Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
4 Afs 118/2014 - 35.pdf
PDF · 0 B
No categories available
4 Afs 118/2014 - 35
4 Afs 118/2014 - 36
pokračování
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: V. B., zast. JUDr. Radkem Navrátilem, advokátem, se sídlem Rooseveltova 6/8, Brno, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 5. 2014, č. j. 62 Af 11/2013 – 55,
t a k t o :
I. Řízení s e z a s t a v u j e .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
O d ů v o d n ě n í :
[1] Rozhodnutím Finančního ředitelství v Brně ze dne 10. 12. 2012, č. j. 18989/12-1102-704561, byla zamítnuta odvolání žalobce proti rozhodnutím Finančního úřadu Brno I jako správního orgánu prvního stupně ze dne 10. 1. 2012, č. j. 416930/11/288511701357, č. j. 416973/11/288511701357 a č. j. 416987/11/288511701357, a tato rozhodnutí byla potvrzena. V případě rozhodnutí správního orgánu prvního stupně se jednalo o dodatečné platební výměry na daň z přidané hodnoty, jimiž byla žalobci doměřena daň za 1. čtvrtletí roku 2009 ve výši 33.174 Kč, za 2. čtvrtletí roku 2009 ve výši 37.677 Kč a za 3. čtvrtletí roku 2009 ve výši 44.631 Kč.
[2] Proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně se žalobce bránil žalobou ze dne 11. 2. 2013, ve které navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a současně uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci náklady řízení. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 8. 3. 2013, č. j. 62 Af 11/2013 – 28, byl žalobě přiznán odkladný účinek.
[3] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 12. 5. 2014, č. j. 62 Af 11/2013 – 55, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
[4] Proti rozsudku Krajského soudu v Brně se žalobce (dále též „stěžovatel“) bránil kasační stížností ze dne 5. 6. 2014, ve které navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Současně navrhl, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek.
[5] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 12. 6. 2014, č. j. 4 Afs 118/2014 – 25, stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost, který podle položky 19 Sazebníku poplatků (příloha zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o soudních poplatcích“) činí 5.000 Kč, a dále soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, který podle položky 20 Sazebníku poplatků činí 1000 Kč, tedy aby zaplatil soudní poplatky v celkové výši 6.000 Kč; současně jej poučil, že nebude-li poplatek za kasační stížnost ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví.
[6] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci byly naplněny podmínky pro zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku za kasační stížnost.
[7] Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s. “) „soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon,“ přičemž poznámka pod čarou odkazuje například na zákon o soudních poplatcích. Toto ustanovení je na základě § 120 s. ř. s. s. ř. s. třeba přiměřeně užít i pro řízení o kasační stížnosti.
[8] Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích „jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti.“ Podle § 9 odst. 1 téhož zákona „nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.“
[9] V projednávané věci nebyl poplatek za kasační stížnost zaplacen současně s jejím podáním, přičemž usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 6. 2014 byl stěžovatel vyzván k jeho zaplacení ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení a současně poučen, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení o jeho kasační stížnosti zastaví. Usnesení bylo doručováno do datové schránky zástupce stěžovatele JUDr. Radka Navrátila, advokáta; současně s výzvou byla stěžovateli zaslána informace o probíhajícím řízení, na kterou zástupce reagoval sdělením vůči soudu ze dne 30. 6. 2014. Z potvrzení o doručení do datové schránky, vztahující se k doručování obou soudních písemností a k nim ve spise připojené, se podává, že tyto byly stěžovateli doručeny přihlášením zástupce do datové schránky dne 26. 6. 2014.
[10] Lhůta k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost podle výzvy soudu proto počala běžet dne 27. 6. 2014 a marně uplynula ve čtvrtek dne 3. 7. 2014, a to v souladu s ustanovením § 40 odst. 1 věta první s. ř. s. s. ř. s. , podle něhož „lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.“ Soudní poplatek však stěžovatelem nebyl v určené lhůtě a ani později až do dne vydání tohoto usnesení zaplacen, přičemž ze sdělení vůči soudu, učiněného v reakci na informaci o probíhajícím řízení, která byla stěžovateli zaslána společně s usnesením ze dne 12. 6. 2014, je zřejmé, že výzva k zaplacení soudního poplatku byla stěžovateli řádně doručena.
[11] Vzhledem k tomu, že poplatek za kasační stížnost nebyl žalobcem jako stěžovatelem v soudem stanovené lhůtě a ani později až do dne vydání tohoto usnesení zaplacen, přičemž stěžovatel byl poučen o následcích takového jednání, Nejvyšší správní soud řízení o jeho kasační stížnosti v souladu s § 47 písm. c) s. ř. s. s. ř. s. , za použití § 120 s. ř. s. s. ř. s. a ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích výrokem I. zastavil.
[12] Nejvyšší správní soud dodává, že zvlášť nerozhodoval o návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, neboť by to bylo nadbytečné za situace, kdy řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno.
[13] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. s. ř. s. výrokem II. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. července 2014
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu