Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 As 114/2014 - 32

- 33

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: M. R., proti žalovanému: Policie ČR, Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje, Územní odbor Přerov, Obvodní oddělení Přerov 2, se sídlem U Výstaviště 18, Přerov, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 4. 2014, č. j. – 10,

t a k t o :

I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobou doručenou krajskému soudu dne 11. 3. 2014 se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného ve věci sp. zn. KRPM-147292/ČJ-2013-140819. Žalobce dále požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta.

[2] Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 10. 4. 2014, č. j. – 10, žalobu odmítl, žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků nevyhověl, návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Krajský soud poukázal na skutečnost, že přílohou žaloby je sdělení žalovaného ze dne 4. 2. 2014, č. j. KRPM-147292-25/PŘ-2013-140819, adresované M. R., bytem jako žalobce, z kterého vyplývá, že adresát tohoto sdělení podal dne 16. 12. 2013 oznámení týkající se incidentu při zákroku strážníků městské policie, při kterém měl být z jejich strany napaden a současně mělo dojít k napadení žalobce. Žalovaný ve sdělení uvedl, že se oznámením zabýval a dospěl k závěru, že není dostatečně odůvodněn závěr, že by se v tomto případě ze strany strážníků městské policie jednalo o naplnění skutkové podstaty trestného činu či přestupku. Krajský soud poté poukázal na závěry, k nimž Nejvyšší správní soud dospěl v rozsudku ze dne 18. 2. 2010, č. j. – 53, a v rozsudku ze dne 21. 10. 2008, č. j. – 29, a uzavřel, že v posuzované věci není dána pravomoc správních soudů k přezkumu postupu žalovaného, neboť ten v posuzované věci vystupoval v pozici orgánu činného v trestním řízení a postupoval podle trestního řádu.

[3] Proti tomuto usnesení krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodů uvedených v až e) , (dále jen „ “), v níž namítal, že krajský soud věc posoudil v rozporu s právními předpisy. Stěžovatel dále vyjádřil přesvědčení, že došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces zakotveného Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a až 38 d. Krajskému soudu vytknul, že mu nedal prostor obstarat si vlastního zástupce a neumožnil mu odstranit nedostatky žaloby, čímž porušil právo stěžovatele na právní pomoc a d. Stěžovatel požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta. S ohledem na výše uvedené stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní kasační stížností napadené usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[4] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 4. 6. 2014, č. j. – 16, rozhodl, že stěžovateli se nepřiznává osvobození od soudních poplatků a žádost stěžovatele o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 4. 2014, č. j. – 10, se zamítá. Nejvyšší správní soud rovněž stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto usnesení předložil plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Vzhledem k tomu, že podle , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti a soudní poplatek uhrazen nebyl, Nejvyšší správní soud dále stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč a poučil jej, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví podle zákona o soudních poplatcích ve spojení s

[5] Na toto usnesení Nejvyššího správního soudu reagoval stěžovatel podáním ze dne 20. 6. 2014, v němž navrhl, aby bylo vyhověno jeho žalobě a podáním ze dne 24. 6. 2014, v němž mimo jiné uvedl, že žádná ekonomická překážka nesmí bránit volnému přístupu k soudu.

[6] Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

[7] Podle , soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

[8] Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2014, č. j. – 16, bylo v souladu s ustanovením , (podle kterého „nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky; písemnost se považuje za doručenou vhozením do schránky, datum vhození vyznačí doručující orgán na doručence a na písemnosti.“) stěžovateli doručeno dne 17. 6. 2014. Tohoto dne totiž byla obálka s tímto usnesením vhozena do domovní nebo jiné stěžovatelem užívané schránky. Lhůta 10 dnů určená Nejvyšším správním soudem k zaplacení soudního poplatku tak počala běžet ve středu dne 18. 6. 2014 ( ) a skončila v pátek dne 27. 6. 2014. Stěžovatel však ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil.

[9] Stěžovatel byl řádně vyzván k zaplacení soudního poplatku a poučen o následcích, které nastoupí v případě nezaplacení. Navzdory zaslání výzvy a náležitému poučení však stěžovatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil, proto Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil podle zákona o soudních poplatcích ve spojení s

[10] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle věty prvé za použití ustanovení téhož zákona. Jelikož bylo řízení zastaveno, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 2. července 2014

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu