Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Vol 10/2014 - 57

[13] V souladu se svou judikaturou přikročil Nejvyšší správní soud co do hlasování ve volebním okrsku č. 9009, jehož výsledek byl stěžovatelkou relevantně zpochybněn, k prozkoumání volební dokumentace; tento požadavek ostatně stěžovatelka formulovala jako svůj důkazní návrh. Na tomto místě, na okraj, Nejvyšší správní soud uvádí, že k přezkoumání volební dokumentace přistoupil přesto, že tvrzení stěžovatelky o pravděpodobném nezapočítání jejího přednostního hlasu kandidátu č. 28 na hlasovacím lístku ČSSD předem vylučovalo, že by mohlo jít o pochybení, které by zpochybňovalo volební výsledek, tedy volbu odpůrců 2) až 5) poslanci Evropského parlamentu za ČSSD, resp. za Českou republiku. Podmínku § 57 odst. 2 volebního zákona, tj. že volební stížnost lze podat jen v případě, že byla porušena ustanovení volebního zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky volby kandidáta, resp. obdobnou podmínku obsaženou v jiných volebních zákonech (např. a 5 , o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; srov. odstavec 18 výše zmíněného usnesení č. j. - 42), totiž Nejvyšší správní soud ustáleně neinterpretuje jako podmínku procesní aktivní legitimace kandidáta [to by vedlo k odmítnutí nyní posuzované volební stížnosti podle ], nýbrž jako podmínku důvodnosti volební stížnosti, jež je posuzována až ve třetím kroku algoritmu posuzování volebních stížností (srov. výše citované usnesení č. j. - 12). Volební soudnictví tím mimo jiné plní roli generální prevence pochybení při sčítání hlasů, resp. působí výchovně na volební orgány. Obdobně Nejvyšší správní soud postupoval při různých volbách, jež upravuje obdobná právní úprava, i v minulosti – srov. např. usnesení č. j. - 17 ze dne 19. června 2006.

[14] S ohledem na výše uvedené se Nejvyšší správní soud nejprve zabýval otázkou protizákonnosti, tj. tvrzeným porušením volebního zákona. Z přezkumu volební dokumentace z volebního okrsku č. 9009, jehož výsledky byly rekapitulovány výše, vyplynulo, že kandidátu ČSSD č. 28 Bc. Janu Strakovi nebyly započítány jemu udělené dva přednostní hlasy. Jiné chyby ve sčítání hlasů pro ČSSD ve volebním okrsku č. 9009 zjištěny nebyly. Hlasovací lístky pro jiné kandidující subjekty a jejich kandidáty ve volebním okrsku č. 9009, ani v jiných volebních okrscích Nejvyšší správní soud nepřepočítával, neboť konkretizovaná námitka stěžovatelky směřovala jen proti počtu přednostních hlasů pro kandidáty ČSSD v tomto volebním okrsku; obdobně postupoval Nejvyšší správní soud i v minulosti (srov. usnesení č. j. - 17 ze dne 19. června 2006 či opakovaně zmíněné usnesení č. j. - 42).

[15] Nejvyšší správní soud tedy konstatuje, že okrsková volební komise ve volebním okrsku č. 9009 postupovala v rozporu s volebním zákonem (§ 42 odst. 3), neboť nezapočítala všechny přednostní hlasy (přesněji řečeno žádný přednostní hlas) udělené kandidátu ČSSD č. 28 Bc. Janu Strakovi, jak tvrdila stěžovatelka.

[16] Při hledání odpovědi na druhou otázku je nutno vycházet ze skutečnosti, že při volbách do Evropského parlamentu se zákonodárce rozhodl pro tzv. vázané kandidátníy (oproti možnosti přísně vázané či naopak volné kandidátníy). To znamená, že každý volič disponuje pouze jedním hlasem, který odevzdává pro příslušnou volební stranu (tzn. pro politickou stranu nebo koalici politických stran), což se projevuje zejména v tom, že při hlasování vloží do úřední obálky a následně i do volební schránky jeden hlasovací lístek. Na tomto hlasovacím lístku však může zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u dvou kandidátů vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost ( volebního zákona). Při následném zjišťování výsledků voleb je rozhodné, kolik obdržela každá volební strana hlasů, přičemž přednostní (preferenční) hlasy se uplatní teprve tehdy, pokud politická strana de lege lata překročí uzavírací klauzuli ve výši 5 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů ( volebního zákona, který velmi nepřesně hovoří o postupu do skrutinia). Přitom k přednostním hlasům se ani v tomto případě nepřihlíží automaticky, nýbrž pouze tehdy, jestliže některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 % z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto volební stranu ( volebního zákona).

[17] V projednávané věci z oficiálních výsledků voleb do Evropského parlamentu (publikovaných pod č. 92/2014 Sb.) vyplývá, že ČSSD získala celkem 214.800 hlasů, z tohoto počtu činí 5 % hlasů, nezbytných pro zohlednění přednostních hlasů, nejméně 10.740 přednostních hlasů. Zvolený kandidát č. 1 prof. PhDr. Jan Keller, CSc., obdržel 57.812 přednostních hlasů (26,91 %) a požadovanou 5% hranici přednostních hlasů překročila ještě kandidátka č. 2 MUDr. Olga Sehnalová, MBA (10.955, tj. 5,10 %). Ostatní, včetně kandidáta č. 28 Bc. Jana Straky, u něhož bylo zjištěno nezapočtení dvou přednostních hlasů, skončili „bezpečně“ pod 5% hranicí (přiblížili se jí pouze kandidáti č. 6 JUDr. Richard Falbr a č. 9 Dr. Libor Rouček, kteří obdrželi 8.729, resp. 8.896 přednostních hlasů, tj. 4,06 %, resp. 4,14 %). Konkrétně kandidát č. 28 Bc. Jan Straka obdržel podle oficiálních výsledků 833 přednostní hlasy (0,39 %), po dopočtení Nejvyšším správním soudem 835 přednostních hlasů (0,39 %).

[18] Kandidát č. 28 Bc. Jan Straka, u něhož bylo zjištěno nezapočtení dvou přednostních hlasů, by tak ani po jejich dopočtení nedosáhl zákonné 5% hranice (potřeboval by dalších 9.905 přednostních hlasů), takže se k přednostním hlasům [vyjma prvních dvou, odpůrců 2) a 3), fakticky však bez změny pořadí] vůbec nepřihlíželo a mandáty, resp. náhradnictví obdrželi kandidáti podle pořadí, v jakém byli uvedeni na hlasovacím lístku. Kandidát č. 28 Bc. Jan Straka tak zůstal na svém 28. místě (resp. 24. místě v pořadí náhradníků). Zjištěné pochybení jedné okrskové volební komise [žádné jiné přípustné a obdobné volební stížnosti na vyslovení neplatnosti volby odpůrců 2) až 5), jež by vedly k obdobným zjištěním v jiných volebních okrscích, Nejvyšší správní soud neobdržel] se tak ve výsledku voleb nemohla nijak projevit.

[19] Jakkoliv tedy Nejvyšší správní soud v činnosti předmětné okrskové volební komise skutečně shledal pochybení v tom smyslu, že ve výsledném protokolu o výsledcích voleb nezaznamenala zmíněné přednostní hlasy, a věcná podstata námitky stěžovatelky je proto oprávněná, jedná se o porušení volebního zákona, které se nemohlo nikterak projevit na zákonnosti volby kandidátů ČSSD č. 1, 2, 3 a 4, resp. odpůrců 2) až 5), kteří byli zvoleni poslanci ve volbách do Evropského parlamentu.

[20] Proto Nejvyšší správní soud návrh na vyslovení neplatnosti jejich volby výrokem I zamítl. Jednání s ohledem na nebylo třeba nařizovat.

[21] Toto usnesení nevylučuje odlišný výrok o platnosti, resp. neplatnosti volby některého z odpůrců 2) až 5) v řízení o jiné volební stížnosti na základě jiných námitek.

[22] Pokud jde o návrh, aby Nejvyšší správní soud uložil odpůrci 1) povinnost sankcionovat členy příslušné okrskové volební komise nevyplacením či odebráním vyplacených honorářů, případně dalším finančním postihem (pokutou) a vyslovil zákaz působení těchto osob ve volebních komisích do budoucna, Nejvyšší správní soud stručně konstatuje, že takový návrh se neopírá o žádnou hmotněprávní a procesní zákonnou úpravu. Nejvyšší správní soud proto návrh ve zbývající části odmítl, neboť stěžovatelka se domáhá něčeho, co zákonná úprava vůbec neumožňuje, a jde tedy v širším slova smyslu o návrh nepřípustný [ ].

[23] O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , podle něhož ve věcech volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. června 2014

JUDr. Jan Passer

předseda senátu