Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 306/2014 - 52

– 53

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Jana Vyklického a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce K. N., proti žalovanému Státnímu pozemkovému úřadu, se sídlem Praha 3, Husinecká 1024/11a, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2013, č. j. SPU 477463/2013, o námitce podjatosti žalobce proti soudcům 1. senátu Nejvyššího správního soudu v řízení o nesouhlasu s postoupením věci vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudci 1. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Marie Žišková, JUDr. Josef Baxa, JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Jana Jurečková n e j s o u vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2013, č. j. SPU 477463/2013, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Olomoucký kraj, pobočky Šumperk ze dne 11. 6. 2013, č. j. SPU 187896/2013, jímž byl schválen návrh komplexních pozemkových úprav v k. ú. Zvole u Zábřeha.

Městský soud v Praze dne 24. 3. 2014 rozhodl usnesením č. j. - 13 o postoupení věci Krajskému soudu v Ostravě s odůvodněním, že tento soud je soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci dle a 2 , (dále jen „“), jelikož sídlem správního orgánu, který rozhodoval v prvním stupni, je pobočka krajského pozemkového úřadu se sídlem v Šumperku.

Krajský soud v Ostravě předložil dne 11. 7. 2014 věc Nejvyššímu správnímu soudu, jelikož nesouhlasil s postoupením věci podle usnesení Městského soudu v Praze dne 24. 3. 2014 č. j. - 13. Má za to, že žalovaný je koncentrovaným správním úřadem s celostátní působností, jehož sídlem je Praha a krajské pozemkové úřady nepředstavují samostatné správní úřady, nýbrž pouze dekoncentrované organizační složky s územní působností vymezenou územím krajů, pročež nemohou mít charakter samostatných správních úřadů ani pobočky krajských pozemkových úřadů, které rozhodují v řízení o pozemkových úpravách jako orgány prvého stupně, což je i projednávaný případ. Místní příslušnost Městského soudu v Praze je tedy podle Krajského soudu v Ostravě dána.

U Nejvyššího správního soudu je věc, týkající se nesouhlasu Krajského soudu v Ostravě s postoupením věci Městským soudem v Praze, projednávána pod sp. zn. , která byla přidělena 1. senátu Nejvyššího správního soudu ve složení JUDr. Marie Žišková, JUDr. Josef Baxa, JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Jana Jurečková.

Účastníci řízení byli se složením 1. senátu Nejvyššího správního soudu seznámeni dne 15. 7. 2014 (žalovaný), respektive dne 16. 7. 2014 (žalobce) se současným poučením o možnosti vznést námitku podjatosti jmenovaných soudců ( ) v propadné lhůtě jednoho týdne. Žalobce dne 22. 7. 2014, tedy včas, uvedl, že „daný spor ilustruje typickou snahu tzv. státu okrádat a utiskovat občana (…) a justice je nedílnou součástí tzv. státu – je jím zřizována a zabezpečována (…), uvádím možnou podjatost členů NSS.“

Podle ust. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle odst. 5 téhož ustanovení může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, rozhodne o ní senát po jejich vyjádření.

Předpokladem pro zajištění záruky správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním stavu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není nikterak zainteresován na výsledku řízení. „Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (y)“ [srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2005, č. j. - 70].

V projednávané věci žalobce zcela obecně a nekonkrétně namítl možnou podjatost členů 1. senátu Nejvyššího správního soudu, aniž uvedl, na základě jakých konkrétních poznatků či skutečností tuto podjatost dovozuje u všech členů uvedeného senátu či u některých z nich. Jejich možnou podjatost spatřuje žalobce v tom, že „je justice nedílnou součástí tzv. státu – je jím zřizována a zabezpečována“. Zákon však, jak plyne z citovaného ustanovení a 5 vyžaduje, aby námitka podjatosti byla odůvodněná a aby žalobce uvedl konkrétní skutečnosti, z nichž podjatost jednotlivých členů uvedeného senátu vyplývá. To však žalobce nerespektuje, přitom z obecných a zcela nekonkrétních tvrzení, která žalobce v námitce podjatosti uvádí, nelze podjatost žádného ze soudců - členů 1. senátu Nejvyššího správního soudu dovodit. Žalobce ve svém podání neuvádí, u kterých konkrétních členů tohoto senátu podjatost spatřuje, nýbrž uplatňuje obecně podjatost „členů NSS“. V námitce podjatosti ani nerozvádí konkrétní poznatky, které by mohly svědčit o možné podjatosti kteréhokoliv člena 1. senátu Nejvyššího správního soudu, o jeho poměru k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, ani neuvádí, v čemž tento „poměr“ spočívá a jakým způsobem se dotýká projednávané věci a soudců, kteří se na jejím projednávání podílejí.

Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal vznesenou námitku podjatosti soudců – členů 1. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Marie Žiškové, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Jany Jurečkové důvodnou, ve věci tedy bude dále rozhodovat 1. senát Nejvyššího správního soudu ve shora uvedeném složení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 13. srpna 2014

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu