Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
2 Ad 12/2014 - 12.pdf
PDF · 0 B
No categories available
2 Ad 12/2014 - 12
Pokračování - 2 - 2Ad 12/2014
2Ad 12/2014- 12
U S N E S E N Í
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce MOSER LEGNO s.r.o., IČ 253 02 221, sídlem Praha 1, Lannova 2061/8, zast. JUDr. Vladislavou Hanákovou, Ph.D., advokátkou v Čechticích, nám. Dr. Tyrše 56, proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje, sídlem České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 12.12.2013, č.j. KUJCK 68548/2013/OSVZ,
t a k t o :
Žaloba se o d m í t á .
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) dne 10.02.2014 se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 12.12.2013, č.j. KUJCK 68548/2013/OSVZ, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti lékařskému posudku Nemocnice České Budějovice zn. 58/13/KvB a napadený lékařský posudek byl potvrzen.
Žalobce byl napadeným rozhodnutím zkrácen na svých právech, a to v důsledku nesprávného postupu žalovaného i Nemocnice České Budějovice, kteří při vydávání předmětného lékařského posudku pochybili, když se zabývali pouze souladností lékařského posudku s vyhláškou č. 440/2001 Sb. a správností postupu oddělení pracovního lékařství při stanovení konečného hodnocení. Žalovaný ani Nemocnice České Budějovice žádné konkrétní omezení posuzované osoby nezkoumali a nezjišťovali, rozhodli čistě formálně a tabulkově.
Součástí projednávané žaloby je dále návrh na přiznání odkladného účinku.
Z obsahu žalobou napadeného rozhodnutí vyplynulo, že Nemocnice v Českých Budějovicích vydala dne 04.09.2013 pod zn. 58/13/KvB lékařský posudek, kterým bylo uznáno jednorázové odškodnění za ztížení společenského uplatnění u nemoci z povolání S. K., jež nárokuje vůči žalobci, jako svému bývalému zaměstnavateli.
Žalobce se proti tomuto posudku odvolal, přičemž toto odvolání bylo žalovaným zamítnuto a lékařský posudek byl napadeným rozhodnutím potvrzen. Z obsahu odůvodnění napadeného rozhodnutí bylo zjištěno, že žalovaný po prostudování všech podkladů získaných v řízení dospěl k závěru, že napadený lékařský posudek není v rozporu s vyhláškou č. 440/2001 Sb. a postup oddělení pracovního lékařství, který vedl ke stanovení konečného ohodnocení, považuje za správný a bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění za adekvátní charakteru škody na zdraví.
Krajský soud se v dané záležitosti zabýval ve smyslu ust. § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též s.ř.s.) otázkou splnění podmínek řízení a dospěl k závěru, že žalobu nelze projednat věcně a musí být odmítnuta.
Charakterem lékařských posudků a jejich právní povahou se zabýval Nejvyšší správní soud kupř. v rozsudku ze dne 26.06.2013 č.j. 3Ads 82/2012-38a či v rozsudku ze dne 20.09.2007 č.j. 4Ads 81/2005-125. Z takto posouzené právní povahy lékařského posudku proto soud vychází.
Z žalobou napadeného rozhodnutí vyplývá, že u zaměstnance žalobce byla konstatována nemoc z povolání, v důsledku níž bylo tomuto zaměstnanci uznáno jednorázové odškodnění za ztížení společenského uplatnění vůči žalobci. Zjištění nemoci z povolání lékařským posudkem má dopad do pracovně-právního vztahu mezi žalobcem jako zaměstnavatelem a jeho zaměstnancem. Vydaný lékařský posudek má proto vliv na pracovně-právní vztah mezi žalobcem a zaměstnancem, u něhož byla zjištěna nemoc z povolání. Důsledky zjištěné nemoci z povolání se projevují např. v možnosti pracovního zařazení takto postižené osoby, případně náhradou škody způsobenou vznikem nemoci z povolání. Takové nároky se řídí pracovním právem. Z toho plyne, že posudek, kterým bylo uznáno jednorázové odškodnění za ztížení společenského uplatnění u nemoci z povolání, nebyl vydán správním orgánem při rozhodování o právech a povinnostech v oboru veřejné správy. Oddělení nemocí z povolání Nemocnice v Českých Budějovicích nemá povahu vrchnostenského orgánu, který by měl právo rozhodovat o právech a povinnostech žalobce. Z vydaných lékařských posudků vyplývají pro žalobce určité následky, avšak těmito posudky nejsou konstituovány práva ani povinnosti žalobce. Děje se tak sice ve správním řízení, avšak to samo o sobě nemá za následek, že dané lékařské posudky, jejichž předmětem je objektivizace zdravotního stavu posuzované osoby a důsledky pro možnost výkonu dosavadní práce, mají dopad do subjektivních veřejných práv žalobce.
