Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 As 110/2013 - 21

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: Severočeské vodovody a kanalizace, a. s., se sídlem Přítkovská 1689, Teplice, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 65, Praha 10, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2013, č. j. – 34,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem ze dne 30. 9. 2013, č. j. – 34, zrušil Městský soud v Praze rozhodnutí Ministerstva životního prostředí (dále jen „stěžovatel“) ze dne 2. 8. 2010, sp. zn. 810B/530/10 33363/ENV/10, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce (dále jen „účastník řízení“) proti rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Ústí nad Labem ze dne 14. 6. 2004, č. j. 4/OV/4544/04/Srov., jímž byla účastníku řízení stanovena záloha pro rok 2004 v souhrnné výši 3.254.600 Kč na poplatek za odběr podzemních vod.

Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel kasační stížnost. Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda byla kasační stížnost podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v takovém případě může být soudem meritorně projednána.

Podle ust. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, přičemž zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Podle ust. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle odst. 4 citovaného ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu, nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

Podle obsahu soudního spisu byl napadený rozsudek stěžovateli doručován do datové schránky stěžovatele a k jeho dodání došlo dne 24. 10. 2013 v 13:19:11 hod. Tento den je rovněž dnem doručení rozsudku, neboť platí, že je-li příjemcem datové zprávy orgán veřejné moci vystupující v postavení orgánu veřejné moci, byla datová zpráva doručena okamžikem jejího dodání. Dnem, který v daném případě určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti, byl čtvrtek 24. 10. 2013 a posledním dnem lhůty tak byl čtvrtek 7. 11. 2013.

Kasační stížnost podal stěžovatel prostřednictvím datové schránky v pondělí 11. 11. 2013, přičemž z identifikátoru elektronického podání vyplývá, že kasační stížnost byla odeslána v 14:59:44 hod. a dodána (doručena) do datové schránky Nejvyššího správního soudu o jednu vteřinu později.

Pro posouzení včasnosti kasační stížnosti podané elektronicky prostřednictvím datové schránky je rozhodné datum dodání elektronické zprávy obsahující kasační stížnost do datové schránky Nejvyššího správního soudu. K tomu např. v rozsudku ze dne 18. 7. 2006, č. j. – 67 (dostupný na www.nssoud.cz), Nejvyšší správní soud uvedl: „Protože se v případě elektronického podání nejedná o podání prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě jiné zvláštní licence, ani o případ předání podání orgánu, který má povinnost jej doručit, je lhůta ve smyslu , věty prvé, zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu.“ V rozsudku ze dne 11. 8. 2006, č. j. – 68, pak dospěl k následujícímu závěru: „Podání musí být předáno soudu, s výjimkami představovanými předáním držiteli poštovní licence, zvláštní poštovní licence nebo orgánu, který má povinnost je doručit. Předáním soudu přitom nelze rozumět nic jiného než doručení soudu. Vzniknou-li pochybnosti o doručení, postačuje v případě zmíněných výjimek prokázat předání k přepravě, zatímco v ostatních případech je třeba zpravidla prokázat předání, tj. doručení, soudu.“ Odkázat lze také na usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 1. 2009, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz), podle kterého „[j]e evidentní, že žaloba stěžovatele ve formě elektronického podání (neopatřeného zaručeným elektronickým podpisem) není úkonem učiněným prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence ani předáním orgánu, který má povinnost je doručit, u něhož pro zachování lhůty postačí předání k přepravě (srov. obdobně sp. zn. ). Proto se uplatní coby rozhodné, kdy žaloba došla soudu.“

Protože kasační stížnost byla doručena do datové schránky Nejvyššího správního soudu až dne 11. 11. 2013, byla podána opožděně, a proto ji Nejvyšší správní soud podle ust. za použití ust. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. ve spojení s , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. dubna 2014

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu