Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Azs 28/2013 - 29

- 30

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Daniely Zemanové a soudce Miloslava Výborného v právní věci žalobce: T. L. V., zast. Mgr. Radimem Strnadem, advokátem se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2013, č. j. OAM-573/VL-18-HA08-2009, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 10. 2013, č. j. - 26,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím ze dne 22. 5. 2013, č. j. OAM-573/VL-18-HA08-2009, Ministerstvo vnitra (dále jen „žalovaný“) rozhodlo o neudělení mezinárodní ochrany žalobci (dále jen „stěžovatel“) dle , , , a , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Tvrzení stěžovatele, že v zemi původu odešel od policie pro svůj nesouhlas se způsobem její práce, pročež měl problémy najít si zaměstnání, a že v České republice má sourozence a manželku, shledal žalovaný nedostatečnými.

[2] Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) názoru žalovaného přisvědčil a žalobu proti jeho rozhodnutí rozsudkem napadeným kasační stížností zamítl.

[3] Kromě zrušení naříkaného rozsudku navrhl stěžovatel, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek.

[4] Žalovaný se ve svém vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil se závěry krajského soudu a navrhl její zamítnutí.

[5] Ve věcech mezinárodní ochrany se Nejvyšší správní soud nejprve v souladu s ustanovením , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, Nejvyšší správní soud takovou kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou.

[6] Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud podrobně vyložil ve svém usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. -39, publikovaném pod č. 933/2006 Sb. NSS (vyhledatelné též – stejně jako dále citovaná rozhodnutí - na www.nssoud.cz), v němž vyložil neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. Závěry v tomto rozhodnutí traktované jsou zcela použitelné i v nyní projednávané věci; vzhledem k jejich všeobecné dostupnosti a stabilizovanou judikaturou Nejvyššího správního soudu podepřené neměnnosti postačí na ně odkázat.

[7] Stěžovatel přesah vlastních zájmů spatřuje v zásadním pochybení krajského soudu aprobujícího pro nepřezkoumatelnost nezákonné rozhodnutí žalovaného. Krajský soud též pochybil při vypořádání se s neudělením doplňkové ochrany dle . Podrobněji netřeba důvody, o něž stěžovatel opřel podanou kasační stížnost doručenou blanketně Nejvyššímu správnímu soudu 2. 12. 2013 a doplněnou 10. 1. 2014 opakovat, jelikož jsou stěžovateli i žalovanému známy.

[8] Předně Nejvyšší správní soud poznamenává, že v posuzované věci nevyvstala žádná právní otázka, která by doposud nebyla judikaturou Nejvyššího správního soudu řešena. Stěžovatel opíral svou žádost o udělení mezinárodní ochrany především o důvody ekonomické, které však z povahy věci k jejímu udělení nepostačují; k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2003, č. j. -54, a ze dne 30. 10. 2003, č. j. -43. Možností udělení doplňkové ochrany z důvodu ochrany soukromého a rodinného života se Nejvyšší správní soud zabýval např. v rozsudcích ze dne 28. 11. 2008, č. j. -71, a ze dne 25. 1. 2013, č. j. -28, č. 2836/2013 Sb. NSS. K otázce udělení humanitárního azylu se pak Nejvyšší správní soud vyjádřil např. v rozsudcích ze dne 15. 10. 2003, č. j. -38, ze dne 22. 1. 2004, č. j. -48, a ze dne 11. 3. 2004, č. j. -55.

[9] Nejvyšší správní soud přitom nesdílí názor stěžovatele, že se krajský soud dopustil pochybení, jež mohlo mít dopad do jeho hmotněprávního postavení. Ačkoli stěžovatel sám uvedl, že podal žádost o udělení mezinárodní ochrany z důvodu neprodloužení podnikatelského víza kvůli prodeji padělaného zboží, žalovaný se přesto řádně vypořádal se všemi rozhodnými skutečnostmi a dospěl procesně bezvadným způsobem k závěru respektujícímu relevantní zákonnou úpravu; práva stěžovatele nebyla ve správním řízení ani v rozhodnutí jím završeném nikterak zkrácena. Krajský soud správně a s dostatečným odůvodněním žalobu zamítl, a to aniž by se při svém rozhodování dopustil pochybení, které by bylo způsobilé přivodit zrušení stěžovaného rozsudku.

[10] Pro shora uvedené Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání, neboť kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele; proto ji dle odmítl.

[11] O akcesorickém návrhu žádajícím přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebylo třeba zvlášť rozhodovat, neboť bezodkladným rozhodnutím o kasační stížnosti samotné (jež se stala projednatelnou až doručením podání odstraňujícím její vady, tj. dnem 10. 1. 2014) se stal tento návrh požadavkem obsoletním. Nejvyšší správní soud k tomu navíc poznamenává, že kasační stížnost ve věcech mezinárodní ochrany má dle odkladný účinek (s výjimkou kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva o udělení doplňkové ochrany osobou požívající doplňkové ochrany) vždy.

[12] Výrok o náhradě nákladů řízení se při odmítnutí kasační stížnosti opírá o ustanovení , větu první, , ve spojení s ustanovením

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. února 2014

Zdeněk Kühn

předseda senátu