Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 43/2015 - 102

- 103

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Jana Vyklického, ve věci žalobce M. C., proti žalovanému Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Praha 2, Na Poříčním Právu 376/1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 8. 2013, č. j. 2013/32385 - 421, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudkyni Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích Mgr. Monice Chaloupkové,

t a k t o :

Soudkyně Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích Mgr. Monika Chaloupková n e n í vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích, dne 12. 10. 2013 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Ministerstva práce a sociálních věcí, ze dne 7. 8. 2013, č. j. 2013/32385 - 421 a rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajská pobočka v Pardubicích č. j. MPSV – UP/3549326/13/AIS-ZAM.

U prvního jednání ve věci žalobce vznesl námitku podjatosti soudkyně, neboť pochybuje o její právní kvalifikaci. Soudkyně podle něj „buďto nezná zákony anebo je zná a zneužívá je k jinému účelu, než jsou určeny, ale především nejedná vstřícně vůči občanům“. Podle názoru žalobce soudkyně řádně neodůvodnila své usnesení o tom, že bude jednáno v nepřítomnosti zástupce žalovaného, a v rozporu se soudním měla v úmyslu pokračovat v jednání navzdory uplatněné námitce podjatosti.

Soudkyně konstatovala, že námitka podjatosti byla vznesena z důvodu nesouhlasu žalobce s jejím postupem u jednání a podle jejího názoru není důvodná. Soudkyně se necítí být podjatá a k účastníkům řízení ani k projednávané věci nemá žádný vztah. Žalobce a jeho zástupce viděla poprvé u jednání a je připravena ve věci rozhodnout v souladu se zákonnou úpravou.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), „[s]oudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“

Podle „[ú]častník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.“

Integrální součástí práva na spravedlivý proces, vymezeného v d a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z klíčových předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát ( y). Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv až na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně též Ústavní soud ve věci sp. zn. ). Ústavní soud ve své judikatuře dále vyslovil, že „[d]ůvodné pochybnosti o soudcově nestrannosti jsou kategorií objektivní povahy a jako takové musí být založeny skutečnostmi objektivitě soudcovského rozhodování protiřečícími, a to natolik, že nikoli z pohledu účastníků řízení, ale v objektivním smyslu ústavně chráněnou nestranností soudcovského rozhodování otřásají“ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 3. 2000, sp. zn. ).

Při úvahách o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení je nutno postupovat velmi obezřetně, neboť jde o výjimku z ústavní zásady, podle které nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( y). Tak, jak zákon a na něj navazující rozvrh práce určuje osobu zákonného soudce (příslušného soudního oddělení, senátu), je tato příslušnost zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze proto jen výjimečně a ze závažných důvodů, které mu, alespoň potenciálně, brání rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení zdejšího soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. – 16). Při posouzení otázky podjatosti soudce je třeba akcentovat též tzv. zdání nezávislosti a nestrannosti nejen ve vztahu k účastníkům řízení, nýbrž i ke třetím osobám (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. ).

Pro posouzení předložené námitky podjatosti je zcela zásadní, že podle nejsou důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v jeho postupu v rámci řízení o projednávané věci nebo v rámci rozhodování o jiných věcech. Rozhodnutí soudkyně o tom, že bude jednáno v nepřítomnosti zástupce žalované a její rozhodnutí o tom, že bude pokračovat v jednání přes vznesenou námitku podjatosti (k čemuž nakonec nedošlo, protože soudkyně jednání přerušila do rozhodnutí o námitce podjatosti), v čemž žalobce spatřuje důvod její podjatosti, však nemohou být s ohledem na dikci ust. důvodem pro vyloučení soudkyně. Právě tyto okolnosti, které spočívají v postupu v řízení o projednávané věci, jsou jako důvod podjatosti citovaným ustanovením vyloučeny. Ostatně to potvrzuje i konstantní judikatura, např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2014, č. j. - 53, usnesení ze dne 28. 11. 2013, č. j. - 78, nebo usnesení ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 - 18.

Vzhledem tedy k tomu, že žalobcem uváděný důvod nemůže vést k vyloučení soudce, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. února 2015

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu