Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 314/2014 - 33

- 34

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobkyně: A. H., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 2. 2014, č. j. 2216/14/5000-14502-706053, o námitce podjatosti všech soudců Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, vznesené žalobkyní ve věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudci Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci Mgr. Lucie Trejbalová, Mgr. Karolína Tylová, LL.M. a JUDr. Pavel Vacek n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

[1] Rozhodnutím žalovaného ze dne 19. 2. 2014, č. j. 2216/14/5000-14502-706053, bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro Liberecký kraj, Územní pracoviště v Jilemnici, jako správního orgánu prvního stupně ze dne 13. 8. 2013, č. j. 754085/13/2605-05702-603261; tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 11. 6. 2013, č. j. 749843/13/2605-05702-603261, a odvolací řízení bylo zastaveno, neboť odvolání bylo podáno po lhůtě. Předmětem správního řízení bylo vyměření daně z nemovitostí žalobkyni.

[2] Proti rozhodnutí žalovaného se žalobkyně bránila žalobou ze dne 6. 5. 2014, podanou u Krajského soudu v Brně, ve které navrhla, aby soud zrušil napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i jemu předcházející rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, popř. vyslovil nicotnost obou rozhodnutí.

[3] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 22. 5. 2014, č. j. – 8, věc postoupil Krajskému soudu v Ústí nad Labem jako soudu místně příslušnému. Přípisem Krajského soudu v Ústí nad Labem, č. j. – 12, byl spis postoupen k vyřízení místně příslušné pobočce krajského soudu v Liberci.

[4] Podáním ze dne 21. 7. 2014 žalobkyně ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), vznesla námitku podjatosti všech soudců Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v aktuálním obsazení a navrhla jejich neprodlené vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, a důsledně tomu i přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu delegace nutné. V opačném případě podle žalobkyně reálně hrozí, že těmito soudci bude pokračováno v pokořování nezávislého, nestranného, odborného a spravedlivého rozhodování soudů.

[5] Členové senátu 59 Af Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, příslušného podle rozvrhu práce k projednání a rozhodnutí věci, se k námitce podjatosti vyjádřili tak, že Mgr. Karolína Tylová, LL.M. ve vyjádření ze dne 29. 7. 2014 uvedla, že se v souzené věci necítí být podjatá; žalobkyni ani nikoho z těch, kdo se podíleli na řízení před žalovaným, osobně nezná, nemá žádný vztah k projednávané věci ani se nepodílela na jejím projednávání před správním orgánem. Mgr. Lucie Trejbalová ve vyjádření ze dne 31. 7. 2014 konstatovala, že se v souzené věci necítí být podjatá; k žalobkyni ani žádné osobě žalovaného nemá osobní vztah a nemá žádný vztah k projednávané věci ani se nepodílela na jejím vyřízení před správním orgánem. JUDr. Pavel Vacek ve vyjádření ze dne 12. 7. 2014 (podle obsahu spisové dokumentace se ve skutečnosti zřejmě jedná o vyjádření ze dne 12. 8. 2014) sdělil, že se v dané věci necítí být podjatý, neboť žalobkyni ani nikoho z těch, kdo se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci před správním orgánem, osobně nezná; nemá žádný vztah k projednávané věci ani se osobně nepodílel na jejím projednávání před správním orgánem.

[6] Nejvyšší správní soud po posouzení námitky podjatosti neshledal důvody pro vyloučení soudců správního úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, určených podle rozvrhu práce, z projednávání a rozhodnutí věci.

[7] Podle věta první a třetí „soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“

[8] Poměr soudce k věci je ve smyslu citovaného ustanovení třeba chápat jako přímý zájem soudce na daném řízení, zejména na jeho výsledku. Vyloučen by byl rovněž soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům pak mohou vedle vztahů příbuzenských a obdobných vzniknout i tehdy, je-li vztah soudce k účastníkům, popř. jejich zástupcům nepřiměřeně přátelský či naopak zjevně nepřátelský. Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [d (vyhlášena pod č. , ve znění pozdějších ústavních předpisů)]. Soudce lze proto vyloučit z projednávání a rozhodnutí věci, která mu byla zákonným postupem přidělena, jen výjimečně a ze závažných důvodů, které soudci reálně brání v nezávislém, nestranném a spravedlivém rozhodování (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. – 16, všechna zde uváděná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dostupná z: ).

[9] Předně je třeba podotknout, že žalobkyně sice neoznačila konkrétní soudce, jejichž podjatost namítá, nýbrž důvody pro vyloučení vztáhla ke všem soudcům správního úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího správního soudu je nicméně třeba nejprve zkoumat, zda jsou dány důvody pro vyloučení soudců, kteří mají věc v souladu s rozvrhem práce projednat a rozhodnout, v daném případě soudců senátu 59 Af Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci Mgr. Lucie Trejbalové, Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a JUDr. Pavla Vacka. Teprve v případě, že by Nejvyšší správní soud shledal vyloučení těchto soudců, resp. některého či některých z nich, z projednávání a rozhodnutí věci, posuzoval by žalobkyní tvrzené důvody podjatosti ve vztahu k dalším soudcům, kteří podle rozvrhu práce členy daného senátu zastupují, a byli by tak povoláni k posouzení věci (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2006, č. j. - 34).

[10] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v případě řízení o žalobě žalobce proti napadenému rozhodnutí žalovaného není dán důvod pochybovat o nepodjatosti žádného ze soudců senátu 59 Af Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, a to se zřetelem k jejich poměru k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům.

[11] Žalobkyně ani neuvádí žádné konkrétní důvody, pro které by měli být tito soudci vyloučeni, přičemž jako důvod pro vyloučení zejména nelze hodnotit žalobkyní ve zcela obecné rovině namítané pokračování v pokořování nezávislého, nestranného, odborného a spravedlivého rozhodování soudů. Rovněž ze spisového materiálu vztahujícího se k dané věci žádné skutečnosti svědčící pro vyloučení kteréhokoli z uvedených soudců správního úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci nevyplývají. Stejně tak ani žádný z těchto soudců se necítí být podjatým a žádnému z nich není známa žádná skutečnost, ze které by mohl vyplynout důvod případných pochybností o jeho nepodjatosti.

[12] Nejvyšší správní soud v této souvislosti poukazuje na ustanovení věta třetí , podle něhož důvodem k vyloučení soudce nemohou být okolnosti, které spočívají v jeho rozhodování v jiných věcech. Důvodem pro vyloučení soudce tedy nemůže být případné dřívější rozhodování soudce v jiné věci, zejména v jiném řízení, kterého byla žalobkyně účastníkem. Žalobkyně nicméně ve své zcela obecné námitce ani v tomto směru nic netvrdí.

[13] Na základě výše uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že v projednávané věci nebyly naplněny podmínky , a podle rozhodl po vyjádření dotčených soudců tak, že soudci senátu 59 Af Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. a nejsou zde tudíž ani důvody pro přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu ve smyslu Použití tohoto ustanovení totiž přichází v úvahu tehdy, pokud pro vyloučení soudců specializovaných senátu místně příslušného soudu nelze sestavit senát.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. září 2014

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu