Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 A 31/2013 - 24

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu

JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D.,

v právní věci žalobce R. S., zastoupeného Mgr. Dagmar Beníkovou, advokátkou se sídlem

Legionářská 797/3, Olomouc, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského

kraje se sídlem 28. října 117, Ostrava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MSK

1705/2013 ze dne 29. 1. 2013, ve věci bodového hodnocení řidiče,

t a k t o :

I. Řízení vedené pod sp. zn. a řízení vedené pod sp. zn. 22 A

76/2013 se spojují ke společnému projednání a rozhodnutí. Spojené řízení bude

nadále vedeno pod sp. zn. .

II. Žaloby se zamítají.

pokračování - 2 -

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se žalobou ze dne 29. 3. 2013 domáhal přezkoumání rozhodnutí

žalovaného č. j. MSK 1705/2013 ze dne 29. 1. 2013, jímž bylo zamítnuto jeho

odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Opavy č. j. MMOP 124088/2012

ze dne 14. 12. 2012, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o provedení odpočtu tří

bodů v registru řidičů, doložená potvrzením o ukončení školení bezpečné jízdy dne

20. 11. 2012.

Žalobce se posléze další žalobou ze dne 27. 6. 2013 domáhal přezkoumání

rozhodnutí žalovaného č. j. MSK 45868/2013 ze dne 23. 4. 2013, jímž bylo zamítnuto

jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Opavy č. j. MMOP

25884/2013 ze dne 6. 3. 2013, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o provedení

odpočtu tří bodů v registru řidičů, doložená potvrzením o ukončení školení bezpečné

jízdy dne 3. 1. 2013.

Obě žaloby odůvodnil tím, že mezi stranami není sporné, že žalobce v obou

případech absolvoval školení bezpečné jízdy za situace, kdy mu byl zadržen řidičský

průkaz. Sporné je nicméně to, zda může řidič, jemuž je zdržen řidičský průkaz,

absolvovat školení bezpečné jízdy. Žalobce předně zastává názor, že správnímu

orgánu vůbec nepřísluší posuzovat předložené potvrzení o školení bezpečné jízdy,

ale i kdyby mu to příslušelo, měl by dojít k závěru, že zadržení řidičského průkazu

není na překážku absolvování školení bezpečné jízdy. Zadržení řidičského průkazu

je toliko předběžným opatřením, samotným zadržením řidič nepozbývá řidičské

oprávnění. Navíc polygon, na němž školení probíhá, je sice účelovou komunikací,

avšak v uzavřeném prostoru, kde neplatí pravidla provozu na pozemních

komunikacích, tudíž tam neplatí omezení plynoucí ze zadržení řidičského průkazu.

Argumentoval tím, že řada úkonů prováděných na polygonu (náhlé brždění, jízda se

smykem apod.) je v rozporu s pravidly silničního provozu. Ve druhé žalobě žalobce

namítal, že žalovaný nedostatečně zjistil, jaké předpisy se na polygonu uplatňovaly.

Žalobce má za to, že nárok na odpočet bodů mu ze zákona v obou případech vznikl,

a žalovaný, resp. prvostupňový orgán, neměli zákonnou oporu pro zamítnutí jeho

žádosti. Jejich rozhodnutí je tak v rozporu se zásadou legality zakotvenou v § 2

4 Sb., , ve znění pozdějších předpisů (dále jen

„s. ř.“).

Žalovaný ve vyjádřeních k žalobám předně odkázal na odůvodnění

napadených rozhodnutí, kde vyložil, proč považuje výcvikovou plochu školícího

střediska za pozemní komunikaci, na níž platí pravidla silničního provozu. Uplatnění

postupu dle právního názoru žalobce by dle žalovaného bylo proti smyslu bodového

systému a právní zásadě ex iniuria ius non oritur. Není možné, aby osobě, které bylo

pokračování - 3 -

pro podezření ze spáchání přestupku či trestného činu výslovně zakázáno řízení

motorových vozidel, bylo umožněno řídit vozidlo v rámci školení bezpečné jízdy a

následně dosáhnout odečtu bodů v registru řidičů. Ke druhé žalobě pak uvedl, že

provádění dalších důkazů ke zjištění, jaká pravidla platí v Centru bezpečné jízdy,

považuje za nadbytečné, neboť skutečnost, že tam platí obecně závazná pravidla

silničního provozu, byla prokázána listinnými důkazy – provozním řádem a

bezpečnostními předpisy Centra bezpečné jízdy. Žalovaný též soudu navrhl spojení

obou věcí.

Protože žalobami v obou věcech jsou napadena rozhodnutí, která spolu

skutkově souvisejí, jsou skutkově obdobná a je proti nim brojeno z týchž právních

důvodů, rozhodl soud podle , soudního řádu

správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) o jejich spojení ke

společnému projednání a rozhodnutí.

Krajský soud přezkoumal napadená rozhodnutí, přičemž vycházel ze

skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu

( ), a dospěl k závěru, že žaloby důvodné nejsou.

Ze správních spisů bylo zjištěno, že žalobci byl při silniční kontrole

příslušníkem Policie ČR dne 2. 11. 2012 zadržen řidičský průkaz č. X z důvodu

zjištění hodnoty 1,75 g/kg alkoholu v krvi. Dne 26. 11. 2012 podal žalobce u

Magistrátu města Opavy žádost o odečet bodů, k níž připojil potvrzení o školení

bezpečné jízdy uskutečněné dne 20. 11. 2012 ve středisku bezpečné jízdy

společnosti Libros Ostrava, spol. s r. o. Dne 7. 1. 2013 podal žalobce u Magistrátu

města Opavy žádost o odečet bodů, k níž připojil potvrzení o školení bezpečné jízdy

uskutečněné dne 3. 1. 2013 ve středisku bezpečné jízdy společnosti Libros Ostrava,

spol. s r. o. Stav bodového hodnocení žalobce v obou případech činil 7 bodů. V obou

případech byla jeho žádost zamítnuta shora uvedenými rozhodnutími Magistrátu

města Opavy, jež byla následně potvrzena napadenými rozhodnutími žalovaného.

Žalovaný v napadených rozhodnutích uvedl, že dle jeho právního názoru

žádat o odečet bodů může pouze držitel řidičského oprávnění, který nemá v registru

řidičů zaznamenáno více než 10 bodů za porušení právních předpisů ohodnocená

méně než 6 body. V průběhu školení bezpečné jízdy není nutno, aby měl účastník

řidičský průkaz u sebe či aby jeho průkaz nebyl ztracený či neplatný. Avšak jiná

situace je v případě zadržení řidičského průkazu, protože s tímto institutem zákon

spojuje zákaz řízení motorových vozidel v návaznosti na předchozí spáchání

přestupku či trestného činu. Zákon o autoškolách nestanoví taxativní výčet

podmínek, za nichž je možno konat školení bezpečné jízdy, ale tyto podmínky je

třeba aplikovat ze zákona o silničním provozu. Osoba, která řídí motorové vozidlo

v době zadržení řidičského průkazu, čímž porušuje právo, si nemůže v důsledku

bezpráví nárokovat vznik jiného práva, spočívající v odečtu bodů v bodovém

hodnocení řidičů. Správní orgán může sám hodnotit potvrzení o absolvování školení,

neboť takové potvrzení není rozhodnutím, které by podléhalo samostatnému

přezkumu. Skutečnost, že výcviková plocha je účelovou pozemní komunikací, byla

úřadu známa z jeho úřední činnosti (udělení akreditace společnosti Libros Ostrava

pokračování - 4 -

spol. s r. o.), nebylo proto potřeba v tomto ohledu provádět další dokazování.

Výcviková komunikace jakožto účelová komunikace je místem, kde na němž obecně

platí pravidla silničního provozu.

Soud nepřisvědčuje žalobní námitce, podle níž správnímu orgánu nepříslušelo

hodnotit předložené potvrzení o absolvování školení bezpečné jízdy. Potvrzení

školícího střediska není rozhodnutím o předběžné otázce, kterou by byl správní

orgán ve smyslu § 57 s. ř. vázán, či závazným stanoviskem ve smyslu § 149 s. ř. či

veřejnouu ve smyslu s. ř. Je to vydaná soukromou osobou, která

tvoří jeden z podkladů rozhodnutí, a nic nebrání správnímu orgánu posuzovat

obsahovou správnost takovéhoto podkladu. Správní orgán je totiž určitým podkladem

vázán jen tehdy, pokud tak zákon výslovně stanoví (§ 50 odst. 4 s. ř.). V případě

potvrzení střediska bezpečné jízdy žádné zákonné ustanovení o tom, že by správní

orgán měl být takovýmto potvrzením vázán, neexistuje.

Pokud se týče bodového hodnocení a odečítání bodů, toto je upraveno

v zákoně č. , o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů (dále

jen „ZSP“). Odečítání bodů je vázáno buďto na uplynutí zákonem určených lhůt,

spojené s jízdou bez deliktu zařazeného do bodového hodnocení, nebo na

absolvování školení bezpečné jízdy. Podmínky odečtu bodů v případě druhé

alternativy jsou v § 123e odst. 4 a 5 ZSP normovány takto: „Příslušný obecní úřad

obce s rozšířenou působností rovněž provede záznam v registru řidičů o odečtení 3

bodů z dosaženého počtu bodů řidiči, který podal písemnou žádost o odečtení bodů

a a) doložil žádost potvrzením o ukončeném školení bezpečné jízdy ve středisku

bezpečné jízdy podle zvláštního právního předpisu4), které není starší než 1 měsíc

od podání žádosti, a b) neměl ke dni ukončení školení bezpečné jízdy ve středisku

bezpečné jízdy v registru řidičů zaznamenáno více než 10 bodů za porušení

právních předpisů ohodnocená méně než 6 body. Příslušný úřad obce s rozšířenou

působností provede záznam o odečtení bodů ke dni ukončení školení ve středisku

bezpečné jízdy, a to nejpozději do 3 pracovních dnů od podání žádosti. Příslušný

úřad obce s rozšířenou působností může provést záznam o odečtení bodů řidiči na

základě potvrzení o ukončeném školení bezpečné jízdy pouze jednou za kalendářní

rok.“

Žalobce argumentuje, že hypotézu shora citované normy naplnil, neboť v době

absolvování školení bezpečné jízdy nepozbyl řidičské oprávnění.

Podle ZSP je odborná způsobilost základním předpokladem pro získání řidičského oprávnění, které osvědčuje řidičský průkaz.

Podle § 118b odst. 1 ZSP je policista oprávněn zadržet řidičský průkaz

mj. tehdy, jestliže řidič řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové

látky. Podle § 118b odst. 2 ZSP po dobu zadržení řidičského průkazu nesmí držitel

řidičského oprávnění řídit motorové vozidlo.

pokračování - 5 -

Jádrem sporu mezi stranami je posouzení, zda zákaz řízení motorových

vozidel dle § 118b odst. 2 ZSP se vztahuje i na řízení motorových vozidel v rámci

školení bezpečné jízdy na výcvikové ploše střediska bezpečné jízdy.

Podle § 1 ZSP se tento zákon vztahuje na všechny pozemní komunikace

podle , o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších

předpisů (dále jen „ZPK“). Výcviková plocha školícího střediska je pozemní

komunikací, která není veřejně přístupná (srov. § 52i odst. 2 ve spojení s § 52f

odst. 1 písm. e) , o získávání a zdokonalování odborné

způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění pozdějších předpisů). Je tedy

účelovou komunikací ve smyslu § 7 odst. 2 ZPK, stanovícího, že „účelovou

komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která

slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato

účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví

vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu.“

Správní orgán z listin, které měl k dispozici z řízení o udělení akreditace

předmětného střediska bezpečné jízdy, spolehlivě dovodil, že provozovatel polygonu

nestanovil nic, co by umožňovalo žalobci řídit motorové vozidlo přes zákonný zákaz

uvedený v § 118b odst. 2 ZSP. Navíc dle názoru soudu by provozovatel ani

k stanovení oprávnění žalobce k jízdě na polygonu nebyl oprávněn. Určení osob

oprávněných k řízení motorových vozidel nespadá pod určení „rozsahu a způsobu“

přístupnosti účelové komunikace ve smyslu § 7 odst. 2 ZPK. Oprávnění k řízení

motorových vozidel na všech komunikacích totiž vymezuje § 3 odst. 3 ZSP, který

pamatuje i na žáky autoškol a osoby přezkušované z odborné způsobilosti. Žádné

zvláštní ustanovení o osobách absolvujících školení bezpečné jízdy neobsahuje.

Takovéto osoby tedy musí možnost řídit motorové vozidlo odvíjet toliko od toho, že

jsou držiteli řidičského oprávnění. Avšak právě ustanovení § 118b odst. 2 ZSP

znemožňuje držiteli řidičského oprávnění toto oprávnění vykonávat, tedy řídit

motorové vozidlo.

Z výše uvedeného vyplývá, že žalobce – ač formálně držitel řidičského

oprávnění – nebyl v důsledku zadržení řidičského průkazu oprávněn řídit motorové

vozidlo na jakékoli komunikaci, na níž se vztahuje ZSP, tedy ani na polygonu

školícího střediska bezpečné jízdy.

Nadto je třeba přisvědčit žalovanému, že celá právní konstrukce žalobce se

příčí smyslu a poslání zákonné úpravy bodového hodnocení. Bodové hodnocení

představuje administrativní opatření na posílení kázně řidičů motorových vozidel, a to

jednak hrozbou pozbytí řidičského oprávnění pří dosažení počtu 12 bodů, jednak

motivací k bezúhonné jízdě odčítáním bodů v důsledku plynutí času či motivací ke

zlepšení jízdních schopností absolvováním školení bezpečné jízdy (srov. rozsudek

Nejvyššího správního soudu č. j. -93 ze dne 10. prosince 2009).

Odečet bodů je tedy dán buď plynutím času a bezúhonnou jízdou nebo

školením, které svou intenzitou částečně vyvažuje dlouhodobost zkušeností

získávaných v silničním provozu. Nadto je možnost školení limitována jen na případy

pokračování - 6 -

méně závažných deliktů (ohodnocených méně než 6 body). Naopak zadržení

řidičského průkazu je opatření vztahující se na nejzávažnější porušení pravidel

silničního provozu. Veřejný zájem na vyřazení takto nebezpečného řidiče ze

silničního provozu umožňuje zabránit mu v řízení motorových vozidel ještě dříve, než

je mu pravomocně uložen trest zákazu řízení motorových vozidel. Bylo by proti

smyslu celé úpravy, aby právě takový řidič mohl využívat dobrodiní odečtu bodů za

absolvované školení bezpečné jízdy, které je vyhrazeno toliko pro pachatele méně

závažných deliktů v dopravě.

Krajský soud proto žaloby jako nedůvodné podle zamítl.

O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1

, neboť procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu nevznikly

v tomto řízení žádné náklady přesahující jeho obvyklou úřední činnost.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou

týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Krajský soud v Ostravě

dne 23. října 2014

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu