Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Ad 1/2014 - 66

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně: C. G., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 3.5.2013 , o nároku na invalidní důchod,

t a k t o :

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádnému z účastníků se n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.

III. Česká republika n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobkyně podala v zákonné lhůtě žalobu, ve které uvedla, že rozhodnutí ze dne 14.10.2013 je nespravedlivé. Je invalida s mírným stupněm postižení natrvalo a invalidita existuje od 25.9.1999. Z tohoto důvodu žádá o přiznání invalidního důchodu, neboť její kamarádky, které pracovaly v Československu, mají již řadu let důchod. V Československu pracovala v období 1969 – 1975.

[2] Žalovaná k žalobě uvedla, že žalobkyně byla podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Děčíně ze dne 18.4.2014 posouzena jako invalidní III. stupně s poklesem pracovní schopnosti nejméně o 70 %, s datem vzniku invalidity 6.9.2012. Žalobkyně získala před vznikem invalidity, tj. před 6.9.2012 pouze 18 roků a 84 dnů pojištění. Pro nárok na invalidní důchod v rozhodném období od 2.9.2002 do 5.9.2012 v posledních 10-ti letech před vznikem invalidity nezískala žádnou dobu pojištění, v období od 6.9.1992 do 5.9.2012 získala pouze 1 rok a 81 dnů pojištění, namísto požadovaných 5-ti roků pojištění. Protože nebyla splněna podmínka potřebné doby pojištění, nebyl splněn nárok na přiznání invalidního důchodu. Navrhla zamítnutí žaloby.

[3] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že

- žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne 3.5.2013 potvrdila. V odůvodnění uvedla, že rozhodnutím ze dne 3.5.2013 byla zamítnuta žádost o invalidní důchod, neboť nezískala potřebnou dobu pojištění ke dni 6.9.2012, k němuž byla uznána invalidní. Posudkem o invaliditě ze dne 9.10.2013, vypracovaného v rámci námitkového řízení, bylo zjištěno, že u účastnice se jednalo do 31.12.2009 o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který měl vliv na pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti; nejednalo se o plnou invaliditu ani o částečnou invaliditu, neboť schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla o 25 %. Od 1.1.2010 došlo k poklesu pracovní schopnosti o 20 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je nedoslýchavost se ztrátou sluchu dle Fowlera 53,6 %. Posudkový závěr Okresní správy sociálního zabezpečení Děčín ze dne 18.4.2013 o invaliditě III. stupně nelze potvrdit, neboť při posouzení na této OSSZ došlo k posudkovému omylu;

- žalovaná rozhodnutím ze dne 3.5.2013 zamítla žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení s přihlédnutím k článku 40 a 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004. V odůvodnění uvedla, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Děčín ze dne 18.4.2013 invalidita vznikla dne 6.9.2012. Účastník řízení získal v období před vznikem invalidity, tj. v době do 5.9.2012 pouze 18 roků a 84 dnů pojištění, v rozhodném období od 6.9.2002 do 5.9.2012 nezískal žádnou dobu pojištění a v rozhodném období od 6.9.1992 do 5.9.2012 získal pouze 1 rok a 81 dnů pojištění;

- podle lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Děčín ze dne 18.4.2013 se u žalobkyně jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI, pol. 8, písm. c) přílohy k , s poklesem pracovní schopnosti o 80 %. Datum vzniku invalidity byl položen ke dni 6.9.2012 nálezem E 213;

- v námitkách ze dne 11.6.2013 vyslovila nesouhlas s rozhodnutím ze dne 3.5.2013, zpochybnila datum vzniku invalidity, když tvrdila, že měla operaci ucha v r. 1995 a od té doby se léčí u laryngologa a je hluchá a invalidita III. skupiny je natrvalo. Je v předčasném starobním důchodu od roku 1996 a je dosud pojištěna;

- podle posudkového lékaře ČSSZ, který zdravotní stav posuzoval v námitkovém řízení dne 9.10.2013 v Ústí nad Labem, u žalobkyně rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla stanovena nedoslýchavost se ztrátou sluchu dle Fowlera 53,6 % se stanovením poklesu pracovní schopnosti do 31.12.2009 o 25 % podle kap. VII, odd. B, pol. 5 přílohy č. 2 k vyhl.č. 284/95 Sb. a od 1.1.2010 o 20 % dle kap. VIII, odd. A, pol. 6 přílohy k vyhl.č. ;

- žalobkyně je polská státní příslušnice, která pracovala na území ČR (dříve ČSSR) v období od 10.9.1969 do 15.12.1975, celkem 2288 dnů a celkem i s dobou pojištění v Polsku získala 6654 dnů, tj. 18 roků a 84 dnů pojištění;

- dle posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen MPSV ČR) ze dne 18.4.2012 se u žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný oboustrannou percepční nedoslýchavostí, oboustrannými tympanosklerotickými změnami a stavem po tympanotomii v roce 1995. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k datu rozhodnutí 14.10.2013 je oboustranná percepční nedoslýchavost středního stupně. Toto zdr. postižení je uvedeno v příloze k vyhl. č. v kap. VIII, pol. 6, kde je uvedena procentní ztráta 20 %. Pro zvýšení této hodnoty není žádný medicínský důvod. Toto posouzení je platné od 1.1.2010. Dle dostupných odborných nálezů šlo od r. 1999 do 31.12.1999 max. o středně těžkou percepční nedoslýchavost, s posudkovým hodnocením dle příl. č. 2 vyhl. č. 284/95 Sb. v kap. VII, odd. B, pol. 5, kde v rámci uvedeného rozmezí 20 – 25 %, lze hodnotit 20 %. V posudku lékařky OSSZ Děčín z 18.4.2013 došlo ke zhodnocení zdr. postižení, které nepřísluší žalobkyni, jde o výrazný posudkový omyl; ke stejnému názoru došla i lékařka v námitkovém řízení;

- dle doplňujícího posudku PK MPSV ČR v Ostravě ze dne 13.8.2014, s ohledem na nově předložené nálezy, komise dospěla ke shodnému závěru ohledně oboustranné percepční nedoslýchavosti středního stupně se shodným posudkovým hodnocením.

[4] Skutková zjištění ve věci učinil soud z rozhodnutí žalované ze dne 14.10.2013, rozhodnutí ze dne 3.5.2013, posudků lékařů ve správním řízení ze dnů 18.4.2013 a 9.10.2013, z posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci ČR v Ostravě ze dne 18.4.2014 a 13.8.2014.

[5] Podle čl. 3 odst. 1 Nařízení Rady č. 1408/71 s výhradou zvláštních ustanovení tohoto nařízení mají osoby s bydlištěm na území jednoho z členských států, na něž se vztahuje toto nařízení, stejná práva a povinnosti podle právních předpisů kteréhokoli členského státu jako státní příslušníci uvedeného státu.

[6] Podle článku 40 odst. 4 Nařízení Rady č. 1408/71 rozhodnutí přijaté institucí členského státu o stupni invalidity osoby uplatňující nárok bude závazné pro instituci kteréhokoli jiného příslušného členského státu, za předpokladu, že v příloze V. je uznána shoda mezi předpisy těchto států ve věci podmínek vztahujících se na stupeň invalidity.

[7] Podle ust. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se

a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo

b) invalidním následkem pracovního úrazu.

[8] Podle ust. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

[9] Podle ust. , jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla:

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

[10] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

[11] Vzhledem k tomu, že v příloze č. V. Nařízení Rady č. 1408/71 není shoda mezi předpisy ČR a předpisy Polska ve věci podmínek vztahujících se na stupeň invalidity, vycházejí české orgány při posouzení nároku na invalidní důchod z posouzení invalidity českými posudkovými orgány dle českých právních ustanovení.

[12] Soud rekapituluje: Žalobkyně požádala o invalidní důchod a byla v řízení o této žádosti posouzena lékařkou Okresní správy sociálního zabezpečení v Děčíně jako invalidní. Samotné uznání invalidity však podle českých předpisů s odvoláním na ustanovení citované v odstavci [7] tohoto rozhodnutí nezakládá nárok na důchodovou dávku. Společně s uznáním invalidity musí pojištěnec splňovat určitou dobu pojištění. K datu vzniku invalidity, tj. k 6.9.2012, žalobkyně musela získat alespoň pět roků z období posledních deseti let, nebo získat 10 let v období posledních 20 let před vznikem invalidity. Protože žalobkyně nesplnila potřebnou dobu pojištění, žalovaná rozhodnutím ze dne 3.5.2013 žádost zamítla. Žalobkyně podala proti rozhodnutí námitky, ve kterých mimo jiné zpochybnila i datum vzniku invalidity. V námitkovém řízení posudkový lékař vyhodnotil zdravotní stav a invaliditu odlišně oproti lékaři okresní správy sociálního zabezpečení ve smyslu, že u žalobkyně se sice jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, avšak s poklesem schopnosti soustavné výdělečné činnosti jen v míře 20 %, tedy, že žalobkyně není a nebyla ani před 1.1.2010 invalidní; z tohoto důvodu nebylo námitkám vyhověno.

[13] Protože v projednávané věci jde o dávku důchodového pojištění podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení zdravotního stavu žalobce. V přezkumném soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce podle posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o plné invaliditě, částečné invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Pokud posudek této posudkové komise splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti posudku, je zpravidla v přezkumném soudním řízení rozhodujícím důkazem.

[14] Soud proto při posouzení dochované pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí vycházel z posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Ostravě ze dne 18.4.2014 a ze dne 13.8.2014. Posudek posudková komise podala v řádném složení, stanoveném v ust. , v platném znění, s náležitostmi uvedenými v ust. vyhl. č. na základě zdravotní dokumentace žalobkyně. Při stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti vycházela posudková komise z ustanovení vyhl. č. a určila, jakými zdravotními postiženími žalobkyně trpí a tato postižení uvedla v diagnostickém souhrnu. Dospěla ke shodnému závěru jako lékař v námitkovém řízení a potvrdila nesprávné hodnocení poklesu pracovní schopnosti lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Děčíně. Míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně v období před 1.1.2010 stanovila dle příl. č. 2 k vyhl. č. 284/95 Sb. v kap. VII, odd. B, pol. 5, v míře 20 % a v období po 31.12.2009 k datu napadeného rozhodnutí dle přílohy k vyhl. č. v kap. VIII, pol. 6, rovněž o 20 %.

[15] Soud po zhodnocení provedeného dokazování považuje posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Ostravě za úplný, odborný a přesvědčivý, neboť posudková komise v posudku uvedla, z jakých lékařských nálezů vycházela a svůj závěr o invaliditě přesvědčivě odůvodnila.

[16] Zjištěný pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedosahoval alespoň 35 %, a proto s odvoláním na uvedené v odst. [8 a 9] tohoto rozsudku, není možno žalobkyni považovat za invalidní dle českých právních předpisů. Vzhledem k uvedenému soud žalobu vyhodnotil jako nedůvodnou a žalobu zamítnul dle , , dále jen

[17] Vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla v řízení úspěšná a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, bylo rozhodnuto jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku ( a 2 ).

[18] Náklady, které vznikly státu s přibráním tlumočníka, nebyly České republice přiznány s odvoláním na ustanovení , dle kterého tyto náklady platí stát.

P o u č e n í:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotovení

u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie

V Ostravě dne 8. října 2014

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně