Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 A 66/2014 - 31

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně

JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní

věci žalobkyně M.R., bytem X, zast. Mgr. Janem Cimbůrkem, advokátem se sídlem Bořetín

73, Kamenice nad Lipou, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, se sídlem

v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného

ze dne 18. 4. 2014

čj. KUJCK 20953/2014/OREG, za účasti České Radiokomunikace a.s., se sídlem Praha 6,

Skokanská 2117/1 a Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem Praha 4, Čerčanská 12, t a k t o :

Žaloba s e z a m í t á .

Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o

jejím odvolání proti rozhodnutí Magistrátu Města České Budějovice, stavebního úřadu

(vyvlastňovacího úřadu), kterým vyvlastňovací úřad rozhodl výrokem I. dle § 24 odst. 3

písm. a) zákona o vyvlastnění o odnětí vlastnického práva vyvlastňované k pozemkům parc.

Pokračování - 2 - 10A 66/2014

č. 506/13, 1609/14, 1654/3, 1654/7 v k. ú. Vitín a přechodu vlastnického práva k nim na

Ředitelství silnic a dálnic, výrokem II. podle § 24 odst. 4 písm. a) zákona o vyvlastnění určil

náhradu za vyvlastnění ve výši 198.600 Kč, výrokem III. podle § 24 odst. 3 písm. b) zákona o

vyvlastnění rozhodl, že vyvlastněním nezaniká věcné břemeno zatěžující pozemek parcelního

čísla 1609/14 v k. ú. Vitín a výrokem IV. určil vyvlastniteli lhůtu k zahájení účelu

vyvlastnění. Napadeným rozhodnutím byly výrok I., o vyvlastnění, výrok III., o určení trvání

věcného břemene a výrok IV., o určení lhůty k zahájení účelu vyvlastnění rozhodnutí ze dne

30. 12. 2013 čj. SU/7008/2013 Kc zamítnut a výroky I., III. a IV. byly potvrzeny a odvolání

v tomto rozsahu zamítnuto, napadeným rozhodnutím byl výrok II. o určení náhrady za

vyvlastnění zrušen a věc byla vrácena v tomto rozsahu vyvlastňovacímu úřadu k novému

projednání.

Žalobkyně namítá absenci předběžného ústního projednání ohledně vyvlastnění

majetku. Zaslala písemně odpověď na výzvu Ředitelství silnic a dálnic ČR, na její dopis ze

dne 8. 1. 2013 ovšem nebylo reagováno. Žalobkyně má za to, že v případě, že by došlo

k předběžnému ústnímu projednání, ke sporu by nedošlo. Měla zájem věc v rámci dobrých

mravů dohodnout, nikoliv snahu navýšit cenu obstrukcemi a prodlužováním.

Žalobkyně poukazuje na to, že vyvlastňovací řízení včetně jeho fáze před vlastním

zahájení správního řízení by mělo být ovládáno zásadou ústnosti a přímosti, jak plyne i z § 30

zákona o vyvlastnění. Uplatnění této zásady by zajistilo odstranění pochybností a rozporů,

které ve své korespondenci žalobkyně uváděla a bylo by i zcela v souladu s principy dobré

správy vyjádřenými mimo jiné v , 2, 4 . Absence tohoto ústního

projednání v předmětném řízení, které není zahajováno z potřeby a iniciativy žalobkyně a

hluboce zasahuje do jejího práva vlastnit majetek, zasahuje intenzivně i do ústavně právní

roviny, a to i přesto, že na druhé straně stojí výrazný veřejný zájem na provedení předmětné

stavby.

Žalobkyně má za to, že správní řízení je stiženo vážnou procesní vadou, jestliže ústní

jednání dne 22. 11. 2013 bylo nařízeno dva dny poté, co znalec předložil dne 20. 11. 2013

znalecký posudek, který byl podkladem pro určení náhrady za vyvlastnění. Žalobkyně tak

měla možnost se seznámit s posudkem až na ústním projednání a neměla tedy dostatečný

prostor vznést potřebné námitky. Posudek vykazoval vady, v důsledku kterých byl výrok II.

rozhodnutí o vyvlastnění odvolacím orgánem zrušen. Žalobkyně má za to, že tato vada má za

následek nezákonné rozhodnutí jako celek a dotýká se nejen výroku vyvlastňovacího

rozhodnutí o výši náhrady, ale také nutně i všech ostatních výroků tohoto rozhodnutí.

Žalobkyně dále namítá nesprávné určení náhrady za vyvlastnění, přestože tato vada

spadá svou podstatou do řízení dle § 28 odst. 1 věta druhá, ovšem dle žalobkyně je

neoddělitelně spjata i s tímto řízením. Proto dovozuje, že rozhodnutí by mělo být jako celek

zrušeno.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že postup

vyvlastnitele před zahájením vyvlastňovacího řízení včetně náležitostí návrhu na získání

potřebných práv k pozemku nebo stavbě dohodou, vyplývá z § 5 zákona o vyvlastnění,

respektive v případě stavby dopravní infrastruktury z a

Povinnost předběžného ústního projednání vyvlastnění majetku zákon nestanoví. Ke splnění

podmínky přípustnosti vyvlastnění spočívající v povinnosti nejprve učinit návrh na získání

potřebných práv dohodou, postačí doručení návrhu smlouvy na získání potřebných práv a

marné uplynutí lhůty k uzavření smlouvy. Jestliže vyvlastnitel příslušnými listinami prokáže

Pokračování - 3 - 10A 66/2014

splnění podmínky přípustnosti vyvlastnění a žádost o zahájení vyvlastňovacího řízení

obsahuje další náležitosti stanovené zákonem, lze žádost v řízení projednat a rozhodnout ve

věci. Žalované není známo, z čeho je žalobkyní dovozováno, že vyvlastňovací řízení včetně

jeho fáze před vlastním zahájením správního řízení by mělo být ovládáno zásadou ústnosti a

přímosti; z § 30 zákona o vyvlastnění toto nevyplývá. Fáze před vlastním zahájením

správního řízení, je řízení, které není ovládáno zásadami činnosti správních orgánů, proto

argumentace žalobkyně zásadou dobré správy není případná. Žalovaný shledal vadu řízení

před správním orgánem spočívající v tom, že vyvlastňovací úřad umožnil žalobkyni seznámit

se s obsahem znaleckého posudku až při ústním jednání, výrok II. rozhodnutí byl zrušen pro

nepřezkoumatelnost z důvodů, které jsou uvedeny v napadeném rozhodnutí. Vytýkané vady

řízení neměly vliv na zákonnost ostatních výroků rozhodnutí, proto žalobní námitku, že

správní řízení je stiženo vážnou procesní vadou, jestliže žalobkyně neměla možnost seznámit

se se znaleckým posudkem před ústním jednáním ale až při ústním jednání dne 22. 11. 2013

považuje za nedůvodnou.

K žalobnímu bodu ohledně výroku o náhradě za vyvlastnění se žalovaný nevyjádřil,

neboť v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu tento výrok přezkoumat nelze.

Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti:

Vyvlastnitel podal dne 20. 8. 2013 vyvlastňovacímu úřadu žádost o zahájení

vyvlastňovacího řízení, kterou se domáhal vydání rozhodnutí o odnětí vlastnického práva

k pozemkům parc. č. 506/13, 1609/14, 1654/3, 1654/7 v k. ú. Vitín. Informace o účelu

vyvlastnění byla žalobkyni doručena dne 14. 6. 2011 a dále dopisem ze dne 17. 10. 2011, kde

je i předběžný návrh na odkoupení pozemků. Na tento návrh reagovala žalobkyně písemností

ze dne 8. 1. 2012, kterou označila jako „podání odporu proti znaleckému posudku a kupní

smlouvě“. Žalobkyně uvedla, že se znaleckým posudkem a s návrhem smlouvy nesouhlasí,

nebrání se prodeji pozemků, ale ne za nejnižší možnou cenu, která na trhu existuje.

Požadovala jednání s vyvlastnitelem a odvolávala se na případ vyvlastnění pozemků paní H.

Návrh kupní smlouvy o vyvlastnění byl doručen žalobkyni dne 21. 11. 2012. Kupní cena byla

navržena dle znaleckého posudku ing. J.Č. ve výši 660.900 Kč. Žalobkyně byla upozorněna

na důsledky nedodržení lhůty k přijetí návrhu a byla vyzvána k vyjádření, zda souhlasí se

znaleckým posudkem Ing. Č. a zda v případě nesouhlasu zajistí sama zpracování nového

posudku na náklady vyvlastnitele.

Vyvlastňovací úřad dne 23. 8. 2013 opatřením oznámil zahájení vyvlastňovacího

řízení. Žalobkyni poučil, že veškeré námitky proti vyvlastnění a důkazy k jejich prokázání

mohou být uplatněny nejpozději při ústním jednání. Vyvlastňovací úřad zároveň informoval

žalobkyni o záměru ustanovit znalce ing. F.K. a určil lhůtu k vyjádření případných námitek

vůči znalci. V oznámení bylo stanoveno i datum ústního jednání. Oznámení o zahájení

vyvlastňovacího řízení bylo doručeno žalobkyni dne 28. 8. 2013.

