Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

43 Ad 37/2012 - 17

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobkyně V. B., zastoupené JUDr. Lubomírem Müllerem, advokátem se sídlem Praha 5, Symfonická 1496/9, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 18.6.2012, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 14.5.2012, o příplatku k důchodu podle ,

t a k t o :

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím ze dne 18.6.2012 č.j. X žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 14.5.2012, kterým zamítla žalobkyni žádost o příplatek k důchodu pro nesplnění podmínek ust. zákona číslo 155/95 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaná uvedla, že žalobkyně podala žádost o příplatek k vdovskému důchodu podle s požadovaným datem uplatnění nároku k 1.1.2005. Protože žalobkyně nedoložila ve stanovené lhůtě potřebné dokumenty, bylo řízení o její žádosti usnesením ze dne 12.11.2010 zastaveno. Dne 11.1.2011 podala žalobkyně další žádost o tento příplatek, kterou žalovaná rozhodnutím ze dne 20.6.2011 zamítla s tím, že žalobkyni

nárok na tento příplatek nevznikl. Další žádost žalobkyně podala dne 1.8.2011 a požadovaný příplatek k vdovskému důchodu jí byl rozhodnutím ČSSZ č. II. ze dne 18.11.2011 přiznán od 10.1.2005 „s finanční účinností od 1.8.2006“. Dále se v odůvodnění uvádí, že „v podaných námitkách ze dne 30.11.2011 účastník řízení žádá, aby byl doplatek přiznán za dobu od 1.1.2005. ČSSZ svým rozhodnutím č.j. X ze dne 7.2.2012 potvrdila napadené rozhodnutí ze dne 18.11.2011“. Odůvodnění pak pokračuje odstavcem: „K námitkám účastníka řízení ČSSZ uvádí, že v § 56 odst. 1 písm. b) zdp je stanoveno, že důchod se doplatí nejvýše 5 let nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na důchod nebo zvýšení. Rozhodným okamžikem, od něhož se odvíjí běh 5ti leté lhůty k přiznání důchodu, je až uplatnění nároku na změnu dávky u ČSSZ (nikoliv již podáním žádosti o důchod), tj. den 1.8.2006. Žádostí ze dne 29.12.2009 a 11.1.2011 nevedly k přiznání příplatku k důchodu dle Příplatek k důchodu dle citovaného nařízení byl přiznán na podkladě žádosti ze dne 1.8.2011. Na základě této žádosti byl příplatek doplacen 5 let nazpět“. Odůvodnění rozhodnutí žalované pak končí odkazem na ust.

Žalobkyně proti shora uvedenému rozhodnutí podala včasnou žalobu, ve které uvedla, že dne 29.12.2009 požádala o příplatek k vdovskému důchodu podle Toto řízení bylo zastaveno rozhodnutím ze dne 12.11.2010, neboť nebyly doloženy příslušné doklady. Dne 11.1.2011 žalobkyně svoji žádost „obnovila“ s tím, že doklady dodá dodatečně. Tato žádost byla rozhodnutím ze dne 20.6.2011 zamítnuta. Dne 1.8.2011 žalobkyně doložila rehabilitační rozhodnutí a znovu požádala o přiznání příplatku k důchodu, který jí byl přiznán rozhodnutím žalované vydaným pod č. II. ze dne 18.11.2011 s tím, že jí doplatek náleží od 1.8.2006. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala námitky a doplatku se domáhá již od 1.1.2005. Žalovaná námitky rozhodnutím ze dne 7.12.2012 zamítla s odůvodněním, že žalobkyni doplatek náleží jen 5 let zpětně a že nelze k jejím předchozím žádostem přihlížet, neboť řízení byla pravomocně ukončena. Dne 20.2.2012 žalobkyně žalované navrhla, aby postupem podle ust. v platném znění bylo „meritorně rozhodnuto o žádosti žalobkyně ze dne 29.12.2009“. Tuto žádost žalovaná zamítla rozhodnutím ze dne 14.5.2012, proti němuž žalobkyně opětovně podala námitky a o těchto námitkách bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím žalované ze dne 18.6.2012. Žalobkyně nečiní sporným výši přiznaného příplatku, ale má za to, že jí doplatek tohoto příplatku náleží již od 1.1.2005 a nikoliv až od 1.8.2006. Domáhala se proto zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.

Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby jako nedůvodné a v písemném vyjádření k podané žalobě ze dne 7.9.2012, podrobně popsala shora naznačená předchozí řízení o žádostech žalobkyně a s poukazem na ust. , ust. a setrvala na názoru, že až teprve v řízení zahájeném třetí žádostí žalobkyně o příplatek k důchodu jí tento příplatek byl přiznán od data 1.8.2006 s poukazem na to, že u nároku na výplatu jednotlivých splátek příplatku k důchodu dochází uplynutím času k prekluzí.

Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalované ze dne 18.6.2012 č.j.

X a z připojeného dávkového spisu žalobkyně a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobkyně vycházel krajský soud z ustanovení a násl. , jakož i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalované.

Z obsahu dávkového spisu žalobkyně krajský soud zjistil, že usnesením ze dne 12.11.2010 bylo zastaveno řízení ve věci podané žádosti žalobkyně ze dne 29.12.2009 o příplatek k vdovskému důchodu podle , neboť žalobkyně žádost nedoložila rehabilitačním rozsudkem o soudní rehabilitaci manžela. Rozhodnutím ze dne 20.6.2011 žalovaná zamítla žádost žalobkyně ze dne 11.1.2011 o poskytnutí příplatku k důchodu podle citovaného nařízení vlády s odůvodněním, že odsuzující rozsudek Vojenského obvodního soudu v Prešově ze dne 27.9.1962 č.j.: 2T/1969/62, kterým byl manžel žalobkyně uznán vinným a byl mu uložen trest odnětí svobody 18 měsíců nepodmíněně, byl zrušen podle obecných ustanovení trestního řádu bez použití o soudních rehabilitacích a nárok na příplatek k důchodu proto žalobkyni nevznikl. Součástí dávkového spisu je rozhodnutí č. II. ze dne 18.11.2011, kterým byl žalobkyni přiznán příplatek k důchodu od 10.1.2005 s finanční účinností od 1.8.2006 s odůvodněním, že doplatek důchodu náleží dle ust. 5 let zpětně od uplatnění nároku, tj. od 1.8.2006. Ke všem citovaným rozhodnutím krajský soud poznamenává, že jednotlivé žádosti žalobkyně o přiznání příplatku k důchodu její dávkový spis neobsahuje. Námitky proti rozhodnutí č. II. ze dne 18.11.2011 žalovaná rozhodnutím ze dne 7.2.2012 zamítla a potvrdila rozhodnutí ze dne 18.11.2011, když setrvala na názoru, že nárok byl uplatněn dne 1.8.2011 a doplatek náleží 5 let nazpět ode dne uplatnění nároku, tedy od 1.8.2006. Dávkový spis dále obsahuje návrh žalobkyně „na postup podle “ ze dne 20.2.2012 z něhož plyne, že žalobkyně požaduje doplatek i za období od 1.1.2005 do 31.7.2006. Tuto žádost žalovaná zamítla rozhodnutím ze dne 14.5.2012 s odůvodněním, že příspěvek ke vdovskému důchodu lze vyplatit nejvýše 5 let zpětně od podání žádosti, tedy ode dne 1.8.2011. K podaným námitkám žalobkyně pak žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím potvrdila rozhodnutí ze dne 14.5.2012.

Podle ust. v platném znění zjistí-li se, že důchod byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl nepráven odepřen, nebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, důchod se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží. Důchod nebo jeho zvýšení se přitom doplatí nejvýše 5 let nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na důchod nebo jeho zvýšení; pro běh této lhůty platí věta druhá a třetí obdobně. Důchod nebo jeho zvýšení se však doplatí ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží, v případě, že důchod nebyl přiznán nebo byl vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, v důsledku nesprávného postupu orgánů sociálního zabezpečení.

Podle ust. nárok na výplatu důchodu nebo jeho část zaniká, není-li dále uvedeno jinak, uplynutím 5ti let ode dne, za který důchod nebo jeho část náleží. Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o důchodu, po dobu řízení o prohlášení osoby za mrtvou, jde-li o nárok na výplatu vdovského, vdoveckého nebo sirotčního důchodu po této osobě a po dobu, po kterou osobě, která musela mít opatrovníka, nebyl opatrovník ustanoven. Lhůta podle věty první neplyne rovněž po dobu, po kterou trvalo řízení o neplatnost skončení pracovního vztahu zakládajícího účast na pojištění ( věta pátá).

Podle ust. v platném znění vznikl-li nárok na výplatu důchodu přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, náleží příplatek od splátky důchodu splatné v lednu 2005. Vznikne-li nárok na výplatu důchodu po 31. prosinci 2004, náleží příplatek ode dne přiznání důchodu, a to vžy v plné měsíční výši uvedené v , 2 nebo 3 včetně zvýšení podle , k němuž do té doby došlo. Přitom se vychází z toho, že příplatek byl přiznán v roce 2005.

Podle ust. citovaného nařízení vlády není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, vztahují se na rozhodování o příplatku, nároku na jednotlivé splátky příplatku a na jeho poskytování , 89, 90, 108, 111, 112, 116 a 117 o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů a a 56 o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů.

V projednávané věci šlo tedy o řízení ve věci žádosti žalobkyně ze dne 20.2.2012, kterou požadovala na základě nově zjištěných skutečností, aby podle v platném znění, byla „meritorně posouzena žádost ze dne 20.12.2009“, a aby obdržela doplatek příplatku k důchodu podle shora citovaného nařízení vlády i za období od 1.1.2005 do 31.7.2006. Z této žádosti je dovoditelné, že se žalobkyně domáhala přiznání tohoto doplatku za 5ti leté období dle shora citovaného ustanovení v platném znění s tím, aby toto 5ti leté období bylo počítáno s ohledem na první podanou žádost o přiznání tohoto příplatku, kterou podala dne 29.12.2009.

Žalobkyně v žalobě namítala, že požádala podle ust. v platném znění „o meritorní projednání své žádosti ze dne 29.12.2009 a že tento přezkum měl být proveden“, protože nemohla doklady, které v té době neexistovaly, v řízení uplatnit. Podle žalobkyně dodáním těchto dokladů pominuly důvody k vydání tehdejšího rozhodnutí ze dne 12.10.2010 o zastavení řízení a mohlo být meritorně rozhodnuto o žádosti ze dne 29.12.2009. Podáním ze dne 20.2.2012 se nedomáhala změny dávky, ale nového posouzení žádosti ze dne 29.12.2009.

S uvedenými žalobními námitkami se krajský soud nemůže ztotožnit. Žalobkyně se podáním ze dne 20.2.2012 jednoznačně domáhala doplatku přiznaného příspěvku za období od 1.1.2005 do 31.7.2006 s odkazem na ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Rozhodnutím ze dne 14.5.2012 byla tato žádost zamítnuta a žalobou napadené rozhodnutí o zamítnutí námitek žalobkyně bylo odůvodněno tím, že rozhodným okamžikem, od něhož se odvíjel běh 5ti leté lhůty k přiznání důchodu, je až uplatněním nároku na změnu dávky u ČSSZ, tj. den 1.8.2006. Z uvedeného plyne, že se žalovaná zabývala předmětem řízení vymezeným v žádosti žalobkyně ze dne 20.2.2012 a nikoliv jiným předmětem řízení. Námitka, že se žalobkyně nedomáhala změny dávky, ale nového posouzení žádosti ze dne 29.12.2009 je zcela nelogická, neboť touto žádostí se žalobkyně dovolávala výslovně ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, které ve své podstatě upravuje řízení ve věci změny důchodové dávky a umožňuje nové posouzení nároku na dávku a její výši.

Zásadní otázkou v této projednávané věci bylo posouzení, od kterého dne počala běžet 5ti letá lhůta dle shora citovaného ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění v platném znění. Z tohoto ustanovení vyplývá, že je to den, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží. V daném případě je tímto dnem den doručení žádosti žalobkyně ze dne 20.2.2012, tj. 5.3.2012. Za tento den není možno považovat den uplatnění nároku na příspěvek k důchodu žádostí žalobkyně ze dne 29.12.2009. Na tento závěr nemůže vliv skutečnost, že žalobkyně v době řízení o této žádosti neměla k dispozici potřebné doklady, v důsledku čehož toto řízení bylo pravomocně zastaveno. Skutečnosti rozhodné pro vymezení 5ti letého období podle ust. zákona o důchodovém pojištění, za které náleží žalobkyni doplatek k příplatku k důchodu podle v platném znění, byl proto den uplatnění nároku na tuto dávku 1.8.2011 a doplatek žalobkyní náležel od 1.8.2006, jak žalovaná správně rozhodla rozhodnutím ze dne 18.11.2011 vydaným pod č. II.

Ze shora uvedených důvodů dospěl krajský soud k závěru, že žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí ze dne 14.5.2012, kterým žalobkyni zamítla žádost pro nesplnění podmínek podle ust. v platném znění.

Krajský soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl v souladu s ustanovením , a to rozsudkem bez nařízení jednání podle ustanovení

Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona ( ,2, a zákona č. 582/91 Sb. v pl.znění).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne 24. září 2014

Samosoudce:

JUDr. Petr Indráček