Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

72 Ad 16/2013 - 60

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou v právní věci žalobkyně Z. O. bytem M., V. L., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze, Křížová 25, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 5. 3. 2013, č. j. X, ve věci invalidního důchodu,

t a k t o :

I. Rozhodnutí žalované ze dne 5. 3. 2013, č. j. X, s e r u š í a věc s e

v r a c í žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalovaná n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobou doručenou soudu dne 9. 5. 2013 žalobkyně brojila proti napadenému rozhodnutí, protože nesouhlasila s tím, že jí byl invalidní důchod I. stupně nejprve rozhodnutím žalované ze dne 20. 3. 20012 na základě posudku OSSZ přiznána a poté v námitkovém řízení na základě posudku vypracovaném v námitkovém řízení zcela odňat. Žalobkyně dále uvedla, že si není jistá, zda spojení výroků o zamítnutí žádosti a o odnětí invalidního důchodu je ve správním řízení v pořádku. Žalobkyně požádala o obnovení výplaty invalidního důchodu a posudek vypracovaný v námitkovém řízení označila za neobjektivní, protože lékař OSSZ Šumperk zná zdravotní stav žalobkyně mnohem lépe, proto žalobkyně odmítla obsah odst. 2 na str. 4 posudku z námitkového řízení, neboť stav žalobkyně byl posouzen důkladně, do hloubky a citlivě pouze u OSSZ. Žalobkyně namítla podjatost posudkové lékařky MUDr. M., na podjatost se jí nikdo neptal, stejná lékařka připravila žalobkyni o invalidní důchod již v roce 2009. Žalobkyně si stála za tím, že rozhodující příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je postižení podle kapitoly V položka 7a přílohy k , nemá problém ani s jedním z posudkových hledisek, vykolejují ji záchvaty, způsobené kombinací epileptických a neepileptických příčin, má je 1x za dva týdny a 3 – 4x ročně upadá do bezvědomí. Abnormální psychické projevy způsobuje nejistota žalobkyně vyplývající z popsaných zdravotních projevů, které není schopna lékařská věda léčit nebo aspoň stabilizovat. Pro žalobkyni je v reálném životě větším problémem postižení podle kapitoly VI minimálně položka 4c citované vyhlášky – epilepsie – forma nekompenzovaná. Není pravda, že žalobkyně je stabilizovaná, jak píše posudková lékařka žalované.

[2] Žalovaná ve svém vyjádření odkázala na předchozí správní řízení a uvedla, že vzhledem k tomu, že v dané věci se jedná o řízení o nároku na důchodovou dávku, podmíněném zdravotním stavem a posouzením zdravotního stavu žalobkyně a rozhodnutí žalované je na posudku lékaře zcela závislé, nemůže žalovaná na napadeném rozhodnutí nic změnit. Proto žalovaná navrhla k důkazu ve smyslu vyhotovení nového posudku příslušné PK MPSV, která znovu kompletně, dostatečně a objektivně posoudí zdravotní stav žalobce a rozhodne o invaliditě. Rozhodnutí ve věci samé ponechala žalovaná na úvaze soudu podle závěru posudkové komise.

[3] Soud si vyžádal přezkoumání zdravotního stavu žalobkyně a doložení posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále i „MPSV“) v Ostravě. Podle posudku jmenované komise ze dne od 9. 8. 2013 žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní a uzavřela, že u žalobkyně se jedná o poruchu osobnosti s tím, že epileptická etiologie některých záchvatů sice nebyla vyloučena, rovněž ale nebyla vyšetřeními či pozorováním potvrzena. Přesto je žalobkyně zajištěna malou dávku antiepileptik, v posledních dvou letech je stav hodnocen jako stabilizovaný při léčbě. Komise uvedla, že žalobkyně záchvaty zvládá a není zjištěna závažnější porucha poznávání, emotivity, afektivity, ve způsobu chování a zvládání interpersonálních vztahů. Proto komise hodnotila poruchu osobnosti jako lehkou. Posouzení žalobkyně posudkovým lékařem OSSZ v Šumperku dne 24. 10. 2012 považovala posudková komise za posudkový omyl a posudkové hodnocení lékařem žalované dne 14. 2. 2013 pak za mírně podhodnocené. Postižení žalobkyně PK MPSV v Ostravě přirovnala postižení podle kapitoly V položky 37a přílohy k , protože u žalobkyně epilepsie jednoznačně nebyla do současné doby prokázána. Pokles pracovní schopnosti ohodnotila posudková komise o 10 % s navýšením o dalších 10 % na celkových 20 %.

[4] V námitkách proti posudku žalobkyně uvedla, že základním problémem je neschopnost posudkových lékařů stanovit, které základní zdravotní postižení způsobuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně, a rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobkyně jednotliví posudkoví lékaři v průběhu předchozích řízení měnili. Dosud se žádný z lékařů nevyjádřil k EEG – viz strana 2 a 3 posudku posudkové komise, vůbec nebylo odůvodněno, jak uvedená zjištění ovlivňují invaliditu žalobkyně. Svůj posudkový závěr neodůvodnily ani lékařka žalované v námitkovém řízení, ani posudková komise a žádný ze jmenovaných posudkových orgánů se nevyjádřil k závěru posudkové lékařky OSSZ Šumperk. Žalobkyně navrhla k důkazu revizní znalecký posudek.

[5] Žalobkyně si vyžádala své další vyšetření a doložila propouštěcí zprávu z hospitalizace na neurologické klinice LF UP a FN Olomouc.

[6] Soud si na základě doložených lékařských zpráv vyžádala doplňující posudek PK MPSV Ostravě. Podle tohoto posudku ze dne 28. 2. 2014 nebyla žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí shledána invalidní a komise setrvala na svém posudkovém závěru ze dne 9. 8. 2013.

[7] Vzhledem k dosavadní rozdílným posouzením různými posudkovými orgány, a to včetně rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a dále doložení upřesňujících lékařských zpráv, soud vyžádal srovnávací posudek od PK MPSV v Hradci Králové. Podle tohoto posudku ze dne 22. 5. 2014 byla žalobkyně shledána invalidní od 1. 5. 2012, a to v prvním stupni. Žalobkyně byla posuzována k profesi švadleny. Rozhodujícím zdravotním postižením byla porucha osobnosti – smíšená, nezralá, neurovegetativní labilita, anxiózní porucha s epizodickými úzkostnými záchvaty panického charakteru a somatizací, kombinace epileptických a neepileptických paroxysmů se zřetelnou převahou záchvatů neepileptických. V podrobném odkazu na relevantní lékařské zprávy a velmi podrobném posudkovém zhodnocení popsala posudková komise vývoj onemocnění žalobkyně, přiznání plného invalidního důchodu v roce 2007, rozvoj onemocnění v těhotenství, a odnětí invalidního důchodu v roce 2010. Pokles pracovní schopnosti posudková komise ohodnotila o 35 % podle kapitoly V položky 7b přílohy k Střední hranici procentního rozpětí komise volila proto, že došlo k postižení se zohledněním méně častých susp. epileptických záchvatů. V hranici možného procentního rozpětí byla zohledněna i profese žalobkyně. Datum vzniku invalidity PK MPSV v Hradci Králové stanovila odborným neurologickým a psychologickým nálezem z května 2012. V tomto období došlo opět ke zvýšení četnosti záchvatů, které však nebyly jednoznačně hodnoceny jako epileptické, převažoval typ záchvatů neepileptických. Posudková komise stanovila i pracovní rekomandaci a uvedla, že žalobkyně je schopna rekvalifikace. Ke svému závěru komise uvedla, že nálezy, které žalobkyně doložila u jednání komise, přinesly nové posudkově významné skutečnosti, které však nelze zohlednit v tomto řízení.

[8] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná napadeným rozhodnutím změnila své rozhodnutí ze dne 16. 1. 2012 tak, že žalobkyně pro nesplnění podmínek , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, žádost o invalidní důchod zamítla a dalším výrokem žalobkyni od 20. 4. 2013 odňala invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně podle , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná především odkázala na posudek posudkového lékaře žalované vypracovaný v námitkovém řízení, podle kterého rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení podle kapitoly V položky 7a přílohy k Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena o 10 %.

