Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

48 A 21/2014 - 20

3

Jednací číslo: 48A 21/2014 – 20

U S N E S E N Í

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého, PhD., a soudců Mgr. Jitky Zavřelové a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce J. F., bytem , zastoupeného JUDr. Josefem Kopřivou, advokátem se sídlem Vodičkova 709/33, 110 00 Praha 1, proti žalovanému řediteli Věznice Jiřice, se sídlem Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou elektronicky dne 3. 6. 2014 domáhá podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) ochrany před nečinností žalovaného, kterou spatřuje v tom, že žalovaný doposud nerozhodl o jeho žádosti ze dne 19. 10. 2013 o poskytnutí náhrady za bolest podle ustanovení a , o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) a náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s léčením podle ustanovení a o (částečně opakované) žádosti ze dne 7. 4. 2014 o poskytnutí náhrady za bolest, náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a nově též náhrady za ztížení společenského uplatnění podle a .

Žalobce uvedl, že podle a odst. 2 písm. a) se řízení zahajuje doručením žádosti věcně příslušnému funkcionáři. Ten však řízení o žádosti nezahájil a rozhodnutí ve věci samé s náležitostmi podle nevydal. S ohledem na to žalobce navrhl, aby soud na základě analogického použití služebnímu funkcionáři uložil povinnost rozhodnout o náhradě za bolest, náhradě za ztížení společenského uplatnění a náhradě účelně vynaložených nákladů spojených s léčením.

Žalovaný ve svém vyjádření označil žalobu za nedůvodnou. Upozornil na skutečnost, že s ohledem na chybějící úpravu postupu v případě nečinnosti služebního funkcionáře ve služebním zákoně je namístě analogicky použít úpravu v , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Žalobce měl možnost požádat nadřízený orgán o uplatnění opatření proti nečinnosti, to však neučinil. Kromě toho žalobce své žádosti adresoval pracovníkovi Věznice Jiřice, jenž je zařazen do funkce ekologa a technika bezpečnosti práce, a nikoliv řediteli věznice, který byl ve věci příslušným služebním funkcionářem. Konečně pak žalovaný uvádí, že o žádosti žalobce podané dne 7. 4. 2014 rozhodl dříve, než mu byla doručena žaloba (12. 6. 2014), a to rozhodnutími ze dne 9. 6. 2014 a 11. 6. 2014, jež byla žalobcem převzata ve dnech 13. a 23. 6. 2014. Navrhl proto zamítnutí žaloby.

Podle věty prvé ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, se může žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

Podle tam, kde se podle dosavadních právních předpisů postupuje ve správním řízení tak, že správní orgány vydávají rozhodnutí, aniž tyto předpisy řízení v celém rozsahu upravují, postupují v otázkách, jejichž řešení je nezbytné, podle tohoto zákona včetně části druhé.

Byť to není v ustanoveních výslovně konstatováno, posledně citovaným ustanovením (a i bez něj na základě zjevně subsidiární povahy ve vztahu ke všem řízením, v nichž správní orgány vykonávají působnost v oblasti veřejné správy – srov. i ) je založena podpůrná použitelnost obecné právní úpravy ve i pro řízení vedená ve věcech služebního poměru.

Podle , nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.

Prostředkem na ochranu proti nečinnosti je proto i v řízení ve věcech služebního poměru návrh na vydání opatření proti nečinnosti podle in fine . Žalobu lze tedy podat až na základě rozhodnutí nadřízeného orgánu, který návrhu na vydání opatření proti nečinnosti nevyhověl, popř. jehož zdánlivě vstřícné rozhodnutí není způsobilé zajistit ochranu účastníka proti nečinnosti orgánu prvního stupně (např. stanoví-li mu nepřiměřeně dlouhou lhůtu k provedení potřebných opatření). Žalobu lze později podat i v případě, kdy je zřejmé, že podřízený orgán uložená opatření proti nečinnosti neplní. Pokud ani nadřízený orgán na podání účastníka nereaguje, nelze vyloučit podání žaloby na nečinnost i bez vyčkání na jeho rozhodnutí, avšak žalobce musí v žalobě tvrdit a prokazovat, že též nadřízený orgán byl v přiměřené lhůtě nečinný.

Jestliže však žalobce podal žalobu na ochranu proti nečinnosti dříve, než je zřejmé, že prostředek ochrany zakotvený v § 80 s. ř. byl v jeho případě bezvýsledně vyčerpán, popř. nevyčerpá-li tento prostředek ochrany před nečinností ve správním řízení, je nutno uzavřít, že jeho žaloba je předčasná. V této věci žalobce v rámci správního řízení vůbec podnět k opatření proti nečinnosti vůbec neuplatnil. V takovém případě je nutno žalobu odmítnout podle Za daných okolností bylo již nadbytečné se zabývat tím, kdy byly žádosti žalobce předány věcně příslušnému služebnímu funkcionáři a zda po vydání rozhodnutí ze dne 9. 6. 2014 a 11. 6. 2014 může být podaná žaloba ještě důvodná.

Ve druhém výroku bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a to v souladu s , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. Třetím výrokem usnesení soud rozhodl ve smyslu a , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o soudních poplatcích“) o vrácení zaplaceného soudního poplatku. Tento poplatek bude vrácen ve smyslu zákona o soudních poplatcích ve lhůtě 30 dnů od právní moci výroku o vrácení poplatku.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 1. července 2014

JUDr. Milan Podhrázký, PhD., v. r.

předseda senátu

Za správnost:

Božena Kouřimová