Vyvlastňovací úřad obdržel od žalobkyně „odvolání proti zahájení vyvlastňovacího

řízení“ kde uvádí, že se odvolává, neboť s ní vyvlastnitel nejednal. Žalobkyně rovněž namítla

podjatost znalce ing. K. Stavební úřad vyzval žalobkyni k odstranění vad podání, ke sdělení

skutečností, ze kterých podjatost znalce dovozuje. Žalobkyně se k výzvě vyjádřila, uvedla, že

nemá důvěru ke znalci stanoveného úřadem a požadovala osobní jednání s magistrátem a

zástupcem vyvlastnitele.

Pokračování - 4 - 10A 66/2014

Vyvlastňovací úřad usnesením ze dne 4. 10. 2013 ustanovil znalce za účelem

zpracování znaleckého posudku na určení obvyklé ceny předmětných pozemků a ceny

věcného břemene, a to ve lhůtě 30 dnů. Posudek byl doručen vyvlastňovacímu úřadu dne

20. 11. 2013.

Z protokolu o ústním jednání ze dne 22. 11. 2013 vyplývá, že žalobkyně byla

seznámena s průběhem řízení, se spisovým materiálem včetně znaleckého posudku.

Žalobkyně namítala, že o posudcích s ní nebylo jednáno, nebyla přítomna při prohlídce, proto

s posudkem nesouhlasí. V případě, že by žalobkyně byla vyzvána k jednání, došlo by

k dohodě. Se znaleckým posudkem vyslovila nesouhlas a rovněž vyslovila podjatost znalce,

neboť byl určen vyvlastňovacím úřadem.

Vyvlastňovací úřad dne 30. 12. 2013 vydal rozhodnutí o odnětí vlastnického práva

k pozemkům, o náhradě za vyvlastnění a určil lhůtu pro uskutečňování účelu vyvlastnění.

Toto rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že je dána převaha veřejného zájmu nad vlastnickým

právem, byly uvedeny y prokazující splnění podmínek pro vyvlastnění a byla rovněž

odůvodněna i výše náhrady za vyvlastnění a stanovena lhůta pro uskutečnění účelu

vyvlastnění. Žalobkyně toto rozhodnutí napadla odvoláním, o kterém bylo rozhodnuto

napadeným rozhodnutím tak, že napadené rozhodnutí bylo potvrzeno, odvolání žalobkyně

zamítnuto vyjma výroku II. o určení náhrady za vyvlastnění, které bylo napadeným

rozhodnutím zrušeno a věc vrácena v tomto rozsahu vyvlastňovacímu úřadu k novému

projednání, neboť žalovaný dospěl k závěru, že výrok II. napadeného rozhodnutí je

nepřezkoumatelný, proto nezbylo než ho zrušit a věc vrátit vyvlastňovacímu úřadu k novému

projednání. Námitka podjatosti znalce není důvodná, skutečnost, že byl znalec určen

vyvlastňovacím úřadem, nemůže být důvodem možné podjatosti znalce. Z odůvodnění

vyplývá, že vyvlastňovací úřad vyzve znalce k doplnění podkladů pro stanovení ceny

obvyklé.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Institut vyvlastnění představuje nucený zásah do vlastnických práv, přičemž možnosti

vyvlastnění jsou limitovány jak článkem 11 odst. 4 d, tak

zákonem o vyvlastnění. Ústavně právním předpokladem vyvlastnění či omezení vlastnického

práva je veřejný zájem na tomto výjimečném postupu, nezbytnost vyvlastnění a náhrada za

něj.

V daném případě žalobkyni byl zaslán návrh na výkup pozemku – návrh kupní

smlouvy, včetně návrhu na vklad vlastnického práva a znalecký posudek o ceně nemovitosti,

rovněž dopisem ze dne 14. 6. 2011 a 17. 10. 2011 byla žalobkyni doručena informace o

připravované veřejně prospěšné stavbě „dálnice D3 stavba 0309/II Ševětín – Borek a návrh na

výkup pozemku. Dopisem ze dne 14. 11. 2011 bylo zahájeno s žalobkyní jednání o uzavření

kupní smlouvy, který byl žalobkyni doručen dne 22. 11. 2012, kdy přílohou byl návrh kupní

smlouvy na předmětné pozemky s upozorněním, že neodpoví-li na tento návrh do 60 dnů ode

dne doručení, má se za to, že návrh kupní smlouvy se odmítá a že předmětné pozemky je

možné ve veřejném zájmu vyvlastnit. Žalobkyně neakceptovala nabízenou kupní cenu,

sdělila, že důvodem k neuzavření kupní smlouvy je nízká cena. Kupní cena byla stanovena na

základě znaleckého posudku zpracovaného soudním znalcem ing. J.Č. na částku 660.900 Kč.

S návrhem kupní smlouvy tedy nesouhlasila, odmítla kupní smlouvu uzavřít.

Pokračování - 5 - 10A 66/2014

Z § 5 zákona o vyvlastnění vyplývá, že vyvlastnění je přípustné, pokud se vyvlastniteli

nepodařilo uzavřít smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro

uskutečnění účelu vyvlastnění stanoveného zákonem. Dle § 5 odst. 2 zákona o vyvlastnění

k návrhu smlouvy je vyvlastnitel povinen předložit znalecký posudek a informaci o účelu

vyvlastnění, tedy o konkrétním záměru, který nelze uskutečnit bez získání potřebných práv

k pozemku nebo ke stavbě od vyvlastňovaného s upozorněním, že nedojde-li k uzavření

smlouvy, je možné ve veřejném zájmu získat tato práva vyvlastněním. Ze strany vyvlastnitele

byly shora uvedené podmínky splněny, jak je uvedeno v předchozí pasáži rozsudku. Ze

zákona o vyvlastnění nevyplývá, že by mělo proběhnout ústní jednání, proto zcela nedůvodná

je výhrada žalobkyně ohledně absence předběžného ústního jednání ohledně vyvlastnění

majetku. Ze strany vyvlastnitele byl zcela dodržen postup před zahájením vyvlastňovacího

řízení, který je zakotven v zákona o vyvlastnění s odkazem na ,

dle něhož pro odejmutí nebo omezení práv k pozemkům nebo stavbám potřebným pro

uskutečnění dopravní, vodní a energetické infrastruktury platí zákon o vyvlastnění, pokud

tento zákon nestanoví jinak. Rovněž z § 3 odst. 2 uvedeného zákona o urychlení výstavby

dopravní, vodní a energetické infrastruktury vyplývá, že pro splnění podmínky přípustnosti

vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění spočívající v povinnosti nejprve učinit návrh na

získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě dohodou, postačí doručení návrhu smlouvy

za získání potřebných práv. Z těchto ustanovení nevyplývá povinnost předběžného ústního

projednání vyvlastnění. Ke splnění přípustnosti vyvlastnění postačí pouze doručení návrhu

smlouvy na získání potřebných práv a marné uplynutí lhůty k uzavření smlouvy. Soud proto

uzavřel, že ze strany vyvlastnitele byl zákonem stanovený postup dodržen.

Žalobkyně má za to, že vyvlastňovací řízení, včetně jeho fáze před vlastním zahájením

správního řízení je ovládáno zásadou ústnosti a přímosti, jak vyplývá z § 30 zákona o

vyvlastnění. Uvedená výhrada důvodná není, jestliže z § 30 zákona o vyvlastnění vyplývá, že

nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v občanském soudním řízení ve věcech

vyvlastnění podle . Odkaz na toto ustanovení je tedy zcela

nepřípadný, neboť z tohoto paragrafu nevyplývá, že by mělo být předmětné řízení ovládáno

zásadou ústnosti a přímosti. Rovněž fáze před vlastním zahájením správního řízení, není

řízením, které má být ovládáno zásadami činnosti správních orgánů, jestliže je postup

vyvlastnitele popsán jak v zákoně o vyvlastnění, tak v zákoně č. Zcela

nedůvodně je i odkazováno na princip dobré správy dle , 2, 4 ,

jestliže se jedná o řízení, které je upraveno zvláštním zákonem a ten byl vyvlastňovacím

úřadem respektován. Ze spisu vyplývá, že Magistrát města České Budějovice řádně oznámil

zahájení vyvlastňovacího řízení dne 20. 9. 2013 a na den 22. 11. 2013 bylo nařízeno ústní

jednání před Magistrátem města České Budějovice, na které byla žalobkyně předvolána.

Z protokolu o ústním jednání sepsaném dne 22. 11. 2013 vyplývá, že žalobkyně se tohoto

jednání zúčastnila, byla seznámena se znaleckým posudkem, který byl na žádost správního

orgánu vypracován a předložen dne 20. 11. 2013. Při jednání žalobkyně vyslovila nesouhlas

s vyvlastněním, opětovně poukazovala na to, že vyzývala zástupce ŘSD k jednání, které

neproběhlo, proto se odvolala. V případě, že by jí byl doručen znalecký posudek, došlo by

k jednání a eventuálně k uzavření dohody. Žalobkyně opětovně vyslovila nesouhlas se

znaleckým posudkem, který byl vypracován ing. F.K. Ph.D. Soud nepřisvědčil námitce

žalobkyně, že řízení před správním orgánem bylo v rozporu se zásadou ústnosti a přímosti,

jestliže je ve správním spise pořízen protokol o ústním jednání, z čehož je zřejmé, že jednání

před správním orgánem proběhlo. Základní zásady správního řízení zahrnující zásadu dobré

správy nebyly v daném řízení porušeny.

Pokračování - 6 - 10A 66/2014

Žalobkyně namítá, že ústní jednání dne 22. 11. 2013 bylo nařízeno dva dny poté, co

správnímu orgánu znalec předložil dne 20. 11. 2013 znalecký posudek, který byl podkladem

pro určení náhrady za vyvlastnění, proto žalobkyně měla možnost se s ním seznámit až při

ústním projednání a neměla tak dostatečný prostor vznést námitky. Popsaná vada má za

následek nezákonné rozhodnutí jako celek a dotýká se nejen výroku vyvlastňovacího

rozhodnutí o výši náhrady, ale také i nutně všech ostatních výroků rozhodnutí. Lze přisvědčit

tomu, že žalobkyně neměla dostatečný prostor pro seznámení se znaleckým posudkem

ohledně určení ceny, jestliže jí byl znalecký posudek předložen až při ústním jednání dne

22. 11. 2013, jak vyplývá z protokolu. Rovněž žalovaný shledal vadu řízení v tom, že

vyvlastňovací úřad neumožnil žalobkyni se seznámit s obsahem znaleckého posudku před

ústním jednáním. Tato vada ovšem nemá vliv na zákonnost ohledně výroku o odnětí

vlastnického práva vyvlastňované k předmětným pozemkům, jestliže výrok II. ohledně určení

náhrady za vyvlastnění byl napadeným rozhodnutím zrušen a věc byla vrácena v tomto

rozsahu vyvlastňovacímu úřadu k novému projednání, žalovaný výrok II. zrušil pro

nepřezkoumatelnost z důvodů, které jsou uvedeny v rozhodnutí. Tato skutečnost neměla vliv

na zákonnost výroku I. ohledně vyvlastnění, jestliže znalecký posudek byl vypracován za

účelem určení náhrady za vyvlastnění, netýká se tedy výroku ohledně odnětí vlastnického

práva. Toto procesní pochybení tedy nemá vliv na zákonnost výroku I., proto soud neshledal

tuto namítanou procesní vadu za důvodnou, neboť nemá za následek nezákonné rozhodnutí

jako celek, jestliže se týká jen výroku ohledně vyvlastnění.

Při rozhodování o vyvlastnění se projevuje dualismus práva, kdy vyvlastnění

představuje zásah do veřejných subjektivních práv žalobkyně, kdežto rozhodnutí o náhradě za

vyvlastnění má povahu soukromoprávní. V důsledku toho je tu i rozdílná působnost soudu při

přezkoumání jednotlivých výroků vyvlastňovacího rozhodnutí. Rozhodnutí o odnětí

vlastnického práva právě pro zásah do hmotněprávní sféry vlastníka přezkoumává soud

působící ve správním soudnictví postupem podle Rozhodnutí o náhradě za vyvlastnění

přísluší soudu působícímu v občanskoprávním řízení a projednání se děje podle § 244 a násl.

I pro tyto důvody nebrání nic tomu, aby rozhodnutí o odnětí vlastnického práva a o

náhradě za vyvlastnění nabyla právní moci v rozdílném časovém okamžiku.

Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl dle

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení , kdy

žalovaný, který měl v řízení úspěch, náhradu nákladů řízení nepožadoval. Nebylo zjištěno, že

by mu náklady řízení vznikly nad rámec jeho běžné administrativní činnosti.

O náhradě nákladů řízení osoby na řízení zúčastněné rozhodl soud podle § 60 odst. 5

Podle tohoto předpisu má osoba na řízení zúčastněná právo na náhradu nákladů řízení

spojených s plněním povinností uložených soudem. Jestliže takové povinnosti osobě na řízení

zúčastněné uloženy nebyly, nemá tato osoba právo na náhradu nákladů řízení.

Soud rozhodl rozsudkem bez jednání dle , neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního

[OBRÁZEK]Pokračování - 7 - 10A 66/2014

soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým

označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí).

Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty

nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze

prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a

kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž

směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy

mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí,

má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,

vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro

výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní

symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat

na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 25. července 2014

Předsedkyně senátu :

JUDr. Věra B a l e j o v á v. r.

Za správnost vyhotovení :

Prázdná Jaroslava