Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
20 Ad 7/2013 - 26.pdf
PDF · 0 B
No categories available
20 Ad 7/2013 - 26
Legal thesis
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně D. V., zastoupena Mgr. Vlastislavem Kubiczkem, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Dr. Šmerala 1710/1, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20.3.2013, o nároku na vdovský důchod,
t a k t o :
I. Rozhodnutí žalované ze dne 20.3.2013, ve znění usnesení ze dne 10.6.2013 , se z r u š u j e a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám advokáta částku 6.292,- Kč ve lhůtě do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyni byla zamítnuta žádost o vdovský důchod.
[2] Žalobkyně u zdejšího soudu podala v zákonné lhůtě žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované, ve kterém nezákonnost rozhodnutí spatřila v tom, že žalovaná nepřiznala nárok na vdovský důchod z důvodu nesprávně právně vyhodnoceného ustanovení článku II, bod 7 zákona č. 306/2008 Sb. S ohledem na skutečnost, že ovdověla v r. 1998 a nárok na vdovský důchod původně trval od 8.10.1998 do 24.4.2008 z důvodu péče o nezaopatřené dítě a poté znovu od 26.2.2010 z důvodu péče o nezaopatřené dítě až do 14.2.2013, kdy nezaopatřené dítě dosáhlo 26 let věku, jí ve smyslu citovaného čl. II, bodu 7 zákona č. 306/2008 Sb. je zachován nárok na vdovský důchod dosažením 55 let věku dle znění zákona o důchodovém pojištění k 31.12.2009. Navrhla zrušit napadené rozhodnutí, věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení a zavázat žalovanou zaplatit náklady řízení a náklady právního zastoupení do tří dnů od právní moci rozsudku.
[3] Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě odkázala na podrobné odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhla žalobu zamítnout.
[4] Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky a své rozhodnutí č.j. X ze dne 19.12.2012 potvrdila. V odůvodnění uvedla, že ke dni 1.1.2010, kdy nabyla účinnosti novela zákona o důchodovém pojištění provedená zákonem č. 306/2008 Sb. , nebyla účastnice řízení poživatelkou vdovského důchodu. Syn účastnice řízení dne 24.4.2008 ukončil studium, ve kterém se připravoval na budoucí povolání formou denního studia. Nárok na důchod tak zanikl dnem 25.4.2008, o čemž bylo rozhodnuto dne 25.6.2008. Dne 8.7.2009 syn účastnice řízení opět začal studovat, avšak do 25.2.2010 studoval v kombinované formě studia a současně byl výdělečně činný v rozsahu zakládajícím účast na pojištění, resp. pobíral podporu v nezaměstnanosti. Nárok na vdovský důchod se obnovil, resp. nový nárok na vdovský důchod vznikl po dni 1.1.2010. V souladu s přechodným ustanovením, čl. II, bod 7 zákona č. 306/2008 Sb. , byl tento důchod přiznán dle právní úpravy účinné do 31.12.2009 z důvodu zahájení přípravy na budoucí povolání nezaopatřeného syna formou denního studia; tím se přechodné ustanovení konzumovalo a nadále se na posuzování nároku na vdovský důchod aplikuje již výlučně právní úprava účinná po 31.12.2009.
[5] Dne 10.6.2013 žalovaná vydala opravné usnesení, když tímto rozhodnutím podle ustanovení § 70 správního řádu opravila odůvodnění rozhodnutí žalované ze dne 20.3.2013.
[6] Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že žalobkyně podala žádost o vdovský a sirotčí důchod u Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná dne 21.10.1998 a v žádosti uvedeno, že manžel J.V. zemřel X. Rozhodnutím ze dne 25.6.2008 žalovaná odňala od 6.8.2008 vdovský důchod z důvodu ukončení studia syna dnem 24.4.2008. Rozhodnutím ze dne 9.6.2010 žalovaná přiznala od 26.2.2010 vdovský důchod (v odůvodnění rozhodnutí neuvedla důvod přiznání vdovského důchodu).
