Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
6 As 210/2014 - 11.pdf
PDF · 0 B
No categories available
6 As 210/2014 - 11
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové, soudce zpravodaje JUDr. Tomáše Langáška a soudce JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: Mgr. J. P., proti žalovanému Krajský úřad kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 57, Jihlava, týkající se řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 2. 2014, č. j. KUJI 8631/2014, sp. zn. OOSČ 976/2013 OOSC/315, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 7. 2014, č. j. 22 A 18/2014 - 28,
t a k t o :
I. Kasační stížnost žalobkyně s e z a m í t á .
II. Žalobkyně n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
O d ů v o d n ě n í :
I. Vymezení případu
[1] Dne 13. 3. 2014 byla Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) doručena žaloba ze dne 11. 3. 2014 proti v návětí označenému správnímu rozhodnutí ve věci přestupku proti občanskému soužití, jejž měla spáchat žalobkyně.
[2] S podáním žaloby je dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích “) spojen vznik poplatkové povinnosti, která v tomto případě odpovídá poplatku ve výši 3 000 Kč, podle položky 18 bodu 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků, jenž je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. (navrhovatelka a ani věc od soudního poplatku ze zákona osvobozeny nejsou). Tento poplatek nabývá splatnosti okamžikem podání žaloby, resp. vznikem poplatkové povinnosti (viz § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).
[3] Protože žalobkyně poplatek neuhradila spolu s podáním žaloby, byla dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích vyzvána usnesením ze dne 14. 5. 2014, č. j. 22 A 18/2014 - 20, aby tak učinila ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení. Usnesení bylo žalobkyni doručeno 16. 5. 2014.
[4] Podáním ze dne 21. 5. 2014 reagovala žalobkyně na výzvu k zaplacení soudního poplatku podáním, které krajský soud posoudil jako žádost o osvobození od soudních poplatků. Krajský soud v návaznosti na zmíněné podání odeslal žalobkyni výzvu ze dne 26. 5. 2014, ve které ji vyzval k předložení vyplněného formuláře „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“. Dále byla žalobkyně vyzvána, aby také doložila vyčíslení skutečných nákladů na bydlení a dalších souvisejících výdajů. K doplnění uvedených náležitostí byla žalobkyni stanovena lhůta dva týdny. V téže výzvě byla žalobkyně i poučena o tom, že pokud výzvu neuposlechne, bude její žádost o osvobození od soudních poplatků zamítnuta. Výzva byla žalobkyni doručena dne 28. 5. 2014.
[5] Do dne 11. 6. 2014, kdy uplynula lhůta, která byla žalobkyni dána na doplnění náležitostí nutných pro posouzení žádosti o osvobození od soudních poplatků, ani po uplynutí této lhůty nedodala žalobkyně ani požadovaný formulář vzor č. 060 o. s. ř. o. s. ř. , ani další požadované údaje, resp. na výzvu soudu nijak nereagovala.
[6] Krajský soud proto dne 24. 7. 2014 vydal usnesení o zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků, a to s odůvodněním, že žalobkyně v poskytnuté lhůtě neprokázala, že jsou v jejím případě naplněny podmínky stanovené ustanovením § 36 odst. 3 věty první zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s. “). Usnesení bylo žalobkyni doručeno 30. 7. 2014.
II. Kasační stížnost a řízení o ní
[7] Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) podala proti výše zmíněnému usnesení kasační stížnost. Stěžovatelka namítla, že krajský soud konkrétně neuvedl, proč žádost o osvobození od soudního poplatku zamítl. Nejvyšší správní soud z této námitky dovodil, že důvodem kasační stížnosti je tvrzená nepřezkoumatelnost napadeného usnesení ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. s. ř. s. , spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí.
III. Posouzení kasační stížnosti Nejvyšším správním soudem
[8] Nejvyšší správní soud shledal, že podmínky řízení jsou splněny. Stěžovatelka je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti, neboť byla účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu vzešlo (ustanovení § 102 s. ř. s. s. ř. s. ), kasační stížnost byla podána včas (ustanovení § 106 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. ) a je přípustná, neboť nejsou naplněny důvody podle ustanovení § 104 s. ř. s. s. ř. s. Nejvyšší správní soud netrval na zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost, ani na splnění podmínky povinného zastoupení advokátem: za situace, kdy předmětem kasačního přezkumu je rozhodnutí (usnesení), jímž byla zamítnuta žádost o osvobození od soudních poplatků, by totiž trvání jak na podmínce uhrazení soudního poplatku za kasační stížnost, tak i na podmínce povinného zastoupení, znamenalo jen další řetězení téhož problému (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2007, č. j. 9 As 43/2007 - 77, všechna rozhodnutí zdejšího soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).
[9] Stěžovatelčina stížnostní námitka směřuje pouze proti nedostatku důvodů rozhodnutí o zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků. Nejvyšší správní soud z tohoto úhlu pohledu přezkoumal napadené usnesení krajského soudu a shledal kasační stížnost nedůvodnou.
[10] Podle § 36 odst. 3 s. ř. s. s. ř. s. „účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti.“ Krajský soud v napadeném usnesení přímo odkazuje na toto zákonné ustanovení a shrnuje, že stěžovatelka nereagovala na výzvu k předložení vyplněného formuláře „potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“ a ve stanovené lhůtě také nedoložila vyčíslení skutečných nákladů na bydlení a dalších souvisejících výdajů, přestože k tomu byla prokazatelně vyzvána a k výzvě byl náležitý formulář přímo přiložen.
[11] Z výše citovaného zákonného ustanovení jednoznačně vyplývá, že u žádosti o osvobození od soudního poplatku spočívá důkazní břemeno na žalobci. V tomto případě však žalobkyně neprokázala nedostatečnou výši prostředků vůbec nijak, resp. nereagovala na výzvu krajského soudu ze dne 26. 5. 2014. Krajský soud na tyto okolnosti upozornil v posledním odstavci odůvodnění napadeného usnesení a uzavírá tvrzením: „Žalobkyně tak neprokázala, že jsou v jejím případě splněny podmínky § 36 odst. 3 věty první, s. ř. s. s. ř. s. , tzn., že jsou pro její osvobození od soudních poplatků dány zvlášť závažné důvody, soudu proto nezbylo, než rozhodnout tak, že se její návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků zamítá.“
[12] Krajský soud v napadeném rozhodnutí shrnul všechny relevantní informace z řízení, poukázal na zákonné ustanovení, ze kterého vycházel a o které se opíral při tvorbě napadeného rozhodnutí a na závěr uvedl, v jaké skutečnosti shledal důvod aplikace uvedeného zákonného ustanovení. Všechny krajským soudem tvrzené informace mají i oporu v soudním spisu. Rozhodnutí krajského soudu bylo pro stěžovatelku zcela předvídatelné, neboť krajský soud již ve výzvě ze dne 26. 5. 2014 pro případ, že stěžovatelka výzvě nevyhoví, avizoval zamítnutí žádosti o osvobození od soudního poplatku.
[13] Ze všeho výše uvedeného je zřejmé, že kasační stížnost je nedůvodná, a proto ji Nejvyšší správní soud musel zamítnout dle ustanovení § 110 odst. 1 poslední věta s. ř. s. s. ř. s.
IV. Náklady řízení
[14] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 1 , 2 s. ř. s. s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. s. ř. s. Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ze zákona. Žalovaný měl ve věci – procesně nahlíženo – úspěch, podle obsahu spisu mu však žádné náklady nevznikly.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. září 2014
Mgr. Jana Brothánková
předsedkyně senátu