Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 As 61/2014 - 37

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobkyně: Mgr. D. B., zastoupená JUDr. Jáchymem Kanarkem, advokátem se sídlem Smetanova 17, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 3/5, Brno, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ing. B. D. D, CSc., v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 4. 2014, č. j. – 88, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

t a k t o :

Kasační stížnosti s e p ř i z n á v á odkladný účinek.

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 4. 2014, č. j. – 88, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 18. 7. 2012, č. j. JMK 53248/2012, sp. zn. S-JMK 53248/2012 OÚPSŘ, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Ždánice, stavebního odboru ze dne 7. 3. 2012, č. j. 2804/11/S 543, kterým byla dodatečně povolena rozestavěná stavba „Přístavba rodinného domu č. p. X“.

Podle ust. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ust. až 5 se užije přiměřeně.

Podle ust. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s veřejným zájmem.

Podle citovaného ustanovení soud při rozhodování o odkladném účinku poměřuje závažnost újmy, která může vzniknout stěžovateli nepřiznáním odkladného účinku, a újmy, která může naopak vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku. Možná újma hrozící stěžovateli přitom musí být nepoměrně vyšší a zároveň nesmí být přiznání odkladného účinku v rozporu s veřejným zájmem. Vyžaduje se tedy zároveň poměřování hrozící újmy s mírou rozporu přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem. Odkladný účinek kasační stížnosti má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy. Důsledkem jeho přiznání je, že pravomocné napadené rozhodnutí nemůže být vykonáno, jsou-li splněny stanovené podmínky.

Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. K tomu, aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Stěžovatelka v doplnění kasační stížnosti uvedla, že provedením stavby dojde k nevratné změně poměrů její nemovitosti, neboť budou zastíněny „řádně povolené a kolaudované fotovoltaiky“ a rovněž bude narušeno její soukromí. Provedením sousední stavby totiž bude zastíněna část nemovitosti stěžovatelky a budou vybudována okna a balkon směřující do dvorní části její nemovitosti. Stěžovatelka upozornila také na to, že stavebník (osoba zúčastněná na řízení) začal stavět stavbu bez stavebního povolení a při provádění stavby opakovaně porušil stavební zákon.

Jak vyplývá z právní úpravy odkladného účinku, lze jej přiznat pouze v případě, kdy výkon nebo jiné právní následky správního rozhodnutí, které je předmětem soudního přezkumu, by pro stěžovatele znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. V této souvislosti poukazuje Nejvyšší správní soud na odůvodnění usnesení krajského soudu ze dne 20. 9. 2012, č. j. - 38, jímž byl přiznán odkladný účinek žalobě, ve kterém tento soud uvedl, že „Při posuzování důvodnosti tohoto návrhu vyšel soud z toho, že napadeným správním rozhodnutím byla dodatečně povolena stavba. Stavebníci by na základě napadeného rozhodnutí mohli ve stavbě pokračovat a mohlo by tak dojít k tomu, že bude tato stavba dokončena ještě před rozhodnutím soudu o žalobě. Pokud by tak bylo napadené rozhodnutí soudem shledáno nezákonným, tak by případné odstranění stavby bylo spojeno se značnými obtížemi i náklady, jestliže by k němu vůbec bylo přistoupeno. Za tohoto stavu je namístě žalobě odkladný účinek přiznat. Soud má za to, že v případě nepřiznání odkladného účinku a následného shledání nezákonnosti napadeného rozhodnutí hrozí újma a komplikace (a to jak žalobkyni, tak stavebníkům) nepoměrně vyšší než v případě, že bude odkladný účinek přiznán. V takovém případě totiž hrozí stavebníkům újma toliko taková, že za situace, kdy stavět začali bez stavebního povolení, nebudou moci stavbu po nějakou dobu dokončit. Poměřuje-li soud tuto újmu stavebníků s újmou žalobkyně, které skutečně může neprodleným výkonem rozhodnutí (tj. dokončením stavby) hrozit újma spočívající v zásahu do jejího soukromí a vlastnického práva, považuje soud újmu žalobkyně za újmu nepoměrně vyšší. Soud přitom souhlasí se žalobkyní, že dokončení stavby je v praxi zpravidla stavem nevratným, neboť její případné odstranění bývá procesem komplikovaným a obtížně proveditelným.“ Tento věcně správný závěr krajského soudu lze aplikovat i pro řízení o kasační stížnosti. V případě stěžovatelky lze proto dovodit, že jí hrozí nepoměrně větší újma, než by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout stavebníkovi. Přitom se jedná o újmu v důsledku vydání napadeného rozsudku, neboť realizace napadeného správního rozhodnutí o dodatečném povolení stavby by měla za následek dokončení předmětné stavby ještě před rozhodnutím o kasační stížnosti. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. června 2014

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu