Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Ad 62/2014 - 47

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci žalobkyně J. K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 7. 2014, čj. X, t a k t o :

Žaloba se z a m í t á.

Žalované se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .

O d ů v o d n ě n í :

I. Vymezení věci

(1) Žalobou doručenou dne 26. 9. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 30. 7. 2014 čj. X, kterým byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 4. 2014 čj. X, kterým byl žalobkyni odňat od 22. 5. 2014 invalidní důchod podle a , o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, neboť podle posudku lékaře Okresní správy soc. zabezpečení ze dne 12. 3. 2014 již nebyla žalobkyně invalidní, neboť podle posudku poklesla její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 20 % a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.

(2) Žalobkyně v rozhodnutí uvedla, že rozhodnutí považuje za nesprávné, neboť posudkový lékař učinil závěr, aniž podrobněji zkoumal zdravotní stav žalobkyně. Na jednání byla přizvána, ale současný zdravotní stav nebyl fyzicky zkoumán, pouze podle předchozí zdravotní dokumentace. Posudkový lékař se nezabýval otázkou invalidity, nezhodnotil celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity bez ortézy, schopnost v zaměstnání dlouhodobě stát, což se projevilo již v minulém zaměstnání před deseti léty, kdy tyto činnosti nezvládala. Posudkový lékař nevzal v úvahu skutečnost, že se zdravotní stav oproti roku 2011 zhoršil a rozhodně nebyl nadhodnocen. Dochází ke zhoršení hybnosti končetin a zvýšený stupeň artrózy byl diagnostikován i v druhém kolenním kloubu a kyčli, což jsou velké klouby k pohybu a vykonávaní běžné pracovní činnosti. Rozhodnutí proto bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci a bylo navrženo jeho zrušení a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. Žalobkyně přiložila k žalobě zprávu ortopedické ambulance ze dne 27. 5. 2014 MUDr. J. E. a ze dne 2. 9. 2014 MUDr. D. M., Ph.D.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného

(3) Žalovaná ve svém písemném vyjádření ze dne 30. 10. 2014 uvedla, že navrhuje důkaz posudkem příslušné Posudkové komise MPSV ČR. Rozhodnutí ve věci ponechala na úvaze soudu podle závěru posudkové komise. Při jednání před krajským soudem žalovaná setrvala na svém návrhu, aby soud rozhodl podle závěrů vyslovených v odborných posouzeních vypracovaných posudkovými komisemi MPSV ČR. Na základě posudku Posudkové komise MPSV ČR v Č. Budějovicích i srovnávacího posudku Posudkové komise MPSV ČR v Praze bylo postaveno na jisto, že vydané rozhodnutí odpovídá posouzení zdravotního stavu těmito komisemi a bylo proto vydáno v souladu se zákonem. Bylo navrženo žalobu zamítnout a napadené rozhodnutí potvrdit.

III. Obsah správních spisů včetně důkazů doplněných soudem

(4) Z připojeného posudkového spisu soud zjistil, že žalobkyně byla posuzována lékařem Okresní správy soc. zabezpečení v Č. Budějovicích dne 12. 3. 2014, kdy při konstatované diagnóze artróza pravého kolenního kloubu třetího stupně na podkladě opakovaných distorzí s následnou plastikou chrupavek, uvolněním vazů, chronický recidivující VAS C a TH páteře s pseudoradikulárním CB syndromem vpravo bez známek kořenové léze, syndrom KP vpravo určil, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá stavům uvedeným v kapitole XIII, oddíl A, položka 1b, přílohy k vyhl. č. , pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu a 4 citované vyhlášky nemění. ČSSZ rozhodnutím ze dne 2. 4. 2014 č. X odňala žalobkyni od 22. 5. 2014 invalidní důchod. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky, o kterých bylo rozhodnuto žalovanou dne 30. 7. 2014 čj. X tak, že námitky se zamítají a rozhodnutí ČSSZ čj. X ze dne 2. 4. 2014 se potvrzuje. V námitkovém řízení bylo provedeno nové posouzení zdravotního stavu vypracováním lékařského posudku, kdy byly k námitkovému řízení doloženy další nové lékařské zprávy. (Nemocnice Č. Budějovice, zpráva z ortopedického vyšetření z 27. 5. 2014, MUDr. F. – zpráva z ortopedického vyšetření z 10. 3. 2014, MUDr. U., zpráva z neurologického vyšetření ze dne 7. 5. 2014, MUDr. A., zpráva z revmatologického vyšetření ze dne 13. 5. 2014, MUDr. M., zpráva z alergologického vyšetření z 2. 4. 2013. Novým posudkem o invaliditě ze dne 23. 7. 2014 bylo zjištěno, že u žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, v jehož důsledku poklesla pracovní schopnost o 20 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí bylo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII (postižení svalové a kosterní soustavy) oddílu A (artropatie), položka 1 (osteoporóza), písm. b) (středně těžké postižení), přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. v platném znění, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 20 – 35 % a lékař zvolil dolní hranici 20 %. Lékař ČSSZ po studiu podkladové dokumentace a na základě vlastního zjištění hodnotil zdravotní stav žalobkyně identicky jako lékař Okresní správy soc. zabezpečení. Další zdravotní postižení nebylo takového stupně závažnosti a rozsahu, aby v jejich důsledku byl pokles pracovní schopnosti žalobkyně větší než odpovídalo míře poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. K odnětí invalidity došlo z toho důvodu, že v minulosti byl opakovaně posudkově nadhodnocen zdravotní stav žalobkyně při kontrolních lékařských prohlídkách. Již v roce 2003 nebyla v dokumentaci popsána žádná posudkově významná nestabilita pravého kolene, která by indikovala použité posudkové hodnocení. V roce 2010 nebyl řádně doložen stupeň artrózy pravého kolene. V posudku je uzavřeno, že nebylo doloženo žádné posudkově významné zhoršení zdravotního stavu.

(5) Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise MPSV ČR v Č. Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku ze dne 28. 11. 2014 určeném pro krajský soud uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo postižení pravého kolene, což odpovídalo postižení uvedenému v kapitole XIII, oddíl A, položka 1, písm. b) přílohy k vyhl. č. , kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 20 – 35 %, komise využila dolní hranici procentního rozpětí 20 %, protože bylo přítomno střednětěžké postižení jen jednoho kloubu, ostatní s postižením lehkým při artróze odpovídá tomuto procentu, v žádném případě nelze použít položky 1c, neboť nebylo doloženo postižení těžké, tj. postižení velkých kloubů a nejednalo se o těžký postih většiny malých kloubů horních končetin s narušením úchopu nebo nožních kloubků s těžkým omezením chůze. Rovněž nelze použít položky 1d), kde jde o zvláště těžké postižení kloubů s nemožností hybnosti většinou s upoutáním na invalidní vozík. Komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně invalidní. Byla schopna vykonávat výdělečnou činnost bez trvalého stání, dřepů a kleků a nikoliv v chladném prostředí. Výsledek posouzení byl shodný se závěrem lékaře OSSZ i ČSSZ. K námitkám žalobkyně týkajících se její celkové výkonnosti a neschopnosti vykonávat denní aktivity bylo uvedeno, že v žádném z nálezů z poslední doby nebylo uvedeno, že je nutno nosit ortézu, naopak při posledním artroskopickém ošetření kolena bylo uvedeno, že ortézu je možné odkládat a chodit bez ní a končetinu trénovat, neboť klid nepomůže. Komise poznamenala, že nikdy nebyl dokládán třetí stupeň artrózy pravého kolene z hlediska výsledků RTG či CT a nestabilita kolene po úrazu byla opravena artroskopickými operacemi a nové vyšetření RTG z května 2014 doložilo velmi nízký stupeň artrózy (I. – II.) Komise uzavřela, že žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle , ve znění Nejednalo se o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.

(6) Komise měla k dispozici při posuzování zdravotního stavu žalobkyně za účelem vypracování posudku zprávy z odborných lékařských vyšetření, a to neurologického vyšetření MUDr. U. Č. Budějovice z 29. 4. 2013, ortopedického vyšetření MUDr. F. Č. Budějovice z 19. 7. 2013, alergologického vyšetření MUDr. M. Č. Budějovice z 25. 2. 2013, ortopedického vyšetření MUDr. F. Č. Budějovice z 10. 3. 2014, neurologického vyšetření MUDr. U. Č. Budějovice z 7. 5. 2014, revmatologického vyšetření MUDr. A. Č. Budějovice z 13. 5. 2014, ortopedického vyšetření MUDr. E. Nemocnice Č. Budějovice z 27. 5. 2014. Č. Budějovice z 27. 5. 2014.

IV. Právní názor soudu.

(7) V dané záležitosti soud postupoval podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla, a proto ji zamítl.

(8) Podle , ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

(9) Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. To za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu a u posudku se zabývá otázkou úplnosti, přesvědčivosti posudku, který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi a bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí.

(10) Jinými slovy řečeno, soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Ověřuje pouze, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy.

(11) V dané záležitosti žalobkyně podala námitky proti rozhodnutí ze dne 2. 4. 2014 čj. X, kterým jí byl odňat invalidní důchod od 22. 5. 2014. Námitky žalobkyně byly rozhodnutím ze dne 30. 7. 2014 č.j. X zamítnuty. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 4. 2014 č.j. X bylo potvrzeno. Stalo se tak s odůvodněním, že podle posudku lékaře okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 3. 2014 již žalobkyně nebyla invalidní, neboť její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pouze o 20 %. Stejný závěr byl vysloven posudkem o invaliditě ze dne 3. 7. 2014 vypracovaném posuzujícím lékařem ČSSZ, ve kterém lékař dospěl k závěru, že pokles pracovní schopnosti činil 20 % a zpětně konstatoval částečné posudkové nadhodnocení.

(12) Ke stejnému závěru dospěla PK MPSV ČR v Č. Budějovicích ve svém posudku ze dne 28. 11. 2014, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Komise uzavřela, že žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle , ve znění Komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav tak, že odpovídá stavům uvedeným v kapitole XIII oddíl A, položka 1b) přílohy k , ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 20 – 35 %, komise tento pokles stanovila na 20 %. Vysvětlila, že vzhledem ke skutečnosti, že je přítomno středně těžké postižení jen u jednoho kloubu, ostatní s postižením lehkým při artróze, využila dolní hranice procentního rozpětí, neboť nelze použít položky 1c), není doloženo postižení těžké velkých kloubů, nejde o těžký postih většiny malých kloubů horních končetin s narušením úchopu nebo nožních kloubků s těžkým omezením chůze a nelze použít položky 1d),( kde je zvláště těžké postižení kloubů s nemožností hybnosti většinou s upoutáním na invalidní vozík). Komise došla k závěru, že žalobkyně je schopna vykonávat výdělečnou činnost bez trvalého stání, bez dřepů a kleků a ne v chladném prostředí. Uvedla, že výsledek ohledně invalidity i hodnocení poklesu pracovní schopnosti je shodný se závěry lékaře OSSZ i ČSSZ.

(13) Žalobkyně při jednání před krajským soudem, které se konalo dne 29. 12. 2014 sdělila, že se závěry vyslovenými v posudku nesouhlasí a posudek označila za neobjektivní, a proto požádala o vypracování srovnávacího posudku u Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze.

