Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 223/2014 - 37

- 38

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobkyně: A. H., bytem Náměstí Míru 219, Sobotka, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 12. 2013, č. j. 30256/13/5000-14402-809436, vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci pod sp. zn. , o námitce podjatosti vznesené žalobkyní proti soudcům Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci,

t a k t o :

Soudci Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci Mgr. Lucie Trejbalová, Mgr. Karolína Tylová, LL.M. a JUDr. Pavel Vacek n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou ze dne 16. 2. 2014 se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 12. 2013, č. j. 30256/13/5000-14402-809436, a rozhodnutí Finanční úřadu pro Liberecký kraj ze dne 8. 4. 2013, č. j. 539676/13/2605-05702-603261, eventuelně vyslovení nicotnosti obou uvedených rozhodnutí podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) a přiznání odkladného účinku této žalobě.

Žaloba byla podána Krajskému soudu v Brně, který ji usnesením ze dne 27. 2. 2014, č. j. - 8, postoupil Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci. Tento soud vydal usnesení ze dne 1. 4. 2014, č. j. - 18, a usnesení ze dne 1. 4. 2014, č. j. - 19, kterými žalobkyni uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu a návrh na přiznání odkladného účinku ve lhůtě 5 dnů od doručení těchto usnesení.

Žalobkyně v podání ze dne 18. 4. 2014 požádala prostřednictvím J. H., jemuž pro tento úkon poskytla plnou moc, o ustanovení zástupce z řad advokátů a osvobození od soudních poplatků. Žalobkyně vyjádřila nesouhlas s rozhodnutím ve věci samé bez jednání a dále uvedla, že návrh na přiznání odkladného účinku její žalobě je objektivně důvodný. Žalobkyně také namítla podjatost všech soudců krajského soudu v aktuálním obsazení a navrhla jejich neprodlené vyloučení z projednávání a rozhodnutí nejenom této věci. Žalobkyně navrhla přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu delegace nutné, neboť jinak by bylo ohroženo nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé řízení.

Ačkoliv žalobkyně výslovně neoznačila soudce, jejichž vyloučení z projednání a rozhodnutí věci se domáhá, a namítanou podjatost vztáhla ke všem soudcům krajského soudu, Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda jsou dány důvody pro vyloučení soudců Mgr. Lucie Trejbalové, Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a JUDr. Pavla Vacka, kteří jsou členy senátu, jenž má tuto věc v souladu s rozvrhem práce projednat a rozhodnout. Teprve v případě, že by byli tito soudci z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni, posuzoval by Nejvyšší správní soud tvrzení žalobkyně ve vztahu k dalším soudcům, kteří podle rozvrhu práce členy senátu krajského soudu zastupují (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2006, č. j. - 34, dostupné na www.nssoud.cz).

Soudci Mgr. Lucie Trejbalová, Mgr. Karolína Tylová, LL.M. a JUDr. Pavel Vacek ve vyjádření k námitce podjatosti uvedli, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení, ani k projednávané věci.

Podle „[s]oudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“

Podle „[ú]častník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.“

Integrální součástí práva na spravedlivý proces, vymezeného v d a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z klíčových předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát ( y). Požadavek nestrannosti a nezaujatosti soudce je natolik zásadní, že umožňuje prolomení ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d).

Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně též Ústavní soud ve věci sp. zn. ). Ústavní soud ve své judikatuře dále vyslovil, že „[d]ůvodné pochybnosti o soudcově nestrannosti jsou kategorií objektivní povahy a jako takové musí být založeny skutečnostmi objektivitě soudcovského rozhodování protiřečícími, a to natolik, že nikoli z pohledu účastníků řízení, ale v objektivním smyslu ústavně chráněnou nestranností soudcovského rozhodování otřásají“ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 3. 2000, sp. zn. ). Při posouzení otázky podjatosti soudce je třeba akcentovat též tzv. zdání nezávislosti a nestrannosti nejen ve vztahu k účastníkům řízení, nýbrž i ke třetím osobám (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. ).

Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci může být pouze jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, zejména v případech, kdyby mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměr soudce k účastníkům nebo k jejich zástupcům (ať již přátelský či nepřátelský) může být založen příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít i o vztah ekonomické závislosti, apod. V daném případě však nebyla objektivně zjištěna žádná z těchto skutečností.

Žalobkyně neupřesnila, v čem spatřuje podjatost soudců krajského soudu. Z obsahu podané námitky a soudního spisu, jenž je u krajského soudu veden pod sp. zn. , lze dovozovat, že žalobkyně je účastníkem více řízení, která jsou vedena u téhož krajského soudu. Byť to žalobkyně výslovně neoznačila jako důvod vznesení námitky podjatosti, tak Nejvyšší správní soud konstatuje, že z účasti žalobkyně ve více řízeních u téhož soudu nelze dovozovat přímý zájem výše uvedených soudců na projednávané věci, popř. na jejím výsledku. Poslední věta výše citovaného rovněž uvádí, že postup soudce v jiných věcech není důvodem pro jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci.

Vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci má za následek odnětí věci zákonnému (příslušnému) soudci a její přidělení soudci jinému. Tento postup je proto nutno chápat jako výjimečný; takto mimořádná situace však v projednávané věci nenastala. Vzhledem k tomu, že se ve výroku uvedení soudci necítí být podjatí a jejich podjatosti nenasvědčují ani jiné skutečnosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci pod sp. zn. ; neexistuje proto ani důvod pro přikázání věci jinému soudu podle

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. června 2014

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu