Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

57 A 74/2012 - 74

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra

Krysla a soudkyň Mgr. Miroslavy Kašpírkové a Mgr. Ing. Veroniky Baroňové v právní věci

žalobce CEMEX Sand, k.s., se sídlem Masarykovo náměstí 207, Napajedla, zastoupeného

JUDr. Miroslavem Nyplem, advokátem, se sídlem Dukelská 15, Hradec Králové, proti

žalovanému Českému báňskému úřadu, se sídlem Kozí 4, Praha 1, v řízení o žalobě proti

rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 8. 2012, čj. SBS/26195/2012/ČBÚ-22

t a k t o :

I. Žaloba se z a m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í

I. Vymezení věci

1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě ke Krajskému soudu v Plzni se žalobce domáhal

zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 8. 2012, čj. SBS/26195/2012/ČBÚ-22 (dále jen

„napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí

Obvodního báňského úřadu pro území krajů Plzeňského a Jihočeského (dále jen „správní

orgán I. stupně“) ze dne 6. 6. 2012, čj. SBS/04477/2012/OBÚ-06/4 (dále jen „prvostupňové

rozhodnutí“), jímž byl vydán předchozí souhlas k převedení dobývacího prostoru Mítov

na žalobce. Žalobce dále navrhoval, aby mu bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

2. V dané právní věci se jedná o problematiku smluvního převodu dobývacího prostoru.

Právními předpisy, ze kterých je nutno vycházet jsou , o ochraně

pokračování 2 57A 74/2012

a využití nerostného bohatství (horní zákon) – (dále jen „horní zákon“), zákon zákona

č. , o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě (dále jen „zákon

o hornické činnosti“) a , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

(dále jen „zákon o rezervách“). Procesním předpisem je ,

(dále jen „“).

II. Důvody žaloby

3. Žalobce v žalobě namítal, že správní orgány obou stupňů nerespektovaly základní

zásadu zakotvenou v d (dále jen „“), dle

které mohou být povinnosti ukládány toliko na základě zákona. Žalobci byla uložena

povinnost složit zákonné rezervy na zvláštní vázaný účet i za období, kdy ani zákon

o rezervách ani horní zákon tuto povinnost nestanovily.

4. Žalobce uváděl již v odvolání, že není možné, aby správní úřady uložily povinnost

dodatečně vytvořit a na zvláštní vázaný účet uložit zákonné rezervy, které byly vytvářeny již

v souvislosti s těžbou uskutečněnou v minulosti, tedy v období, kdy právní přepisy tuto

povinnost neukládaly. Ze žádného zákonného ustanovení totiž povinnost dodatečného

vytvoření rezerv v jejich faktické finanční podobě nevyplývá. Správní úřady tímto pouze

zneužívají skutečnost, že je dobývací prostor převáděn mezi dvěma subjekty. Kdyby

k převodu nedocházelo, nemohly by původnímu držiteli dobývacího prostoru uložit povinnost

složit rezervy vedené na analytickém účtu (tedy v účetní podobě) na zvláštní vázaný účet

(tedy ve faktické finanční podobě). Žalobce je tak na svých právech citelně dotčen, protože

finanční prostředky na rezervy za období předcházející novelizaci zákona o rezervách bude

nucen čerpat z úvěru, a v té souvislosti bude nucen platit vysoké úroky. V důsledku

rozhodnutí správních orgánů tak bude v nevýhodnějším postavení, než držitelé dobývacích

prostor, kteří tyto prostory nabyli ještě před příslušnou zákonnou novelizací. Takový postup

považoval žalobce za nepřípustný a diskriminační.

5. Pro otázku vzniku povinnosti ukládat rezervy na zvláštní vázaný účet považoval

žalobce za podstatné znění §10 odst. 2 a §10a odst. 1 zákona o rezervách, které citoval.

Povinnost ukládat rezervy na zvláštní účet byla založena novelou zákona o rezervách

č. , účinnou od 1. 1. 2004. Tato novela obsahuje přechodné ustanovení, podle

něhož se ustanovení § 10a zákona o rezervách použije poprvé za období, za které se podává

daňové přiznání, počínající v roce 2004, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Obdobně

horní zákon zakládá povinnost ukládat zákonné rezervy na zvláštní vázaný účet až novelou

horního , účinnou od 21. 6. 2006. Tato novela neobsahuje žádné

přechodné opatření, které by zakládalo oprávnění správních úřadů stanovit povinnosti touto

novelou zakládané i za předchozí období. Správní orgány nemohou ukládat povinnost za

období, ve kterém tato povinnost nevyplývala z právních předpisů. Takovým postupem

neoprávněně zasahují do práv žalobce, kterého znevýhodňují vůči jiným držitelům

dobývacích prostor, kteří tyto prostory drží dlouhodobě, tedy z dob před zmiňovanými

novelizacemi.

6. Za zcela bezpředmětné považoval žalobce vyjádření žalovaného (str. 5 napadeného rozhodnutí), že již právní předchůdce žalobce, tedy stávající držitel a převodce dobývacího

pokračování

prostoru Mítov, společnost C4SC78, s.r.o., je povinen vést zákonné rezervy v plné výši na

zvláštním vázaném účtu, a to na základě rozhodnutí OBÚ v Plzni ze dne 4. 10. 2011, čj.

SBS/30370/2011/2/OBÚ-6. Žalobce nebyl účastníkem řízení o udělení předchozího souhlasu

s tímto předchozím převodem dobývacího prostoru a nemohl tak proti rozhodnutí OBÚ podat

odvolání. Je přitom zřejmé, že s ohledem na shora uvedené skutečnosti a základní zásadu

vyjádřenou v y bylo již toto rozhodnutí nesprávné. Skutečnost, že žádný z

účastníků proti němu nepodal odvolání, nemůže jeho vady zhojit a žalobce zbavit práva, aby

proti (stejnému) porušení svých práv (tentokrát) podal opravný prostředek.

III. Vyjádření žalovaného

7. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Uvedl, že je žalobce organizací ve smyslu

příslušných ustanovení horního zákona, která v předmětném dobývacím prostoru (dále též

„DP“) doposud žádnou hornickou činnost nevykonávala, a tedy ani nemohla mít povinnost

vytvářet finanční rezervy na sanace a rekultivace pozemků dotčených dobýváním (dále též

„SaR“) a na vypořádání důlních škol (dále též „DŠ“). Žalobce je v současné době v situaci,

kdy má pouze záměr v budoucnu v tomto DP hornickou činnost provádět. K tomu musí být

držitelem tohoto DP. Již existující DP však může získat jen převodem od dosavadního držitele

s předchozím souhlasem OBÚ (§ 24 odst. 2 horního zákona). Přitom není rozhodující, zda jde

o převod úplatný nebo bezúplatný. S převzetím DP přechází na nabyvatele všechna práva

a povinnosti spojená s DP a s hornickou činností v něm povolenou (§ 18a zákona o hornické

činnosti). Nabyvatel se stává právním nástupcem převodce a všech jeho případných

předchůdců, držitelů daného DP.

8. Jednou z povinností držitele DP je vytvářet finanční rezervy na SaR ve smyslu § 31

odst. 6 horního zákona a na DŠ ve smyslu § 37a odst. 1 horního zákona, a to v souladu

s příslušnými rozhodnutími OBÚ, kterými je tvorba finančních rezerv schválena (§ 37a odst.

2 horního zákona). Výše finančních rezerv potřebných na vypořádání důlních škod vzniklých

v souvislosti s plánovanou činností a na zahlazení účinků uvažované těžby je

vyčíslena v plánech sanace a rekultivace (§ 32 odst. 2 horního zákona). Na základě takto

vyčíslené rezervy schvaluje OBÚ výši tvorby finančních rezerv (§ 37a odst. 2 horního

zákona). Výše potřebné rezervy je vyčíslitelná k jakémukoliv datu, tedy i k datu převodu

dobývacího prostoru. Jestliže nabyvatel DP ve smlouvě o převodu přejímá veškerá práva a

povinnosti vztahující se k DP (§ 18a zákona o hornické činnosti), přejímá i povinnost

faktického provedení sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou, tedy i povinnost

rekultivovat pozemky dotčené těžbou (§ 31 odst. 5 horního zákona) realizovanou předchozími

držiteli DP. K tomu musí mít vytvořenu i finanční rezervu ve stanovené výši. Pokud si

převodce a nabyvatel tyto povinnosti nevypořádají ve smlouvě o převodu DP jinak, je

povinností nabyvatele potřebnou výši finančních rezerv vytvořit, a to podle současně platné

právní úpravy. Nabyvatel DP tedy navazuje na práva a povinnosti převodce DP, pokud tato

práva a povinnosti byla k danému DP vázána. Do těchto práv a povinností však vstupuje až

v konkrétním čase, za konkrétních právních poměrů a za konkrétní reálné situace. Jestliže

tedy převodce DP byl povinen rozpustit vytvořené finanční rezervy (a následně je zdanit), což

mu bylo uloženo nejen podmínkou č. 3 předběžného souhlasu, ale i § 4 zákona o rezervách, je

nabyvatel DP povinen tyto finanční rezervy v plné výši vytvořit v souladu s platným

rozhodnutím OBÚ o schválení výše jejich tvorby v čase od nabytí právní moci takového

pokračování 4 57A 74/2012

rozhodnutí až do okamžiku převodu dobývacího prostoru. Protože nabyvatel vytváří finanční

rezervy v současné době, tedy za současného znění zákona o rezervách a horního zákona,

nemůže ani jinak, než tyto finanční rezervy uložit na vázané účty v bance (každý druh

finanční rezervy musí být uložen na samostatném vázaném účtu). Jiný způsob vytvoření

finančních rezerv by byl v přímém rozporu s § 10a odst. 1 zákona o rezervách a s § 37a odst.

4 horního zákona. Za situace, kdy převodce vytvořené finanční rezervy zruší, neboť předáním

DP pro něj pominuly důvody, pro které byly finanční rezervy vytvářeny, nabyvatel už nemůže

vytvořit finanční rezervy podle předpisů platných do 31. 12. 2003, resp. do 20. 6. 2006, ale

musí je vytvářet podle dnes platných právních předpisů. Jako právní nástupce má nabyvatel

zákonnou povinnost uloženou mu § 31 odst. 5 horního zákona zajistit sanaci a rekultivaci

všech pozemků dotčených těžbou a s tím související povinnost uloženou mu § 31 odst. 6

horního zákona vytvářet rezervu finančních prostředků; obdobnou povinnost mu ukládá i §

37a odst. 1 horního zákona ve vztahu k důlním škodám.

9. Dle žalovaného současná právní úprava představovaná § 10a odst. 1 zákona o

rezervách a § 37a odst. 2 a 4 horního zákona neumožňuje nabyvateli DP vytvořit ani vytvářet

finanční rezervy ve smyslu § 31 odst. 6 a § 37a odst. 1 horního zákona ve formě „účetních

rezerv“ vedených jen na analytickém účtu organizace. Vytváření finančních rezerv pouze na

analytickém účtu organizace by bylo v rozporu se záměrem zákonodárce vyjádřeným přijetím

, kterým se mění , o ochraně a využití nerostného

bohatství (horní zákon) a , o hornické činnosti, výbušninách a o státní

báňské správě, konkrétně vyjádřeným v důvodové zprávě k tomuto zákonu. Zde se mj. v

obecné části uvádí: „Problematika tvorby a čerpání finančních rezerv na úhradu důlních

škod, na sanace a rekultivace je v současnosti věcně řešena v , o

ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Platná

úprava však neobsahuje povinnost ukládat tyto zajišťující finanční prostředky na zvláštní

vázaný účet tak, aby v případě insolvence a konkurzu těžební společnosti nezůstaly veškeré

závazky na zahlazení následků hornické činnosti na státu. Cílem předložené novely horního

zákona je tedy dosažení jistoty, že si důlní společnosti vytvoří v průběhu dobývání nerostných

surovin dostatečné finanční rezervy k zajištění důlních škod.“. K ustanovení § 37a odst. 2

horního zákona se ve zvláštní části důvodové zprávy uvádí: „Navrhované řešení poskytuje

vyšší záruky ve srovnání se současnou praxí, že si důlní společnosti vytvoří v průběhu

dobývání nerostných surovin dostatečné finanční rezervy k zajištění vypořádání důlních škod

tím, že příslušným státním orgánům, tj. obvodním báňským úřadům, umožní účinně

kontrolovat, zda těžební organizace má zřízen a řádně veden zvláštní vázaný účet v bance, na

který ukládá peněžní prostředky k zajištění vypořádání důlních škod. “ Zákonodárce tím dal

najevo, že rezervy vytvářené pouze účetně (tedy bez jejich uložení na zvláštní vázaný účet v

bance) nepovažuje za dostatečné k účelům uvedeným v § 31 odst. 6 a v § 37a odst. 1 horního

zákona. Pokud se jedná o samotnou podmínku č. 2 a tedy o uloženou povinnost nabyvateli

vytvořit na zvláštním vázaném účtu finanční prostředky ve stejné výši, v jaké je má uloženy

převodce DP, lze maximálně připustit, že uložení této povinnosti je nadbytečné, neboť taková

povinnost vyplývá přímo ze zákona (§ 10a odst. 1 zákona o rezervách a § 37a odst. 2 a 4

horního zákona), resp. předmětná zákonná ustanovení jiný způsob vytváření finančních rezerv

na SaR a na DŠ v současné době nepřipouštějí. Názor žalobce, že by za účinnosti zákonem

stanoveného způsobu ukládání finančních rezerv na zvláštní vázané účty nahradil způsob

pokračování

vytvářením finančních rezerv pouze účetním způsobem (tedy bez jejich uložení na zvláštní

vázaný účet v bance), nelze považovat za správný ani za možný.

10. V žádném případě se zde nejedná o dodatečné vytváření finančních rezerv. Správní

orgán neukládá povinnost vytvářet finanční rezervy za minulá období, nýbrž požaduje, aby

byla zajištěna finanční rezerva vytvořená právním předchůdcem nabyvatele v minulosti, když

ten ji musel při převodu DP na nabyvatele v souladu s § 4 zákona o rezervách rozpustit.

Rovněž se nejedná o zvýhodňování „původních“ držitelů DP a diskriminaci, neboť i oni jsou

povinni finanční rezervy od 1. 1. 2004 (podle zákona o rezervách), resp. od 21. 6. 2006 (podle

horního zákona) ukládat na zvláštní vázané účty (i když čerpání finančních rezerv je možné

především z rezerv, které byly vytvořeny jen účetně). Jednou z povinností OBÚ je zajistit, aby

po ukončení těžby byl k dispozici potřebný objem finančních prostředků na zahlazení účinků

těžby [§ 41 odst. 2 písm. 1) zákona o hornické činnosti]. Správní orgán postupuje podle

současné právní úpravy, která neumožňuje vytvářet finanční rezervy na SaR pouze na

analytických účtech. Přistoupit na argumentaci žalobce by znamenalo názorově se v oblasti

tvorby finančních rezerv na SaR a na DŠ vrátit před rok 2004 s tím, že by tím současně bylo

vytvořeno neúměrné a neúnosné riziko pro stát (takový názor by se pochopitelně začal

uplatňovat při všech dalších převodech DP), že by v případě insolvence nebo konkurzu

držitele DP zůstaly na státu všechny závazky na zahlazení následků hornické činnosti.

Současně by tím byl vytvořen nebezpečný precedens zneužitelný při dalších převodech DP

s hrozbou velmi citelných finančních škod pro stát.

IV. Replika žalobce

11. Žalobce zdůraznil, že se nebrání povinnosti související s držením dobývacích prostor

vytvářet rezervy na sanaci a rekultivaci dotčených pozemků, resp. na úhradu vzniklých

důlních škod. Nesouhlasí však s tím, že by měl na zvláštní vázaný účet složit víc finančních

prostředků, než kolik by se na tomto účtu nacházelo v případě, že by dobývací prostor nebyl

nikdy převeden na třetí osobu. Uvedl, že si uvědomuje, že i původní držitelé dobývacích

prostor jsou povinni od 1. 1. 2004 skládat zákonné rezervy na vázaný účet. Nikdo však není

oprávněn těmto držitelům uložit povinnost, aby na vázaný účet doplatili i tu část rezerv, které

vytvářeli za předchozí období. A právě v tomto rozdílu, v povinnosti doplnit rezervy za

období předcházející novelizaci zákona o rezervách, resp. horního zákona, spatřuje žalobce

znevýhodňování nových nabyvatelů dobývacích prostor. Jedná se přitom o rozdíl zásadní,

protože výše rezerv za předchozí období je značná.

12. Žalobce neuznal argument žalovaného, že by vedení části rezerv pouze v účetní

podobě odporovalo úmyslu zákonodárce. Pokud by zákonodárce zamýšlel vztáhnout účinky

novelizací na rezervy vytvářené v předchozím období, zavedl by taková přechodná

ustanovení, podle kterých by se v případě převodu dobývacího prostoru musely všechny

finanční prostředky na zvláštní vázaný účet doplatit. Jelikož však žádná taková přechodná

ustanovení v zákonech nejsou, trval žalobce na svém názoru, že mu byla povinnost doplatit

finanční prostředky určené na rezervy za období předcházející 1. 1. 2004 na zvláštní vázaný

účet uložena bez zákonného podkladu.

pokračování 6 57A 74/2012

V. Posouzení věci krajským soudem

Z čeho soud vycházel

13. Při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud vycházel podle § 75 odst. 1 zákona

č. , (dále jen „“) ze skutkového a právního stavu, který

tu byl v době rozhodování správního orgánu, podle přezkoumal napadený

výrok rozhodnutí v mezích žalobou včas uplatněných žalobních bodů, neshledal při tom vady

podle , k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. O věci samé

rozhodl soud podle bez nařízení jednání, neboť žalobce i žalovaný s tím

vyslovili souhlas.

14. Žaloba není důvodná.

Právní hodnocení

I.

15. V dané právní věci jde o problematiku vydání předchozího souhlasu k smluvnímu

převodu dobývacího prostoru na žalobce jako nabyvatele a s tím související povinnost

vytvářet rezervy na sanace a rekultivace pozemků dotčených dobýváním a na vypořádání

důlních škod.

16. Shodně jako v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce v žalobě nesouhlasí

s tím, že by veškeré prostředky tvořící finanční rezervy dle horního zákona musely být

uloženy na zvláštních vázaných účtech. Dle žalobce se povinnost ukládat finanční rezervy na

vázané účty týká pouze části rezerv vytvořených po novele zákona o rezervách provedené

, účinné od 1. 1. 2004, resp. po novele horního zákona provedené

, účinné od 21. 6. 2006.

17. Smluvně převést dobývací prostor lze za podmínek stanovených v § 27 odst. 7 horního

zákona, podle něhož organizace může smluvně převést dobývací prostor na jinou organizaci

po předchozím souhlasu obvodního báňského úřadu; ustanovení § 24 odst. 11 o tříleté lhůtě

pro požádání o povolení hornické činnosti zde platí obdobně. Převedení dobývacího prostoru,

doložené stejnopisem smlouvy, oznámí převádějící organizace obvodnímu báňskému úřadu.

18. Žádostí doručenou 8. 2. 2012 Obvodnímu báňskému úřadu pro území krajů

Plzeňského a Jihočeského (viz výše „správní orgán I. stupně“) požádala společnost C4SC78

s.r.o. (dále jen „převodce“) o vydání předchozího souhlasu k převedení dobývacího prostoru

Mítov (evidovaném v knize dobývacích prostorů v dílu 7, folio 0243) na nabyvatele -

společnost CEMEX Sand, k.s. - (žalobce).

19. Žalobce je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským

soudem v Brně, oddíl A, vložka 25355. Doložil platné oprávnění k hornické činnosti vydané

Obvodním báňským úřadem v Brně dne 10.1.2012 pod čj. SBS/00387/2012/OBÚ-01. Proto

splňuje podmínky organizace ve smyslu § 5a horního zákona, podle něhož právnické a fyzické

pokračování

osoby, které v rámci podnikatelské činnosti při splnění podmínek stanovených právními

předpisy vykonávají vyhledávání, průzkum nebo dobývání výhradních ložisek nebo jinou

hornickou činnost, se považují za organizace podle tohoto zákona.

20. Rozhodnutím o vydání předchozího souhlasu k smluvnímu převodu dobývacího

prostoru Mítov ze dne 6. 6. 2012, čj. SBS/04477/2012/OBÚ-06/4, byl vydán správním

orgánem I. stupně předchozí souhlas. Pod body 1) až 6) jsou uvedeny ve výroku tohoto

prvostupňového rozhodnutí podmínky k vytváření finančních rezerv na sanaci a rekultivaci

pozemků dotčených dobýváním v tomto dobývacím prostoru, na vypořádání důlních škod a

k zajištění dalších povinností a uplatnění práv vyplývajících z právních předpisů ve vztahu

k dobývacímu prostoru a v něm prováděné hornické činnosti.

21. V podmínce 1) je uvedeno: „Ve smlouvě o převodu dobývacího prostoru Mítov (dále

jen „DP“) bude mimo jiné jednoznačně uvedeno, že se nabyvatel stává právním nástupcem

vstupujícím do práv a povinností a přejímajícím na sebe všechna práva a povinnosti od

převodce ve vztahu k DP a v něm prováděné hornické činnosti, a že dnem převodu DP

přecházejí na nabyvatele všechny dosud nevypořádané závazky, které v souvislosti se

stanovením DP a dosavadní činností v něm vznikly.“

22. V podmínce 2) je uvedeno: „Ve smlouvě o převodu DP bude mimo jiné uvedeno

přesné datum, ke kterému přechází DP z převodce na nabyvatele a zda jsou zaplaceny úhrady

vyplývající z horního zákona, popřípadě kdo a v jaké výši je povinován je uhradit.“

23. V podmínce 3) je uvedeno: „Součástí smlouvy o převodu DP bude vyčíslena k němu

vázaná částka vytvořené rezervy finančních prostředků na sanace a rekultivace pozemků

dotčených dobýváním a na vypořádání důlních škod podle ustanovení § 31 odst. 6 a 37a

horního zákona a způsob jejich vypořádání mezi převodcem a nabyvatelem. Výše vytvořených

finančních rezerv musí odpovídat požadavkům horního zákona a platnému rozhodnutí o

povolení hornické činnosti v DP. Tyto finanční prostředky budou převodcem rozpuštěny a

nabyvatelem ve stejné výši vytvořeny na zvláštním vázaném účtu, a to ke dni převodu DP

v souladu s ustanovením , kterým se mění ,

o rezervách pro zajištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé

související zákony. Splnění této podmínky bude doloženo na OBÚ příslušnými smlouvami o

zřízení zvláštních vázaných účtů a výpisy z nich, a to nejpozději při oznámení, že DP byl

převeden na nabyvatele.“

24. V podmínce 4) je vyjmenována dokumentace, kterou převodce protokolárně předá

nabyvateli, a je stanoveno, že její soupis bude přílohou smlouvy o převodu dobývacího

prostoru. Podmínka 5) stanoví, že smlouva o převodu dobývacího prostoru může být uzavřena

až po nabytí právní moci tohoto prvostupňového rozhodnutí.

25. Povinnost žalobce jako nabyvatele prokázat splnění podmínky 3) výpisy ze zvláštních

účtů je stanovena v podmínce 6), která zní: „Do 6-ti měsíců ode dne nabytí právní moci

tohoto rozhodnutí bude na OBÚ podáno oznámení o převodu DP na nabyvatele, doložené

stejnopisem smlouvy o převodu DP a výpisy ze zvláštních vázaných účtů podle podmínky

č. 3 tohoto rozhodnutí.“

pokračování

26. Ve výroku prvostupňového rozhodnutí je v závěru uvedeno: Splněním podmínky č. 3)

tohoto rozhodnutí a zaevidováním DP na nabyvatele, pozbývá zároveň převodce povinnost

vést zvláštní vázaný účet pro účel tvorby finančních rezerv na sanace a rekultivace pozemků

dotčených hornickou činností a na vypořádání důlních škod pro DP a to v souladu s § 4 odst.

1 , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších

předpisů.“

27. V podaném odvolání žalobce brojil proti podmínce č. 3) a č. 6) s argumentací shodnou

jako nyní v žalobě.

II.

28. Povinnost zajistit sanaci dobýváním dotčených pozemků vyplývá z § 31 odst. 5

horního zákona, podle něhož je organizace povinna zajistit sanaci, která obsahuje i

rekultivace podle zvláštních zákonů, všech pozemků dotčených těžbou a monitorování

úložného místa po ukončení jeho provozu. Sanace pozemků uvolněných v průběhu dobývání

se provádí podle plánu otvírky, přípravy a dobývání (§ 32). Za sanaci se považuje odstranění

škod na krajině komplexní úpravou území a územních struktur. Povinnost vytvořit za tím

účelem rezervu je stanovena v § 31 odst. 6 horního zákona, podle něhož k zajištění činností

podle odstavce 5 je organizace povinna vytvářet rezervu finančních prostředků. Výše rezervy

vytvářené na vrub nákladů musí odpovídat potřebám sanace pozemků dotčených dobýváním.

Tyto rezervy jsou nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

29. Povinnost vytvářet rezervu k zajištění vypořádání důlních škod je stanovena v § 37a

odst. 1 horního zákona, podle něhož k zajištění vypořádání důlních škod je organizace

povinna vytvářet rezervu finančních prostředků. Výše rezervy vytvářené na vrub nákladů musí

odpovídat potřebám na vypořádání důlních škod v časovém průběhu podle jejich vzniku,

popřípadě v předstihu před jejich vznikem (§ 37 odst. 4). Tato rezerva je nákladem na

dosažení, zajištění a udržení příjmů. Podle § 32 odst. 2 věta druhá horního zákona součástí

plánů otvírky, přípravy a dobývání je vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání

důlních škod vzniklých v souvislosti s plánovanou činností a na sanaci a rekultivaci dotčených

pozemků včetně návrhu na výši a způsob vytvoření potřebné finanční rezervy (§ 31 odst. 6

a § 37a).

30. Vytváření těchto rezerv (§ 37a odst. 1 a § 31 odst. 6) podléhá podle § 37a odst. 2

horního zákona schválení příslušným obvodním báňským úřadem, který schvaluje též čerpání

z těchto rezerv po dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.

31. Zohlednění uvedených rezerv v základu daně je upraveno v § 10 odst. 2 zákona

o rezervách, kde je uvedeno, že pro účely zjištění základu daně z příjmů se dále uznává

rezerva finančních prostředků na sanaci pozemků dotčených těžbou, rezerva na vypořádání

důlních škod a rezervy, u nichž zvláštní zákon uvede, že jde o výdaj (náklad) na dosažení,

zajištění a udržení příjmů.

pokračování

32. Z uvedených ustanovení horního zákona a zákona o rezervách vyplývá povinnost

držitele dobývacího prostoru vytvářet finanční rezervy na sanaci a rekultivaci pozemků

dotčených těžbou a k vypořádání důlních škod, přičemž vytváření těchto rezerv schvaluje

příslušný obvodní báňský úřad. Podstatné rovněž je, že jsou tyto rezervy finančních

prostředků pro účely zjištění základu daně z příjmů výdaji (náklady) na dosažení, zajištění

a udržení příjmů držitele dobývacího prostoru. V období předcházejícím novelizaci zákona

o rezervách a horního zákona postačovalo

podle stávající právní úpravy vést příslušné finanční částky vyjadřující výši těchto finančních

rezerv toliko v účetní podobě, tedy ve formě „účetních rezerv“.

33. Povinnost uložit zcela konkrétní finanční prostředky ve výši vytvořených rezerv na

zvláštní vázané účty v bance vychází z novely zákona o rezervách učiněné zákonem

č. , účinné od 1. 1. 2004, kterou bylo do zákona o rezervách vloženo ustanovení

§ 10a, podle něhož peněžní prostředky ve výši rezerv tvořených podle § 9 a 10 se ukládají na

zvláštní vázaný účet v bance a nesmějí být předmětem ručení nebo konkursu vedeného na

majetek poplatníka podle zvláštního právního předpisu. Za období, za které se podává daňové

přiznání, je zaúčtovaná tvorba rezerv výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení

příjmů pouze do výše částky převedené ve prospěch zvláštního vázaného účtu nejpozději do

dne podání daňového přiznání. Peněžní prostředky z tohoto účtu mohou být čerpány pouze na

výdaje, na jejichž úhradu byly vytvořeny."

34. V přechodných ustanoveních je v čl. V pod bodem 2 uvedeno,

že ustanovení , ve znění tohoto zákona, se použije poprvé za

období, za které se podává daňové přiznání, počínající v roce 2004, nestanoví-li zvláštní

právní předpis jinak. Uvedené ustanovení, o které žalobce opírá svoji argumentaci, však je

systematicky zařazeno mezi přechodnými ustanoveními, neboť upravuje počátek aplikace

nové právní úpravy obsažené v § 10a zákona o rezervách tak, aby bylo najisto postaveno, kdy

poprvé je nutno tam stanovenou povinnost plnit. Nelze z něj bez dalšího dovozovat, že

povinnost ukládat peněžní prostředky rezerv na sanace pozemků dotčených těžbou a na

vypořádání důlních škod na zvláštní vázané účty v bance je povinností až u rezerv

vytvořených po novele zákona o rezervách, tedy od 1. 1. 2004. Nutno je zohlednit, že je

dobývací prostor převáděn za podmínek stanovených v prvostupňovém rozhodnutí (zejména

podmínky č. 1 týkající se vstoupení žalobce do práv a povinností převodce), dále, že převodce

musel rezervy vedené toliko v účetnictví při převodu dobývacího prostoru na žalobce

v souladu s § 4 zákona o rezervách rozpustit, a konečně, že k převodu dobývacího prostoru

dochází po novele zákona o rezervách a horního zákona, kdy již není podle platné právní

úpravy možné vytvářet finanční rezervy pouze v účetní podobě vedením na analytickém účtu.

35. V rámci novely horního zákona učiněné , účinné

od 22. 6. 2006, bylo do ustanovení § 37a odst. 2 horního zákona vložen text: Tyto finanční

prostředky se ukládají na zvláštní vázaný účet v bance a nesmějí být předmětem ručení ani

konkursu vedeného na majetek dlužníka, popřípadě předmětem vyrovnání podle zvláštního

právního předpisu, ani nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí.

Obvodní báňský úřad si před vydáním rozhodnutí o čerpání z těchto rezerv vyžádá vyjádření

dotčené obce. V případě organizací s majetkovou účastí státu rozhoduje obvodní báňský úřad

v dohodě s ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky. Uvedenou novelou horního

pokračování

zákona bylo do tohoto zákona vloženo rovněž s tím související ustanovení § 37a odst. 4,

podle něhož organizace musí uložit peněžní prostředky ve výši vytvořené rezervy na zvláštní

vázaný účet za dané účetní období nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího

po skončení příslušného účetního období. Neučiní-li tak organizace ani v přiměřené náhradní

lhůtě stanovené obvodním báňským úřadem, může obvodní báňský úřad rozhodnout o

pozastavení platnosti povolení k dobývání.

36. Ohledně důvodu uvedené novelizace zákona o rezervách a horního zákona soud

odkazuje na argumentaci v důvodové zprávě k , kterým byl změněn

horní zákon a zákon o hornické činnosti, uvedenou žalovaným ve vyjádření k žalobě (odst. 9).

Z této důvodové zprávy je zřejmé, že bylo cílem novely horního zákona odstranit dosavadní

právní úpravu, kdy byly rezervy vytvářeny pouze účetně, aniž by byly uloženy na zvláštní

vázaný účet v bance, aby tak bylo dosaženo jistoty, že si důlní společnosti vytvoří v průběhu

dobývání nerostných surovin dostatečné finanční rezervy k účelům uvedeným v § 31 odst. 6

a § 37a odst. 1 horního zákona. Obdobný závěr lze učinit i z důvodové zprávy k návrhu

, kterým byl novelizován zákon o rezervách, (dostupné na

http://www.psp.cz), ve které je k ustanovení § 10a zákona o rezervách uvedeno: „Navrhované

ustanovení zavádí povinnost ukládat na vázaný účet v bance prostředky vytvořených rezerv.

Prostředky účetně vytvářených rezerv nebo jejich část, které poplatník uplatňuje v základu

daně a snižuje, nebo eliminuje tak svoji daňovou povinnost, budou vázány na zvláštním účtu.

Důvodem navrhované změny je, aby tyto zdroje, které již byly odebrány veřejným rozpočtům

ve formě krácení daňového výnosu, byly k dispozici v okamžiku jejich skutečné potřeby, a to

bez ohledu na finanční situaci poplatníka, a nemohly se stát ani součástí konkursní podstaty

úpadce. Odstraňování ekologických škod tak bude v menší míře závislé na okamžité

ekonomické situaci poplatníka a neumožní se použití těchto rezerv na jiné než vymezené účely.

Obdobná praxe je již řadu let uplatňována u rezerv vytvářených ve vazbě na atomový zákon a

dále v souvislosti s odstraňováním komunálních odpadů a jejich skládkováním. Deponování

prostředků na zvláštním účtu není přitom dlouhodobým neefektivním zmrazením prostředků

rezerv, ale přispívá naopak k průběžnému odstraňování ekologických škod a následků

činností souvisejících s těžbou, neboť na tyto účely budou čerpány. Právě průběžné

odstraňování ekologických škod je důvodem pro jejich tvorbu a případné uplatnění v základu

daně.“

37. Žalobce v žalobě nezpochybňuje, že je povinností držitele dobývacího prostoru podle

právní úpravy platné v době vydání prvostupňového rozhodnutí vytvářet finanční rezervy

podle § 31 odst. 6 a § 37a odst. 1 horního zákona a tyto ukládat na zvláštní vázané účty

v bance. Dle jeho názoru se však tato povinnost týká pouze rezerv vytvořených po novele

zákona o rezervách provedené , účinné od 1. 1. 2004, resp. po novele

horního zákona provedené , účinné od 21. 6. 2006. V tom se však

žalobce mýlí.

38. Pro nakládání s finančními rezervami je podstatné ustanovení § 4 odst. 1 zákona

o rezervách, kde je především stanoveno, že výdaje (náklady), na jejichž úhradu se vytvořily

rezervy a opravné položky, se musí přednostně uhradit z těchto rezerv a opravných položek.

Dále je zde uvedeno, kdy může dojít ke zrušení daných rezerv, a to ve stejném období, kdy

pokračování

pominuly důvody, pro které byly vytvořeny. Stanoven je rovněž způsob nakládání s rezervami

v případech v tomto ustanovení vypočtených.

39. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí zcela správně dovodil z obsahu

předložené žádosti a ze skutečnosti, že žalobce nezpochybňoval v podaném odvolání

podmínku č. 1) prvostupňového rozhodnutí, že nebude požadovaný převod dobývacího

prostoru realizován v rámci přeměny společnosti ve smyslu § 4 odst. 1 zákona o rezervách,

kdy v takovém případě je v tomto ustanovení uvedeno, že při přeměně společnosti může

pokračovat nástupnická společnost v tvorbě rezerv a opravných položek započaté zanikající

nebo rozdělovanou společností, a to za podmínek, které by platily pro zanikající nebo

rozdělovanou společnost podle tohoto zákona, pokud by se přeměna neuskutečnila, a pouze v

rozsahu, v jakém souvisí s částí obchodního majetku, která přechází na tuto nástupnickou

společnost, maximálně však do výše stanovené tímto zákonem. Rezervy a opravné položky

nelze vytvářet v průběhu likvidace nebo v průběhu insolvenčního řízení v době trvání účinků

prohlášení konkursu, s výjimkou rezerv uvedených v § 10 odst. 2, jejichž peněžní prostředky

budou uloženy na zvláštním vázaném účtu v bance podle § 10a.

40. Podle § 18a zákona o hornické činnosti vydaná rozhodnutí o stanovení dobývacího

prostoru a o povolení hornické činnosti jsou závazná i pro právní nástupce účastníků řízení.

Tomu odpovídá i podmínka č. 1) v prvostupňovém rozhodnutí, na základě které bude ve

smlouvě o převodu dobývacího prostoru jednoznačně uvedeno, že se nabyvatel stává právním

nástupcem vstupujícím do práv a povinností a přejímajícím na sebe všechna práva

a povinnosti od převodce ve vztahu k dobývacímu prostoru a v něm prováděné hornické

činnosti, a že dnem převodu dobývacího prostoru přecházejí na nabyvatele všechny dosud

nevypořádané závazky, které v souvislosti se stanovením dobývacího prostoru a dosavadní

činností v něm vznikly. Je zde uvedeno, že se žalobce převodem dobývacího prostoru stane

právním nástupcem vstupujícím do práv a povinností a přejímá na sebe všechna práva

a povinnosti od převodce ve vztahu k dobývacímu prostoru a v něm prováděné hornické

činnosti. Žalovaný proto dle názoru soudu správně dovodil, že povinností žalobce bude

zajistit sanace a rekultivace všech pozemků dotčených těžbou a vypořádat důlní škody, tedy i

těžbou realizovanou převodcem. Převodce však dosud neměl uloženy všechny finanční

prostředky na zvláštních vázaných účtech, proto byl povinen rezervu vytvořenou pouze

v účetnictví na základě § 4 odst. 1 zákona o rezervách zrušit. Finanční prostředky rezerv,

které již byly uloženy na zvláštních vázaných účtech, mohou být předmětem smluvního

ujednání mezi převodcem a nabyvatelem. Lze je převést na zvláštní vázané účty nabyvatele

nebo jinak smluvně s nabyvatelem vypořádat. Povinností žalobce jako nabyvatele však je,

vytvořit na základě ustanovení § 31 odst. 6 a § 37a horního zákona finanční rezervy ve výši

potřebné ke splnění povinnosti stanovené v § 31 odst. 5 horního zákona, tzn. zajistit

potřebnou výši finančních prostředků na sanace a rekultivace všech pozemků dotčených

těžbou a na důlní škody. Povinností žalobce jako nabyvatele také je na základě § 37a odst. 2

horního zákona tyto finanční prostředky uložit na zvláštní vázaný účet v bance. Ke stejnému

závěru dospěl i žalovaný. Soud se s tímto závěrem žalovaného zcela ztotožňuje a shledává

jej v souladu s platnou právní úpravou. Podstatné je, že povinností převodce bylo v souladu s

§ 4 odst. 1 zákona o rezervách vytvořené finanční rezervy vedené toliko v účetnictví zrušit,

když předáním dobývacího prostoru pominuly důvody, pro které finanční rezervy vytvářel.

Dále je podstatné, že je nabyvatel povinen zajistit sanace a rekultivace všech pozemků

pokračování

dotčených těžbou a vypořádat důlní škody, a to i ty, které souvisí s těžbou realizovanou

převodcem a za tím účelem je jeho povinností vytvořit podle § 31 odst. 6 a § 37a odst. 1

horního zákona finanční rezervy, které však nemůže za stávající právní úpravy evidovat pouze

v účetnictví, tedy postupovat podle předpisů platných do 31. 12. 2003, resp. do 20. 6. 2006.

Proto je zcela v souladu s ustanovením § 10a odst. 1 zákona o rezervách a § 37a odst. 2 a 4

horního zákona podmínka č. 3) prvostupňového rozhodnutí, kterou je žalobci jako nabyvateli

uložena povinnost vytvořit na zvláštním vázaném účtu finanční prostředky ve výši, v jaké je

má uloženy převodce dobývacího prostoru jak v rezervách vedených v účetnictví, tak na

zvláštních vázaných účtech. Jiný způsob vytváření finančních rezerv na sanace a rekultivace

pozemků dotčených těžbou a na vypořádání důlních škod není dle platné právní úpravy

možný. Stanovením uvedené podmínky není žalobci uložena povinnost vytvářet finanční

rezervy za minulá období, ale je požadováno, aby byla zajištěna finanční rezerva vytvořená

právním předchůdcem nabyvatele v minulosti, když ten ji musel při převodu dobývacího

prostoru na žalobce v souladu s § 4 zákona o rezervách rozpustit.

41. Není proto správné tvrzení žalobce, že ze žádného zákonného ustanovení povinnost

dodatečného vytvoření finančních rezerv v jejich faktické finanční podobě nevyplývá

a správní úřady tímto pouze zneužívají skutečnost, že je dobývací prostor převáděn. Je

pravdou, pokud by k převodu dobývacího prostoru nedošlo, nemohla by být původnímu

držiteli dobývacího prostoru uložena povinnost složit finanční rezervy vedené v účetnictví na

zvláštní vázaný účet ve faktické finanční podobě. V daném případě však k převodu

dobývacího prostoru došlo a správní orgány obou stupňů byly povinny postupovat v souladu

s právní úpravou účinnou v době tohoto převodu.

42. Není správné ani tvrzení žalobce, že žalovaný porušil y, podle něhož

povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování

základních práv a svobod, když žalobci stanovil povinnosti, které nemají oporu v zákoně.

Povinnost uložená žalobci jako nabyvateli dobývacího prostoru Mítov uložit na zvláštním

účtu i tu část rezerv, které byly vytvořeny za období předcházející 1. 1. 2004 je v souladu

s horním zákonem ve znění účinném v době vydání prvostupňového rozhodnutí. Nebyl proto

důvod, aby žalovaný v odvolacím řízení změnil prvostupňové rozhodnutí v bodech 3 a 6

podmínek prvostupňového rozhodnutí, jak v odvolání navrhoval žalobce, tak, aby se

povinnost vytvořit finanční prostředky zákonných rezerv dle horního zákona na zvláštních

vázaných účtech vztahovala k té části rezervy na sanace a rekultivace pozemků dotčených

dobýváním (ve smyslu § 31 odst. 6 horního zákona) a rezervy vytvořené na vypořádání

důlních škod (ve smyslu § 37a horního zákona), která byla vytvořena za období od 1. 1. 2004

s tím, že se pouze této části rezervy bude týkat povinnost předložit výpisy ze zvláštních

vázaných účtů. Popsaným postupem správních orgánů obou stupňů nebyl žalobce

znevýhodněn vůči jiným držitelům dobývacích prostorů, kteří tyto drží dlouhodobě, postup

správních orgánů byl v souladu s platnou právní úpravou a nebyl vůči žalobci diskriminační,

neboť obdobně by postupovaly správní orgány podle platné právní úpravy vůči všem jiným

převodcům a nabyvatelům dobývacích prostorů.

Závěr

[OBRÁZEK]pokračování 13 57A 74/2012

43. Soud dospěl k závěru, že v mezích žalobních bodů nebyl žalobce zkrácen na svých

právech ani rozhodnutím správního orgánu ani jeho postupem, proto žalobu jako nedůvodnou

podle zamítl.

VI. Náklady řízení

44. Náhradu nákladů řízení soud žádnému z účastníků podle nepřiznal,

protože žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému v souvislosti s řízením náklady řízení nad

rámec běžné úřední činnosti nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení

kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována,

byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. O kasační

stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

(, , a 4 )

V Plzni dne 30. dubna 2014

Mgr. Alexandr Krysl,v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Lenka Kovandová