Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Ad 68/2014 - 36

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci žalobce J. N., bytem X, právně zastoupeného Mgr. Pavlem Slabým, advokátem, se sídlem v Českých Budějovicích, Riegrova 2668/6c, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 8. 2014, čj. X , t a k t o :

Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 20. 8. 2014, čj. X se pro vady řízení z r u š u j e a věc se v r a c í České správě sociálního zabezpečení k dalšímu řízení.

Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.936 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění :

I. Vymezení věci

1) Žalobou doručenou dne 22. 10.2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 20. 8. 2014 čj. X, kterým bylo změněno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 9. 6. 2014 čj. X tak, že pro nesplnění podmínek ustanovení , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů se žádost účastníka řízení o přiznání invalidního důchodu zamítá a podle ustanovení , ustanovení , ve znění pozdějších předpisů se od 10. 9. 2014 zastavuje výplata invalidního důchodu vypláceného na základě předběžně vykonatelného rozhodnutí ze dne 9. 6. 2014 čj. X.

2) Žalobce v žalobě namítal, že rozhodnutí je nezákonné a poukázal i na nesprávný procesní postup žalované. Současně upozornil na to, že výrok rozhodnutí je založen na chybných skutkových zjištěních ohledně zdravotního stavu. Pokud žalovaná rozhodla o námitkách sama za situace, kdy její nové rozhodnutí zcela změnilo její původní rozhodnutí, a to jednoznačně v neprospěch žalobce, postupovala v rozporu s , podle kterého správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, je může zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání, jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas. Pokud námitkám žalobce vyhověno nebylo, neměl o těchto rozhodovat správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal. Žalobce byl zkrácen o možnost podat proti novému rozhodnutí řádný opravný prostředek. Faktický zdravotní stav žalobce navíc neodpovídá učiněným závěrům, neboť žalobce je dlouhodobě v takovém stavu, kdy není schopen plnohodnotné účasti na pracovním procesu.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

3) Žalovaná uvedla, že žalobce požádal dne 31. 3. 2014 o invalidní důchod. Ve věci byl vyhotoven posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 24. 4. 2014, podle kterého se jednalo se o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění a celková míra poklesu pracovní schopnosti žalobce činila 35 %. Žalobci byl také přiznán invalidní důchod pro invaliditu I. stupně ve výši 6.159 Kč měsíčně. Žalobce uplatnil proti tomuto rozhodnutí námitky, o nichž bylo vydáno napadené rozhodnutí dne 20. 8. 2014. Rozhodnutí ze dne 9. 6. 2014 bylo změněno a žalobci byla zastavena výplata invalidního důchodu. V dané věci se jedná o dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem, a v takovém případě je rozhodnutí závislé na lékařském posouzení. Žalovaná proto odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhla provést důkaz posudkem příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Soudu bylo za současného stavu navrženo žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

III. Obsah správních spisů

4) Z přiloženého posudkového spisu soud zjistil, že žalobce byl posuzován lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Táboře dne 24. 4. 2014, který stanovil z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pokles pracovní schopnosti žalobce o 35 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položka 4, písmeno c) přílohy k Na podkladě tohoto posudkového závěru vydala Česká správa sociálního zabezpečení dne 9. 6. 2014 rozhodnutí, kterým žalobci od 25. 5. 2014 přiznala invaliditu I. stupně. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky, ve kterých nesouhlasil s přiznaným I. stupněm invalidity a požádal o přezkoumání zdravotního stavu. Lékař České správy sociálního zabezpečení na základě dokumentace posoudil zdravotní stav žalobce jako stabilizovaný, který občas zakolísá a míru poklesu pracovní schopnosti stanovil na 30 % se současným konstatováním, že se nejedná o invaliditu I. stupně. U žalobce nebylo zjištěno funkční postižení takové závažnosti, které by indikovalo invalidizaci žalobce, natož invalidizaci vyššího stupně.

5) Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku určeném pro krajský soud ze dne 6. 1. 2015 uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla v době vydání napadeného rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení smíšená depresivně úzkostná porucha až středně těžká. Nejednalo se o těžké postižení o obsedantně kompulzivní poruchu s neschopností kontaktů mimo přirozené sociální prostředí vedoucí k poskytování ústavní péče v nemocnici nebo odborném lékařském u. Nebylo prokázáno narušení společenských a pracovních funkcí a výkonu většiny denních aktivit. Žalobce byl schopen pracovního zařazení s vyloučením především práce kladoucí zvýšené nároky na psychické funkce, nevhodná se jeví nadměrně fyzická náročná práce. Byl by schopen práce spíše lehčího charakteru, v podstatně menším rozsahu a intenzitě s využitím svého vzdělání, znalostí a zkušeností. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí postižení uvedenému v kapitole V, položka 5, písmeno c) k , ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena 25 % až 35 % a komise tento pokles stanovila na 35 %. Komise zvolila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti s přihlédnutím k tomu, že se nepodařilo i přes komplexní psychiatrickou medikaci dosáhnout dokonalé remise, stav byl velmi kolísavý. Komise po konzultaci s odborným přísedícím lékařem v komisi (psychiatrem) na rozdíl od lékaře České správy sociálního zabezpečení hodnotí jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu smíšenou depresivně úzkostnou poruchu. K datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle ve znění Jednalo se o invaliditu I. stupně podle téhož zákona Vznik invalidity byl stanoven na 18. 3. 2014.

6)Závěr komise vyslovila na základě vyšetření žalobce v komisi odbornou psychiatričkou a měla k dispozici zprávy z hospitalizace na psychiatrickém oddělení Nemocnice Tábor od 15. 8. do 19. 8.2013, zprávy z psychiatrického vyšetření MUDr. V.P., Nemocnice Tábor z 6. 8. 2014, z lékařského nálezu OL, MUDr. P.P., Planá nad Lužnicí, ze dne 11. 4. 2014, z psychiatrického vyšetření MUDr. J.T., Týn nad Vltavou z 18. 3. 2014, 30. 4. 2014, 15. 7. 2014 a 30. 9. 2014 a 1. 12.2014.

IV. Právní názor soudu

7)V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 zákona

č. , ve znění pozdějších předpisů (dále ) a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odst. 2 téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná, a proto napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil bez jednání.

(8) Podle ustanovení , ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti podle odst. 2 za a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvýše o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle

odst. 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem, znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle

odst. 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní činnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odst. 5 téhož ustanovení považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odst. 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na celé pracovní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

9) V dané záležitosti žalobce podal námitky proti rozhodnutí ze dne 9. 6. 2014 čj. X kterým mu od 25. 5. 2014 byla přiznána invalidita a invalidní důchod pro invaliditu I. stupně. Lékař dospěl k závěru, že pokles pracovní schopnosti žalobce činil 35 %. V námitkovém řízení byl vypracován nový posudek, ve kterém lékař dospěl k závěru, že pokles pracovní schopnosti činil 30 % a žalobce nesplňuje podmínky pro invaliditu I. stupně.

10) Ke zcela odlišnému závěru došla Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 6. 1. 2015, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Komise uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle , ve znění Šlo o invaliditu I. stupně podle ve znění Vznik invalidity byl datován na 18. 3. 2014.

11) Komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce tak, že odpovídá zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole V, položka 5 písm. c) přílohy k ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena 25 až 35% a komise tento pokles stanovila na 35 %. Horní hranici zvolila s přihlédnutím k tomu, že se nepodařilo u žalobce i přes komplexní psychiatrickou medikaci dosáhnout dokonalé remise, stav byl velmi kolísavý, což bylo vysloveno po konzultaci s odborným přísedícím lékařem v komisi (psychiatrem), který na rozdíl od lékaře České správy sociálního zabezpečení jako dominující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobce pokládal smíšenou depresivně úzkostnou poruchu.

12) Soud zhodnotil podle důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a hodnoceny v řízení před správním orgánem. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu takto zjištěného a dospěl k závěru, že žalobou napadeného rozhodnutí není správné, a to pro vady řízení. Posudková komise dospěla k závěru, že zdravotní stav žalobce je třeba hodnotit při horní hranici procentní míry poklesu pracovní schopnosti pro zdravotní postižení žalobce, a to s ohledem na skutečnost, že se nepodařilo, ani přes komplexní psychiatrickou medikaci dosáhnout dokonalé remise a stav u žalobce byl velmi kolísavý. Komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle v platném znění a jednalo se o invaliditu I. stupně podle téhož zákona, kdy zároveň komise stanovila datum invalidity I. stupně na 18. 3. 2014. Z toho důvodu nebylo správné rozhodnutí, které žalobce napadl žalobou, ve kterém došlo ke změně prvostupňového rozhodnutí, kdy žalobci byla zamítnuta žádost o přiznání invalidního důchodu a jemu přiznaný invalidní důchod, respektive výplata tohoto invalidního důchodu vypláceného na základě předběžně vykonavatelného rozhodnutí ze dne 9. 6. 2014 čj. X byla zastavena. Ve světle nového posudkového zhodnocení zdravotního stavu žalobce je zřejmé, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nesprávného hodnocení zdravotního stavu žalobce, a tudíž závěry vyslovené na tomto základě nemohou obstát. V řízení soudním bylo postaveno najisto, že žalobce v době vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní a invalidita I. stupně u žalobce vznikla dne 18. 3. 2014. K dalším námitkám žalobce soud uvádí, že rovněž byly opodstatněné. Pokud žalovaná rozhodla o námitkách za situace, kdy její nové rozhodnutí zcela změnilo původní rozhodnutí, vybočila ze zjištěného skutkového stavu a posouzení věci v řízení před správním orgánem I. stupně, neboť rozhodla tak, že žalobce není invalidní. Takové rozhodnutí nebylo správné, neboť postupem v dané věci byl žalobci připraven o právo se vyjádřit ke skutečnostem odůvodňujícím zánik invalidního důchodu a zejména tak o právo podat námitky proti rozhodnutí o odejmutí, respektive zastavení výplaty invalidního důchodu. Vyslovení takového závěru nebrání ustanovení , které vylučuje v námitkovém řízení aplikaci , a to ani za situace, že obecně v námitkovém řízení platí, že v řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení lze změnit prvostupňové rozhodnutí i v neprospěch účastníka, který námitky podal. Ani v takovém případě nemůže žalovaná vybočit ze skutkových zjištění a právního posouzení vyplývajících z prvostupňového rozhodnutí o žádosti pojištěnce. Jestliže žalovaná v průběhu námitkového řízení v neprospěch žalobce zcela změnila skutková zjištění oproti skutkovému stavu zjištěnému v rámci řízení o žádosti žalobce (oproti prvostupňovému rozhodnutí) a právní posouzení věci v důsledku toho naprosto zásadným způsobem změnilo výrok prvostupňového rozhodnutí, došlo k porušení i zásady dvojinstančnosti řízení. V dané věci se jedná o podstatnou vadu řízení, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve smyslu Jedná se o takovou procesní vadu, která znemožňovala přezkoumání napadeného rozhodnutí v mezích uplatněných námitek.

V. Závěr, náklady řízení

13) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce byla důvodná, a proto podle ve vztahu k a podle napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil České správě sociálního zabezpečení k dalšímu řízení. V dalším řízení Česká správa sociálního zabezpečení v Praze rozhodne znovu o námitkách žalobce a bude vycházet z výše uvedeného právního názoru soudu. Zároveň bude vycházet závěru, že zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí (ke dni 18. 3. 2014) odpovídal invaliditě I. stupně ve smyslu ve znění pozdějších předpisů.

14) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení , podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů před soudem, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v řízení úspěšný, proto mu bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.936 Kč. Jednalo se o odměnu právního zástupce podle a ve znění za dva úkony právní pomoci po 500 Kč, celkem 1.000 Kč, 2 x režijní paušál po 300 Kč, celkem 600 Kč a 21 % DPH 336 Kč, celkem tedy 1936 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 23. února 2015

Samosoudkyně

JUDr. Marie Trnková v. r.

Za správnost vyhotovení :

Prázdná Jaroslava