Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 142/2014 - 104

- 105

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: M. O., proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 3/5, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2010, č. j. JMK 127170/2009, sp. zn.: S-JMK 127170/2009 OSP, o námitce podjatosti,

t a k t o :

Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Zuzana Bystřická a JUDr. Eva Lukotková n e j s o u vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru správního ze dne 4. 2. 2010, č. j. JMK 127170/2009, sp. zn. S-JMK 127170/2009 OSP, a platebního výměru Městského úřadu Vyškov, odboru místního hospodářství, ze dne 10. 8. 2009, č. j. 220/019198/09/Zah, o vyměření místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů.

V průběhu jednání Krajského soudu v Brně dne 31. 3. 2014 žalobce namítl podjatost soudkyň JUDr. Zuzany Bystřické a JUDr. Evy Lukotkové, které jsou členky senátu rozhodujícího o jeho žalobě. Důvod podjatosti spatřuje v tom, že tyto soudkyně již v dané věci o jeho žalobě rozhodovaly jako členky senátu, jehož rozsudek ze dne 31. 1. 2012, č. j. - 71, byl zrušen Nejvyšším správním soudem pro zásadní nezákonnosti. Vzhledem k tomu, že ve zrušeném rozsudku byl vysloven nesprávný právní názor, žalobce se obává toho, že tento názor budou nadále obhajovat i v dalším řízení, neboť není v jejich zájmu prosazovat spravedlnost, a tím budou porušovat i zásadní principy demokratického právního řádu.

Předsedkyně senátu JUDr. Zuzana Bystřická se k námitce podjatosti vyjádřila tak, že k žalobci ani k předmětu řízení nemá žádný osobní poměr a není nijak zainteresována na výsledku řízení. Při prvém rozhodování se na projednávání věci podílela jako členka senátu a nyní v souladu s rozvrhem práce jako předsedkyně senátu. Soudkyně JUDr. Eva Lukotková ve vyjádření k námitce podjatosti rovněž uvedla, že nemá žádný poměr k uvedené věci ani k žalobci a není osobně zainteresována na výsledku řízení.

Podle ust. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci tehdy, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle ust. účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.

Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nejen na skutečně prokázané podjatosti, ale i tehdy, lze-li mít pochybnost i o jeho nepodjatosti. Při posuzování této otázky je tedy třeba posuzovat, zda s ohledem na okolnosti případu lze mít za to, že by soudce mohl být podjatý (viz nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. , publ. pod N 127/6 SbNU 429). K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může v zásadě dojít teprve tehdy, je-li evidentní, že jeho vztah k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. , publ. pod N 98/23 SbNU 11). Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ust. totiž představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odňata příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný.

Žalobce v uplatněné námitce uvedl jako důvod podjatosti soudkyň JUDr. Zuzany Bystřické a JUDr. Evy Lukotkové pouze to, že tyto soudkyně již rozhodovaly v dané věci a ve vydaném rozsudku, následně zrušeném Nejvyšším správním soudem, vyslovily nesprávný právní názor.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na výsledku projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy by soudce byl sám účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen na svých právech, např. kdyby jinak mohl být osobou zúčastněnou na řízení. Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání, např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování. Shodně to platí i tehdy, má-li soudce k účastníkům řízení, případně k jejich zástupcům, příbuzenský, přátelský nebo zjevně nepřátelský vztah, příp. vztah ekonomické závislosti (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. , publ. v Soudní judikatura 3/2000, str. 113; shodně Bureš, J., Drápal, L., Mazanec, M., - Komentář, 5. vydání, str. 56). Pokud jde o vztah zjevně nepřátelský, touto otázkou se zabýval Ústavní soud např. v nálezu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. , když uvedl, že v daném případě šlo o takový konflikt mezi rozhodující soudkyní a zástupkyní navrhovatelky, který svou povahou a intenzitou (označení rozhodnutí soudkyně za „právní zmetek" a následná soudní dohra) je nepochybně dostatečným důvodem k tomu, aby v zájmu soudkyně samé o věci rozhodovala jiná osoba.

V dané věci podle Nejvyššího správního soudu neexistují žádné pochybnosti o nepodjatosti soudkyň JUDr. Zuzany Bystřické a JUDr. Evy Lukotkové z důvodu jejich poměru k věci, k účastníkům a k jejich zástupcům. Ani z tvrzení žalobce ani z obsahu soudního spisu nevyplývají, byť jen náznaky toho, že by zde existoval vztah soudkyň JUDr. Zuzany Bystřické a JUDr. Evy Lukotkové k dané věci a k účastníkům, který by dosahoval takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou schopny nezávisle a nestranně rozhodovat. Z obsahu spisu také nevyplývá, že by se uvedené soudkyně podílely na projednávání nebo rozhodování předmětné věci u příslušného správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Rozhodování věci v předchozím soudním řízení je třeba chápat nikoli časově, tedy jako jakékoliv řízení před správním soudem, jehož byl žalobce účastníkem a v němž se již uvedené soudkyně podílely na rozhodování, nýbrž instančně (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 - 18, publ. pod č. NSS). Vyloučen by byl jen soudce, který by o téže věci rozhodoval nejprve v řízení u krajského soudu, resp. Městského soudu v Praze, a následně pak v řízení o kasační stížnosti u Nejvyššího správního soudu, příp. naopak.

Podle ust. nejsou důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Postup soudce v řízení o projednávané věci a rozhodování v jiných, souvisejících či nesouvisejících, věcech proto nemůže vést k jeho vyloučení, byť by v těchto věcech byl žalobce neúspěšný. Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost. Účastníkův nesouhlas s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při posuzování podjatosti irelevantní. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí či neústavnosti postupu správního soudu, které se projevuje polemikou s názory soudu a jejich zpochybňováním. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze, ale k tomu slouží opravné prostředky, jsou-li přípustné, nikoliv námitka podjatosti.

Nejvyšší správní soud proto o žalobcově námitce podjatosti vůči soudkyním JUDr. Zuzaně Bystřické a JUDr. Evě Lukotkové rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. dubna 2014

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu