Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

48 A 37/2014 - 31

-31

U S N E S E N Í

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců JUDr. Věry Šimůnkové a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce S. O., zastoupeného Mgr. et Mgr. Václavem Sládkem, advokátem se sídlem Janáčkovo nábřeží 39/51, 150 00 Praha 5, proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného z 11. 6. 2014,č. j. 019958/2014/KUSK-DOP/HRO, sp. zn. 019958/2014/KUSK/5,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného z 11. 6. 2014, č. j. 019958/2014/KUSK-DOP/HRO, sp. zn. 019958/2014/KUSK/5 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Kolín, odboru dopravy (dále jen „městský úřad“), ze dne 12. 12. 2013, č. j. OD 124536/13-hru, sp. zn. OD 12 N/13 20099/2013, a toto rozhodnutí potvrdil. Uvedeným rozhodnutím městský úřad zamítl žádost žalobce podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) o určení neplatnosti doručení oznámení o tom, že žalobce dosáhl celkového počtu 12 bodů, a výzvy k odevzdání řidičského průkazu podle , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.

Žaloba byla Krajskému soudu v Praze doručena dne 29. 9. 2014, a to faxem a zároveň v elektronické formě bez elektronického podpisu, který by splňoval podmínky podle , o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů. Přípisem ze dne 6. 10. 2014 informoval předseda senátu žalobce, že vzhledem k tomu, že podání žalobce nebylo v zákonem stanovené lhůtě potvrzeno písemným podáním shodného obsahu, není možné k žalobě přihlédnout a řízení o této žalobě nelze zahájit. Následně však vyšlo najevo, že dne 2. 10. 2014 v souladu s věta druhá ve spojení s byl prostřednictvím držitele poštovní licence Krajskému soudu v Praze zaslán originál žaloby. Řízení o podané žalobě tedy bylo s ohledem na řádnou formu jejího podání zahájeno.

V žalobě žalobce současně požádal o prominutí zmeškání lhůty podle Žádost o prominutí zmeškání lhůty žalobce odůvodnil tím, že stejnopis žalobou napadeného rozhodnutí byl žalobci doručen prostřednictvím tehdejšího zástupce sice již 2. 7. 2014, avšak zdravotní stav žalobce mu znemožňoval rychle a účinně vyhledat ve lhůtě pro podání žaloby odbornou právní pomoc advokáta, když právní zastoupení v této věci bylo aktuálním právním zástupcem převzato až dne 29. 9. 2014.

Před věcným projednáním žaloby soud přistoupil k posouzení její včasnosti.

Podle žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty.

Podle nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout.

Z žalobcem tvrzených skutečností vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo dne 2. 7. 2014 doručeno jeho zástupci. Podle se přitom písemnosti s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco vykonat, doručují pouze zástupci. Středa 2. 7. 2014 tak představovala den určující počátek lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu a posledním dnem pro podání žaloby bylo úterý 2. 9. 2014. Na tomto závěru nic nemůže změnit ani tvrzení žalobce, že mu jeho zdravotní stav znemožňoval rychle a účinně vyhledat odbornou právní pomoc advokáta. K uvedeným skutečnostem nemůže soud přihlédnout ani ve vztahu k prominutí zmeškání lhůty, neboť prominutí zmeškání lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je zákonem výslovně vyloučeno ( ), což stvrzuje i judikatura správních soudů (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2012, č. j. -41).

Závěr o opožděnosti žaloby a tedy o její nepřípustnosti vyplývá nejen z přímého tvrzení žalobce, nýbrž rovněž ze skutečnosti, že žádá o prominutí zmeškání lhůty k provedení úkonu (podání žaloby). Skutečnost, že je žaloba opožděná, tak žalobce nejenže nerozporuje, ale sám ji potvrzuje.

Není tak pochyb, že žalobu je třeba odmítnout pro opožděnost podle (výrok I.). O žádosti o prominutí zmeškání lhůty soud nerozhodoval pro jeho zjevnou nepřípustnost. Druhým výrokem tohoto usnesení bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a to v souladu s , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Praze dne 17. října 2014

JUDr. Milan Podhrázký, v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Vlasáková