[9] Dále soud vzal z posudku PK MPSV v Hradci králové za prokázané, že u žalobkyně se k datu vydání napadeného rozhodnutí jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byla porucha osobnosti – smíšená, nezralá, neurovegetativní labilita, anxiózní porucha s epizodickými úzkostnými záchvaty panického charakteru a somatizací, kombinace epileptických a neepileptických paroxysmů se zřetelnou převahou záchvatů neepileptických. Pokles pracovní schopnosti posudková komise ohodnotila o 35 % podle kapitoly V položky 7b přílohy k

[10] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to napadené rozhodnutí žalované a posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí s pracovištěm v Ostravě ze dne 9. 8. 2013 ve znění doplňujícího posudku ze dne 28. 2. 2014 a posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí pracoviště v Hradci Králové ze dne 22. 5. 2014, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu.

[11] Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi ( ). Proto v tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Hradci Králové, který jednoznačně, úplně a vyčerpávajícím způsobem zohlednil veškerou lékařskou dokumentaci včetně posledních vyšetření žalobkyně a pečlivě a řádně odůvodnil svůj posudkový závěr. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Hradci Králové pro jeho přesvědčivé a bezrozporné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Členem této posudkové komise bylo rovněž lékař z oborů, kam spadá rozhodující postižení žalobkyně, na kterém se více posudkových orgánů shodlo. Přitom řádné složení posudkové komise je jedním z rozhodujících kritérií posouzení odborného posudku soudem.

[12] Podle , o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

[13] Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

[14] Podle , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

[15] Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

[16] Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále „ “), při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

[17] Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

[18] Jestliže u žalobkyně bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu pracovní schopnosti žalobkyně nejméně o 35 %, je nutno žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní v prvním stupni, a to od 1. 5. 2012.

[19] Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobkyně je invalidní v prvním stupni od 1. 5. 2012.

[20] Podle , , ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí a dále a dalších , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, se v řízení o důchodové dávce použije , s výjimkami stanovenými v zákoně č.

[21] Podle není-li v odstavcích 1 až 6 a 9 stanoveno jinak, vztahuje se na řízení o námitkách, na rozhodnutí o námitkách a na přezkumné řízení a obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, s tím, že , a věta druhá se nepoužijí, a po dobu, po kterou probíhá přezkumné řízení soudní, lhůty uvedené v a neplynou, a přezkumné řízení ani obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, nelze zahájit, popřípadě v nich pokračovat.

[22] Podle odvolací správní orgán nemůže změnit napadené rozhodnutí v neprospěch odvolatele, ledaže odvolání podal také jiný účastník, jehož zájmy nejsou shodné, anebo je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo jiným veřejným zájmem.

[23] K námitce žalobkyně proti postupu žalované, kdy v jednom řízení byl žalobkyni invalidní důchod přiznán a v námitkovém řízení odňat, soud konstatuje, že podle citovaného je takový postup v souladu se zákonem. Podle , o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, zjistí-li se, že důchod byl přiznán nebo je vyplácen ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byl přiznán nebo se vyplácí neprávem, důchod se sníží nebo odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen. Proto námitka proti zamítnutí žádosti o invalidní důchod a jeho odnětí v jednom řízení a rozhodnutí je nedůvodná. Tzv. změna k horšímu je v námitkovém řízení možná v souladu s , nejde o správní trestání (i tam je možné změnit kvalifikaci skutku – srov. příslušnou pasáž v rozsudku zdejšího soudu ze dne 24. 2. 2014, sp. zn. , www.nssoud.cz).

[24] Podle věta první účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. Námitku podjatosti žalobkyně podle správního spisu ve svých námitkách ze dne 17. 12. 2012 ani v jiné písemnosti nevznesla. Nutno také zdůraznit, že námitka proti samotnému postupu řízení není ve skutečnosti obsahově námitkou podjatosti [podle každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu (dále jen " "), o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit]. I tuto žalobní námitku shledal soud jako lichou.

[25] Úspěšná žalobkyně žádné náklady řízení neuplatnila, proto jí je soud nepřiznal. Žalovaná v tomto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona ( , , ve znění pozdějších předpisů).

P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost k Nevyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po doručení usnesení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské nám. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaje o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Olomouci dne 1. 7. 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Martina Radkova v. r.

Markéta Chrudinová samosoudkyně