Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 337/2014 - 55

- 56

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jana Vyklického a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce P. Č., proti žalovanému Městskému soudu v Brně, se sídlem Brno, Polní 994/39, o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům senátu 30 A Krajského soudu v Brně, ve věci vedené pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudci Krajského soudu v Brně Mgr. Milan Procházka, JUDr. Petr Polách, JUDr. Viktor Kučera a JUDr. Jana Kubenová n e j s o u vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Podáním ze dne 13. 2. 2014, jímž se žalobce u Krajského soudu v Českých Budějovicích domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost vydat žalobci „všechny informace v žádosti z 26. 11. 2013“, žalobce vznesl také námitku podjatosti všech soudců senátu 30 A Krajského soudu v Brně s odůvodněním, že u tohoto soudu dochází k machinacím s nápadem, všechny správní žaloby jsou předávány senátu 30 A, za dobu čtyř let z desítek podaných žalob nebyla jediná přidělena jinému senátu, než uvedenému a všechny žaloby směřující proti téže organizační složce státu projednává označený senát. Žalobce také považuje za iracionální, že členy tříčlenného senátu Krajského soudu v Brně jsou čtyři soudci.

Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 2. 2014, č. j. - 2 byla věc postoupena k vyřízení Krajskému soudu v Brně.

Soudci Krajského soudu v Brně Mgr. Milan Procházka, JUDr. Petr Polách, JUDr. Viktor Kučera a JUDr. Jana Kubenová se k námitce podjatosti vznesené žalobcem shodně vyjádřili tak, že jim nejsou známy žádné důvody, pro které by bylo možné pochybovat o jejich nepodjatosti, jelikož nemají žádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci.

Dle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Předpokladem pro zajištění záruky správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není nikterak zainteresován na výsledku řízení. „Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát ( y).“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2005, č. j. - 70, dostupný na www.nssoud.cz).

Žalobce dovozuje podjatost všech soudců (členů) senátu 30 A Krajského soudu v Brně z toho, že právě uvedený senát projednává všechny správní žaloby a zejména ty, které směřují proti téže organizační složce státu. Netvrdí konkrétně, z čeho dovozuje podjatost u jednotlivých členů uvedeného senátu, zejména proč má za to, že mají poměr k věci či k účastníkům řízení, ani neuvádí, v čemž tento „poměr“ spočívá a jakým způsobem se dotýká projednávané věci a soudců, kteří se na jejím projednávání podílejí.

Samotná skutečnost, že určitý senát soudu projednává určitý typově shodný druh žalob je dána způsobem rozdělení u soudu napadlých věcí, který vyplývá z rozvrhu práce daného soudu [ , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)]. Ten je veřejně přístupný a každý má právo do něho nahlížet a činit si z něj výpisy nebo opisy (srov. zákona o soudech a soudcích). Přístupnost rozvrhu práce je mimo jiné zajištěna i prostřednictvím internetu. Přidělování věcí (žalob či jiných návrhů) na základě rozvrhu práce, který je platný a účinný v době, kdy je žaloba (jiný návrh) u soudu podán, je projevem ústavního principu zákonného soudce ( d), tedy každý účastník již v okamžiku, kdy se se svojí žalobou (jiným návrhem) na určitý soud obrací, má a musí mít zcela jasnou informaci o tom, který soudce či senát daného soudu bude jeho věc projednávat a rozhodovat. Není tedy libovůlí jednotlivých soudců či senátů daného soudu, která věc jim bude přidělena k projednání a rozhodnutí.

Z platného rozvrhu práce Krajského soudu v Brně účinného ke dni 15. 7. 2014 (kdy jmenovanému soudu věc žalobce byla doručena Krajským soudem v Českých Budějovicích), je zřejmé, že není pravdivé tvrzení žalobce o tom, že „všechny správní žaloby jsou předávány senátu 30“, nýbrž u uvedeného soudu ve správním soudnictví působí i další senáty, které také, stejně jako senát 30 A, projednávají a rozhodují určitý typ správních žalob, vždy však pouze ten typ, který je příslušnému senátu podle rozvrhu práce přidělen.

