Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 128/2014 - 9

- 10

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: Ing. J. P., proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje - odbor vnitra a krajský živnostenský úřad, se sídlem 28. října 117, Ostrava, v řízení o námitce podjatosti podané žalobkyní proti soudkyni Krajského soudu v Ostravě JUDr. Janě Záviské v řízení vedeném pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudkyně JUDr. Jana Záviská n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodování v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

[1.] Žalobkyně podala žalobu proti rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje - odbor vnitra a krajský živnostenský úřad ze dne 5. 2. 2014, č. j. MSK 1741/2014, jímž bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm ze dne 13. 11. 2013, OŽVP/8040/2013/rjan/spis 1923/2013, č. př. 141/2013.

[2.] Poté, co byla žalobkyně poučena o složení senátu 20 Krajského soudu v Ostravě, podala dne 19. 3. 2014 námitku podjatosti. Obsahem této námitky je tvrzení, že soudkyně JUDr. Záviská rozhodovala a projednávala věc pod sp. zn. a v této věci ji poškodila, což však nijak blíže nespecifikovala a pouze popsala, jak bylo v jejích věcech (sp. zn. a ) soudkyní JUDr. Janou Záviskou rozhodováno s tím, že se tímto rozhodováním cítí být na svých právech poškozena.

[3.] JUDr. Záviská ve svém vyjádření ze dne 21. 3. 2014 uvedla, že žalobkyni osobně nezná, nikdy s ní nebyla v kontaktu jiném než pracovním a k předmětné věci nemá žádný vztah.

[4.] Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není důvodná.

[5.] Podle ustanovení , (dále jen „ “) je soudce vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci tehdy, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Důvodem vyloučení je tedy taková povaha subjektivního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či jejich zástupcům, která je natolik objektivizovatelná, že lze důvodně pochybovat o soudcově nepodjatosti.

[6.] Z ustálené judikatury zdejšího soudu a také Ústavního soudu plyne, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Jak se k této otázce vyjádřil Ústavní soud, vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti; při posuzování této otázky je tedy třeba učinit úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být (viz nález sp. zn. , sv. 6, č. 127 SbNU, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Otázka podjatosti nemůže být ve všech případech postavena zcela najisto, nicméně rozhodovat o ní je nutno vždy na základě existujících objektivních skutečností, které k subjektivním pochybnostem osob zúčastněných na řízení vedou. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci však může v zásadě dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález sp. zn. , sv. 23, č. 98 SbNU).

[7.] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný.

[8.] Z nyní posuzované námitky je dostatečně zřejmé, že žádný z důvodů předpokládaných v dán není a žalobkyně jej vlastně ani netvrdí. Brojí totiž pouze proti tomu, že jmenovaná soudkyně rozhodovala v jiném jejím obdobném případě. Z ustanovení však přímo plyne, že „důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“ Proto také Nejvyšší správní soud uvádí, že z pouhého nesouhlasu žalobkyně s dřívějším rozhodnutím soudu v jiné její věci podjatost soudkyně dovodit nelze. Tento setrvalý právní názor již zdejší soud konstatoval například v usnesení ze dne 19. 3. 2003, sp. zn. , anebo v usnesení ze dne 28. 4. 2005, sp. zn. (veškerá judikatura zdejšího soudu je dostupná na www.nssoud.cz). Fakt, že soudce krajského soudu již dříve rozhodoval v jiných věcech téhož účastníka, proto bez dalšího nemůže být důvodem pro vyloučení soudce. Naopak, lze dokonce uvést, že u některých soudů je zcela běžnou zásadou rozvrhu práce, že související věci či věci týchž účastníků jsou řešeny týmiž soudci, neboť se to jeví jako racionální a efektivní, když se soudci nemusí vždy zcela nově seznamovat se všemi skutkovými a právními okolnostmi projednávaného případu.

[9.] Proto soud rozhodl, že soudkyně JUDr. Jana Záviská není vyloučena z projednávání a rozhodování v řízení, vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. ( ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné ( a contr.).

V Brně dne 2. dubna 2014

JUDr. Vojtěch Šimíček

předseda senátu