Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 75/2014 - 38

- 39

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: Bc. L. J., zast. advokátem JUDr. Jaroslavem Puklem, se sídlem AK ve Veselí nad Moravou, Svatoplukova 519, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5, Brno, o vyloučení soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Michala Mazance z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Michal Mazanec n e n í vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností ze dne 30. 12. 2013 se žalovaný (dále „stěžovatel“) domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 11. 2013, č. j. - 39, (dále „krajský soud“).

Žalobkyně k výzvě Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 1. 2014, č. j. -13, vznesla dne 22. 1. 2014 s odkazem na ust. 8 odst. 1 a 3 , (dále „“) námitku podjatosti soudce JUDr. Michala Mazance; pochybnosti o nepodjatosti jmenovaného soudce přitom odůvodňuje tím, že tento byl členem zkušební komise pro odbornou justiční zkoušku. Konstatuje, že soudní spor o splnění povinností zkušební komise, jejímž členem byl i jmenovaný soudce, se doposud vede u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. ; v tomto dosud neskončeném řízení vystupuje zástupce žalobkyně v pozici žalobce a jmenovaný soudce de facto v pozici žalovaného. Na podjatost JUDr. Michala Mazance bylo poukázáno i v uvedeném řízení, kdy byl soudce z projednávání věci vyloučen. Dle názoru žalobkyně by měl být JUDr. Mazanec vyloučen i ve věci nyní projednávané, resp. by sám měl ve věci svoji podjatost konstatovat a oznámit ji předsedovi soudu.

Vznesená námitka podjatosti byla předložena s vyjádřením soudce JUDr. Michala Mazance předsedovi Nejvyššího správního soudu dne 6. 2. 2014.

Ve svém vyjádření jmenovaný soudce konstatoval, že žalobkyni nezná a nemá k ní žádný vztah, který by zavdával důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, stejně tak nemá žádný vztah k věci – na rozdíl od zmiňované věci , ve které sám rozhodoval jako člen zkušební komise, tudíž již od počátku řízení na základě svého souhlasného vyjádření byl z projednávání a rozhodování věci vyloučen a věc byla přidělena jinému soudci; přitom v této věci byl žalobcem sám JUDr. Pukl. V nyní projednávané věci je žalobkyní Bc. J. a JUDr. Pukl ji zastupuje. JUDr. Mazanec dále konstatoval, že subjektivně nevnímá ani jako kvalifikovaný poměr vztah k zástupci žalobkyně, nespatřuje jej ani objektivně. Uvedl, že je členem několika zkušebních komisí Ministerstva spravedlnosti, zkušebního senátu ČAK a rovněž členem komise pro státní závěrečné zkoušky na PFUK; dle jeho záznamů v posledních letech zkoušel přes 250 kandidátů. Za absurdní považuje, že by neúspěch u zkoušky vytvořil takový „poměr“ mezi zkoušejícím a neúspěšným kandidátem, který by pak v témž nebo jiném oboru zakládal podjatost soudce.

Námitka podjatosti není důvodná.

Podle věta první a třetí „soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“.

Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu vyplývá, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti soudce o jeho nezaujatosti v konkrétním případě. Jak se k této otázce vyjádřil Ústavní soud, vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o nepodjatosti konkrétního soudce; při posuzování této otázky je tedy třeba učinit úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být (viz nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. , N 127/6 SbNU 429). Otázka podjatosti nemůže být ve všech případech postavena zcela najisto, nicméně rozhodovat o této otázce je nutno vždy na základě existujících objektivních skutečností, které k subjektivním pochybnostem soudce vedou. Platí však, že k vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může v zásadě dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci, nebo schopen, nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. , N 98/23 SbNU 11). Podjatost soudce totiž zcela nepochybně zasahuje do ústavního principu zákonného soudce. Institut soudce vychází z premisy nezaujatosti a nestrannosti a jako takový tvoří pilíř demokratické společnosti. Proto vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí věci postupem podle lze jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů (blíže k tomu v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. – 16).

Nejvyšší správní soud v souladu s výše uvedenými názory při posuzování dané námitky podjatosti zkoumal, zdali lze mít na základě objektivní úvahy za to, že soudce JUDr. Michal Mazanec by mohl být v dané věci podjatý. Ze shora uvedeného vyjádření soudce plyne, že ze subjektivního hlediska sám nepochybuje o vlastní nestrannosti při rozhodování daného případu, přitom zcela případně poukazuje na rozdíl od žalobkyní zmiňované věci sp. zn. , ve které sám rozhodoval jako člen zkušební komise, tudíž již od počátku řízení na základě svého souhlasného vyjádření byl z projednávání a rozhodování věci vyloučen a věc byla přidělena jinému soudci; přitom v této věci byl žalobcem sám JUDr. Pukl. V tomto případě podal podnět ke svému vyloučení pro podjatost sám soudce a věc byla přidělena jinému soudci NSS. V nyní projednávané věci je žalobkyní Bc. J. a JUDr. Pukl ji zastupuje; není tedy rozhodováno o „jeho věci“. Předmět řízení ve věci nyní vedené pod sp. zn. se přímo nedotýká osoby právního zástupce žalobkyně, tak jak tomu bylo ve zmiňované věci sp. zn. ; zde nepochybně bylo na místě zabývat se důvodně otázkou, zda by nebylo možné dovozovat pochybnosti o nezaujatém přístupu soudce k řešení případu. Osobu žalobkyně JUDr. Mazanec osobně nezná a nemá žádný poměr k ní ani k projednávané věci. Je zde třeba poukázat na to, že žalobkyně byla uznána vinnou z přestupku proti občanskému soužití, žalovaným ve věci je Krajský úřad Jihomoravského kraje, nelze zde nadto dovodit ani žádnou objektivní spojitost s činností jmenovaného soudce jakožto člena zkušební komise pro odbornou justiční zkoušku.

Nejvyšší správní soud neshledal existenci žádných objektivních okolností, jež by byly s to vyvolávat oprávněné pochybnosti o nezaujatosti JUDr. Michala Mazance, pro které by měl být jmenovaný soudce vyloučen z rozhodování věci žalobkyně vedené pod sp. zn. .

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. března 2014

JUDr. Lenka Matyášová

předsedkyně senátu