Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 As 128/2013 - 20

- 20

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 2. 2013, č. j. 416, 416-417/13, o návrhu na osvobození od soudních poplatků, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2013, č. j. - 26,

t a k t o :

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobce se žalobou ze dne 10. 4. 2013 domáhal u Krajského soudu v Brně přezkumu v záhlaví specifikovaného rozhodnutí žalovaného. Krajský soud usnesením ze dne 30. 4. 2013, č. j. – 8, postoupil věc Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému.

[2] Městský soud následně usnesením ze dne 15. 7. 2013, č. j. – 16, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku. Tuto povinnost však žalobce nesplnil a městský soud tak v záhlaví specifikovaným usnesením řízení zastavil.

[3] Proti posledně uvedenému usnesení podal žalobce (dále „stěžovatel“) kasační stížnost. V ní mimo jiné uvedl, že nežádá o osvobození od soudních poplatků bez rozmyslu, protože by mohl být osočen, že mu jde o „řízení pro řízení“. O tom, že se přezkum postoupení věci nekoná, se dozvěděl až z napadeného usnesení. Soud stěžovateli stanovil k uhrazení soudního poplatku příliš krátkou lhůtu, navíc vzhledem k tomu, že v jiných řízeních výslovně nezpochybňuje jeho nemajetnost, měl jej přímo vyzvat k podání žádosti o osvobození od poplatku. Závěrem namítal podjatost soudců, kteří byli členy čtvrtého a devátého senátu Nejvyššího správního soudu v řízeních vedených tímto soudem pod sp. zn. a . V následujícím přípise požádal soud o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti.

[4] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 22. 1. 2014, č. j. – 17, zamítl žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti a vyzval jej, „aby ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek (podle , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) za kasační stížnost, který činí podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků částku 5.000 Kč.“ Současně stěžovatele poučil, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 10. 2. 2014. Na výzvu k zaplacení soudního poplatku stěžovatel ve stanovené lhůtě nereagoval.

[5] Podle ustanovení soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Z ustanovení , o soudních poplatcích (dále též „zákon o soudních poplatcích“), vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle ustanovení zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

[6] Do dnešního dne stěžovatel soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti nezaplatil. Lhůta stanovená v usnesení ze dne 22. 1. 2014, č. j. – 17, přitom uplynula dne 17. 2. 2014. Ve lhůtě stanovené Nejvyšším správním soudem (ani následně) tedy stěžovatel soudní poplatek neuhradil, a soud proto řízení podle zákona o soudních poplatcích ve spojení s zastavil. O tomto následku byl stěžovatel ve výše uvedeném usnesení Nejvyššího správního soudu poučen.

[7] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením ve spojení s , podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. února 2014

JUDr. Josef Baxa

předseda senátu