Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
59 Ad 1/2014 - 23.pdf
PDF · 0 B
No categories available
59 Ad 1/2014 - 23
Legal thesis
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Šnejdrlovou, Ph.D., v právní věci žalobkyně M. S., trvale bytem v Z., M. nám. 510/6, adresa pro doručování: Z., S. 3, zastoupené obecným zmocněncem PhDr. Václavem Kopou, bytem v Šumperku, Lidická 56, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 5. 2014, č. j. 565 104 0901/315-AT, o nároku na invalidní důchod,
t a k t o :
I. Žaloba s e z a m í t á .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalované, kterým byly zamítnuty její námitky a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 21. 3. 2014, jímž jí byla zamítnuta žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, neboť nezískala potřebnou dobu pojištění pro vznik nároku na tento důchod.
Žalobkyně namítá, že potřebnou dobu pojištění nesplnila z důvodu dlouhodobých zdravotních potíží, pro něž nebyla schopna jakékoli pracovní činnosti. Domnívá se, že je postižena tím, že se jí v plném rozsahu nezapočítává doba, po kterou byla v evidenci úřadu práce. Přestože tedy byla uznána invalidní ve III. stupni, nemůže kvůli této tvrdosti zákona invalidní důchod pobírat. Žádá soud o navýšení potřebné doby pojištění tak, aby mohla invalidní důchod pobírat.
Žalovaná považuje žalobu za nedůvodnou a navrhuje její zamítnutí. Žalovaná k žalobě uvedla, že žalobkyni započetla veškerou dobu pojištění podle dokladů založených v centrální evidenci, jinou dobu pojištění žalobkyně neprokázala a ani nenamítá, že by jí určitá doba pojištění nebyla započtena. Žalobkyně byla uznána invalidní od 27. 12. 2013. Před tímto datem nezískala v posledních 10 letech potřebných pět let pojištění, ani v posledních 20 letech 10 roků pojištění. Nesplňuje tak jednu ze zákonných podmínek nároku na invalidní důchod.
Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyně požádala dne 30. 12. 2013 o přiznání invalidního důchodu. Na základě této žádosti byl posouzen její zdravotní stav. Žalobkyně byla lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení shledána ode dne 27. 12. 2013 invalidní, a to ve třetím stupni, neboť její pracovní schopnost poklesla v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 75%. Tyto závěry byly potvrzeny také lékařem žalované. Rozhodnutím ze dne 21. 3. 2014, č. j. 565 104 0901, jí však byla žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, zamítnuta, neboť v rozhodném období od 27. 12. 2003 do 26. 12. 2013 získala pouze 2 roky a 6 dní pojištění a v době od 27. 12. 1993 do 26. 12. 2013 pouze 6 roků a 87 dní pojištění. Žalovaný k tomu dále uvedl, že dobu vedení v evidenci úřadu práce po 31. 12. 1995 jako uchazeče o zaměstnání, po kterou žalobkyni nenáleželo hmotné zabezpečení nebo podpora v nezaměstnanosti anebo podpora při rekvalifikaci, lze hodnotit před dovršením věku 55 let nejvýše v rozsahu jednoho roku před vznikem nároku na důchod. Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí podala námitky, v nichž uvedla, že její zdravotní stav jí nedovoluje vykonávat jakékoli zaměstnání. Žalovaná dne 12. 5. 2014 rozhodla tak, jak je výše uvedeno. V odůvodnění se ztotožnila se závěry obsaženými v předchozím rozhodnutí, k nimž doplnila, že co se týče evidence žalobkyně jako uchazečky o zaměstnání, byla jí započtena maximální možná doba v rozsahu jednoho roku před vznikem invalidity, a to od 1. 4. 1996 do 31. 3. 1997, dále byla hodnocena doba, po kterou byla vedena v evidenci úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání bez pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci od 30. 3. 2011 do 20. 4. 2011 a od 5. 12. 2011 do 5. 2. 2012.
Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zák. č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s. s.ř.s. “)] a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Podle ustanovení § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 , popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31 , pokud nedosáhl důchodového věku.
Podle ustanovení § 40 odst. 1 písm. f) zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku nad 28 let pět roků. Podle odst. 2 téhož ustanovení potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity; u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky.
Podle ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, jsou pojištění při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastny dále osoby vedené v evidenci Úřadu práce České republiky - krajské pobočky, popřípadě pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce “) jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a v rozsahu nejvýše 3 let též po dobu, po kterou jim tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba 3 let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku, a nezapočítává se do ní jiná náhradní doba pojištění nebo doba pojištění, které se kryjí s dobou, po kterou je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání; za dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti, se přitom považuje též doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje z důvodu, že osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné.
Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, Ministr práce a sociálních věcí může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, a může pověřit správy sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých případech.
Podle ustanovení § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního , kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí "), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí , popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.
Žalobkyně žalobou žádá soud o navýšení potřebné doby pojištění tak, aby mohla invalidní důchod pobírat. Sama uvádí, že invalidní důchod přes svou invaliditu nepobírá pro tvrdost zákona, kterou spatřuje v tom, že jí není započítána v plném rozsahu doba, po kterou byla v evidenci úřadu práce. Krajský soud uzavírá, že soudu není dána zákonem pravomoc odstraňovat tvrdost zákona. Soud je v souladu s ustanovením § 65 odst. 1 s.ř.s. s.ř.s. oprávněn posuzovat pouze zákonnost rozhodnutí správního orgánu, nepřísluší mu odstraňování tvrdosti zákona. Tvrdost zákona při provádění sociálního zabezpečení může odstraňovat podle ustanovení § 4 zákona č. 582/1991 Sb. Ministr práce a sociálních věcí, případně tento může pověřit správy sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých případech. Na tento postup není právní nárok.
Žalovaná není oprávněna přihlížet při rozhodování o dávce důchodového pojištění k jiným hlediskům, než která stanoví zákon o důchodovém pojištění. Podmínkou pro přiznání nároku na invalidní důchod je podle ustanovení § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. nejen vznik invalidity (kterou žalobkyně splnila), ale i získání potřebné doby pojištění v rozsahu podle ustanovení § 40 zákona č. 155/1995 Sb. Krajský soud uzavírá, že žalovaná postupovala zcela v souladu s ustanovením § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. , pokud žalobkyni pro dobu pojištění zohlednila dobu, po kterou byla žalobkyně vedena jako uchazečka o zaměstnání v evidenci úřadu práce bez podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci, pouze v rozsahu jednoho roku, což je maximální možná doba, kterou lze podle tohoto ustanovení pro dobu pojištění před dosažením věku 55 let započíst. Soud tuto potřebnou dobu z výše uvedených důvodů nad rámec zákona navýšit nemůže.
Krajský soud proto shledal žalobu nedůvodnou a podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. s.ř.s. ji zamítl.
Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1 , 2 s.ř.s. s.ř.s. a § 118d odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. v plat.znění).
P o u č e n í:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí . Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotovení u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí , proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnuto doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Olomouci dne 3. února 2015
Za správnost vyhotovení: JUDr. Zuzana Šnejdrlová, Ph.D. v. r.
Ing. Petra Rýparová samosoudkyně