Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Aprk 2/2015 - 62

- 63

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce B. V., zastoupeného JUDr. Ladislavem Koženým, advokátem se sídlem Sladkovského 13, Kolín, proti žalovanému Krajskému úřadu Kraje Vysočina, Žižkova 1882/57, Jihlava, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle , o soudech a soudcích,

t a k t o :

I. Návrh s e z a m í t á .

II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Podáním doručeným Krajskému soudu v Hradci Králové dne 30. 12. 2014, které bylo postoupeno Nejvyššímu správnímu soudu dne 5. 1. 2015, žalobce ve výše označené věci vznesl „požadavek dle “. Žalobce dále uvedl, že požaduje „o věci jednat počátkem února 2015“ (kromě 2. a 4.–6. února), s tím, že urychlené projednání věci má pro něj „rozhodující význam“. Dále stručně shrnul dění, které předcházelo podání žaloby, a uvedl, v čem spatřuje nečinnost žalovaného.

Předseda senátu krajského soudu JUDr. Jan Rutsch ve vyjádření k návrhu předně uvedl, že návrh dle jeho názoru nesplňuje všechny náležitosti stanovené v , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), neboť není zřejmé, v čem žalobce spatřuje průtahy v řízení a provedení kterého procesního úkonu se vlastně domáhá. Posouzení bezvadnosti návrhu, jakož i případné odstranění jeho vad, je však již v kompetenci Nejvyššího správního soudu. K návrhu v jeho současné podobě pak JUDr. Rutsch uvedl, že na straně soudu v řízení žádné průtahy v řízení nenastaly. V tomto směru plně odkázal na obsah soudního spisu, z něhož plyne, jaké úkony a v jakých časových relacích krajský soud ve věci činil. Krajský soud si je vědom toho, že se jedná o žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, kterou soud projednává a rozhoduje o ní přednostně [dle , (dále jen „“)]. Tak tomu také v projednávané věci bude, zatím však věc není připravena k rozhodnutí (zástupci žalobce se momentálně doručuje vyjádření žalovaného k žalobě).

Nejvyšší správní soud konstatuje, že podání žalobce (dále též pouze „navrhovatele“), byť je velmi strohé, lze považovat za návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podaný dle § 174a zákona o soudech a soudcích. Z navrhovatelova vyjádření lze vyčíst, že se domáhá stanovení lhůty k nařízení jednání ve věci v jím požadovaném termínu. Navrhovatel výslovně neuvádí, v čem spatřuje průtahy v řízení před krajským soudem. Nejvyšší správní soud však nepovažuje za účelné navrhovatele vyzývat k odstranění vad jeho podání. S ohledem na cíl řízení o návrhu dle § 174a zákona o soudech a soudcích a na povahu posuzované věci (navrhovatel podal žalobu na nečinnost správního orgánu, která by měla být projednána v přednostním režimu, navrhovatel podal návrh na určení lhůty sám, ačkoliv mu pro dané soudní řízení krajský soud ustanovil advokáta) bude smysluplnější rovnou přistoupit k posouzení, zda v řízení nedochází k průtahům, a rozhodnout o tomto návrhu.

Z předloženého spisu krajského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že navrhovatel podal žalobu u krajského soudu dne 15. 10. 2014, v žalobě zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta. Krajský soud usnesením ze dne 23. 10. 2014 navrhovateli uložil, aby do tří týdnů ode dne doručení daného usnesení soudu zaslal vyplněný formulář o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Dalším usnesením z téhož dne navrhovatele vyzval k odstranění vad jeho žaloby s tím, že obsah žaloby je nejasný a není možné z něj dovodit, čeho se navrhovatel vlastně domáhá a proti čemu brojí. Dne 29. 10. 2014 bylo krajskému soudu doručeno doplnění žaloby, vyplněný formulář o osobních, majetkových a výdělkových poměrech a potvrzení o výši dávky státní sociální podpory. Usnesením ze dne 30. 10. 2014 krajský soud přiznal navrhovateli plné osvobození od soudního poplatku a ustanovil mu k ochraně práv v dané věci zástupce. Dne 27. 11. 2014 bylo krajskému soudu doručeno další doplnění žaloby učiněné ustanoveným zástupcem. Následující den zaslal krajský soud žalobu žalovanému a uložil mu, aby soudu zaslal nejpozději do 1 měsíce správní spis týkající se věci a své vyjádření k žalobě. Navrhovateli soud zaslal výzvu dle V reakci na tuto výzvu navrhovatel soudu sdělil (přípisem doručeným soudu dne 19. 12. 2014), že nesouhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Dne 15. 12. 2014 soud obdržel vyjádření žalovaného k věci, které dne 5. 1. 2015 zaslal zástupci navrhovatele. Dne 30. 12. 2014 byl krajskému soudu doručen nynější návrh dle zákona o soudech a soudcích.

Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není důvodný.

Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v ustanovení zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v ustanovení d, do řízení probíhajícího před soudem.

Pokud návrh směřuje proti krajskému soudu ve věci správního soudnictví, je soudem příslušným rozhodnout o návrhu Nejvyšší správní soud. Zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající zejména v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody, anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu, ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.

Průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází k nečinnosti soudu. Soud se tak při posuzování oprávněnosti návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu zabývá otázkou, zda v řízení dochází k průtahům, s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu.

Nejvyšší správní soud v projednávané věci po posouzení shora rekapitulovaného postupu krajského soudu dospěl k závěru, že návrh není oprávněný, neboť krajský soud nebyl v případě navrhovatele nečinný. Soud, jak vyplývá z předloženého spisového materiálu, se věcí po jejím obdržení řádně zabýval a činil postupně v přiměřené době všechny nezbytné procesní úkony, jejichž vykonání bylo ve věci zapotřebí tak, aby věc mohl projednat a rozhodnout. Ostatně navrhovatel ani neuvedl, v čem konkrétně spatřuje průtahy na straně krajského soudu. Krajský soud je v souladu s povinen projednat navrhovatelem podanou žalobu a rozhodnout o ní přednostně, rozhodnutí o žalobě však nutně musí předcházet určité přípravné procesní úkony. V daném případě krajský soud musel rozhodnout o navrhovatelově žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, poslat žalobu žalovanému k vyjádření atd. Teprve nyní tak krajský soud může přistoupit k nařízení navrhovatelem požadovaného jednání (pokud neshledá, že je o žalobě možno rozhodnout i bez jeho konání). Za tohoto stavu Nejvyššímu správnímu soudu nepřísluší, aby v rámci řízení o návrhu učiněném podle zákona o soudech a soudcích krajskému soudu určoval, na kdy má v dané věci nařídit jednání. Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že v řízení k průtahům nedochází, a tak návrh navrhovatele podle zákona o soudech a soudcích zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. ledna 2015

JUDr. Lenka Kaniová

předsedkyně senátu