Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 As 82/2014 - 28

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Daniely Zemanové a soudce Miloslava Výborného v právní věci žalobce: JUDr. A. K., Ph.D., zast. JUDr. Ľubomírem Fockem, advokátem se sídlem Náprstkova 276/2, Praha 1, proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 9. 2013, č. j. , v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 25. 3. 2014, č. j. -24,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 25. 3. 2014, č. j. -24, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobce se žalobou u Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci (dále jen „krajský soud“) domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného ve věci dopravního přestupku. Krajský soud žalobu napadeným rozsudkem bez jednání zamítl.

[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) v kasační stížnosti proti tomuto rozsudku namítl, že v replice k vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 15. 1. 2014 (dále jen „replika“) dle , (dále též jen „ “), požadoval, aby ve věci bylo nařízeno jednání. Krajský soud však jednání nenařídil, žalobu zamítl a v odůvodnění napadeného rozsudku se nadto nevypořádal se stěžejními žalobními námitkami, čímž své rozhodnutí zatížil nepřezkoumatelností. Proto stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[3] Žalovaný vyjádření ke kasační stížnosti nepodal.

[4] Nejvyšší správní soud nenalezl žádné formální vady či překážky projednatelnosti kasační stížnosti, a proto přezkoumal jí napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu a v rámci kasační stížností uplatněných důvodů, zkoumaje přitom, zda napadené rozhodnutí či jemu předcházející řízení netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ). Důvodné kasační stížnosti vyhověl na základě úvah dále vyložených.

[5] Dle „[s]oud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen.“

[6] V projednávané věci Krajský soud přípisem ze dne 13. 1. 2014 stěžovatele vyzval, aby v zákonné lhůtě sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím o věci samé bez jednání, popřípadě ve stejné lhůtě sdělil soudu svůj nesouhlas s takovým postupem. Zároveň jej poučil o důsledcích nevyjádření se k této výzvě.

[7] V replice následně stěžovatel krajskému soudu sdělil, že „nesouhlasí s tím, aby ve smyslu ust. , , ve znění pozdějších předpisů, bylo o věci samé rozhodnuto bez jednání“ (část II. repliky) a krajský soud požádal „o co možná nejdřívější nařízení jednání“ (část IV. repliky). Přesto krajský soud rozhodl bez jednání, přičemž zjevným omylem uvedl v odst. [11] napadeného rozsudku, že „vyhověl žádosti žalobce o přednostní vyřízení věci a rozhodl na základě souhlasu s rozhodnutím věci bez jednání uděleného žalobcem v replice 15. 1. 2014.“

[8] Sdělil-li stěžovatel před uplynutím zákonné dvoutýdenní lhůty soudu, že nesouhlasí s rozhodnutím bez jednání a krajský soud přesto jednání nenařídil a rozhodl o žalobě zamítavým rozsudkem, zatížil řízení vadou, jež mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.

[9] Právo účastníka řízení na veřejné projednání věci v jeho přítomnosti, včetně možnosti vyjádřit se k věci, je v ústavněprávní rovině garantováno článkem 38 odst. 2 d. Jeho porušení je důvodem kasace rozhodnutí, jež bylo vydáno v řízení, v němž k uvedenému pochybení došlo.

[10] Pro uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost je důvodná, a proto rozsudek krajského soudu ze dne 25. 3. 2014, č. j. -24, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. O věci přitom rozhodl bez jednání postupem podle , a to aniž by se pro nadbytečnost zabýval dalšími námitkami stěžovatele.

[11] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí o věci samé ( a 3 ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. května 2014

Zdeněk Kühn

předseda senátu