Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
2 Ad 71/2014 - 24.pdf
PDF · 0 B
No categories available
2 Ad 71/2014 - 24
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií
Trnkovou v právní věci žalobkyně K. B., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 9. 2014, č.j. X, takto :
Žaloba se z a m í t á .
Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .
O d ů v o d n ě n í :
I. Vymezení věci.
(1) Žalobou doručenou dne 3. 11. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 5. 9. 2014 č.j. X, kterým byla zamítnuta její žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek stanovených v § 38 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, neboť podle posudku posuzujícího lékaře OSSZ v Písku ze dne 6. 5. 2014 nebyla invalidní, neboť pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činil pouze 20 % a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.
(2) Žalobkyně v žalobě namítala, že s rozhodnutím nesouhlasí a podala proti němu žalobu. Zdůraznila, že do roku 2013 byla invalidní v prvém stupni a pracovní schopnost byla omezena o 45 %. Rozsah jejího postižení v důsledku Silver-Russel syndromu má trvalý charakter s progresivním vývojem a z toho důvodu nesouhlasila s hodnocením zdravotního stavu, jak uvedl MUDr. P. E. dne 7. 5. 2014 či MUDr. V. M. v revizním posudku ze dne 28. 8. 2014. Zdravotní postižení je velmi závažné a brání ve výkonu zaměstnání (cukrářka), ale i ostatních zaměstnání. Nesouhlasila rovněž se závěrem o chybném posouzení invalidity v létech 2006 – 2010. Pokles pracovní schopnosti byl hodnocen jako nadnesený, z dokladů je však patrné, že postižení lze hodnotit v souladu s kapitolou XIII, oddíl A, položka 1c) jako funkčně těžké postižení dvou a více velkých nosných kloubů. Podle tohoto hodnocení, ke kterému dospěla i původní ohodnocení měla míra poklesu činit 40 – 50 %. Zdravotní stav se v minulých osmi létech nezlepšil, naopak má progresivní vývoj a omezuje žalobkyni ve všech aktivitách. Závěry posudku hodnotila žalobkyně jako subjektivní, tudíž neobjektivní, které vycházely z nesprávně a nedostatečně zjištěného zdravotního stavu. Navrhla zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.
II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu
(3) Žalovaná strana k věci uvedla, že rozhodnutí bylo vydáno na základě dostatečně posouzeného zdravotního stavu, což je zřejmé z posudků, které byly k dispozici. Na základě závěrů Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Č. Budějovicích bylo zjištěno, že vydaná rozhodnutí odpovídají aktuelnímu zdravotnímu stavu žalobkyně a proto žalovaná uzavřela, že rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem. Bylo navrženo žalobu zamítnout a napadené rozhodnutí potvrdit.
III. Obsah správních spisů včetně důkazů doplněných soudem
(4) Z připojeného posudkového spisu soud zjistil, že žalobkyně byla posuzována lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku dne 6. 5. 2014, který rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně zařadil pod kapitolu XIII, oddíl A, položka 1, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. , tak, že činí 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky nemění. U žalobkyně byl diagnostikován syndrom Silver-Russel (porucha růstu, hemihypertrofie, pedes calcaneovalgosita nohou, porucha statiky páteře, hypoplazie vnitřních rodidel) pro skluz hlavice pravé stehenní kosti při epifyseolyse byla provedena v září 2000 osteosyntéza, k odstranění kovového materiálu došlo v dubnu 2003. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 28. 5. 2014 č.j. X zamítla žalobkyni žádost o invalidní důchod. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 27. 6. 2014 námitky. O námitkách bylo rozhodnuto žalovanou dne 5. 9. 2014 č.j. X tak, že se námitky zamítají a rozhodnutí Česká správa sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 28. 5. 2014 se potvrzuje. V námitkovém řízení bylo provedeno nové posouzení zdravotního stavu žalobkyně vypracováním lékařského posudku, kdy byly k námitkovému řízení doloženy nové lékařské zprávy MUDr. V. z rehabilitačního vyšetření ze dne 4. 8. 2014, MUDr. S. zpráva z alergologického vyšetření ze dne 25. 8. 2014. Novým posudkem o invaliditě ze dne 26. 8. 2014 bylo zjištěno, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, v jehož důsledku poklesla pracovní schopnost pouze o 30 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí bylo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl A položka 1 písm. b), kde je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti na 20 - 35 % a lékař stanovil 30 %. Lékař zvolil horní hranici, tj. 30 % s ohledem na tíži postižení, komorbiditu a kvalifikační potenciál žalobkyně. Žalobkyně byla posuzována k profesi cukrářky. Ostatní poruchy zdravotního stavu pracovní potenciál žalobkyně nelimitovaly a na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu se podílely pouze v malé, funkčně nevýznamné míře. Vyšší pokles pracovní schopnosti nebyl dle hodnocení lékaře indikován. Námitky byly hodnoceny jako nedůvodné.
(5) Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku ze dne 20. 1. 2015 určeném pro krajský soud uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně byl Silver-Russel syndrom, jednalo se o malý vzrůst, kostní deformity a hypoplazie vnitřních rodidel. V žádném případě se nejednalo o těžké postižení s funkčně těžkým postižením dvou a více velkých nosných kloubů nebo s těžkým postižením většiny malých kloubů nohou nebo rukou s narušením úchopu. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí postižení uvedenému v kapitole XIII, oddíl A, položka 1b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. , ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti na 20 - 35 %. Komise pokles stanovila na 25 %. Zvolila střed rozpětí míry poklesu pracovní schopnosti s přihlédnutím k tíži všech uvedených zdravotních postižení. Bez tohoto zohlednění by komise volila dolní hranici rozpětí, neboť funkční dopad postižení kosterní soustavy je minimální. Pokud by komise volila rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu postižení dýchacích cest, zdravotní postižení kožní či endonokrinologické, výsledná míra poklesu pracovní schopnosti by byla nižší než při konkrétně zvolené rozhodující příčině dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. V minulosti realizované posouzení se stanovením I. stupně invalidity se jevilo z dnešního pohledu jako nadhodnocené. Žalobkyni byla stanovena i pracovní rekomandace, a to že je schopna pracovního zařazení s vyloučením především přetěžování páteře a dolních končetin, tj. je vyloučení dlouhodobé práce ve stoji s nutností delší chůze, zvedání a přenášení těžkých břemen, práce v prostředí dráždivém, prašném s výskytem zjištěných alergenů, práce při kterých dochází ke styku kůže s chemikáliemi a dráždivými látkami. Vhodné se jeví umožnění střídání pracovních poloh, lze uvažovat i o další rekvalifikaci, pokud výkon vyučeného povolání cukrářky není možný při dodržování výše uvedených omezení. Žalobkyně byla schopna práce lehčího charakteru, např. obsluhy jednoduchých strojů či přístrojů, kontroly výrobků, pomocné administrativní práce. Komise uzavřela, že žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nejednalo se o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.
(6) Komise měla při posuzování zdravotního stavu žalobkyně za účelem vypracování posudku zprávy z odborných lékařských vyšetření, a to z endonokrinologického vyšetření MUDr. J. O., Nemocnice Písek ze dne 16. 12. 2013, sonografie MUDr. R. R., Nemocnice Písek ze dne 13. 1. 2014, CT plic a mediastina MUDr. P. R. Nemocnice Písek ze dne 25. 2. 2014, z lékařského nálezu OL MUDr. P. P. z 1. 3. 2014, rehabilitačního vyšetření MUDr. Z. V. Písek z 4. 8. 2014, z vyšetření MUDr. z 1. 3. 2014, rehabilitačního vyšetření MUDr. Z. V. Písek z 4. 8. 2014, z vyšetření MUDr. P. S., alergologie, klinická imunologie Písek z 25. 8. 2014. Žalobkyně byla vyšetřena dne 20. 1. 2015 v komisi plicním lékařem MUDr. Z. R. a traumatologem MUDr. Z. B.
IV. Právní názor soudu.
(7) V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s. ), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla, a proto ji zamítl.
(8) Podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č.155/1995 Sb. , ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.
(9) Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. To za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu § 77 odst. 2 s.ř.s. a u posudku se zabývá otázkou úplnosti, přesvědčivosti posudku, který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi a bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí.
(10) Jinými slovy řečeno, soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Ověřuje pouze, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy.
