Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

52 A 16/2014 - 12

pokračování - 4 -

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Petry Venclové, Ph. D., a JUDr. Aleše Korejtka ve věci žalobkyně J.H., nar. „X“, bytem Ch., Š. s. 110, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, o žalobě proti pobytové kartě rodinného příslušníka občana Evropské unie vydané žalovaným dne 15. 1. 2014 pod číslem ZD 001249,

t a k t o :

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně je státním příslušníkem Ruské federace. Na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu (rozhodnutí bylo vydáno 26. 11. 2010 na dobu 5 let).

V průběhu pobytu nahlásila žalobkyně příslušnému správnímu orgánu změnu adresy místa pobytu na území České republiky. V souvislosti s touto změnou žalobkyně podala na předepsaném tiskopise (žádost pro občany Evropské unie a jejich rodinné příslušníky) dne 15. 1. 2014 žádost (řízení vedeno pod sp. zn. OAM-10423/MC-2014), jíž bylo téhož dne vyhověno vydáním dokladu ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále též „ “) – pobytové karty ( , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále též „zákon o pobytu cizinců“) č. ZD „X“ (pobytová karta odkazuje na cestovní doklad žalobkyně vydaný orgány Ruské federace), kterou žalobkyně téhož dne (15. 1. 2014) osobně bez výhrad převzala (tímto dnem rozhodnutí nabylo moci práva / /). Prohlášení žalobkyně o převzetí dokladu je součástí samotné žádosti (kolonka č. 30 žádosti).

Dne 14. 3. 2014 doručila žalobkyně do podatelny krajského soudu žalobu, v níž tvrdila, že „z obsahu správního spisu zjistila“, že v uvedené žádosti bylo „bez jejího vědomí její jméno a příjmení přeškrtnuto a uvedeno ve formě, kterou považuje za nesprávnou - namísto J.H. bylo přepsáno na E.G.“. Žalobkyně vyjádřila přesvědčení, že vydáním uvedeného dokladu (pobytové karty) byla zkrácena na právu na ochranu jejího jména a na právu na sebeurčení (čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) a domáhala se zrušení zmíněného dokladu.

Žaloba není přípustná.

Dle ustanovení , soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ “), se lze ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon, pokud nestanoví tento nebo zvláštní zákon jinak. tak důsledně zavádí tradiční žalobní řízení, kdy soudní ochrana nastupuje teprve poté, kdy jsou vyčerpány možnosti nápravy nezákonného nebo vadného rozhodnutí prostředky správního řízení. Nevyčerpání řádných opravných prostředků žalobcem je za podmínek stanovených v s. ř. s důvodem nepřípustnosti žaloby a takovou žalobu proti rozhodnutí správního orgánu soud odmítne podle ustanovení (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2005, č. j. - 65, publikovaný pod č. 672/2005 Sb. NSS).

Podmíněnost vyčerpání řádných opravných prostředků (k pojmu „vyčerpání řádných opravných prostředků“ srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 1. 2006, č. j. 2 fs 31/2005-57, publikovaný pod č. 868/2006 Sb. NSS) ve správním řízení před podáním žaloby k soudu je přitom nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí, jak již bylo uvedeno výše, je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivně veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy.

Jestliže je žaloba nepřípustná tehdy, nevyužil-li žalobce opravných prostředků v řízení před správním orgánem, které zákon připouští, pak musí být nepřípustná i tam (a minori ad maius), kde žalobcovo právo na podání opravného prostředku zůstalo nevyužito z toho důvodu, že žalobce nehodlal vést příslušné správní řízení a spokojil se s ukončením řízení vydáním dokladu (proti němuž nejsou řádné opravné prostředky ve správním řízení přípustné) tím, že doklad bez výhrad převzal (qui tacet consentire videtur). Žalobkyně měla možnost odmítnout převzetí dokladu, pokud se domnívala, že jím její žádosti nebylo zcela vyhověno, a trvat na tom, aby jí byl vydán doklad odpovídající žádosti, popř. trvat na tom, aby v případě, že její žádosti není možno vyhovět, o ní bylo rozhodnuto negativně ve správním řízení (na tomto místě krajský soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2010, č. j. -71, v jehož odůvodnění Nejvyšší správní soud uvedl: „…průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana EU /pobytová karta/… je výsledkem správního řízení /povolení/ vyvolaného na základě žádosti; materiálně jde tedy o správní rozhodnutí, byť oděné do jiné formy.“). Jelikož tak žalobkyně neučinila, nesplnila podmínky k tomu, aby mohla být žaloba věcně projednána (nevyčerpala řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem), a proto soud žalobu podle ustanovení : Nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

ve spojení s 68 písm. a/ : Žaloba je nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.

odmítl (výrok I).

O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud v souladu s , dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta (výrok II).

Obiter dictum krajský soud dodává, že je notoricky známo, že (na rozdíl od běloruštiny a ukrajinštiny) se v ruštině praslovanské [g] nezměnilo na [h]. Ruština [h] tedy nemá. Žalobkyně je státním příslušníkem Ruské federace a její cestovní doklad byl vydán orgány tohoto státu. Její příjmení proto bylo (přirozeně) do cestovního dokladu zapsáno jako Горак (G.). Dále v ruštině se jméno J. přepisuje jako Екатерина. Jméno a příjmení žalobkyně tedy v azbuce vypadá takto: Екатерина Горак. Po transkripci do latinky pak takto: E. G.

Pokud by tedy bylo v pobytové kartě žalobkyně jméno a příjmení žalobkyně skutečně napsáno (soud se věcně návrhem nezabývá, proto jsou jeho závěry pouze hypotetické) podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu žalobkyně (E. G.), bylo by zde napsáno způsobem stanoveným § 87u odst. 1 zákona o pobytu cizinců, podle něhož jméno, popřípadě jména, a příjmení občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka se v potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové kartě rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo v průkazu o povolení k trvalému pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Podle téhož ustanovení dále platí, že pokud byl občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi vydán matričním úřadem České republiky rodný nebo oddací list znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové kartě rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo v průkazu o povolení k trvalému pobytu včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v rodném a oddacím listu. Žalobkyně má možnost požádat o provedení tohoto záznamu (J. H.) do pobytové karty.

P o u č e n í : Rozhodnutí, které bylo doručeno účastníkům, je v právní moci.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost (mimořádný opravný prostředek) ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Pardubicích dne 24. března 2014

JUDr. Jan Dvořák v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Vladimíra Píchová