Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Na 384/2014 - 13

- 14

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové, soudce JUDr. Petra Průchy a soudce zpravodaje JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobkyně: M. B., proti žalovanému: Státní pozemkový úřad, se sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3 - Žižkov, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. SPU 432555/2014 ze dne 17. září 2014 ve věci sp. zn. 2RP12101/2014-202001.

t a k t o :

Žaloba s e p ř i k a z u j e k projednání a vyřízení Krajskému soudu v Brně.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Dne 8. 10. 2014 obdržel Nejvyšší správní soud podání, které podle obsahu vyhodnotil jako žalobu proti odvolacímu rozhodnutí žalovaného označenému v návětí (kopie tohoto rozhodnutí byla přílohou podání). Věcně se jedná o nesouhlas žalobkyně s komplexními pozemkovými úpravami. Jelikož Nejvyšší správní soud není příslušný k projednání a vyřízení uvedené věci, rozhodl o jejím přikázání Krajskému soudu v Brně, a to na základě následujících úvah.

[2] O žalobách proti rozhodnutím o schválení návrhu pozemkových úprav rozhodují soudy ve správním soudnictví (srov. usnesení zvláštního senátu zřízeného podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 4. 2. 2005, č. j. Konf 108/2004-21, publ. pod č. 601/2005 Sb. NSS). K projednání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je věcně příslušný krajský soud [srov. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)].

[3] Otázka místní příslušnosti konkrétního krajského soudu je složitější. V současné době je právě místní příslušnost u žalob, které směřují proti rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, předmětem rozhodování rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 7. srpna 2014, č. j. - 48). Rozšířenému senátu byla věc předložena s odůvodněním, že předkládající pátý senát se chce odchýlit od rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. dubna 2014, č. j. - 19, v němž rozhodující šestý senát dospěl k závěru, že Státní pozemkový úřad je správním úřadem s celostátní působností se sídlem v Praze, jehož organizační složky představují pouze dekoncentrované organizační složky s územní působností vymezenou územím samosprávných krajů.

[4] Rozsudek č. j. -19 je v tuto chvíli jediným rozsudkem Nejvyššího správního soudu, který se vyslovuje přímo k nyní řešené procesní otázce, totiž k místní příslušnosti soudu v případě žaloby proti rozhodnutí Státního pozemkového úřadu tam, kde v prvním stupni vydala rozhodnutí jeho organizační složka. Ostatní rozsudky, které pátý senát Nejvyššího správního soudu citoval ve svém výše citovaném předkládacím usnesení č. j. - 48, se vztahovaly k organizačním složkám jiných správních orgánů, příp. k postupu pozemkových úřadů podle předchozí právní úpravy před zřízením Státního pozemkového úřadu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. září 2012, č. j. - 249).

[5] Pokud by tedy Nejvyšší správní soud nyní postupoval v souladu s výše citovaným rozsudkem č. j. - 19, přicházelo by v úvahu postoupení věci Městskému soudu v Praze jako místně příslušnému soudu, neboť Státní pozemkový úřad sídlí v Praze.

[6] Šestý senát v nyní posuzované věci nemůže pochopitelně předjímat závěry, k nimž dospěje rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. . Zároveň však nepovažuje za vhodné řízení kvůli této otázce podle přerušovat a vyčkávat na rozhodnutí rozšířeného senátu. Jde konec konců nikoliv o meritum, nýbrž pouze o to, který soud je místně příslušný ve věci jednat. Ve hře je přitom právo účastníka na efektivní, tj. mimo jiné i včasnou, soudní ochranu. Je třeba vzít v úvahu i to, že na pravomocné rozhodnutí (napadené žalobou) navazuje postup pozemkového úřadu stanovený v , o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a dle odstavce 9 tohoto ustanovení. Je-li podána žaloba k soudu, musí pozemkový úřad řízení přerušit a nemůže schválený návrh realizovat. Podání žaloby se tak promítá do všech právních vztahů dotčených schváleným návrhem pozemkové úpravy, v případě komplexní pozemkové úpravy ve značném rozsahu.

[7] V úvahu však přichází i možnost postupovat podle a přikázat věc Krajskému soudu v Brně jako jinému než místně příslušnému soudu z důvodu vhodnosti. Důvod vhodnosti pro přikázání tomuto soudu leží v přiblížení procesního soudu účastníkům, zejména stěžovatelce, jež bydlí v obvodu Krajského soudu v Brně, a koneckonců i věci, neboť jde o pozemkové úpravy v obvodu tohoto krajského soudu. V obvodu tohoto krajského soudu sídlí i organizační složka Státního pozemkového úřadu, která rozhodovala v prvním stupni, tudíž právě tento krajský soud by byl místně příslušný, pokud by dal rozšířený senát zapravdu předkládajícímu sedmému senátu ve věci sp. zn. . Zvláštním důvodem vhodnosti je proto v tomto případě i skutečnost, že v otázce místní příslušnosti panují mezi senáty Nejvyššího správního soudu rozpory, jež má teprve v budoucnu odstranit jeho rozšířený senát.

[8] Nejvyšší správní soud dal v souladu s účastníkům řízení možnost, aby se vyjádřili k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, i k důvodu přikázání, jak byl vymezen v předchozím odstavci.

[9] Státní pozemkový úřad ve svém vyjádření vyslovil souhlas s právním názorem zaujatým v rozsudku č. j. -19 a navrhl postoupení věci Městskému soudu v Praze jako místně příslušnému soudu, neboť Státní pozemkový úřad sídlí v Praze. Žalobkyně se ve svém vyjádření k přikázání věci a k jeho důvodu nevyjádřila a doporučila vyčkat rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu.

[10] Nejvyšší správní soud nesdílí stanovisko žalobkyně a nepovažuje z důvodů uvedených v odstavci [6] tohoto usnesení za vhodné řízení přerušovat a vyčkávat na rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu. Žalobkyně se jinak k přikázání věci, ani k jeho důvodům nevyjádřila. Žalovaný se také k možnosti přikázání věci a k jeho důvodům nevyjádřil, neboť svůj návrh na postoupení věci Městskému soudu v Praze opřel pouze o své přesvědčení, že právní názor vyjádřený v rozsudku č. j. - 19 je správný.

[11] Nejvyšší správní soud se proto z důvodů vhodnosti, rekapitulovaných výše v odstavci [7] tohoto usnesení, rozhodl přikázat věc podle Krajskému soudu v Brně. Jakkoliv ustanovení o tom, že rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o otázce místní příslušnosti jsou soudy vázány, je v zařazeno až v a týká se postupování věci, z povahy věci je zřejmé, že i v případě přikázání věci Nejvyšším správním soudem krajskému soudu, stejně jako při postupování věci, již instančně nižší soud „nemá formální možnost vyjádřit svůj nesouhlas s tím, že mu věc byla postoupena” (srov. Blažek, T., Jirásek, J., Molek, P., Pospíšil, P., Sochorová, V., Šebek, P.: - online komentář. 3. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2014). Z teze o vázanosti soudu nižší instance rozhodnutím Nejvyššího správního soudu vychází též zdejší soud (srov. usnesení ze dne 27. února 2002, č. j. - 5). Lze v této souvislosti poukázat též na větu třetí , , ve znění pozdějších předpisů (aplikovaný na základě ), podle něhož je místně příslušným i ten soud, „jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu“.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. listopadu 2014

Mgr. Jana Brothánková

předsedkyně senátu