(11) V dané záležitosti žalobkyně podala námitky proti rozhodnutí ze dne 5. 9. 2014 č.j. 876 113 1676/43091-ŘT, kterým jí byla zamítnuta žádost o invalidní důchod. Námitky žalobkyně byly rozhodnutím ze dne 5. 9. 2014 zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 28. 5. 2014 bylo potvrzeno. Stalo se tak s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 6. 5. 2014 žalobkyně nebyla invalidní, neboť její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 20 %. Obdobný závěr byl vysloven posudkem o invaliditě ze dne 25. 8. 2014, ve kterém lékař dospěl k závěru, že žalobkyně nebyla invalidní v žádném stupni při poklesu pracovní schopnosti 30 %.
(12) K obdobnému závěru dospěla i Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Č. Budějovicích ve svém posudku ze dne 20. 1. 2015, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Komise uzavřela, že žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. , ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav tak, že odpovídá stavům uvedeným v kapitole XIII, oddíl A, položka 1b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí a komise tento pokles stanovila na 25 %. Vysvětlila, že volí střed rozpětí míry poklesu pracovní schopnosti (rozpětí 20 – 35 %) s přihlédnutím k tíži všech přítomných zdravotních postižení žalobkyně. Bez tohoto zohlednění by byla volena dolní hranice, neboť funkční doba postižení kosterní soustavy je minimální. Pokud by komise volila za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu postižení dýchacích cest, postižení kožní či endokrinologické výsledná míra poklesu pracovní schopnosti by byla nižší než při zvolené rozhodující příčině dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Komise vysvětlila, že dle jejího názoru se jeví z dnešního pohledu posouzení se stanovením I. stupně invalidity jako nadhodnocené. Komise stanovila žalobkyni i pracovní rekomandaci, při které by byla schopna práce spíše lehčího charakteru, kupř. obsluhy jednoduchých strojů, přístrojů, kontroly výrobků nebo pomocné administrativní práce. Závěr, který komise vyslovila, je v souladu s hodnocením lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení i lékaře námitkového řízení České správy sociálního zabezpečení. Všechny tři tyto posudkové orgány vyslovily shodný závěr v tom smyslu, že zdravotní stav žalobkyně neodpovídá žádnému stupni invalidity.
(13) Soud zhodnotil podle § 77 odst. 2 s.ř.s. důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a zhodnoceny před správním orgánem. Z těchto důkazů (především podrobného posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Č. Budějovicích) bylo zhodnoceno, že se u žalobkyně jednalo o nadhodnocení zdravotního stavu, a tudíž zdravotní stav žalobkyně invaliditě neodpovídá. Posudek, který zhodnotil zdravotní stav žalobkyně, soud považuje za dostačující, úplný, objektivní a přesvědčivý. Byl vypracován v řádném složení komise za účasti specialisty. Komise vypracovala posudek po studiu a vyhodnocení veškeré dostupné zdravotní dokumentace, lékařských nálezů a tyto nálezy a zprávy byly v posudku citovány. V posudku vypracovaném na základě požadavku soudu, byl vysloven závěr, že zdravotní stav žalobkyně neodpovídal žádnému stupni invalidity. Soud proto uzavřel, že na základě podkladů, které jsou k dispozici lze vyslovit závěr, že lékařské orgány se zprávami z odborných lékařských vyšetření žalobkyně zabývaly a svůj závěr vyslovily na základě dostupné zdravotní dokumentace, která byla shromážděna a vyslovený závěr koresponduje s těmito zprávami z odborných lékařských vyšetření v dokumentaci založených. Zdravotní stav žalobkyně je tedy dlouhodobě nepříznivý, avšak invaliditě žádného stupně neodpovídá, neboť pokles pracovní schopnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí činil 25 %. Pokud by v další době (po vydání rozhodnutí žalované) došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, ať již pro onemocnění základní, případně pro jiné zdravotní potíže, lze nárok na invalidní důchod uplatnit nově podanou žádostí.
V. Závěr, náklady řízení.
(14) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobkyně důvodná nebyla, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Všechny posudkové orgány, které se zdravotním stavem žalobkyně zabývaly, dospěly totiž k závěru, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně žádnému stupni neodpovídal.
(15) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. , podle kterého má právo na náhradu nákladů důvodně vynaložených účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. V souzené záležitosti žalobkyně ve věci úspěch neměla, a proto soud rozhodl tak, že žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Krajský soud v Českých Budějovicích
dne 23. února 2015
Samosoudkyně:
JUDr. Marie T r n k o v á v.r.
Za správnost vyhotovení:
Sládková Blanka