Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 A 17/2014 - 18

pokračování 2

- 18

U S N E S E N Í

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Viktora Kučery a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobce: V. N., proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor správní, se sídlem Žerotínovo nám. 3/5, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2013, č. j. JMK 141866/2013, sp. zn. S-JMK 118714/2012 OSP,

t a k t o :

I. Žaloba s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 18. 2. 2014 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2013, č. j. JMK 141866/2013, sp. zn. S-JMK 118714/2012 OSP, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Šlapanice ze dne 12. 9. 2013, č. j. KT/53608-13/BEL, sp. zn. 3/OZO/5/2012/Běl. Rozhodnutím Městského úřadu Šlapanice byla zamítnuta žádost žalobce na vydání rozhodnutí o poskytnutí ochrany pokojného stavu podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) je žaloba nepřípustná také tehdy, jde-li o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu.

Podle soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.

Při posouzení charakteru rozhodnutí o ochraně před zásahem do pokojného stavu podle soud vycházel z usnesení zvláštního senátu zřízeného podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 8. 10. 2008, č. j. Konf 8/2008 – 4, publ. pod č. 1784/2009 Sb. NSS.

Zde zvláštní senát vyslovil: „Kritériem pro určení pravomoci toho kterého typu soudu je to, zda ve věci jde o práva veřejná, nebo o práva soukromá; podstatné pro toto rozlišení je pak zodpovědět otázku, zda vztah, v němž byla žalobcova práva dotčena, je vztahem mezi ním a orgánem veřejné moci - nebo zda naopak jde o vztah mezi sobě rovnými subjekty, do nějž orgán veřejné moci vstoupil jako „nestranný třetí“, aby autoritativně rozhodl o právech a povinnostech účastníků vztahu. Žalobcova věc je příkladem posledně uvedeného vztahu. Podhoubím, z něhož vzešly veškeré žalobcovy pokusy o zjednání nápravy, završené podáním návrhu na poskytnutí ochrany pokojnému stavu podle a následným podání žaloby podle části páté , byl sousedský spor mezi žalobcem a provozovatelem opravny zemědělských strojů, sousedící s žalobcovou nemovitostí. Žalobce jako vlastník nemovitosti se domníval, že jej soused obtěžuje nad míru přiměřenou poměrům hlukem a světlem ( ), a zasahuje tak do jeho vlastnického práva, neboť žalobci brání v pokojném užívání jeho nemovitosti. Jedná se tedy o typický střet mezi dvěma soukromými právy, jichž oba vlastníci požívají nezávisle na veřejné moci. Těchto práv se může vlastník domáhat žalobou podle ; jde-li však o zřejmý zásah do pokojného výkonu vlastnického práva, který si žádá rychlé nápravy, má vlastník možnost obrátit se na příslušný orgán státní správy podle . Jak samotné toto ustanovení zdůrazňuje, jde tu o ochranu předběžnou; vlastník se nadále může domáhat ochrany svého vlastnického práva u soudu, který by měl svým rozhodnutím trvale upravit poměry mezi dotčenými osobami. Již ze systematického zařazení ustanovení je patrné, že ochrany se zde má dostat právům z občanskoprávních vztahů ( ), nikoli veřejným subjektivním právům ve smyslu (srov. k tomu též č. 908/2006 Sb. NSS, nález Ústavního soudu ze dne 4.6.1998, sp. zn. , publikovaný pod č. ÚS, a stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13.5.2003, sp. zn. ) Zmiňuje-li se toto ustanovení o nedotčeném právu domáhat se ochrany u soudu, má se tím na mysli soud v občanském soudním řízení, jednající podle části třetí , jemuž pravidelně přísluší poskytovat ochranu soukromým právům ( ). Tento soud by pak v projednávané věci - stejně jako správní orgán poskytující předběžnou ochranu podle - posuzoval střet dvou soukromých práv, práv vlastnických. Pokud však již v soukromoprávní věci rozhodl na základě speciálního kompetenčního ustanovení správní orgán, může se žalobce obrátit na soud v občanském soudním řízení jednajícímu podle části páté , který pak znovu uváží, zda došlo k zásahu do pokojného stavu a zda je na místě zásah zakázat nebo uložit obnovení předešlého stavu... Rozhodování o ochraně před zásahem do pokojného stavu podle je tedy rozhodováním ve věcech soukromoprávních; proto zvláštní senát vyslovil, že rozhodnutí o věci označené ve výroku přísluší soudu v občanském soudním řízení.“

Obdobně tomu bylo i v nyní souzené věci, kdy se jedná o ochranu proti zřejmému zásahu do pokojného stavu podle , který měl být narušen Ing. H. B. tím, že měl od 12. 7. 2012 uzavřít bránu na parcele č. 233/1 v katastrálním území Hajany, čímž měl žalobci znemožnit průjezd po účelové komunikaci se zemědělskou technikou z žalobcovy stodoly. Zdejší soud tak neměl důvod odchýlit se od výše uvedeného usnesení.

V posuzované věci je zřejmé, že předmětem rozhodnutí žalovaného nebylo veřejné subjektivní právo, ale právo soukromé. Žaloba je nepřípustná ve smyslu ustanovení a došlo proto k jejímu odmítnutí postupem podle ustanovení Soudům rozhodujícím ve správním soudnictví nepřísluší napadené rozhodnutí přezkoumat a ve věci rozhodnout.

Součástí podané žaloby byla žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků. Jelikož soud dospěl k závěru, že je nutno žalobu odmítnout, nevybíral soudní poplatek, který by musel být následně žalobci z účtu Krajského soudu v Brně vrácen (viz , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Rozhodovat o žalobcově žádosti o osvobození od soudních poplatků tak bylo nadbytečné.

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z věta první , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Žalobce se může ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí domáhat svého práva podáním žaloby u příslušného okresního (obvodního, městského) soudu a to tak, aby v této lhůtě žaloba došla k soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení ( , ).

V Brně dne 20. 3. 2014

Mgr. Milan Procházka

předseda senátu