Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Ad 56/2014 - 35

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci žalobkyně I. S., právně zastoupené JUDr. Jaromírem Bayerem, advokátem, se sídlem České Budějovice, Jeremiášova 18, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2014, čj. X, t a k t o :

Žaloba se z a m í t á.

Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

O d ů v o d n ě n í:

I. Vymezení věci

(1) Žalobou, doručenou dne 10. 9. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 10. 7. 2014, čj. X, kterým byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 22. 4. 2014 čj. X, kterým byl žalobkyni odňat od 10. 6. 2014 invalidní důchod podle a , o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, neboť podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 15. 4. 2014 nebyla již invalidní pro pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 30 % a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.

(2) Žalobkyně v žalobě namítala, že rozhodnutí chápe jako svévolné, ničím nepodložené, neboť není pravdou, že neměla snahu vyčerpat veškeré léčebné možnosti. Naopak je zapsána v seznamu na operaci endoprotézy pravé kyčle s předběžným termínem počátek roku 2015. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení je účelové a nedostatečně odůvodněné. Žalovaná neprokázala, že by byla invalidita žalobkyně v rámci předchozího posuzování nadhodnocena, ostatně ani neodůvodnila, z jakého důvodu by k tomu mělo dojít. Ošetřující ortopedka MUDr. Mgr. E. R. na vyšetření dne 12. 5. 2014 uvedla, že přetrvávají bolesti kyčle s nutností pravidelného užívání analgetik. Žalobkyni je doporučována pouze lehká zátěž bez delšího stání, chůze či vynucených poloh. Ošetřující neurolog MUDr. V. B. dne 19. 5. 2014 konstatoval přetrvávající prostou migrenósní cefaleu s vertebrogenní lumbalgií vyjádřenou pravostrannou postdysplastickou koxartrózou, proto je žalobkyně přesvědčena, že žalovaná o odnětí invalidního důchodu rozhodla svévolně, pravděpodobně pouze na základě interního rozhodnutí, které má směřovat k umělému snižování výdajů na výplatu invalidních důchodů. Bylo navrženo, přezkoumání zdravotního stavu žalobkyně a zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.

II. Vyjádření žalované

(3) Žalovaná k věci uvedla, že vycházela ze závěru posudků o zdravotním stavu žalobkyně a z toho důvodu zastává názor, že zdravotní stav byl posouzen dostatečně a spolehlivě. Odkázala i na závěr týkající se předchozího posudkového nadhodnocení zdravotního stavu žalobkyně. Odmítla obvinění o umělém snižování výdajů na invalidní důchody. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zpochybnila správnost stanovení míry procentního poklesu s ohledem na její nepříznivý zdravotní stav, navrhla žalovaná vyhotovení nového posudku u příslušné posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která znovu dostatečně a objektivně posoudí zdravotní stav žalobkyně a bude postaveno na jisto, zda je žalobkyně nadále invalidní či nikoliv. Rozhodnutí ve věci samé žalovaná ponechala na úvaze soudu dle závěru posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

III. Obsah správních spisů, včetně důkazů doplněných soudem

(4) Z připojeného posudkového spisu soud zjistil, že žalobkyně byla posuzována lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích, který při konstatované diagnóze postdysplastická koxartroza bilat – dx II D, sin. , intermitentní VAS L páteře při chondroze disku L2 bez radikulopatice stanovil den zániku invalidity na 15. 4. 2014, neboť určil, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s největším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl A, položka 1b, přílohy k a míru poklesu pracovní schopnosti stanovil na 30 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu a 4 téže vyhlášky nemění. K oduznání invalidity došlo na základě posudkového nadhodnocení při předchozích prohlídkách. Zdravotní stav byl stabilizován, s efektem byla realizována dle potřeby rehabilitace, byla v léčbě kondiční a dle potřeby medikována antiflogistiky. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 22. 4. 2014 čj. X 1992 odňala žalobkyni od 10. 6. 2014 invalidní důchod. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky, o kterých bylo rozhodnuto žalovanou dne 10. 7. 2014 pod čj. X tak, že se námitky zamítají a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 22. 4. 2014 čj. X bylo potvrzeno. V námitkovém řízení bylo provedeno nové posouzení zdravotního stavu vypracováním lékařského posudku, kdy byly doloženy další nové zprávy MUDr. R. z ortopedického vyšetření ze dne 12. 5. 2014, MUDr. B. ze dne 19. 5. 2014. Novým posudkem o invaliditě ze dne 25. 6. 2014 dospěl posuzující lékař k závěru, že pracovní schopnost žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 30 %, kdy rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla postdysplastická artróza kyčelních kloubů – vpravo II D, vlevo , hybnost v kyčelních kloubech je alterována středně těžce.

(5) Soud doplnil důkazní řízení o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Posudková komise ve svém posudku ze dne 13. 11. 2014 určeném pro krajský soud uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně byla v době vydání napadeného rozhodnutí postdysplastická artróza kyčelních kloubů – vpravo stupeň II D, vlevo D. Kolenní klouby byly normální konfigurace, stabilní, bez omezení pohyblivosti, patrné bylo oboustranné plochonoží. Žalobkyně byla schopna pracovního zařazení s vyloučením především přetěžování páteře a velkých nosných kloubů, vyloučení práce ve stoje s nutností delší chůze, zvedání břemen, nevhodná je práce v nepříznivých klimatických podmínkách a vynucených polohách. Naopak je schopna práce spíše lehčího charakteru s výše uvedeným omezením, vhodné se jeví střídání pracovních poloh a plné využití středoškolské kvalifikace, získaných znalostí a zkušeností. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí postižení uvedenému v kapitole XIII, oddíl A, položka 1b přílohy k ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 20 – 35 %. Tento pokles komise stanovila na 30 %. Komise zvolila střed procentního rozmezí s přihlédnutím k dalším zdravotním postižením, bez tohoto postupu by byla volena dolní hranice procentního rozpětí, neboť se u žalobkyně jednalo o funkčně významné postižení především pravého kyčelního kloubu, hybnost v levém kyčelním kloubu byla omezena lehčeji, oboustranně byla popsána artróza II. stupně. Žalobkyně má středoškolské vzdělání a je na vykonávanou práci adaptována. Komise uvedla, že u žalobkyně došlo k posudkovému nadhodnocení, a to jak při prohlídce zjišťovací v roce 2010, tak následné kontrolní v roce 2011. Komise uzavřela, že žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle , ve znění Nejednalo se o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.

(6) Komise měla při posuzování zdravotního stavu žalobkyně za účelem vypracování posudku zprávy z odborných vyšetření, a to ortopedického vyšetření MUDr. Y. Z. České Budějovice ze dne 19. 12. 2013, ortopedického vyšetření MUDr. Mgr. E. R. České Budějovice ze dne 16. 1. 2014, 23. 1. 2014, 12. 5. 2014, neurologického vyšetření MUDr. B. České Budějovice z 19. 5. 2014, MUDr. T. K. ze dne 7. 10. 2014 (po datu vydání napadeného rozhodnutí), ortopedického vyšetření MUDr. P. z 2. 9. 2014 (po datu vydání napadeného rozhodnutí). Žalobkyně byla vyšetřena v komisi odborným traumatologem MUDr. Z. B. a zároveň byla vyšetřena odborným neurologem MUDr. R. S.

IV. Právní názor soudu.

(7) V dané záležitosti soud postupoval podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla, a proto ji zamítl.

(8) Podle , ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

(9) Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. To za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu a u posudku se zabývá otázkou úplnosti, přesvědčivosti posudku, který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi a bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí.

(10) Jinými slovy řečeno, soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Ověřuje pouze, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy.

(11) V dané záležitosti žalobkyně podala námitky proti rozhodnutí ze dne 22. 2. 2014 čj. X, kterým jí byl odňat invalidní důchod od 10. 6. 2014. Námitky žalobkyně byly rozhodnutím ze dne 10. 7. 2014 čj. X zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 22. 4. 2014 čj. X bylo potvrzeno. Stalo se tak s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 15. 4. 2014 již žalobkyně není invalidní, neboť její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pouze o 30 %. Stejný závěr byl vysloven posudkem o invaliditě ze dne 25. 6. 2014 vypracovaném posuzujícím lékařem České správy sociálního zabezpečení, ve kterém lékař dospěl k závěru, že pokles pracovní schopnosti činil 30 % a předchozí hodnocení představovala nadhodnocené posuzování potíží žalobkyně.

(12) Ke stejnému závěru dospěla posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 13. 11. 2014, o jehož vypracování soud důkazní řízení doplnil. Komise uzavřela, že žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle , ve znění Komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav tak, že odpovídá stavům uvedeným v kapitole XIII, oddíl A položka 1b přílohy k ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 20 – 35 % a komise tento pokles stanovila na 30 %. Vysvětlila, že toto procento volí středem procentního rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti i s přihlédnutím k dalším zdravotním postižením, bez tohoto přihlédnutí by byla volena dolní hranice procentního rozpětí, neboť se u žalobkyně jednalo o funkčně významné postižení především pravého kyčelního kloubu, hybnost v levém kyčelním kloubu byla omezena lehčeji, oboustranně byla popsána artróza II. stupně. Žalobkyně má středoškolské vzdělání a na vykonávanou práci je adaptována. Léky pravidelně neužívá, k čemuž bylo odkázáno na zápis ze dne 7. 10. 2014. Tento závěr je plně v souladu s hodnocením lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení i lékaře námitkového řízení České správy sociálního zabezpečení. Při prohlídce zjišťovací v roce 2010 a následně při kontrolní lékařské prohlídce v roce 2011 došlo k posudkovému nadhodnocení.

(13) Soud zhodnotil podle důkazy jím provedené jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly doloženy a zhodnoceny v řízení před správním orgánem. Z těchto důkazů, především podrobného posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích bylo zhodnoceno, že se u žalobkyně jednalo o nadhodnocení zdravotního stavu žalobkyně, a tudíž zdravotní stav žalobkyně invaliditě neodpovídá. Tento posudek zhodnotil zdravotní stav žalobkyně, soud jej považuje za dostačující, úplný, objektivní a přesvědčivý. Posudek byl vypracován v řádném složení za účasti specialistů. Komise vypracovala posudek po studiu a vyhodnocení veškeré dostupné zdravotní dokumentace, lékařských nálezů a tyto zprávy a nálezy byly v posudku citovány. V posudku vypracovaném na základě požadavku soudu byl vysloven shodný závěr, že zdravotní stav žalobkyně neodpovídal žádnému stupni invalidity. Zdravotní stav žalobkyně byl zařazen pod kapitolu XIII, oddíl A, položka 1b přílohy k ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 20 – 35 %. Komise tento pokles stanovila na 30 % a tento postup odůvodnila. Soud proto dospěl k závěru, že na základě podkladů, které jsou k dispozici, lze vyslovit závěr, že lékařské orgány se zprávami z odborných lékařských vyšetření žalobkyně zabývaly a svůj závěr vyslovily na základě dostupné zdravotní dokumentace, která byla shromážděna a vyslovený závěr koresponduje s těmito zprávami z odborných lékařských vyšetření v dokumentaci založených. Zdravotní stav žalobkyně je tedy dlouhodobě nepříznivý, avšak invaliditě žádného stupně neodpovídá, neboť pokles pracovní schopnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí činil 30 %. Pokud by došlo v další době (po vydání rozhodnutí žalované) ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, ať již pro onemocnění základní, případně pro jiné další zdravotní potíže, lze nárok na invalidní důchod uplatnit nově podanou žádostí.

V. Závěr, náklady řízení.

(14) Soud proto uzavřel, že žaloba žalobkyně důvodná nebyla, a proto ji podle zamítl. Všechny posudkové orgány, které se zdravotním stavem žalobkyně zabývaly, dospěly totiž k závěru, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně žádnému stupni neodpovídal.

(15) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení a 2 , podle kterého má právo na náhradu nákladů důvodně vynaložených účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. V souzené záležitosti žalobkyně ve věci úspěch neměla, a proto soud rozhodl tak, že žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 15. prosince 2014

Samosoudkyně:

JUDr. Marie T r n k o v á v.r.

Za správnost vyhotovení:

Sládková Blanka