[7] V souzené věci není sporu o skutkový stav, sporné je právní posouzení. Žalobkyni původní nárok na vdovský důchod vznikl 8.10.1998 (úmrtím manžela) a trval z důvodu péče o nezaopatření dítěte až do 24.4.2008, kdy syn přestal studovat formou denního studia. Znovu nárok vznikl dnem 26.2.2010 z důvodu obnovení podmínky péče o nezaopatřené dítě, neboť syn L. nar. X začal opět studovat formou denního studia; dovršením 26 let věku syna došlo k zániku nároku na vdovský důchod. Žalobkyně dne 5.10.2011, tedy v průběhu pobírání vdovského důchodu, dovršila 55 let. Dle žalované právě z důvodu vzniku opětovného nároku na vdovský důchod dne 26.2.2010, již za účinnosti zákona č. 306/2008 Sb. , došlo k založení podmínek dle zákona č. 306/2008 Sb. pro event. pozdější nárok na vdovský důchod. Sporným je tak právní posouzení toho, zda v případě, že vznikl nárok na vdovský důchod znovu dne 26.2.2010, nelze pro vznik pozdějšího nároku dovršením 55 let věku, použít přechodné ustanovení čl. II, bod 7, věta druhá zákona č. 306/2008 Sb.
[8] Zákon č. 306/2008 Sb. od 1. ledna 2010 mimo jiné provedl změnu v ustanovení § 50 odst. 2 písm. e) zákona o důchodovém pojištění. Tato změna spočívala v tom, že došlo k posunutí věkové hranice pro nárok na vdovský důchod po uplynutí jednoho roku od smrti manžela. Před 1.1.2010 jednou z možných podmínek pro vznik nároku na vdovský důchod bylo dosažení 55 let věku nebo důchodového věku, byl-li důchodový věk nižší. Od 1.1.2010 však tato podmínka byla upravena tak, že nárok na vdovský důchod po uplynutí jednoho roku od smrti manžela je zachován, jestliže vdova dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. V souzené věci je tedy otázkou, zda žalobkyni vznikl nárok na vdovský důchod v 55 letech dle právní úpravy před 1.1.2010 či podle právní úpravy účinné po 31.12.2009.
[9] Klíčovou otázkou je výklad přechodných ustanovení zákona č. 306/2008 Sb. , konkrétně čl. II, bod 7 věta druhá: Došlo-li k zániku nároku na vdovský nebo vdovecký důchod před 1. lednem 2010 nebo po 31. prosinci 2009, ale jde o důchody, které byly přiznány před 1. lednem 2010, vznikne nárok na vdovský důchod po 31. prosinci 2009 znovu za podmínek stanovených zákonem o důchodovém pojištění, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
[10] Soud nesdílí názor žalované, že v souzené věci, nelze použít citované přechodné ustanovení ve prospěch žalobkyně. Dle názoru soudu je pro užití ustanovení § 50 odst. 2 písm. e) zákona, ve znění po 31.12.2009, rozhodující datum úmrtí manžela (manželky). Přechodné ustanovení zachovává bez dalšího podmínky nároku na vdovský důchod dle právních ustanovení ve znění před 1.1.2010, jestliže jde o vdovský důchod (vdovecký), který byl přiznán před 1.1.2010. Jinak řečeno citované přechodné ustanovení zajišťuje použití ustanovení § 50 odst. 2 písm. e) zákona, ve znění před 1.1.2010, u nároků po osobách zemřelých před 1.1.2010. Za rozhodující v přechodném ustanovení soud považuje část, kde se uvádí „přiznány před 1. lednem 2010“. Právě výraz „přiznány“ dle soudu zakládá zachování nároku dle předpisů před 1.1.2010 při obnovení nároku po 31.12.2009, a to zcela dle předpisů před 1.1.2010. Ani skutečnost, že žalobkyni opětovně vznikl nárok na vdovský důchod před dosažením 55 let věku (5.10.2011) z důvodu splnění jiné podmínky, a to obnovené péče o nezaopatřené dítě, neznamená, že tato dříve vzniklá podmínka zkonzumovala výhodou přechodného ustanovení.
[11] Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soud zrušil napadené rozhodnutí pro nezákonnost a současně věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu o žádosti rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru soudu, že nárok je nutno posuzovat dle právních předpisů platných před 1.1.2010, tedy ve vztahu k dosažení 55 let věku.
[12] Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla úspěšná, byla jí přiznána náhrada nákladů řízení v souvislosti se zastoupením advokáta. Advokát účtoval za čtyři úkony právní služby á 1000,- Kč (převzetí, sepis žaloby, sepis repliky k vyjádření žalované a účast u jednání soudu) plus čtyřikrát paušální částka á 300,- Kč, celkem 5.200,- Kč. Vzhledem k tomu, že advokát je plátcem daně z přidané hodnoty, byla částka 5.200,- Kč navýšena o 1.092,- Kč (21 %). Žalovaná byla výrokem II. rozsudku zavázána k povinnosti zaplatit částku 6.292,- Kč ve lhůtě do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám advokáta.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 14. ledna 2015
JUDr. Jana Záviská
samosoudkyně