení zdejšího soudu

zalo žen výlučně na závažných zjištěních, jimiž by v podstatné míře byla

zpochybněna či vyvráce na zjištění žalo vané ho, jež učinil z obs ahu s právní ho spisu a

jež se stala základem pro vyho vě ní žádosti o udělení licence. Ke zrušení rozhodnutí,

jež tato žalo ba napadá, by tak měl soud přistoupit až v případě tako vých zjištění,

která kupř. vypl yno u z důkazů získaných v součinnosti s orgány činnými

v trestním řízení, případně z rozsudků trestních soudů o tom, že byl spác hán trestný

čin, a která zás adně zpochybní věrohodnost či pr avdi vost skut ko vých podkladů, z

nichž vyšel správní orgán, a to za situace, kdy nápravu nemohl sám správní orgán

realizovat. Kromě toho by ke zr ušení rozhodnutí, jež tato žaloba napadá, měl soud

přistoupit v případě jiných obdobně významných zjištění indikujících důvo dné

pochybnosti v tom směru, že t ato rozhodnutí vůbec neměla být vydána, ne boť pro to

nebyly s plně ny zákonem stano ve né po dmí nky, ne bo že je jejich splně ní zamlženo

natolik významně, že zjištění, k nimž soud dospěje, nemoho u opr avňo vat k závěr u,

že byl a dána dobr á víra žadatele o udělení licence ve správnost rozhodnutí o udělení

licence.

Žalobce zpochybňuje udělení licence a její změnu poukazem na vady a

nedostatky obs ahu a náležitostí skutkových podkladů, které argumentačně do vo zuje

přímo z těchto skut ko vých podkladů, jak jsou obsaženy ve správním spise. Zdejší

soud tedy důvodnost jednotli výc h žalobních bo dů posuzo val na základě skut ko vého

[OBRÁZEK]- 7 -

stavu zachyceného v listinách obs aže nýc h ve správním s pisu, které byly podkladem

rozhodnutí o udělení licence a o její změně.

Pokud jde o vyjádření Tec hnic ké inspekce České republiky, které nad r ámec

správního spisu předložil žalobce, nejde o u, z níž by mohlo vyplynout cokoli

ke skut ko vému stavu; jde o u na podporu právního názoru žalobce, která

z pohledu zdejšího soudu nemá prakticky žádný význam (nejvýše z ní může plynout

zdroj právního názoru žalobce nebo skutečnost, že sho dný právní názor se žalobcem

má i ně kdo jiný – v tomto případě orgán veřejné moci). Totéž zdejší soud ko nstat uje

ve vzt ahu k o dborné mu stanovisku ze dne 25.11.2014 předloženému osobou

zúč astněno u naříze ní (jen s tím rozdílem, že tu jde o právní názor soukromého

subjektu). Není-li ani jedna z uvedených listin podkladem ke zjištění skut ko vého

stavu věci ( nad r ámec obs ahu správního spisu), soud jimi ne dokazo val .

Předmětem přezkumu je rozhodnutí o udělení licence (a na ně navazující

rozhodnutí o změně licence), tedy rozhodnutí o udělení oprávnění k podnikání,

nikoli rozhodnutí opravňující osobu zúč astněno u na řízení uvést energetické

zařízení do pro vozu. Shodně na licenční říze ní nahlížel Nejvyšší správní soud

v rozsudku ze dne 3. 8. 2009 ve věci sp. zn. , zdůraznil přitom, že

předmětem licenčního řízení je pouze po vole ní k podnikatelské činnosti (tam

v oblasti pl ynárenst ví) a že pr ávo uvést zaříze ní do pro vo zu a nadále jej provozo vat

ke ko nkrétní mu věc nému účelu (tam k úpravě plynu) rozhodnutí žalo vaného

v řízení meritorně nezakládá. K po volení pro vozu zařízení (tam plynárenského) byl

příslušný správní orgán odlišný od žalovaného. Podle Nejvyššího správního soudu

řízení o udělení licence „…není založeno na správním uvážení správního orgánu,

který by se mohl pohybovat volně v zákonem vytyčených hranicích. Právní úprava

stanoví přesně požadavky, které musí žadatel o licenci splnit; na druhou stranu však

nedává správnímu orgánu možnost např. ve veřejném zájmu licenci po splnění

zákonných požadavků neudělit. Důvodová zpráva k energetickému zákonu a ostatně

sama logika věci nabízí přirovnání licence dle energetického zákona k

živnostenskému oprávnění. Specialita této regulace a tedy vynětí z obecné úpravy

živností je dána jen strategickým významem energetiky pro chod národního

hospodářství a životní úroveň obyvatelstva…Znamená to, že při splnění zákonem

stanovených podmínek musí správní orgán licenci udělit, nemá volbu, zda tak učiní

či nikoliv…“. To je výc hodis ko využitelné i ve vzt ahu k nyní posuzované věci.

Na zákl adě shora shr nut ých výchozích premis se tedy zdejší soud zabýval jednotli vými žalobními bo dy.

Žalobce předně brojí proti rozhodnutí o změně licence ze dne 20.7.2012, č.j.

07254-3/2012-ERU, resp. proti způsobu pro vede ní změ ny, jež se materializovala

v „ro zho dnutí o změně rozhodnutí o udělení licence “, které nemění půvo dní

rozhodnutí o udělení licence pouze v té části, které se změna týká, nýbrž je fakticky

„úplným zněním“ původního rozhodnutí o udělení licence se zahrnutím měněných

údaj ů.

- 8 -

Podle § 9 odst. 1 energetického zákona je držitel licence povine n neprodleně

oznámit Energetickému regulačnímu úřadu změ ny podmínek pro udělení licence

podle § 5 a všechny změ ny týkající se údaj ů a dokladů, které jsou stano ve ny j ako

náležitosti žádosti o udělení licence podle § 7, předložit o nich doklady a po žádat o

změ nu ro zho dnutí o udělení licence. Podle § 9 odst. 5 energetického záko na v

případě rozšíření počtu pro vozo ve n, změny technických parametrů stávajících

pro vozo ve n ne bo změ ny rozsahu vymezeného území je držitel licence oprávněn

zahájit výkon licencované činnosti v těchto pro vo zo vnách nebo na vymezeném

úze mí dnem pr ávní moci rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence.

Žalo vaný tedy rozho do val o změně licence na základě oznámené změny

ohledně sídla osoby zúčastněné na řízení, jíž předtím byla licence udělena, na

zákl adě předložených do kladů týkajících se této změny a žádosti o změnu (§ 9 odst.

1 energetického zákona).

Z obs ahu žádosti o změ nu licence, konkrétně z č ásti 12 formuláře – „Předmět

změ ny (popis změny)“ – pl yne, že předmětem byl a změ na sídla a tím i kontaktní

adresy pro doručování písemností opřená o akt uál ní výpis z o bcho dní ho rejstříku.

Předmět změny, a tím i samotného řízení o změně, je tím vymezen jednoznačně,

tomu odpo vídá i obsah rozhodnutí o změně, které se od půvo dní ho rozhodnutí o

udělení licence liší právě v údaji ohle dně sídla osoby zúčastněné na řízení.

Skutko vý důvo d ve vzt ahu k předmětu řízení, tedy ve vztahu ke skutečnostem

týkajícím se změny, ani žalobce nezpochybňuje. Sporným ne ní ani to, co se

nakonec v půvo dní m rozhodnutí o udělení licence změnilo. Přestože rozhodnutí o

změ ně půvo dní ho rozhodnutí o udělení licence je formulováno jako „úplné zně ní “

původního rozhodnutí o udělení licence (s promítnutím změny, jež byla předmětem

řízení o změně) a výrok rozhodnutí o změně působí j ako „celé no vé rozhodnutí o

udělení licence “, jeho materiální obsah je nutno posuzo vat ve spojení

s nosnými s kut ko vými důvo dy, které vyplývají ze žádosti o změ nu a z obs ahu

správního spisu a které pro ve deno u změ nu vymezují.

Rozhodnutí o změně licence je rozhodnutím formulářovým; jde o rozhodnutí

o udělení licence, materializováno je jako , jež je samotnou „licencí“

(v posledním – pr ávě aktuálním – znění). Byť toto rozhodnutí v sobě zahrnuje

původní, změ nou dotčený text licence, nemá ve vzt ahu k předchozímu rozhodnutí o

udělení licence pr ávní účinky, jež by bylo obdobné účinkům ve smyslu § 109 odst.

6 , te dy „o dkli zení “ předchozích rozhodnutí týkajících se téže

licence. Nemůže být přitom dalším „no vým“ rozhodnutím o „udělení“ licence již

z toho důvodu, že se skutko vě o pírá pouze o doklady týkající se změ ny a zakl ádá

právní účinky po uze ve vztahu k no vě posuzovaným skutečnostem v návaznosti na

obsah žádosti.

Řízení o změně licence, v ně mž bylo nakonec vydáno rozhodnutí o změně

licence, bylo vyme zeno žádostí. Jestliže bylo zažádáno o změnu rozhodnutí o

udělení licence z důvodu změny sídla osoby, jíž předtím byl a licence udělena, pak

v tomto rozsahu měl žalo vaný o žádosti rozhodnout. To se podle zdejšího soudu

[OBRÁZEK]- 9 -

také stalo, ne boť žalo vaný rozho dl tak, že údaj o sídlu osoby zúčastněné na řízení změnil.

Rozhodoval-li žalo vaný o změ ně licence, pak buď mohl vydat rozhodnutí,

jehož výrok by obs aho val půvo dní text (z půvo dní ho rozhodnutí o udělení licence)

s údajem o tom, že tento text se nahrazuje, a s no vým textem nahrazujícím

dosavadní text, te dy s no vým údajem ohledně sídla, anebo zvolit tako vou formu

rozhodnutí, jež má formu „úplného znění licence“ (kde výrokem je ve skutečnosti

aktuální text udělené licence po zahrnutí změn, o něž bylo požádáno). Zvolil-li

žalo vaný dr uhý způsob, nikterak to nepři vo dilo nejasnost o tom, nakolik se změna

licence dotýká půvo dní ho rozhodnutí. Ze shora uve deného je zřejmé, že změna se

původního rozhodnutí dotýká v údaji o sídlu osoby zúčastněné na řízení.

Rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence (rozhodnutí o změně licence) tak

ze shora uve de nýc h důvo dů není nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost, jak

žalo bce do vozuje, ani není zatíže no jinou vadou. Samo o sobě tedy rozhodnutí o

změ ně licence obstojí; není důvo d jej rušit.

Ve vztahu k rozhodnutí o udělení licence ze dne 2.12.2010, č.j. 13116-

8/2010-ERU, žalobce namítá, že v řízení o udělení licence mělo být doloženo

stano vis ko Technické inspekce České republiky.

Podle § 5 odst. 3 energetického záko na fyzická ne bo právnická osoba, která

žádá o udělení licence, musí prokázat, že má finanční a technické předpoklady

k zajištění výkonu licencované činnosti. Fyzická nebo právnická osoba žádající

o udělení licence je po vinna doložit vlast nické ne bo uží vací pr ávo k energetickému

zařízení, které má sloužit k výkonu licenco vané činnosti. Není-li žadatel o licence

vl astní kem energetického zařízení, je po vine n doložit i souhlas vl astníka

energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným tímto zákonem, a to

nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena. Energetické zaříze ní musí mít

technickou úro ve ň odpo ví dající právním předpisům a technickým normám.

Finanční předpoklady není po vine n prokazovat žadatel o licenci na výrobu

elektřiny, po kud bude instalovaný elektrický výko n výrobny elektřiny ni žší než 200

kW, ne bo žadatel o licenci na výro bu tepelné energie, po kud bude i nstalo vaný

tepelný výko n zdroje tepelné energie ni žší než 1 MW.

Podle § 7 odst. 4 pís m. d) energetického zákona se k žádosti o udělení licence připojí doklady prokazující finanční a technické předpoklady.

Podle se u no výc h energetických

zařízení technické předpoklady prokazují územním so uhl asem, kolaudačním

rozhodnutím, oznámením záměru započít s uží vání m stavby stavebnímu úř adu a

současně prohlášením žadatele, že stavební úř ad užívání stavby nezakázal, nebo

kolaudačním souhlasem, a dále dokladem prokazujícím splnění požadavků k

zajištění bezpečnosti pr áce (zpr áva o re vizi) st ano ve ných zvláštním právním

předpisem.

[OBRÁZEK]- 10 -

Z energetického záko na ve spojení s vyhl áškou č. vyplývá, že

posouzení požadavků zvláštních právních předpisů na uve dení energetického

zařízení do pro vo zu (a s tím související otázka doložení všech závazných

stano visek) není předmětem licenčního řízení. Technické předpoklady dokládá

žadatel o licenci jednak rozhodnutím stave bního úř adu a kromě toho do kladem

prokazujícím splně ní požadavků zajištění bezpečnosti práce (zpráva o re vizi)

stanovených zvláštním právním předpisem. Zákonodárce odkázal v poznámce pod

čarou, která jako nenormativní část legislativního aktu slouží jako výklado vá

pomůcka, na , o státním odborném

dozoru nad bezpečností práce, podle kterého organizace a po dni kající fyzické osoby

zajistí při uvádě ní do pro vozu a při pro vo zo vání vyhrazených technic kýc h zařízení

bezpečnostní opatření a pro vede ní prohlídek, re vizí a zkoušek ve st ano ve ných

případech; při výrobě vyhrazených tlakových zařízení, ne vzt ahuje-li se na ně pl atné

nařízení vlády vydané k pro ve dení zvl áštní ho zákona.

Z citovaných ust ano ve ní, ve spojení s tím, že zákonodárce výslo vně zmiňuje

pro účely licenčního řízení doložení zprávy o revi zi, nevyplývá, že by měl žadatel o

licenci nutně dokládat ještě stano visko Tec hnic ké inspekce České republiky.

V licenčním řízení je tedy žadatel o licenci povi nen pouze doložit splnění

technických požadavků rozhodnutím stave bního úřadu a dokl ade m prokazujícím

zajištění re vize energetického zařízení ve vztahu k bezpečnosti práce ; jedná se o tzv.

po vi nné důkazy, předkládané spolu se žádostí o udělení licence. V rozsudku ze dne

3. 8. 2009 ve věci sp. zn. Nejvyšší s právní soud vyložil podstatu

licenčního řízení a rozhodnutí o udělení licence tak, že toto rozhodnutí pr ávo uvést

energetické zaříze ní do pro vozu a nadále jej provozo vat in merito nezakládá.

Příslušným orgánem státní správy k po volení pro vozu energetického zařízení tohoto

typu je stavební úřad.

Nelze přijmout argumentaci, že by v licenčním řízení měla být meritorně

posuzována problematika, která spadá do kompetencí jiného orgánu státní správy;

již s ohledem na to nelze z výše citované právní úpr avy do vodit oprávnění

žalo vaného posuzo vat v licenčním říze ní technickou dokumentaci energetického

zařízení z to ho hlediska, do j aké třídy ve s mysl u s padá, a to

obzvláště za situace, kdy stavební úřad jeho zkušební pro vo z za stano ve ných

podmínek již po volil. Odpo vě ď na t uto otázku poskytuje technická dokumentace

stavby energetického zařízení (nikoli tedy re vizní zpráva) a tu musel mít k dispozici

stavební úřad při s vém rozhodování.

Ani v této části tedy zdejší soud ne dává žalobci zapravdu; zdejší soud

nesouhlasí se žalobcem, že žalo vané mu ne bylo prokázáno splnění technických

předpokladů k zajištění výkonu licencované činnosti.

Dále žalobce namítá, že zpráva o re vizi ze dne 27.10.2010 (č. 23/27/10/2010)

se týká pouze elektrické instalace NN části fotovoltaického systému, a tedy ani

z tohoto důvo du nemo hl žalo vaný při rozho do vání o udělení licence uzavřít, že

- 11 -

osoba zúčastněná na řízení doložila splnění technických předpokladů k zajištění

licencované činnosti.

Ani v této otázce nedává zdejší soud žalobci zapravdu, ne boť po žadave k na

revi zi elektrické instalace VN části systému ze žádné ho právního předpisu neplyne,

nadto nejde ani o požadavek rozumně do voditelný. Je nepochybné, že smyslem

doložení splnění technic kýc h předpokladů pro udělení licence je doložení toho, že

žadatel disponuje konkrétním energetickým zařízením, které lze bezpečně a

spolehli vě využívat – v posuzo vané věci k výrobě elektřiny v její výrobně.

Výrobnou elektřiny je podle § 2 odst. 2 písm. a) bodu 20 energetického zákona

energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující

všechna nezbytná zařízení. Ve vztahu k t ako vé výrobně elektřiny se tedy pro účely

licenčního řízení předkládá re vi zní zpráva podle § 7 odst. 4 písm. d) energetického

zákona a VN částí (tedy ve skutečnosti přípojkou do

stanice vysokého napětí) je přitom podle § 2 odst. 2 písm. a) bo du 3 energetického

zákona zařízení, které začí ná odbočením od spínacích pr vků nebo přípojnic

v elektrické stanici a mimo ni odbočením od vede ní přenoso vé nebo distribuční

soustavy a je určeno k připojení odběrného elektrického zařízení. Tato přípojka tedy

není samotným zařízením využívaným k výrobě elektřiny ani jeho součástí; je totiž

vymezována samostatně a od zařízení k výrobě elektřiny odlišně. Prokazo vat

splnění technických předpokladů pro přípojku by též nekorespondovalo s tím, že ve

vzt ahu k této přípojce není třeba po dle § 4 energetického zákona prokazo vat

vl astnic ké ani uží vací pr ávo (není-li samotným zařízením využívaným k výrobě

elektřiny ani je ho součástí).

Jestliže tedy osoba zúčastněná na řízení žalo vaném u v řízení o udělení

licence doložila revizní zpr ávu k NN části fotovoltaické elektrárny, žalo vaný

nepochybil, pokud ji ne vyzval k doložení obdobné re vize pro přípojku ( pro VN

část). Je přitom nerozhodné, že kolaudační souhlas Městského úřadu Česká Lípa ze

dne 30.11.2010 vymezo val foto voltaickou elektrárnu t ak, že její součástí je i

přípojka do VN stanice. Požadavky na doložení listin podle energetického zákona

nemoho u být bez výslo vné záko nné (či alespoň podzákonné) opory směšovány

s požadavky na dolože ní listin ke kolaudačnímu souhlasu, resp. obecně s požadavky

plynoucími ze stavebního pr áva. Obsaho vé náležitosti kolaudačního souhlasu

plynou podle záko na č. , stave bního záko na, ve znění

účinném do 31.12.2012, z prováděcího právního předpisu, konkrétně z § 12

, podle níž kolaudační souhlas musí obsaho vat též

označení a místo stavby. Stavbo u se přitom podle § 2 odst. 3 stavebního zákona

rozumí vešker á stavební díla, která vznikají st ave bní ne bo mo ntážní technologií,

bez zřetele na jejich stavebně technické pro ve dení, použité stave bní výrobky,

materiály a konstrukce, na účel využití a dobu tr vání . Je-li tedy předmět

kolaudačního souhlasu (stavba) definován (mimo jiné) pro řízení o kolaudačním

souhlasu jinak než výro bna elektřiny pro účely licenčního řízení, nelze automaticky

do vozo vat , že zahrnutí VN části fotovoltaic ké elektrárny do kolaudačního souhlasu

nut ně znamená nutnost re vize této části (její zahrnutí do re vize a do zprávy o ní) pro

účely říze ní o udělení licence.

[OBRÁZEK]- 12 -

Zřetelný záko nný po žadave k na to, aby se zpráva o re vizi týkala též VN části

fotovoltaické elektrárny, chybí, a nelze tak dos pět k závěru, že jejím nedoložením

nebyly splně ny po dmí nky pro udělení licence.

Dále žalobce namítá rozpor v o značení po zemků, na nichž se energetické

zařízení nachází.

Provozo vna se na žádosti o udělení licence a dokladech přikl ádanýc h

k žádosti vymezuje údaji, podle kterých je možné jednoznačně určit energetické

zařízení, na němž je vykonávána nebo má být vykonávána licenco vaná činnost

výroby elektřiny, tedy jinými slo vy lokalizovat pro vozo vnu výrobny z hlediska

jejího umístění. Identifikačními údaji jsou pak náze v ne bo jiné rozlišující označení

výrobny elektřiny a údaje identifikující umístění pro vozo vny, zejména náze v obce a

případně její části, náze v ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno,

poštovní směrovací číslo, dále náze v a číselný kód katastrálního úze mí, kde je

pro vozo vna umístěna, parcelní číslo pozemku po dle katastru nemo vitostí, na kterém

je pro vozo vna umístěna, zákres umístění pro vozo vny do kopie katastrální mapy (§ 5

).

Z obs ahu správního spisu plyne, že v žádosti („Se znam jednotli výc h

pro vozo ve n“ – str. 1) bylo umístění energetického zaříze ní identifikováno po zemky

p.č. 1577/1, 1607, 1665/11 v k.ú. Horní Libava. K po zemkům t akto vymezeným

bylo osobou zúčastněnou na řízení dokládáno též uží vací pr ávo, takto byl y též

uve deny pozemky ve zpr ávě o re vizi ze dne 27.10.2010, shodné vyme zení pak je

obsaže no i v rozhodnutí Městského úř adu Česká Lípa o umístění stavby ze dne

24.11.2009 , ve s mlouvě o dílo ze dne 1.7.2010, všechny tři pozemky jsou takto

uváděny též v energetickém auditu. Z promítnutí zařízení do geometrického plánu,

který je též obsažen ve s právní m spisu, pl yne umístění zařízení na pozemcích p.č.

1607 a 1665/11, tomu též odpo ví dá kolaudační souhlas Městského úř adu Česká

Lípa ze dne 30.11.2010. Z rozhodnutí o udělení licence pak plyne, že licence byla

udělena s identifikací pro vozo vny po zemky p. č. 1607 a 1665/1 (není sporu o to, že

vždy se jednalo o p.č. v k.ú. Hor ní Libchava).

Zapravdu je tedy třeba dát žalobci v tom, že rozhodnutí o udělení licence se

odchyluje přede vším od vymeze ní poze mků v žádosti (chybí p.č. 1577/1), na víc

namísto identifikace po zemku parcelním číslem 1665/11 jej identifikuje parcelním

číslem 1665/1. Nepochybně se jedná o vadu postupu žalo vané ho. Nut ně navazující

úvahou pak musí být úvaha, zda tento nedostatek je natolik významným zjištěním,

jež indikuje důvo dno u pochybnost v tom směru, že rozhodnutí o udělení licence pro

konkrétní energetické zaříze ní nemělo být vůbec uděleno, neboť pro to nebyly

splněny záko nem stano ve né podmínky, ne bo že je dán jiný stejně závažný důvo d

pro zrušení rozhodnutí, jímž by bylo celkové zamlžení okolností vydávání tohoto

rozhodnutí.

Vhlede m k tomu, že především z grafického vyznačení zařízení v terénu nemoho u být dány obje kti vní pochybnosti o tom, že energetické zařízení osoby

[OBRÁZEK]- 13 -

zúčastněné na řízení se nachází na pozemcích p.č. 1607 a 1665/11 (tedy že

pro vozo vna ve skutečnosti ne ní umístěna na po zemku p.č. 1577/1), čemuž odpo vídá

i kolaudační souhlas, pak nezahrnutí pozemku p.č. 1577/1 do vymeze ní umístění

energetického zařízení v rozhodnutí o udělení licence, byť se jím žalo vaný od

vymeze ní těchto pozemků v žádosti odchýlil, může být stavěno logicky do

souvislostí se skutečným stave m, jak bezprostředně pře d vydáním rozhodnutí o

udělení licence žalo vané mu plynul ze správního spisu. Ten totiž žalo vaném u mohl

vypl yno ut z grafického vyznače ní zaříze ní v terénu a následně z doručení

kolaudačního souhlasu, k němuž podle razítka došlé pošty došlo dne 30.11.2010

(rozhodnutí o udělení licence pak bylo vydáno dne 2.12.2010).

Žalo vaný tedy vydal rozhodnutí o udělení licence s takto vymezeným

umístěním energetického zařízení bez toho, že by o dstraňo val rozpor mezi takto

zjištěným stave m a údaji obs aže nými v žádosti osoby zúčastněné a řízení o udělení

licence, což bylo procesní chybou, nejde však o pochybení, jež by přede vším

zamlžovalo identifikaci energetického zařízení, pro jehož pro voz byl a licence

udělena, ani jinak činilo ne věrohodným s plně ní po dmí nek pro udělení licence.

Pokud jde o identifikaci pozemku parcelním číslem 1665/1 v rozhodnutí o

udělení licence, jde vysoce pravdě podo bně o překlep, a tedy zřejmou nesprávnost

rozhodnutí odstranitelnou postupem podle . Ze žádného

podkladu rozhodnutí o udělení licence neplyne, že by na tomto poze mku mělo být

energetické zařízení vybudováno, tento pozemek je pozemkem samostatným a

oddělným od ostatních poze mků, všechny podklady rozhodnutí přitom jako

pozeme k, na němž má být energetické zaříze ní umístěno, identifikují pozeme k p.č.

1665/11, který žalo vaný v rozhodnutí o udělení licence nezmiňuje vůbec. Překlep je

nadto racionálně lehce vys větlitelný po dobnou identifikací obou po zemků ( p.č.

1665/1 a 1665/11).

Zdejší soud tedy uzavírá, že ani označení po zemků, na nichž se energetické

zařízení nac hází, v ro zho dnutí o udělení licence není důvodem, pro který by mělo

být toto rozhodnutí rušeno.

VI. Závěr

Zdejší soud tedy ze shora uve dených důvo dů uzavír á, že žádný z upl atně nýc h

žalo bních bodů neshledal důvo dným, záro ve ň nezjistil žádnou vadu, k níž by musel

přihlédnout ze své úřední po vi nnosti, a proto žalo bu po dle zamítl.

Zdejší soud přitom rozhodoval bez jednání za s plně ní podmínek uvedených v § 51

odst. 1 (žalobce i žalo vaný s rozhodnutím bez jednání souhlasili), nutnost ve

věci jednat nebyla dána ani potřebou nad r ámec obs ahu správního spisu dokazovat.

VII. Náklady řízení

O nákladech řízení soud rozhodl podle , podle něho ž

nestano ví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný ús pěch, pr ávo na

náhr adu nákladů řízení před soudem, které důvo dně vynalo žil proti účastní ko vi,

- 14 -

který ve věci ús pěch neměl. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto mu právo na

náhr adu nákladů řízení proti žalo vaném u ne nále ží; to by formálně mo hlo nále žet

žalo vaném u (byť ten ve skutečnosti nebyl k žalobci v nikterak kontradiktorním

postave ní), tomu vš ak přede vší m žádné náklady vynaložené nad rámec jeho běžné

úřední činnosti po dle obsahu soudního spisu ne vzni kly, a proto zdejší soud rozhodl

tak, že žalovanému se náhrada nákladů říze ní nepřiznává.

Ve vzt ahu k osobě zúčastněné na říze ní pak o nákladech soud rozho dl tak, že

tato osoba nemá právo na náhradu nákl adů říze ní o žalobě. Osoba zúčastněná na

řízení má pr ávo na náhradu pouze těch nákladů, které jí vznikl y v souvislosti s

plně ním povinnosti, kterou jí soud ulo žil; případně jí soud může z důvodů

zvl áštní ho zřetele hodnýc h na návr h přiznat i náhr adu dalších nákladů řízení (§ 60

odst. 5 ). V daném případě však žádná z těchto zákonem předví daných situací

nenastala.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze po dat kas ační stížnost ve lhůtě dvo u týdnů ode

dne jeho doručení. Kasač ní stížnost se podává ve dvo u ( více) vyhoto veních u

Nej vyššího s právní ho soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Br no. O kas ační

stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se s vým

označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůt y (den doručení rozhodnutí).

Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo s vátek, je posledním dnem

lhůt y nejblíže následující praco vní de n. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti

nelze prominout.

Kas ační stížnost lze podat po uze z důvo dů uvede nýc h v a

kromě obecnýc h náležitostí podání musí obsaho vat označení rozhodnutí, proti

němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvo dů jej stěžovatel napadá, a údaj o

tom, kdy mu bylo rozho dnutí doručeno.

V řízení o kasač ní stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advo kátem; to

neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná ne bo jej

zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvl áštních zákonů

vyžado váno pro výkon advo kacie.

V Br ně dne 30. 3. 2015

JUDr. David Raus , Ph.D.

předseda senátu