Z ustanovení § 65 s.ř.s. vyplývá, že předmětem žaloby ve správním soudnictví mohou být taková rozhodnutí, která se dotýkají právních poměrů účastníků založených na předpisech veřejnoprávní povahy. Právní vztah mezi žalobcem a jeho zaměstnancem se opírá o soukromé právo a lékařskými posudky o zjištění nemoci z povolání není dotčena veřejnoprávní sféra žalobce a ani veřejnoprávní sféra jeho zaměstnance.
Pro úvahu o tom, dopadá-li lékařský posudek do právní sféry žalobce, má význam skutečnost, je-li takový posudek žalobci k dispozici. Teprve poté vzniká žalobci povinnost jednat stanoveným způsobem. Takové jednání může být předmětem občanského soudního řízení.
Posouzení zdravotního stavu, pracovních podmínek zaměstnance žalobce a ztížení společenského uplatnění zaměstnance žalobce formou lékařského posudku znamená zkoumání skutkových okolností odborné povahy a nejde tu o rozhodování o právním postavení žalobce či jeho zaměstnance. Proto lékařský posudek o zjištění nemoci z povolání a o následcích tohoto zjištění nelze považovat za rozhodnutí vydané ve veřejnoprávní sféře. Jde tu o odborný názor na to, zda zaměstnanec trpí nemocí z povolání, což má dopad na jeho pracovní zařazení, případně jeho trvání a případně též dopad do majetkové sféry zaměstnavatele. Nejvyšší správní soud ve výše citovaných rozsudcích, jimiž se podepsaný soud v projednávané věci řídí, výslovně uvedl, že lékařské posudky o nemocech z povolání a pracovních úrazech vydané pro účely pracovně-právní nejsou ve správním soudnictví přezkoumatelné. Z rozsudků plyne, že tento právní názor byl aprobován Ústavním soudem. Poznamenává se, že případný zaměstnancem uplatněný pracovně-právní nárok by se mohl stát předmětem občanského soudního řízení, ve kterém není vyloučeno mezi účastníky prokazování sporných skutečností a tudíž i dokazování případné odpovědnosti žalobce za nemoc z povolání. Existence lékařského posudku ještě neznamená vyloučení dalšího dokazování ohledně nemoci z povolání zaměstnance žalobce.
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu se zabýval též otázkou, kdy posuzování zdravotní způsobilosti náleží do veřejnoprávní sféry a jako příklad uvedl posudky o zdravotní způsobilosti v záležitostech řidičských a zbrojních průkazů. Přezkoumatelnost takových posudků dovodil z existence veřejného subjektivního práva, do kterého zasahuje správní akt například o odnětí řidičského či zbrojního průkazu. V dané věci o takový případ nejde.
Soud proto uzavřel, že dané rozhodnutí není rozhodnutím o veřejném subjektivním právu, a tudíž takovým rozhodnutím, které je podřaditelné ustanovení § 70 písm. a) s.ř.s. To má za následek, že lékařský posudek vydaný v souzené věci je vyloučen z kognice soudu.
Postup soudu při rozhodování o žalobách proti rozhodnutím vyloučených z přezkoumání soudem ve správním soudnictví upravuje § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. tak, že soud takovou žalobu odmítne.
Podmínky pro takový postup jsou dodrženy, protože rozhodnutí, které žalobce učinil předmětem řízení, není rozhodnutím o veřejných subjektivních právech žalobce, proto je z přezkoumání soudem vyloučeno.
Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. žalobu odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta.
O návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě nebylo krajským soudem rozhodováno, neboť takové rozhodnutí by bylo vzhledem k nepřípustnosti návrhu žalobce nadbytečné.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Krajský soud v Českých Budějovicích
dne 11.02.2014
Předsedkyně senátu:
JUDr. Marie Krybusová v.r.
Za správnost vyhotovení:
Sládková Blanka