(14) Posudková komise MPSV ČR v Praze při jednání dne 5. 2. 2015 vyslovila závěr, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla invalidní podle , ve znění , a zánik invalidity stanovila na 12. 3. 2014. Z protokolu o jednání této komise je zřejmé, že žalobkyně byla přizvána na jednání posudkové komise. Při jednání byla vyšetřena odborným neurologem MUDr. Ž. Při jednání předložila seznam léků na které je alergická a dále lékařské zprávy MUDr. U., neurologie ze dne 5. 1. 2015 Nemocnice Č. Budějovice, MUDr. D. M., ortopedická ambulance ze dne 27. 1. 2015 a ze dne 21. 10. 2014. Komise uvedla, že žalobkyně byla poprvé posuzována v lednu roku 2000, dále byly kontrolní prohlídky v lednu 2001, 2004 a 2007, vždy byla hodnocena jako částečně invalidní v souvislosti s úrazem ze dne 2. 12. 1995. Příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl stav po úrazu pravého kolene. Den zániku invalidity byl stanoven na 12. 3. 2014 a k tomuto datu byl žalobkyni odňat invalidní důchod. Ve srovnávacím posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze byl vysloven shodný závěr jako v předchozím posudku Posudkové komise MPSV ČR v Č. Budějovicích. Tento závěr vyslovila komise na základě doložené zdravotní dokumentace i vyšetření žalobkyně při jednání komise. Komise uvedla, že žalobkyně byla posuzována s letitými bolestmi nosných kloubů a páteře, dne 2. 12. 1995 si podvrtla pravé koleno a taktéž v roce 1996. V současné době byly zjištěny degenerativní změny na pravém koleni II. stupně. K datu vydání napadeného rozhodnutí se u žalobkyně jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou bylo spíše lehké postižení nosných kloubů při degenerativních změnách zejména pak pravého kolenního kloubu. Komise shodně hodnotila zdravotní postižení žalobkyně při dolní hranici a stanovila 20 % pokles pracovní schopnosti. Stav hodnotila jako trvalý, stabilizovaný bez progrese, stabilizace byla doložena četnými odbornými nálezy, dle ortopedického vyšetření dne 27. 1. 2015 (po datu vydání napadeného rozhodnutí) i se zlepšováním hybnosti pravého kolene. Ostatní choroby neměly podstatný vliv na pracovní potenciál. K datu vydání napadeného rozhodnutí se u žalobkyně jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, ale vzhledem k míře poklesu pracovní schopnosti se nejednalo o invaliditu I. II. či III. stupně.

(15) Soud zhodnotil podle důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a zhodnoceny v řízení před správními orgány. Z těchto důkazů (především podrobného posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích i posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze) bylo uzavřeno, že se u žalobkyně jednalo o nadhodnocení zdravotního stavu, a zdravotní stav v současné době invaliditě neodpovídá. Navíc se v současné době jedná o stabilizovaný zdravotní stav, který byl hodnocen jako degenerativní změny lehkého stupně bez závažného omezení hybnosti, respektive s omezením hybnosti pro běžnou činnost dostačující. Oba posudky byly vypracovány v řádném složení komisí za účasti specialisty. Komise vypracovaly oba posudky po studiu a vyhodnocení veškeré dostupné zdravotní dokumentace, lékařských nálezů a tyto nálezy a zprávy byly v posudcích konstatovány. V posudcích byl vysloven shodný závěr, že zdravotní stav žalobkyně neodpovídal žádnému stupni invalidity. Soud proto dospěl k závěru, že na základě podkladů, které jsou k dispozici lze vyslovit závěru, že lékařské orgány se zprávami z odborných lékařských vyšetření žalobkyně zabývaly a svůj závěr vyslovily na základě dostupné zdravotní dokumentace, která byla shromážděna a vyslovený závěr koresponduje s těmito zprávami z odborných lékařských vyšetření v dokumentaci založený. Zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý, avšak invaliditě žádného stupně neodpovídá, neboť pokles pracovní schopnosti k datu vydání rozhodnutí činil 20 %. Žalobkyní popisované zdravotní problémy jsou subjektivního charakteru a bez náležité objektivizace v lékařských nálezech je zohlednit nelze. Pokud by v další době (po vydání rozhodnutí žalované) došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, ať již pro onemocnění základní, případně pro jiné zdravotní potíže, lze nárok na invalidní důchod uplatnit nově podanou žádostí.

(16) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobkyně důvodná nebyla, a proto ji podle zamítl. Všechny posudkové orgány, které se zdravotním stavem žalobkyně zabývaly, dospěly totiž k závěru, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně žádnému stupni neodpovídal.

(17) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení a 2 , podle kterého má právo na náhradu nákladů důvodně vynaložených účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. V souzené záležitosti žalobkyně ve věci úspěch neměla, a proto soud rozhodl tak, že žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 23. února 2015

Samosoudkyně:

JUDr. Marie T r n k o v á v.r.

Za správnost vyhotovení:

Sládková Blanka