Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 A 111/2012 - 50

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. v právní věci žalobce J. Č., zastoupeného JUDr. Vladislavou Rapantovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Dukelská 4, proti žalovanému Krajskému úřadu Olomouckého kraje, se sídlem v Olomouci, Jeremenkova 40a, za účasti ČEZ Distribuce, a.s., se sídlem v Děčíně 4, Teplická 874/8, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 7.8.2012 č.j. , ve věci rozhodnutí o umístění stavby,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 7.8.2012 č.j. , jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Olomouce ze dne 19.4.2012 č.j. SMOL/060470/2012/OS/US/Obr, kterým bylo rozhodnuto o umístění stavby „Hněvotín PZ, nové vedení 110 kW“ na pozemcích v k.ú. Holice u Olomouce, Nemilany, Slavonín, Kožušany, Vsisko a Velký Týnec.

V podané žalobě žalobce namítl, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. X v k.ú. Holice u Olomouce dotčeného umisťovanou stavbou a v územním řízení se stavbou pozemku vyslovil nesouhlas, když tato by citelně zasáhla do jeho práv a pozemek by se znehodnotil. Jelikož žadatel neprokázal vlastnické ani jiné právo k předmětnému pozemku, má žalobce za to, že nebyly splněny podmínky pro vydání územního rozhodnutí. Odvolací orgán dospěl k závěru, že žadatel nemusel v územním řízení prokazovat vlastnické právo k pozemkům, jelikož tyto lze pro předmětnou stavbu vyvlastnit, což odůvodnil ust. , o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen stavební zákon). Dále žalovaný v napadeném rozhodnutí odkázal na ust. a 4 , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění (dále jen energetický zákon), podle nichž má provozovatel distribuční soustavy v souladu se zvláštním právním předpisem právo zřizovat a provozovat na nemovitostech zařízení distribuční soustavy a provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti pro účely zřízení a provozování přenosové soustavy, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. Žalobce zdůraznil, že k dohodě s ním jako vlastníkem nemovitosti nedošlo a pokud by mělo vzniknout věcné břemeno na jeho nemovitosti, muselo by proběhnout vyvlastňovací řízení podle , o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), v platném znění (dále jen zákon o vyvlastnění). Žalobce má za to, že postupem žalovaného mu byla odňata jeho práva být účastníkem řízení o vyvlastnění pozemku. Podle žalobce nemůže obstát argument žalovaného, že žadatel nemusel v územním řízení prokazovat vlastnické právo k pozemkům dotčeným stavbou ani předkládat souhlasy vlastníků těchto pozemků. Žalovaný v napadeném rozhodnutí předjímá výsledek vyvlastňovacího řízení bez toho, že by takové řízení bylo zahájeno.

Žalovaný ve vyjádření uvedl shodnou argumentaci jako v napadeném rozhodnutí a navrhl zamítnutí žaloby.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( , , v platném znění – dále jen ) a byl vázán obsahem žalobních bodů uvedených v žalobě (ust. ).

Z obsahu správního spisu krajský soud zjistil, že dne 25.7.2011 podal žadatel ČEZ Distribuce a.s. u Magistrátu města Olomouce, jakožto správního orgánu I. stupně (dále jen správní orgán I. stupně) žádost o umístění stavby „Hněvotín PZ – nové vedení 2x 110 kW“ na pozemcích v k.ú. Holice u Olomouce, Nemilany, Slavonín, Kožušany, Vsisko a Velký Týnec. Opatřením ze dne 5.9.2011 oznámil správní orgán I. stupně zahájení územního řízení ve věci umístění uvedené stavby veřejnou vyhláškou a současně nařídil veřejné ústní jednání na 13.10.2011. Dle protokolu z ústního jednání bylo v průběhu řízení zjištěno, že trasa navrhované stavby není zcela v souladu s územním plánem obce Velký Týnec, a proto bylo dohodnuto, že žadatel doloží novou projektovou dokumentaci. Po provedeném doplnění správní orgán I. stupně opatřením ze dne 2.2.2012 vyrozuměl o změně rozsahu záměru žadatele a současně nařídil veřejné ústní projednání na den 13.3.2012. Dne 19.4.2012 pod č.j. SMOl/USO/77/1583/2011/Ob vydal správní orgán I. stupně územní rozhodnutí, a to veřejnou vyhláškou. Dne 11.5.2012 podal proti územnímu rozhodnutí žalobce odvolání, v němž namítl, že nejsou splněny podmínky pro vydání územního rozhodnutí, když žadatel v rozporu s ust. § 86 odst. 2 stavebního zákona neprokázal vlastnické ani jiné právo k pozemkům, na nichž má být stavba postavena. Žalobce uvedl, že jako výlučný vlastník pozemku parc. č. X v k.ú. Holice u Olomouce dotčeného stavbou zásadně se stavbou nesouhlasí, nikdy s ním nikdo o podmínkách stavby nejednal, stavba by zasáhla do jeho vlastnických práv a pozemek by se znehodnotil. O odvolání bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím žalovaného.

Podle ust. § 86 odst. 2 písm. a) věta před středníkem stavebního zákona k žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel připojí doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn.

Podle ust. § 170 odst. 1 písm. a) stavebního zákona práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření podle tohoto zákona, lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jde-li o veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel.

Podle ust. § 25 odst. 3 písm. a) energetického zákona provozovatel distribuční soustavy má právo zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní technicky a informačních systémů.

Podle ust. § 25 odst. 3 písm. e) energetického zákona provozovatel distribuční soustavy má právo v souladu se zvláštním právním předpisem (stavební zákon – poznámka soudu) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umisťovat v nich vedení.

Podle ust. § 25 odst. 4 energetického zákona provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odst. 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu (zákon o vyvlastnění – poznámka soudu), vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.

Podle ust. § 18 odst. 3 písm. b) zákona o vyvlastnění k žádosti vyvlastnitel připojí územní rozhodnutí, vyžaduje-li jeho vydání pro daný účel vyvlastnění zvláštní právní předpis (stavební zákon – poznámka soudu) a není-li stavební úřad, který je vydal, současně vyvlastňovacím úřadem.

Žalobní bod, že nebyly žadatelem splněny předpoklady ust. § 86 odst. 2 písm. a) stavebního zákona k vydání územního rozhodnutí, když nepředložil doklad o právu provést stavbu na pozemku žalobce, krajský soud důvodným neshledal. Obsahem správního spisu má prokázané, že žadatelem o vydání územního rozhodnutí byla společnost ČEZ Distribuce a.s., jež má statut provozovatele distribuční soustavy ve smyslu ust. § 25 energetického zákona a jako takové jí svědčí právo zřizovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy vyplývající přímo ze zákona, a to z ust. § 25 odst. 3 písm. e) energetického zákona. Jelikož toto právo je vymezeno přímo zákonem, nemá povinnost ve smyslu ust. § 86 odst. 2 písm. a) stavebního zákona předkládat k žádosti o územní rozhodnutí doklad o právu provést stavbu na konkrétních pozemcích.

Z napadeného rozhodnutí, jakož i z obsahu správního spisu je zřejmé, že umisťovaná stavba je vymezena v územně plánovací dokumentaci jako stavba technické infrastruktury ve smyslu ust. § 170 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, což žalobce také nijak nezpochybnil. Dle tohoto ustanovení práva k pozemkům a stavbám potřebná pro uskutečnění takových veřejně prospěšných staveb lze odejmout nebo omezit právě za splnění té podmínky, že jsou vymezeny v dané územně plánovací dokumentaci. V souladu s touto právní úpravou je také ust. § 25 odst. 4 energetického zákona ukládající provozovateli distribučního zařízení povinnost za určitých zde určených podmínek zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti za účelem zřízení a provozování zařízení přenosové soustavy.

Další žalobní bod, v němž žalobce namítl, že napadeným rozhodnutím žalovaného mu bylo odňato právo být účastníkem řízení o vyvlastnění pozemku podle zákona o vyvlastnění, krajský soud rovněž důvodným neshledal. Z ust. § 18 zákona o vyvlastnění upravujícího zahájení vyvlastňovacího řízení vyplývá, že žádosti o zahájení vyvlastňovacího řízení musí předcházet územní rozhodnutí, vyžaduje-li jeho vydání stavební zákon (§ 18 odst. 3 písm. b) zákona o vyvlastnění). Teprve subjekt, který je držitelem pravomocného územního rozhodnutí, je ve smyslu uvedené právní úpravy oprávněn podat žádost o zahájení vyvlastňovacího řízení. Z uvedené právní úpravy plyne jednoznačná časová posloupnost jednotlivých druhů řízení, kdy nejprve musí být pravomocně rozhodnuto o umístění stavby, poté může být zahájeno vyvlastňovací řízení a teprve po jeho pravomocném ukončení může být přistoupeno k povolení vlastní stavby, tedy vydání stavebního povolení. Žalobcův názor, že prvotní by mělo být řízení vyvlastňovací, je tedy v rozporu s platnou právní úpravou a vydáním napadeného rozhodnutí žalovaný nijak nezkrátil žalobcova práva, co by účastníka možného vyvlastňovacího řízení, které může být vyvoláno až poté, kdy je pravomocně ukončeno řízení o umístění stavby.

Jelikož krajský soud neshledal žalobu důvodnou, podle ust. ji zamítl. Ve věci bylo rozhodnuto bez jednání v souladu s ust.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. , když procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu soudního spisu žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti v této věci nevznikly.

Výrok o náhradě nákladů řízení osoby zúčastněné na řízení je odůvodněn ust. , podle kterého osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil a dále na návrh z důvodů zvláštního zřetele hodných. Podle obsahu soudního spisu v posuzované věci žádná taková skutečnost nenastala.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

V Ostravě dne 5. června 2014

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu