Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Azs 71/2014 - 32

- 34

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: T. T. N., zastoupeného Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 2. 2014, čj. CPR-16606-1/ČJ-2013-930310-V243, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 4. 2014, čj. - 34, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

t a k t o :

Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti s e z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

I.

[1] Policie České republiky, Krajské ředitelství služby policie Královéhradeckého kraje, Odbor cizinecké policie, Oddělení pobytových agend Hradec Králové, rozhodnutím ze dne 12. 11. 2013, čj. KRPH-40271-78/ČJ-2013-050026-SV, uložila žalobci správní vyhoštění podle , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Dobu, po kterou žalobci nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie, stanovila na 2 roky.

[2] Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie rozhodnutím ze dne 11. 2. 2014, čj. CPR-16606-1/ČJ-2013-930310-V243, zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.

II.

[3] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, kterou Krajský soud v Hradci Králové zamítl rozsudkem ze dne 7. 4. 2014, čj. - 34.

[4] Rozsudek krajského soudu napadl žalobce (stěžovatel) blanketní kasační stížností. Podáním ze dne 15. 4. 2014 požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Svůj návrh stěžovatel odůvodnil tím, že při nepřiznání odkladného účinku by byl nucen opustit území České republiky. To by pro něj znamenalo zásadní újmu, umocněnou znemožněním účasti na soudním řízení. Přiznáním odkladného účinku nemůže jiným osobám vzniknout žádná újma. Nedojde ani k rozporu s veřejným zájmem. Naopak, veřejným zájmem je, aby byla zachována všechna procesní práva stěžovatele, zejména právo na spravedlivý proces. Stěžovatel je přesvědčen, že přiznání odkladného účinku je nezbytné i s ohledem na protiprávní postup soudu. Dále poukázal na značné náklady, které mu vzniknou v případě vynucené cesty do vlasti, pobytu tam a opětovného návratu do České republiky v případě, že bude jeho kasační stížnost důvodná. V České republice žije matka, otec i několik sourozenců stěžovatele. Ve vlasti naopak již nemá žádné příbuzné ani materiální zázemí. Nelze opomenout, že žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštění je přiznán odkladný účinek ex lege.

III.

[5] Žalovaný nesouhlasí s tím, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnosti přiznal odkladný účinek. Přiznání odkladného účinku u cizince, který neoprávněně pobýval na území České republiky, by bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem, aby se na území republiky zdržovali jen ti cizinci, kteří dodržují právní předpisy a respektují právní řád.

IV.

[6] Nejvyšší správní soud při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.

[7] Podle , věta před středníkem, kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně až 5 Podle lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (zde stěžovatele) nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[8] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou v daném případě naplněny.

[9] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zrušeno. Tento institut představuje dočasnou procesní ochranu stěžovatele před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého soudního rozhodnutí. Takový postup proto musí být vyhrazen pro výjimečné případy. Rozhodovat o návrzích na přiznání odkladného účinku proto nelze paušálně.

[10] Stěžovatel ve své blanketní kasační stížnosti neuvedl, z jakých důvodů napadá rozsudek krajského soudu a ani v jakém rozsahu tak činí. Nejvyšší správní soud proto neměl dostatek podkladů a argumentů pro rozhodnutí o odkladném účinku kasační stížnosti. v stanoví, že o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodne soud bez zbytečného odkladu; není-li tu nebezpečí z prodlení, rozhodne do 30 dnů od jeho podání. Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 20. 6. 2012, čj. – 17, www.nssoud.cz, vyložil pojem „podání kasační stížnosti“ v tomto ustanovení tak, že se jedná o podání projednatelné kasační stížnosti, tedy takové kasační stížnosti, která obsahuje důvody, pro které je rozsudek krajského soudu napadán. Lhůta pro přiznání odkladného účinku tedy zpravidla počne běžet poté, kdy stěžovatel odstraní vadu podání spočívající v neuvedení kasačních důvodů.

[11] Bez toho, aby soud znal důvody kasační stížnosti, zpravidla nemůže dostatečně posoudit, zda jsou dány důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti či nikoliv. Stěžovatel ostatně opřel oprávněnost přiznání odkladného účinku i o tvrzený nezákonný postup krajského soudu. Na uvedeném požadavku je přitom třeba trvat nezávisle na tom, že důvody pro přiznání odkladného účinku jsou odlišné od samotných kasačních důvodů. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podle ve spojení s kasační stížnosti stěžovatele odkladný účinek nepřiznal. Nejvyšší správní soud současně dodává, že rozhodnutí o nepřiznání odkladného účinku není meritorním rozhodnutím a nevytváří tak překážku věci rozhodnuté (res iudicata). Stěžovatel proto může před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o jeho kasační stížnosti podat nový návrh na přiznání odkladného účinku.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 9. června 2014

JUDr. Michal Mazanec

předseda senátu