Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

62 Az 6/2014 - 45

pokračování - 3 - 62Az 6/2014

-45

U S N E S E N Í

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně: U. T., státní příslušnost Nigerijská federativní republika, t.č. neznámého pobytu, zastoupena Sdružením občanů zabývajících se emigranty, se sídlem Brno, Mostecká 5 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Nad Štolou 3, Praha 7, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 13.1.2014 č.j. OAM-217/ZA-ZA02-P07-2013, o udělení mezinárodní ochrany

t a k t o :

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žádost žalobkyně o mezinárodní ochranu byla vyhodnocena jako nepřípustná podle § 10a písm. e) zákona o azylu a řízení bylo podle ust. § 25 písm. i) zákona o azylu zastaveno.

Žalobkyně žalobou podanou v zákonné lhůtě napadla označené rozhodnutí žalovaného v rozsahu celého výroku. Zpochybnila čistotu procesu, jestliže uvedla porušení některých ustanovení a zákona o azylu. Navrhla napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení. Současně v žalobě požádala o ustanovení advokáta a žalobě přiznání odkladného účinku.

Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě popřel oprávněnost žaloby, odkázal na svůj správní spis, zejména na výpovědi žalobkyně ve správním řízení a poukázal na skutečnost, že ve správním řízení bylo postupováno v souladu s příslušnými právními normami. V průběhu současného řízení bylo objasněno, že jmenovaná uvedla naprosto stejné motivy svého odchodu z vlasti a neochoty se do Nigérie opětovně vrátit. Shodně uvedla obavy z jí neznámých osob, členů tradičního náboženského společenství, které ji měly nutit k převzetí postu ve společenství po smrti jejího otce. Navrhl žalobu zamítnout.

Žalovaný napadeným rozhodnutím zastavil podle řízení o udělení mezinárodní ochrany. Dále rozhodl, že žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná podle V odůvodnění uvedl, že žalobkyně podala opakovanou žádost dne 25.7.2013, ve které uvedla, ze z Nigérie odešla v zimě 2009 z důvodu, že se nechtěla stát členkou sekty, ve které byl její zemřelý otec. Obává se z návratu do Nigérie, že ji muži z kultu jejího otce dopadnou a použijí jako náboženskou oběť. V průběhu správního řízení bylo zjištěno, že aktuální žádost výše jmenované o udělení mezinárodní ochrany na území ČR je již druhou v pořadí. Poprvé požádala výše jmenovaná o udělení mezinárodní ochrany v ČR dne 24.3.2009 a správní řízení o této žádosti s ní bylo vedeno pod č.j. OAM-204/VL-07-2009. Správní orgán vydal v rámci tohoto první řízení o udělení mezinárodní ochrany výše jmenované dne 19.8.2009 rozhodnutí č.j. OAM-204/VL-07-ZA09-2009, kterým nebyla výše jmenované udělena žádná forma mezinárodní ochrany. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 14.9.2009. Proti tomuto správnímu rozhodnutí podala výše jmenovaná žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě, který ji svým rozsudkem č.j. ze dne 31.8.2011 zamítl. Rozsudek nabyl právní moci dne 12.10.2011. Jmenovaná podala proti tomuto rozsudku krajského soudu kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, který ji svým usnesením č.j. -28 odmítl pro nepřijatelnost. Usnesení nabylo právní moci dne 9.3.2012. Správní orgán tak neshledal důvody pro opakované posuzování žádosti výše jmenované o udělení mezinárodní ochrany ve vztahu k jí uváděným důvodům, neboť ta neuvedla žádnou novou skutečnost ve smyslu zákona o azylu, která by odůvodňovala opětovné vedení správního řízení a opětovné hodnocení důvodů odchodu žadatelky o udělení mezinárodní ochrany z vlasti a obav z návratu do vlasti. Správnímu orgánu je rovněž z výše dostupných informací o situaci v Nigérii známo, že v zemi původu jmenované nedošlo k takové zásadní změně politické a bezpečnostní situace, která by mohla nyní založit opodstatněnost její nové žádosti o udělení mezinárodní ochrany, přičemž ani žadatelka sama toto jako důvod své neochoty k návratu do vlasti neuváděla. Správní orgán tak shrnuje, že přestože bezpečnostní situace v některých oblastech Nigérie je i nadále složitá, zejména co do působení nejrůznějších nábožensky či ekonomicky motivovaných ozbrojených milicí a uskupení, tamní státní orgány se snaží proti těmto tvrdě zasahovat a výše popisované násilí se daří i nadále držet v mezích individuálních útoků a incidentů, které zasahují pouze část celého nigerijského státu. Z informace zastupitelského úřadu Nigérie pak vyplývá, že státní příslušník Nigérie si může pro svůj život zvolit kteroukoliv pro něj vhodnou a bezpečnou oblast pro život, aniž by byl nucen zůstávat a pobývat v oblasti, která je pro něj s ohledem na jeho náboženství, etnickou příslušnost či původ z hlediska bezpečnosti jeho osoby rizikovější. Dle názoru správního orgánu tak v Nigérii nedošlo k závažným změnám stran obecné bezpečnostní situace v zemi, které by si vyžadovaly opětovné posouzení žádosti výše jmenované ohledně možnosti jejího návratu do vlasti.

V průběhu soudního řízení soud marně doručoval usnesení o nepřiznání odkladného účinku žalobě a usnesení o neustanovení zástupce z řad advokátů na adresu PoS Havířov i na adresu propustky P. 10, U K. 29. V případě doručování na adresu P. 10, U K. 29 bylo zjištěno, že je adresát odstěhován.

Krajský soud v průběhu řízení zjistil, že žalobkyně naposledy hlášena v bydlišti do 28.1.2014 na adrese Pobytového střediska v Havířově-Dolní Suchá a t.č. je místo pobytu neznámé. Toto zjištěno ze sdělení Ředitelství služby cizinecké police ze dne 22. prosince 2014, dále zjištěno, že není v evidenci Vězeňské služby.

Napadené rozhodnutí žalovaného bylo vydáno v řízení podle zákona o azylu, jehož nejdůležitějším prvkem je sám žadatel, jeho poznatky o konkrétním prostředí a událostech. Proto je přítomnost žalobce či alespoň jeho součinnost nutná i v tomto soudním řízení.

Vzhledem k tomu, že v dané věci se na poslední hlášené adrese žalobkyně nezdržuje, žalobkyně soudu svou aktuální adresu nesdělila a soudu se nepodařilo zjistit místo pobytu žalobkyně, soud v souladu s ust. zák. o azylu a ust. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ), řízení zastavil.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. větou první

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení usnesení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, což neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 8.1.2015

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně