Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

61 Az 20/2013 - 30

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce: L. A., nar. …, st. příslušnost Ukrajina, t.č. PoS Havířov, Na Kopci 5, Havířov-Dolní Suchá, zastoupeného JUDr. Jarmilou Bajerovou, advokátkou se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Matiční 3, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 11.12.2013 č.j. OAM-8/ZA-ZA06-K01-2013, ve věci udělení mezinárodní ochrany,

t a k t o :

I. Žaloba s e z a m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna advokátky JUDr. Jarmily Bajerové se určuje částkou 8.228,- Kč, která jí bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě do 60-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím ze dne 11.12.2013 č.j. OAM-8/ZA-ZA06-K01-2013 žalované Ministerstvo vnitra České republiky (dále jen ČR) neudělilo žalobci mezinárodní ochranu podle ust. , , , a o azylu a o změně , o Policii ČR ve znění pozdějších předpisů (dále jen

„zákon o azylu“). Po provedeném dokazování vzal žalovaný správní orgán za objasněno, že žalobce uváděl jako důvod své žádosti o udělení mezinárodní ochrany obavu z věřitele na Ukrajině a svůj špatný zdravotní stav. Tyto důvody žalovaný neuznal jako relevantní pro udělení mezinárodní ochrany ani doplňkové mezinárodní ochrany, a proto rozhodl o neudělení mezinárodní ochrany ani doplňkové ochrany žalobci podle shora citovaných zákonných ustanovení.

Žalobce proti uvedenému rozhodnutí podal včasnou žalobu, ve které uvedl, že se domnívá, že jeho žádost o mezinárodní ochranu byla zamítnuta neoprávněně a že se do vlasti vrátit nemůže. Současně v žalobě požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů, který by jeho žalobu doplnil a v řízení jej zastupoval. Na výzvu soudu ustanovená právní zástupkyně žalobce podáním ze dne 25.2.2014 doplnila žalobu žalobce tak, že žalovaný porušil ust. tím, že si neopatřil dostatečné informace o zemi původu žalobce, které musí být v maximálně možné míře relevantní, důvěryhodné a vyvážené, aktuální a ověřené z různých zdrojů a dále transparentní a dohledatelné. Dle žalobce bylo žalovaným také porušeno ust. zákona o azylu se zřetelem k jeho zdravotnímu stavu a současné situaci na Ukrajině. Žalovaný porušil ust. zákona o azylu, když mu neudělil doplňkovou ochranu. Jako hrozící vážnou újmu považuje žalobce ve smyslu zákona o azylu vnitřní situaci v zemi původu. Se zřetelem k této situaci by bylo v rozporu s ustanovením článku 33 Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků, kdyby žalobci nebyl udělen azyl ani doplňková ochrana a hrozilo by mu v současné době vyhoštění.

Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 6.3.2014 popíral oprávněnost námitek uváděných žalobcem a odkázal přitom na obsah správního spisu, zejména na vlastní žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany, použité informace o zemi původu, výpovědi žalobce a na samotné vydané rozhodnutí. Žalovaný postupoval v souladu s příslušnými právními normami a procesně správným způsobem. Žalovaný odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí a to, že nedospěl k závěru, že žalobci je možno udělit některou z forem mezinárodní ochrany. Navrhoval proto zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 11.12.2013 č.j. OAM-8/ZA-ZA06-K01-2013, připojeného správního spisu žalovaného téhož čísla jednacího a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce postupoval přitom krajský soud podle ust. a násl. a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného (ust. ).

Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného správního spisu žalovaného vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce při pohovoru k žádosti dne 9.1.2013 odpověděl na otázku, z jakých důvodů opustil svou vlast to, že na Ukrajině měl dluhy 10.000 USD, které si půjčil asi v roce 1995 na podnikání a že po něm požadovali zaplatit i úroky. Na Ukrajině zkrachoval a do České republiky odjel pracovat. Soukromá osoba, která požadovala zaplacení dluhu i s úroky mu začala vyhrožovat. Kvůli tomu se rozvedl s manželkou v roce 1998. Na otázku, z jakých důvodů žádá o udělení mezinárodní ochrany, žalobce odpověděl, že

tak činí ze zdravotních důvodů. V roce 2001 měl v ČR úraz hlavy a byla mu diagnostikována epilepsie, trpí epileptickými záchvaty. Jeho zdravotní stav je špatný a proti epileptickým záchvatům užívá léky. Asi dvakrát do měsíce na krátkou dobu ztrácí vědomí. Do vlastnoručně psaného prohlášení o důvodech podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce uvedl špatný zdravotní stav. Z obsahu správního spisu žalovaného dále vyplývá, že dne 30.1.2013 byl s žalobcem proveden pohovor k žádosti o udělení mezinárodní ochrany. V rámci tohoto pohovoru žalobce v podstatě opakoval stejné důvody své žádosti o udělení mezinárodní ochrany a dodal, že kvůli výhrůžkám věřitelů se obrátil na policii asi v roce 1998-1999. Policie však případ nevyšetřovala, prý jde o soukromou věc. Ve městě Černovcy si jinde stěžovat nemohl, žádné vyšší oddělení pro boj s organizovaným zločinem tam neexistuje. V létech 1998-2001 pobýval v České republice legálně a od roku 2001 zde nemá legální pobyt. V důsledku toho policie zahájila řízení o správním vyhoštění a žalobce požádal o mezinárodní ochranu, protože se obával věřitelů. Činí tak z důvodu zdravotního stavu i legalizace svého dalšího pobytu v České republice. V rámci dalšího pohovoru konaného dne 29.8.2013 žalobce vypovídal ohledně svého zdravotního stavu a uvedl, že je ve vlasti přihlášen k pobytu na adrese oblast Černovcy, obec Bila, okr. Kocman, Západní Ukrajina. Součástí správního spisu jsou lékařské zprávy související s hospitalizací žalobce ve dnech 14.-21.9.2011 důsledku úrazu hlavy v Nemocnici Kladno a zprávy z jednotlivých vyšetření v rámci této hospitalizace, propouštěcí zpráva z hospitalizace, lékařská zpráva z hospitalizace žalobce ve dnech 6.-13.7.2012 na Neurologické klinice Hradec Králové a lékařské zprávy neurologa MUDr. Jany Mokroszové ze dne 31.1., 9.5. a 14.8.2013. Dále správní spis obsahuje informace o zemi původu žalobce, a to údaje o Ukrajině mezinárodní organizace pro migraci (IOM) ze srpna 2012, zprávu Freedom House z ledna 2013 „Svoboda ve světě 2013 – Ukrajina“, zprávu MZ USA ze dne 19.4.2013 o dodržování lidských práv na Ukrajině za rok 2012, informace MZV č.j. 113285/2012-LPTP ze dne 19.9.2012, informace MZV č.j. 121230/2011-LPTP ze dne 7.12.2011, informace „International SOS“ ze dne 27.9.2013 o dostupnosti gastroenterologické, chirurgické, neurologické a ortopedické zdravotní péče na Ukrajině, informace ČTK – Země světa Ukrajina, přehled o politických stranách na Ukrajině, informace Belgického úřadu pro cizince ze dne 18.10.2013 – cena neurologické léčby a léků na Ukrajině.

Podle ustanovení § 14 zákona o azylu, jestliže v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu.

Podle § 14a zákona o azylu se doplňková ochrana udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.

Krajský soud především zdůrazňuje, že rozhodnutí žalovaného přezkoumával v mezích žalobních bodů, tak jak v projednávané věci byly vymezeny v doplnění žaloby učiněném právní zástupkyní žalobce podáním ze dne 6.3.2014. V něm je vytýkáno žalovanému, že svým rozhodnutím porušil ust. § 14 zákona o azylu. Jak shora uvedeno, podle tohoto zákonného ustanovení lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu, jestliže v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12 zákona o azylu. Tento důvod spatřuje žalobce dle citovaného podání právní zástupkyně ve svém zdravotním stavu. Nutno podotknout, že zdravotní stav v tomto podání není nijak blíže specifikován a odkazuje se v něm toliko na „zdokumentování ve spise a s ohledem na současnou situaci na Ukrajině“. Z citovaných lékařských zpráv založených ve správním spise ovšem vyplývá, že dominantním zdravotním postižením žalobce je epilepsie v důsledku utrpěného úrazu, přitom však poslední epileptický záchvat žalobce prodělal v roce 2012. Lékařské zprávy vyhotovené v průběhu roku 2013 nedokumentují žalobcův zdravotní stav, který by vedl k úplné pracovní nezpůsobilosti, naopak se v nich uvádí toliko určitá pracovní omezení. Krajský soud tedy za této situace dospívá ke stejnému závěru jako žalovaný v tom, že případ žalobce není možno hodnotit jako hodný zvláštního zřetele pro udělení humanitárního azylu dle výše citovaného zákonného ustanovení tím spíše, že citované informace Mezinárodní organizace pro migraci a organizace „International SOS“ svědčí o poskytnutí potřebné zdravotní péče žalobci v případě jeho návratu na Ukrajinu.

Další žalobní námitkou uvedenou v doplnění bylo vytýkané porušení ust. § 14a zákona o azylu žalovaným. Podle žalobce je v jeho případě naplněno nebezpečí vážné újmy spočívající ve vážném ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu (v doplnění žaloby je výslovně poukázáno na ust. § 14a odst. 2 písm. c/ zákona o azylu). Bez dalšího bližšího odůvodnění se v doplnění žaloby uvádí, že se od vydání rozhodnutí žalovaného v zemi původu žalobce situace natolik zkomplikovala, že u něj jsou dány důvody pro právní postavení uprchlíka a že by bylo v rozporu s ust. § 33 (míněno zřejmě článku 33) Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků, kdyby mu nebyl azyl ani doplňková ochrana udělena a hrozilo by mu v současné době vyhoštění. Tato žalobní námitka by byla oprávněna za situace, kdyby z poměrů Ukrajiny spočívajících v probíhajícím vnitřním konfliktu žalobci skutečně hrozila vážná újma ve smyslu ust. § 14 odst. 1 zákona o azylu. Současný vývoj na Ukrajině však nenasvědčuje tomu, že by byl probíhajícími událostmi žalobce ohrožen, neboť je obecně známo, že těmito událostmi západní část Ukrajiny, odkud žalobce ostatně pochází (žalobce v průběhu správního řízení uvedl poslední adresu trvalého bydliště oblast Černovcy, obec Bila, okr. Kocman, Západní Ukrajina), byla zásadním způsobem zasažena. Není proto možno učinit závěr, že v případě návratu žalobce do země původu by byl porušen princip non-refoulement obsažený v článku 33 Ženevské úmluvy.

Za zcela nedůvodnou považuje krajský soud i žalobní námitku týkající se údajného porušení žalovaným, konkrétně ust. , kterou žalobce odůvodnil tím, že si žalovaný neopatřil dostatek informací o zemi jeho původu. S přihlédnutím ke shora citovaným použitým zprávám o poměrech na Ukrajině považuje tyto informace krajský soud za zcela vyčerpávající, důvěryhodné a v době vydání žalobou napadeného rozhodnutí nepochybně aktuální. Krajský soud se neztotožňuje ani s namítaným porušením ust. , neboť z odůvodnění rozhodnutí žalovaného je zcela jasné, z jakých podkladů při jeho vydání vycházel, jakými úvahami se při hodnocení těchto podkladů řídil a jeho rozhodnutí je dostatečně jasné, určitě a srozumitelné.

Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud v souladu s ust. žalobu žalobce jako nedůvodnou zamítl, přičemž rozhodl v souladu s ust. bez nařízení jednání.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. , jelikož procesně úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení neuplatňoval.

Ustanovené právní zástupkyni žalobce byla přiznána náhrada nákladů právního zastoupení spočívající v odměně v rozsahu dvou úkonů právní pomoci po 3.100,- Kč a dvou režijních paušálů po 300,- Kč, tj. 6.800,- Kč, a to v souladu s ust. , , písm. f), , písm. d) a vyhl. č. , v platném znění. S připočtením daně z přidané hodnoty ve výši 21% činily celkové náklady právního zastoupení žalobce 8.228,- Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne 6. ledna 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Petr Indráček v.r.

Jana Valošková samosoudce