Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 As 52/2014 - 39

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: M. V., zastoupený JUDr. Jarmilou Pospíšilovou, advokátkou se sídlem Prostějov, Havlíčkova 22, proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Olomouc, Jeremenkova 40a, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 3. 2014, č. j. - 14,

t a k t o :

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 3. 2014, č. j. – 14,

s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

I.

Vymezení věci

[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností napadá usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým byla podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 12. 2013, č. j. , kterým byly zamítnuty oba jeho návrhy na přezkoumání lékařského posudku společnosti Dopravní zdravotnictví, a.s., Poliklinika Olomouc, vydaný MUDr. I. D. o tom, že stěžovatel pozbyl zdravotní způsobilost k práci na pozici vedoucího obsluhy nákladních vlaků a dotčený lékařský posudek potvrzen.

[2] Krajský soud v napadeném usnesení dospěl k závěru, že stěžovatel sice podání označil jako žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, ovšem domáhal-li se vyslovení nezákonnosti aktu veřejné správy, jež má formu rozhodnutí, je třeba jeho žalobu podle obsahu vyhodnotit jako žalobu na přezkum správního rozhodnutí dle a násl.

[3] Ve smyslu se rozhodnutím rozumí takový úkon správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti žalobce. Rozhodnutí, kterým se přezkoumává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti stěžovatele k výkonu práce, deklaruje pozbytí dlouhodobé zdravotní způsobilosti. Toto rozhodnutí je dle krajského soudu aktem orgánu veřejné správy, vydaným ve formě rozhodnutí, nicméně není rozhodnutím v materiálním smyslu, neboť nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje práva či povinnosti stěžovatele. Posudek sám o sobě nezakládá překážku výkonu povolání, nýbrž může být toliko podkladem k rozvázání pracovního poměru. Jako takový pak může být podroben soudní kontrole v rámci řízení o žalobě o neplatnosti výpovědi. Pokud se týče právní úpravy lékařských posudků dle , o specifických zdravotních službách, je třeba dle krajského soudu uvést, že právní konstrukce povahy lékařských posudků zůstala oproti předchozí úpravě co do své podstaty nezměněna, lze tedy plně odkázat na dřívější judikaturu Nejvyššího správního soudu o tom, že lékařské posudky a rozhodnutí o jejich přezkumu podléhají kompetenční výluce podle (zejména rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2007, č. j. - 125, publ. pod č. 1554/2008 Sb. NSS, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná též na www.nssoud.cz).

II.

Z obsahu kasační stížnosti stěžovatele

[4] Usnesení krajského soudu napadl stěžovatel kasační stížností, a to z důvodu nesprávného posouzení právní otázky v předcházejícím řízení ve smyslu ust.

[5] Stěžovatel uvedl, že vyhodnotil přezkoumání lékařského posudku jako akt, který není rozhodnutím a sám jej rovněž ani nikde v žalobě rozhodnutím nenazývá. Stěžovatel hledal způsob obrany proti přezkoumání lékařského posudku, s nímž nesouhlasil, a dospěl k závěru, že nelze postupovat podle a na místě je postup dle a násl.

[6] Stěžovatel má za to, že krajský soud žalobu nesprávně posoudil, zejména se nezabýval tvrzeným zkrácením jeho práv. Krajský soud dospěl k závěru, že stěžovatel označil žalobu jako žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, nicméně ji podle jejího obsahu vyhodnotil jako žalobu na přezkum rozhodnutí žalovaného.

[7] Stěžovatel namítl, že nemůže ovlivnit formu, v jaké správní orgán svůj veřejnoprávní akt vydá. Forma nemá vliv na důsledky, který tento postup pro stěžovatele má, ty byly popsány v žalobě. Jestliže by formální znaky aktu, které mají podobu rozhodnutí, nicméně o rozhodnutí se nejedná, měly mít za následek, že žaloba bude posuzována jako žaloba proti rozhodnutí správního orgánu a následně odmítnuta právě s odůvodněním, že se o rozhodnutí nejedná, pak by to znamenalo, že stěžovatel nemá možnost se účinně nezákonnému postupu bránit.

[8] Stěžovatel zdůraznil, že nepodával žalobu proti rozhodnutí, sám v žalobě předmětný akt nazývá přezkoumáním, jak jej také nadepsal i správní orgán. Dle ust. soud rozsudkem určí, že provedený zásah byl nezákonný. Proto se také stěžovatel v žalobě domáhal určení, že lékařský posudek a jeho přezkoumání jsou nezákonné. Stěžovatel nikde v žalobě ani v žalobním návrhu neuvádí, že se domáhá určení nezákonnosti rozhodnutí, jímž byl posudek přezkoumán.

[9] Vzhledem k uvedenému stěžovatel navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

III.

Vyjádření žalovaného

[10] Žalovaný se ke kasační stížnosti stěžovatele nevyjádřil.

IV.

Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

[11] Stěžovatel se kasační stížností podanou ve stanovené lhůtě ( ) domáhal přezkumu rozhodnutí krajského soudu, které vzešlo z řízení, jehož byl účastníkem ( ), jeho kasační stížnost splňuje zákonné náležitosti ( ) a je zastoupen advokátkou ( ).

[12] Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v souladu s ust. , vázán rozsahem a důvody, které uplatňoval stěžovatel ve svém podání. Dospěl k závěru, že jeho kasační stížnost není důvodná.

[13] Vzhledem k tomu, že stěžovatel podřadil důvod podání kasační stížnosti pod ust. , tj. nezákonnost spočívající v nesprávném právním posouzení věci soudem v předcházejícím řízení, považuje zdejší soud za nezbytné nejdříve konstatovat, že dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu v případě podání kasační stížnosti směřující proti usnesení krajských soudů o odmítnutí návrhu či zastavení řízení přichází v úvahu toliko důvod dle , tedy nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2005, č. j. - 98, publ. pod č. 625/2005 Sb. NSS, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2009, č. j. - 52). Je tomu tak z důvodu, že v případě přezkumu usnesení, kterým byla žaloba odmítnuta, je Nejvyšší správní soud oprávněn posuzovat pouze to, zda krajský soud postupoval správně, když žalobu odmítl (k tomu srov. rozsudek zdejšího soudu ze dne 5. 1. 2006, č. j. - 65).

[14] V nyní projednávané věci sice stěžovatel nesprávně označil za důvod kasační stížnosti ust. , obsahově nicméně své námitky směřuje proti argumentaci vedoucí k odmítnutí žaloby. Proto lze jím uvedený důvod podřadit pod důvod dle ust. S ohledem na uvedené tedy nic nebrání tomu, aby zdejší soud kasační stížnost stěžovatele projednal.

[15] Podle judikatury Nejvyššího správního soudu (viz rozsudek ze dne 9. 7. 2009, č. j. - 197) nelze jednotlivé žalobní typy ve správním soudnictví zaměňovat ani směšovat; žaloba podle proti rozhodnutí správního orgánu a žaloba na ochranu před nezákonným zásahem dle ust. jsou dva odlišné typy žalob. Pro určení žalobního typu pak není rozhodné, jak žalobce správní žalobu označil, ale je třeba ji posuzovat podle jejího obsahu, přičemž pro soud je závazný její petit.

[16] V projednávané věci se stěžovatel v podání označeném jako „žaloba na ochranu před nezákonným zásahem“ domáhá určení, že „lékařský posudek o posouzení zdravotní způsobilosti k práci žalobce, který vydalo Dopravní zdravotnictví, a.s., Poliklinika Olomouc, Jeremenkova 40/1056, Olomouc, IČ: 25903659, a přezkoumání lékařského posudku žalovaným ze dne 6. 12. 2013, č. j. , sp. zn. KÚOK/94825/2013/OZ/7638 V5, jsou nezákonné.“ V textu žaloby stěžovatel uvádí, že postupem žalované byl přímo zkrácen na svých právech „nezákonným zásahem.“ S účinností od 1. 1. 2012 je přitom možné se po novele provedené , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, domáhat také jen určení, že tvrzený zásah správního orgánu je nezákonný, neboť jak plyne z důvodové zprávy k uvedené novele „… navrhovaná právní úprava rozšiřuje podmínky pro podání žaloby proti faktickému zásahu veřejné moci a v praxi to bude znamenat možnost vydání deklaratorního rozhodnutí o nezákonném zásahu.“ Z označení žaloby stěžovatelem jako zásahové žaloby a postupu žalovaného jako nezákonného zásahu, jakož i z petitu žaloby je tedy zjevné, že stěžovatel mínil podat zásahovou žalobu podle , což stvrzuje i v kasační stížnosti. Rovněž z argumentace stěžovatele (žalobních bodů) plyne, že stěžovatel po zjištění, že proti přezkoumání žalovaného ze dne 6. 12. 2013 nelze podat žalobu podle a násl. , zvolil ke své obraně právě formu zásahové žaloby podle a násl.

[17] Za situace, kdy stěžovatel i v kasační stížnosti trvá na tom, že jde o žalobu proti nezákonnému zásahu s úvahou (zjednodušeně řečeno), že pokud lékařský posudek a jeho přezkum žalovaným nejsou rozhodnutími ve smyslu , musí jít o nezákonný zásah podle , nezbývá ze strany zdejšího soudu než konstatovat, že v daném případě jde o zásahovou žalobu podle , a nikoliv o žalobu proti rozhodnutí žalovaného podle , jak ji vyhodnotil krajský soud. Je totiž nutné respektovat, že, jak uvedl Nejvyšší správní soud např. ve svém rozsudku ze dne 8. 11. 2012, č. j. - 90, správní soudnictví je ovládáno zásadou dispoziční; veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob je ochrana ve správním soudnictví poskytována tehdy, jestliže se nositel práva takové ochrany sám domáhá, tj. obrátí se na soud zákonem stanoveným způsobem. Podání žaloby je tedy dispozičním úkonem, jímž se žalobce obrací na soud s žádostí o poskytnutí soudní ochrany a vymezuje jím předmět soudního řízení. Tuto povahu žaloby je povinen soud respektovat, nepředepisuje-li mu zákon výslovně něco jiného (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 2. 2006, č. j. - 70, publ. pod č. 888/2006 Sb. NSS).

[18] Rozšířený senát zdejšího soudu v rozsudku ze dne 20. 9. 2007, sp. zn. - 125, publ. pod č. 1554/2008 Sb. NSS, na které odkazuje krajský soud, konstatoval, že rozhodnutí krajského úřadu vydané podle , o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, tj. lékařský posudek, nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje práva nebo povinnosti, a proto není rozhodnutím ve smyslu Takový úkon správního orgánu je dle ust. vyloučen ze soudního přezkumu, a žalobu proti němu proto dle ust. téhož zákona soud odmítne.

[19] Výše uvedené závěry se však týkají výlučně žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle a násl. a nelze je vztáhnout na zásahovou žalobu podle , která má vlastní úpravu nepřípustnosti žaloby obsaženou zejména v

[20] Krajský soud žalobu stěžovatele však posoudil jako žalobu podle a násl. a odmítl ji podle jako nepřípustnou, neboť dovodil, že lékařský posudek a jeho přezkoumání není rozhodnutím ve smyslu Otázkou přípustnosti zásahové žaloby podle a násl. se krajský soud nijak nezabýval.

[21] V důsledku skutečnosti, že krajský soud nesprávně žalobu stěžovatele posoudil jako žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podle a násl. , a nikoli jako zásahovou žalobu podle a násl. , je řízení zatíženo vadou, která má bez dalšího za následek nezákonnost jeho rozhodnutí, neboť jde o dva rozdílné typy žalob, které nelze vzájemně zaměňovat.

V.

Závěr a náklady řízení

[22] Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že napadené usnesení o odmítnutí žaloby je nezákonné podle , proto kasační stížnosti podle vyhověl a napadené usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, ve kterém je krajský soud vázán výše uvedeným právním názorem a v dalším řízení se tedy bude žalobou stěžovatele zabývat jako žalobou proti nezákonnému zásahu podle a násl. Pouze pro úplnost zdejší soud v této souvislosti dodává, že podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2008, č. j. – 247, platí, že „posouzení, zda úkon správního orgánu může být pojmově nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením ve smyslu je otázkou důvodnosti žaloby (součástí rozhodnutí ve věci samé), nikoli otázkou existence podmínek řízení dle “. V novém řízení rozhodne krajský soud rovněž o nákladech řízení o kasační stížnosti ( ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e n í opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. června 2014

JUDr. Jakub Camrda

předseda senátu