Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 Ad 10/2014 - 31

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Pokračování

4

-31

U S N E S E N Í

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobkyně: THOR SECURITY a.s, IČ: 247 97 952, se sídlem Hovorčovická 539/14, 182 00 Praha 8 – Kobylisy, zastoupené JUDr. Stanislavem Stunou, advokátem, se sídlem Počernická 3225/2c, 100 00 Praha 10 - Strašnice, proti žalovanému: Oblastnímu inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj, se sídlem SNP 2720/21, 400 11 Ústí nad Labem, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18.7.2014, č.j. 8847/7.30/14/14.3,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 4.000,- Kč. Částka 4.000,- Kč bude žalobci vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce domáhala zrušení příkazu žalovaného ze dne 18.7.2014, č.j. 8847/7.30/14/14.3, kterým byla žalobkyni dle ustanovení , o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), uložena pokuta ve výši 61.000,- Kč a povinnost uhradit náklady správního řízení částkou ve výši 1.000,- Kč, neboť se žalobkyně jako zaměstnavatel dopustila správních deliktů dle ustanovení zákona o inspekci práci, když porušila ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), ve spojení s ustanovením tím, že čtyřem zaměstnancům ve stanoveném termínu splatnosti neposkytla doplatek do nejnižší úrovně zaručené mzdy dle ustanovení zákona o inspekci práce, když porušila ustanovení tím, že dvěma zaměstnancům neposkytla část mzdy za vykonanou práci dle ustanovení zákona o inspekci práce, dále když porušila ustanovení v návaznosti na ustanovení a tím, že dvěma zaměstnancům při skončení pracovního poměru neposkytla v termínu splatnosti mzdy náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou dle ustanovení zákona o inspekci práce, dále když porušila ustanovení tím, že třem zaměstnancům neposkytla v termínu splatnosti mzdy za dobu práce v sobotu a v neděli příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku dle ustanovení zákona o inspekci práce, dále když porušila ustanovení tím, že třem zaměstnancům neposkytla ve stanoveném termínu splatnosti mzdy za dobu noční práce příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku dle ustanovení zákona o inspekci práce, dále když porušila ustanovení a 2 tím, že třem zaměstnancům neposkytla ve stanoveném termínu splatnosti mzdy za dobu práce ve svátek příplatek ve výši průměrného výdělku dle ustanovení , a dále když porušila ustanovení tím, že se zaměstnancem F. Š. zrušila pracovní poměr ve zkušební době bez písemné formy. Žalobkyně se touto žalobou současně domáhala, aby byl žalobě dle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), přiznán odkladný účinek.

V ustanovení je výslovně uvedeno, že ochrany veřejných subjektivních práv se lze domáhat teprve po vyčerpání řádných opravných prostředků, pokud je právní úprava připouští. Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 19.7.2007, č.j. -110, podmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby ve správním soudnictví soudu je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivních veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy. Svých práv se tedy žalobou proti rozhodnutí správního orgánu nemůže úspěšně domoci ten, o jehož opravném prostředku nebylo doposud vůbec rozhodnuto.

Žalobkyně ve své žalobě napadá jednoznačně příkaz, kterým jí byla uložena pokuta za spáchání správního deliktu. Příkaz vydaný v souladu s ustanovením , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), je prvostupňovým rozhodnutím ve věci. Proti příkazu může v souladu s ustanovením ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

V daném případě žalovaný k žádosti soudu zaslal dokumenty, z nichž vyplynulo, že žalobkyně proti příkazu podáním ze dne 20.8.2014, jež bylo žalovanému prostřednictvím datové schránky doručeno dne 21.8.2014, podala odpor. Tento odpor byl však následně žalovaným vyhodnocen jako opožděný. Žalobkyně byla o této skutečnosti informována přípisem žalovaného ze dne 25.8.2014, č.j. 16997/7.30/14/14.3, který byl soudu k jeho žádosti předložen žalovaným, v němž bylo výslovně uvedeno, že předmětný příkaz byl právnímu zástupci žalobkyně doručen fikcí dne 3.8.2014. Od následujícího dne počala žalobkyni běžet 8 denní lhůta k podání odporu proti tomuto příkazu. Tato lhůta marně uplynula dne 11.8.2014, pročež následující den 12.8.2014 nabyl příkaz právní moci. Žalovaný v této souvislosti uvedl, že pokud podání obsahující odpor mu bylo prostřednictvím datové schránky doručeno dne 21.8.2014, tak předmětný odpor nebyl žalovanému doručen v 8 denní lhůtě dle ustanovení , neboť mu byl doručen až v době, kdy již byl dotyčný příkaz pravomocný.

Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně proti předmětnému příkazu podala opožděný odpor. V takovém případě správní orgán, který příkaz vydal, tj. žalovaný, sdělí tomu, kdo opožděný odpor podal, že šlo o odpor opožděný, a jaké to má důsledky, a tedy, že se odpor stal pravomocným, popř. vykonatelným, rozhodnutím, což se v nyní posuzované věci stalo. Za popsaného stavu, kdy byl podaný odpor vyhodnocen jako opožděný, je dle soudu možnou cestou, jak se žalobkyně případně může domáhat autoritativního zjištění, že odpor byl i přes názor žalovaného podán včas, podání žádosti o vydání deklaratorního rozhodnutí dle ustanovení o tom, že právní vztah nevznikl, neboť bylo vydáno nepravomocné rozhodnutí.

S ohledem na předestřené skutečnosti je nutno konstatovat, že žalobkyně v předmětném případě nevyčerpala zákonem upravené řádné opravné prostředky, neboť podání odporu, jež je správním orgánem vyhodnoceno jako opožděné, nelze považovat za vyčerpání řádných opravných prostředků, protože vyčerpáním opravných prostředků nelze rozumět pouhé jejich uplatnění ale i to, že o nich bylo správním orgánem rozhodnuto, k čemuž u opožděně podaného odporu nedochází. Žalobkyně se tak nemůže domáhat žalobou soudního přezkumu prvoinstančního rozhodnutí, pokud nebyly z její strany využity řádné opravné prostředky v rámci správního řízení. Takovou žalobu je nutné považovat za nepřípustnou a ve smyslu ustanovení ve spojení s ustanovením ji nelze soudem meritorně přezkoumat, nýbrž musí být odmítnuta. Proto rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku ad) I. Obdobně judikoval zdejší soud již ve svém rozhodnutí ze dne 10.12.2012, č.j. -16.

V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ustanovením věty první ve výroku ad) II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů.

Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním, soud podle ustanovení věty druhé , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl také o vrácení zaplaceného soudního poplatku v částce 4.000,- Kč žalobkyni, když částka ve výši 3.000,- Kč připadá na žalobu ve věcech správního soudnictví a částka ve výši 1.000,- Kč za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, k němuž dojde prostřednictvím účtu krajského soudu v obvyklé lhůtě.

Pro úplnost soud směrem k žalobkyni doplňuje, že soud nerozhodoval o jejím návrhu na přiznání odkladného účinku dle ustanovení , neboť ohledem na odmítnutí žaloby z důvodu nevyčerpání řádných opravných prostředků tento návrh ztratil na významu.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Ústí nad Labem dne 20. října 2014

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

Iva Tovarová