Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

59 A 3/2014 - 29

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Pokračování 4 59A 3/2014

-29

Usnesení

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M.

a JUDr. Pavla Vacka v právní věci žalobce L.P., bytem XX, zastoupeného JUDr. Vladimírem Kašparem, advokátem se sídlem Na Poříčí 116/5, 460 01 Liberec 2, proti žalovanému Krajskému úřadu Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 11. 2013, č. j. -333,

t a k t o :

I. Žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne

8. 11. 2013, č. j. -333, se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podle části III., hlavy II, dílu I. zákona číslo , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítnul žalobcovo odvolání a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Liberec, odboru stavebního úřadu (dále jen „stavební úřad“) ze dne

2. 7. 2013, č. j. SUSD/7120/148770/12/Lá. Výrokem I. tohoto prvostupňového rozhodnutí stavební úřad podle , o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě (zákon o vyvlastnění), rozhodl o zřízení věcného břemene užívání pozemků parc. č. XX, XX, XX a XX v k. ú. Vesec u Liberce

ve spoluvlastnictví žalobce a společnosti XX a.s., ve prospěch vyvlastnitele

XX, s.r.o.

Pro úplnost soud dodává, že žalobce rovněž napadl též rozhodnutí žalovaného

ve spojení s výrokem II. prvostupňového rozhodnutí ve věci určení náhrady za zřízení věcného břemene dle § 24 odst. 2 písm. c) zákona o vyvlastnění. Soud tuto část žaloby usnesením ze dne 14. 1. 2014, č. j. -15, vyloučil k samostatnému projednání zdejším soudem v občanském soudním řízení.

Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě namítal, že žaloba je podána opožděně, neboť uplynula 30 denní lhůta dle § 28 odst. 2 zákona o vyvlastnění.

Soud se nejprve zabýval posouzením, zda jsou vůbec dány podmínky pro věcné projednání žaloby. Podle soud usnesením odmítne návrh, pokud byl podán předčasně nebo opožděně.

Podle zvláštní úpravy zakotvené v ustanovení věta prvá , o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění (dále jen „ “), platí, že lhůty pro podání žalob k soudům k přezkoumání nebo nahrazení správních rozhodnutí vydaných v řízeních podle se zkracují na polovinu. Podle ustanovení téhož zákona tento zákon upravuje postup v souvislosti s urychlením výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Za „postup v souvislosti s urychlením výstavby“ je nutno dosadit nejen územní a stavební řízení, která výstavbě bezprostředně předcházejí, ale i ta řízení, která jsou součástí širší přípravy realizace staveb, což je i řízení o vyvlastnění nezbytných práv k potřebným pozemkům (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 7. 2013, ).

V návaznosti na první odstavec ustanovení § 1 odst. 4 zákona o urychlení výstavby specifikuje, že energetickou infrastrukturou pro účely tohoto zákona se rozumějí stavby zařízení elektrizační soustavy a plynárenské soustavy podle jiného zákona zřizované

ve veřejném zájmu 5), pokud nejsou v rozporu s platnou politikou územního rozvoje nebo zásadami územního rozvoje kraje. Odkaz pod čarou 5) směřuje k ustanovení , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 2 odst. 2 písm. b) bod 1 energetického zákona se distribuční soustavou rozumí vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Dle § 2 odst. 2 písm. b) energetického zákona se plynárenskou soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídící a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, které souží k provozování těchto zařízení.

V dané věci je třeba tedy posoudit, zda napadené rozhodnutí bylo vydáno v rámci vyvlastňovacího řízení, jehož předmětem byla stavba energetické infrastruktury, tj. stavba zařízení plynárenské soustavy zřizovaná podle energetického zákona ve veřejném zájmu. Pokud ano, jednalo by se o odchylku od obecné úpravy obsažené v ,

která určuje žalobní lhůtu v trvání dvou měsíců, a tato lhůta by činila pouze jeden měsíc.

Pro úplnost soud dodává, že v daném případě nelze, jak se toho dovolával žalovaný, uvažovat o 30 denní lhůtě od právní moci rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu k podání žaloby

dle § 28 odst. 2 zákona o vyvlastnění, neboť ta se výslovně vztahuje jen k podání žaloby v občanském soudním řízení proti výroku o výši náhrady dle § 24 odst. 4 zákona

o vyvlastnění.

Z bodu § 2 odst. 2 písm. b) bod 7 energetického zákona je zřejmé, že pojem „plynárenská soustava“ je pojmem obecnějším, jenž označuje celý systém zahrnující jednak jeho jednotlivé prvky („zařízení“) a jednak vzájemné vztahy mezi nimi („vzájemně propojený soubor“). Pod pojem plynárenské soustavy tak spadá i plynovod, včetně vysokotlakého,

který slouží k potrubní dopravě plynu ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) bod 10 energetického zákona a je též součástí distribuční soustavy zřizované a provozované ve veřejném zájmu

ve smyslu § 2 odst. 2 písm. a) energetického zákona. Systematické zařazení jednotlivých pojmů, kdy pojem nadřazený předchází pojem podřazený v téže úrovni členění zákonného textu, na tento závěr nemá vliv, neboť z výčtu jednotlivých bodů § 2 odst. 2 písm. b) energetického zákona je zřejmé, že zákonodárce definované pojmy řadil v abecedním pořadí

a nikoliv s ohledem na jejich významové vztahy.

Z napadeného rozhodnutí bylo zjištěno, že vyvlastnění formou zřízení věcného břemene k uvedeným pozemkům ve prospěch XX, s.r.o. jako provozovatele distribuční soustavy v plynárenství, bylo provedeno za účelem uskutečnění stavby „Rekonstrukce VTL plynovodu DN 300 – obchvat Liberec – II. etapa, na základě územního rozhodnutí ze dne 29. 12. 2006, č. j. SUUR/7120/138219/06-Ka, ve spojení s příslušným stavebním povolením. Stavba se uskuteční ve veřejném zájmu s tím, že se jedná o náhradu stávajícího plynovodu za nový s nutností zajistit nepřetržité zásobování plynu provozovatelem distribuční soustavy.

Soud tedy dovodil, že vyvlastňovací řízení bylo vedeno v souvislosti se stavbou zařízení (konkrétně vysokotlakého plynovodu), jež jako součást distribuční soustavy spadá pod pojem plynárenské soustavy a je stavbou ve veřejném zájmu. Soud proto uzavírá,

že pro včasné podání správní žaloby bylo nutno dodržet žalobní lhůtu zkrácenou ustanovením § 2 odst. 5 zákona o urychlení výstavby na jednu polovinu, tj. na jeden měsíc od doručení napadeného rozhodnutí.

Z doručenky založené ve správním spisu soud ověřil, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 12. 11. 2013. Lhůta pro podání žaloby tak uplynula dnem 12. 12. 2013. Žaloba však byla podána u zdejšího soudu až dne 10. 1. 2014, tedy opožděně.

Soud proto žalobu podle odmítl jako opožděnou.

Protože byly dány podmínky pro odmítnutí žaloby, soud nerozhodoval ani o podaném návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě dle

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle tak, že žádný

z účastníků nemá na jejich náhradu právo.

Protože žalobce za podanou žalobu ani návrh na přiznání odkladného účinku žalobě soudní poplatek, splatný již podáním návrhů, nezaplatil, soud o jeho vrácení dle § 10 odst. 3

, o soudních poplatcích, v platném znění, nerozhodoval.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem;

to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Liberci dne 4. března 2014.

Mgr. Lucie Trejbalová,

předsedkyně senátu