Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Aprk 7/2014 - 45

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: J. J., proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze, se sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, Praha 8, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 9. 2013, č. j. ZKI-0-77/1042/2013/Ve, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle ,

takto:

I. Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu se odmítá.

II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 29. 1. 2014 obdržel Nejvyšší správní soud od Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“) podání žalobce (dále jen „navrhovatel“) nazvané „vydání opatření proti nečinnosti Krajského soudu v Praze“ ze dne 11. 1. 2014, ve kterém navrhovatel uvedl, že do dne sepisu svého podání neobdržel žádné vyrozumění o zahájení řízení a průběhu řízení ve věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. . Navrhovatel žádá, aby Nejvyšší správní soud vydal „opatření proti nečinnosti Krajského soudu v Praze“.

Nejvyšší správní soud vyhodnotil zmíněné podání jako návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve smyslu , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákona o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu se může účastník soudního řízení, má-li za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, obrátit na příslušný soud, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení. Tímto způsobem může účastník řízení dosáhnout odstranění průtahů v řízení před soudem, resp. odstranit nečinnost soudu, k čemuž podle svého obsahu směřuje nynější podání navrhovatele ze dne 11. 1. 2014.

Návrh na určení lhůty v nynější věci však neobsahoval všechny náležitosti, které předepisuje § 174a odst. 2 zákona o soudech a soudcích. Dle tohoto ustanovení musí být z návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu patrno: kdo jej podává, o jakou věc se jedná, o jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení, čeho se navrhovatel domáhá a označení soudu, vůči němuž návrh směřuje. Návrh musí být podepsán a datován. Nynější návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 11. 1. 2014 však neobsahoval specifikaci toho, o jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a řádné vylíčení toho, čeho se navrhovatel domáhá (petit).

K doplnění těchto chybějících náležitostí proto Nejvyšší správní soud navrhovatele vyzval usnesením ze dne 5. 2. 2014, č. j. - 42, k čemuž mu stanovil lhůtu 5 dnů. Toto usnesení bylo navrhovateli doručeno ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů, dne 7. 2. 2014, a to vhozením do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky. Navrhovatel byl současně poučen, že nebude-li výzvě k doplnění návrhu vyhověno, návrh bude odmítnut.

Ve stanovené lhůtě (ani později do dne vydání tohoto usnesení o odmítnutí návrhu) navrhovatel svůj návrh požadovaným způsobem nedoplnil. Nejvyšší správní soud tak návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 11. 1. 2014 odmítl dle § 174a odst. 6, věty druhé, zákona o soudech a soudcích, dle kterého mezi důvody pro odmítnutí návrhu patří i skutečnost, že navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. února 2014

JUDr. Radan Malík

předseda senátu