Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 As 114/2014 - 22

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudců Daniely Zemanové a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: J. G., proti žalovanému: Městský úřad Nymburk, se sídlem Náměstí Přemyslovců 163, Nymburk, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2014, čj. - 13,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

I.

Vymezení věci

[1] Dne 21. 1. 2014 žalobce požádal žalovaného o poskytnutí informace ohledně osob, které mají trvalý pobyt na adrese žalobce. Sdělením ze dne 22. 1. 2014 žalovaný této žádosti nevyhověl. K obraně svých práv podal žalobce žalobu podle a násl. Po výzvě krajského soudu ze dne 12. 2. 2014 podal žalobce žádost o osvobození od soudních poplatků. V ní uvedl, že v současné době nemá žádný příjem, ze kterého by mohl soudní poplatky uhradit. K žádosti přiložil i vyplněné potvrzení o osobních, majetkových a výdělečných poměrech. Deklaroval, že není zaměstnán a že jako osoba samostatně výdělečně činná má nulový příjem. Nemá žádné další příjmy ani nepobírá dávky hmotného a sociálního zabezpečení. Vlastní jen rodinný domek. Exekutor po něm vymáhá částku 750 000 Kč. Soud rovněž informoval o zahájení insolvenčního řízení na svou osobu.

[2] Krajský soud žádost o osvobození od soudních poplatků v záhlaví specifikovaným usnesením zamítl. Uvedl, že údaje předložené ve formulářovém potvrzení nejsou věrohodné, neboť není reálné žít bez jakýchkoliv příjmů. Krajský soud měl tyto pochybnosti rovněž z toho důvodu, že z insolvenčního návrhu žalobce plyne, že žalobce určitými příjmy, byť patrně poměrně nízkými, disponuje.

[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojil proti tomuto usnesení kasační stížností. V žádosti uvedené údaje jsou dle něj pravdivé a odpovídají skutečnosti. Krajský soud mohl stěžovatele vyzvat k doplnění nebo opravě těchto údajů. Dále stěžovatel požádal o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti a o osvobození od soudních poplatků v tomto řízení.

[4] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

[5] Usnesením ze dne 17. 6. 2014 Nejvyšší správní soud stěžovateli zástupce neustanovil a konstatoval, že k ochraně jeho práv není zástupce nezbytné potřebný, neboť kasační stížnost má předepsané náležitosti a jsou v ní srozumitelně uvedeny kasační důvody. Také mu sdělil, že na zaplacení soudního poplatku z důvodu předejití řetězení řešeného problému netrvá.

[6] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že kasační stížnost má požadované náležitosti, byla podána včas a osobou oprávněnou, a není důvodné kasační stížnost odmítnout pro nepřípustnost. Důvodnost kasační stížnosti posoudil Nejvyšší správní soud v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů; neshledal přitom žádné vady, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ).

[7] Kasační stížnost není důvodná.

[8] Stěžovatel své námitky sám správně podřadil pod důvod nepřezkoumatelnosti rozhodnutí ve smyslu Předmětem přezkumu je usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků. Nejvyšší správní soud se v odůvodnění svého rozhodnutí proto zabýval pouze námitkami směřujícími proti tomuto usnesení krajského soudu.

[9] Krajský soud shledal, že stěžovatel nesplnil jednu z podmínek pro přiznání osvobození od soudních poplatků stanovených v , a to věrohodného prokázání nedostatku prostředků. Stěžovatel zaslal soudu pouze stručné prohlášení a proškrtaný formulář o osobních, majetkových a výdělečných poměrech.

[10] Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že účastník řízení je povinen uvést a prokázat veškeré skutečnosti rozhodné pro posouzení jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků. Pokud z uvedených údajů či obsahu spisu vyplyne, že jsou nevěrohodné, popřípadě neúplné, soud takovou žádost zamítne (viz rozsudek NSS ze dne 26. 8. 2009, čj. -88, č. 1962/2010 Sb. NSS). Bylo tedy na stěžovateli, aby unesl jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní a konkrétně uvedl a věrohodně doložil, jaká je skutečná výše jeho aktuálních příjmů.

[11] V nyní posuzovaném případě stěžovatel předložil dvě verze tvrzení, a to že má nulový příjem (ve formulářovém potvrzení) a že nemá žádný příjem, že kterého by mohl soudní poplatky uhradit (v textu žádosti o osvobození od soudních poplatků a v návrhu na zahájení insolvenčního řízení ze dne 10. 2. 2014). Z obsahu insolvenčního návrhu také plyne, že stěžovatel dne 1. 8. 2013 obnovil živnostenské podnikání, ale jeho majetkové poměry, po úhradě základních životních potřeb jako bydlení a jídlo, jsou nedostatečné. Kromě odkazu na jeho insolvenční řízení stěžovatel krajskému soudu nepředložil žádné podklady, ze kterých by bylo možno ověřit jeho skutečné majetkové poměry.

[12] Krajský soud správně vyhodnotil, že tvrzení stěžovatele jsou nevěrohodná. Vážné pochybnosti o věrohodnosti tvrzení vzbuzuje zejména ve formuláři tvrzená skutečnost, že stěžovatel nemá žádné příjmy. V kasační stížnosti stěžovatel poukazoval na rozdílné životní náklady na život v Praze a v Nymburce. Nicméně netvrdil (a samozřejmě ani rozumně tvrdit nemohl), že v Nymburce dokáže člověk žít bez jakýchkoliv příjmů.

[13] V tomto smyslu je pak pro nynější věc bez významu, že stěžovatel podal na svou osobu insolvenční návrh. To ještě samo o sobě, bez přesvědčivých a věrohodných tvrzení, neznamená, že stěžovatel nemá prostředky na zaplacení dvoutisícového soudního poplatku.

[14] Krajský soud proto věrohodnost tvrzení stěžovatele vyhodnotil správně. S ohledem na shora uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost je nedůvodná, a proto ji dle věty druhé zamítl.

[15] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl soud v souladu s ve spojení s Stěžovatel neměl ve věci úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný sice v řízení úspěšný byl, nicméně v řízení o kasační stížnosti mu žádné náklady nevznikly, a proto mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. července 2014

Zdeněk Kühn

předseda senátu