Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
29 Af 9/2015 - 21.pdf
PDF · 0 B
No categories available
29 Af 9/2015 - 21
„Poskytování datových komunikačních služeb pro potřeby resortu MF na období 2014+“
zadávané formou otevřeného řízení. Žalobce navrhl, aby soud zrušil jak rozhodnutí předsedy
Úřadu, tak usnesení žalovaného, a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
Z obsahu žaloby a z listin, jež byly k žalobě přiloženy, plyne, že v dané věci žalobce
(který v zadávacím řízení podal nabídku) dne 7. 7. 2014 učinil u žalovaného návrh na zahájení
řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 114 zákona č. 137/2006 Sb. , o veřejných
zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Přílohou návrhu učinil výpis z účtu, podle něhož
téhož dne uhradil na účet žalovaného kauci ve výši 132 514 Kč.
Následně žalovaný dne 21. 7. 2014 vydal dle § 39 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. , správní
řád, ve znění pozdějších předpisů, „k zajištění účelu správního řízení“ usnesení č. j. ÚOHS-
S550/2014/VZ-15179/2014/532/KSt. Jeho výrokem 1. žalobci coby navrhovateli určil lhůtu
pěti dnů ode dne doručení usnesení k doplacení kauce podle § 115 odst. 1 zákona o veřejných
2
pokračování 29 Af 9/2015
zakázkách ve výši 1 867 486 Kč a k doložení dokladu o složení doplatku kauce dle § 114
odst. 3 téhož zákona. Výrokem 2. pak žalovaný stanovil žalobci lhůtu pěti dnů ode dne
doručení usnesení ke specifikaci částí předmětné veřejné zakázky, kterých se týká návrh
žalobce ze dne 7. 7. 2014 na přezkoumání úkonů zadavatele, a to podle označení uvedeného
v zadávací dokumentaci.
Zdejší soud se v prvé řadě zabýval splněním podmínek řízení, přičemž dospěl k závěru,
že o žalobě nemůže věcně jednat a odmítl ji z následujících důvodů.
Soudy ve správním soudnictví nepřezkoumávají každé „rozhodnutí“ správního orgánu.
V ustanovení § 70 zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní , ve znění pozdějších předpisů
(dále též s. ř. s. s. ř. s. ), jsou zakotveny tzv. kompetenční výluky, tedy případy, kdy jsou ze soudního
přezkoumání vyloučeny určité úkony správního orgánu. Podle písmene c) tohoto paragrafu
jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení
řízení před správním orgánem. Právě takovým úkonem je usnesení žalovaného ze dne 21. 7.
2014, a to v obou jeho výrocích. Žalovaný jím v průběhu zahájeného správního řízení žalobce
vyzval, aby v určených lhůtách a) doplatil kauci, b) upřesnil návrh na přezkoumání úkonů
zadavatele. Jinými slovy řečeno, žalovaný po zahájení řízení činil kroky k tomu, aby byl
žalobcův návrh projednatelný, tedy aby o něm žalovaný mohl vést správní řízení
a rozhodnout.
Z hlediska ochrany veřejných subjektivních práv žalobce je podstatné, že ani jedním
z uvedených výroků nedošlo k definitivní změně právního postavení žalobce. Ve své podstatě
se v obou dvou případech jedná o stanovení dodatečné lhůty ke splnění povinností
vyplývajících přímo ze zákona a existujících dle žalovaného již v době podání žalobcova
návrhu na zahájení řízení. Toto dodatečné stanovení povinností samo o sobě žádné negativní
procesní důsledky žalobci nezpůsobuje. Na tom ničeho nemění skutečnost, že žalobce
s obsahem usnesení nesouhlasí, ani to, že proti předmětnému usnesení je dle správního řádu
možné podat odvolání (což ostatně žalobce učinil).
K bližší argumentaci ohledně přípustnosti soudního přezkumu usnesení dle § 39 odst. 1
správního řádu zdejší soud výslovně odkazuje např. na usnesení Krajského soudu v Plzni ze
dne 26. 4. 2013, č. j. 57 A 22/2013 -21 (publ. pod č. 2957/2014 Sb. NSS). Otázkou, zda
přímému soudnímu přezkumu podle § 65 a násl. s. ř. s. s. ř. s. podléhá usnesení, jímž žalovaný
určuje navrhovateli v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele lhůtu ke složení kauce podle
§ 115 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách (resp. rozhodnutí o rozkladu proti takovému
usnesení), se již zabýval i Nejvyšší správní soud – viz např. jeho rozsudek ze dne 19. 6. 2014,
č. j. 1 As 61/2014 -42. Obě odkazovaná rozhodnutí jsou dostupná též na www.nssoud.cz.
K uvedenému nutno dodat, že ochrany subjektivních veřejných práv, která by byla
postupem žalovaného dotčena, se lze před správními soudy domáhat až v řízení o žalobě
směřující proti pravomocnému rozhodnutí správního orgánu, jímž bude zahájené správní
řízení ukončeno.
Ze shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žalobce se domáhal přezkumu
rozhodnutí, které je z přezkoumání vyloučeno podle § 68 písm. e) a § 70 písm. c) s. ř. s. s. ř. s. ,
pročež žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. s. ř. s. odmítl.
3
pokračování 29 Af 9/2015
Za této procesní situace soud již nerozhodoval o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě.
O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. s. ř. s. , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne
jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to
neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo
jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních
zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 12. února 2015
JUDr. Zuzana Bystřická, v.r.
předsedkyně senátu