Nahlédnutím do platného rozvrhu práce Krajského soudu v Brně v části, týkající se správního úseku uvedeného soudu tak lze na jeho stranách 46 - 47 zjistit, že senát 30 A mimo jiné rozhoduje v „ostatních senátních věcech správního soudnictví zapisovaných do rejstříku A, pokud nespadají do působnosti jiných oddělení“, se stanoveným podílem na nápadu věcí v rozsahu 6/22. Shodnou agendu však vedle senátu 30 A projednávají i senáty další, a to senát 29 A s podílem na nápadu v rozsahu 5/22, senát 31 A s podílem na nápadu v rozsahu 5/22 a senát 62 A s podílem na nápadu v rozsahu 6/22.

Tyto zásady rozdělení shora uvedených věcí v rejstříku „A“ podle tzv. tabulkové části rozvrhu práce doplňuje i jeho textová část, pojednávající v podrobnostech o přidělení typově stejných věcí v souladu s principem zákonného soudce. Zde rozvrh práce Krajského soudu v Brně účinný v rozhodné době na straně 50, konkrétně v bodech 1 a 2 obecné části rozvrhu práce pro správní úsek, upravuje pravidla, podle nichž mezi označenými čtyřmi senáty, jimž jsou v rejstříku „A“ přidělovány typově shodné „ostatní senátní věci správního soudnictví“ stanoví, že „[p]rvní věc napadlou v kalendářním roce přidělí vedoucí kanceláře senátu 29 A, druhou věc senátu 30 A, třetí věc senátu 31 A, čtvrtou věc senátu 62 A, pátou věc senátu 29 A atd., až do konce roku“ a dále, že „[v]ěci, v nichž je dána totožnost účastníků řízení nebo totožnost napadeného rozhodnutí, přiděluje vedoucí kanceláře témuž senátu.“ (zvýrazněno soudem)

Ze shora uvedeného tak plyne, že žalobce zjevně vytýká podjatost členů senátu 30 A z důvodů, které nejen, že nejsou zákonnými důvody dle citovaného , ale které navíc dovozuje z toho, že přidělení věcí právě senátu 30 A Krajského soudu v Brně se děje v souladu s platným a účinným rozvrhem práce tohoto soudu, tedy při respektování ústavní zásady zákonného soudce ve smyslu d. Námitka žalobce o podjatosti členů senátu 30 A z uvedeného důvodu je proto nedůvodná.

Již zcela mimo zákonný rámec podmínek pro vyslovení podjatosti členů senátu 30 A je námitka žalobce o tom, že členy tříčlenného senátu 30 A jsou čtyři soudci. Takový důvod (větší počet členů tříčlenného senátu) zákon jako důvod podjatosti nepředpokládá. Nejvyšší správní soud k této námitce pouze obiter dictum dodává (což je však žalobci, který u řady soudů tvořících soudní soustavu podává desítky podání a žalob, jistě i tak známo), že rozdělení jednotlivých soudců do senátů (opět vzhledem k nutnosti respektovat zásadu zákonného soudce) je shodně jako přidělování věcí u soudu napadlých, upraveno rozvrhem práce [viz § 42 odst. 1, písm. a) zákona o soudech a soudcích], a to včetně uvedení způsobu zastupování jednotlivých soudců (tedy i členů senátu), kteří v době nepřítomnosti některého z nich tohoto nepřítomného soudce (člena senátu) zastupují [ , písm. d) zákona o soudech a soudcích]. Důvodem je především zajištění chodu a činnosti senátu i v době, kdy je některý z členů jinak tříčlenného senátu ( ) nepřítomen. I toto zastupování jednotlivých členů senátu se děje podle pravidel zakotvených v rozvrhu práce. V případě Krajského soudu v Brně je tato otázka upravena v bodě 11 obecné části rozvrhu práce pro správní úsek (strana 52). Ani zde tedy nelze obsazení senátu 30 A ničeho vytýkat.

Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal vznesenou námitku podjatosti soudců – členů senátu 30 A Krajského soudu v Brně Mgr. Milana Procházky, JUDr. Petra Polácha, JUDr. Viktora Kučery a JUDr. Jany Kubenové důvodnou; z projednávání a rozhodování ve věci sp. zn. proto vyloučeni nejsou.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3

).

V Brně dne 23. září 2014

Mgr. Radovan Havelec

předseda senátu