Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Ads 101/2013 - 23

- 24

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: K. R., zastoupeného JUDr. Milanem Ostřížkem, advokátem se sídlem Sadová 553/8, Ostrava, Moravská Ostrava, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, IČ 75046962, se sídlem Horní náměstí 103/2, Opava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 10. 2012, č. j. 3107/1.30/12/14.3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, ze dne 31. 10. 2013, č. j. - 41,

t a k t o :

Kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 10. 2013, č. j. - 41, s e p ř i z n á v á odkladný účinek.

O d ů v o d n ě n í :

Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 5. 12. 2013 kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) ze dne 31. 10. 2013, č. j. - 41 (dále jen „napadený rozsudek“), jímž krajský soud zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 10. 2012 č. j. 3107/1.30/12/14.3 (napadené rozhodnutí). Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání stěžovatele a potvrdil rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj pod č. j. 5154/10.72/12/14.3 ze dne 28. 6. 2012, kterým byla stěžovateli uložena pokuta ve výši 250.000 Kč za správní delikt podle ustanovení § 140 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti a uložena povinnost uhradit náklady správního řízení ve výši 1.000 Kč.

V kasační stížnosti stěžovatel kromě zrušení napadeného rozsudku také navrhnul, aby Nejvyšší správní soud přiznal jeho kasační stížnosti odkladný účinek. Návrh stěžovatel podal v návaznosti na svou ekonomickou situaci a odůvodnil ho tak, že výkon rozhodnutí správního orgánu by jej ve své podstatě ekonomicky zlikvidoval.

Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že „souhlasí, aby byl žalobě ve smyslu ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů, přiznán odkladný účinek“.

Podle , (dále jen „ “), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom přiměřeně užije až 5 Podle soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.

Smyslem institutu odkladného účinku je, aby ve správním soudnictví v řízeních o žalobách či kasačních stížnostech bylo možno výjimečně docílit toho, aby po dobu přezkumu napadené správní či soudní rozhodnutí nebylo vykonatelné či nezakládalo jiné právní následky. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje kumulativní splnění výše uvedených zákonných předpokladů ( ).

Nejvyšší správní soud ze soudního spisu zjistil, že stěžovatel již v žalobě ke krajskému soudu podal návrh na přiznání odkladného účinku žaloby, s ohledem na likvidační podstatu uložené pokuty. Odůvodnil to tím, že výkon rozhodnutí by pro něj znamenal citelnou újmu a byl by nucen své podnikání ukončit. K návrhu předložil daňová přiznání za roky 2009, 2010 a 2011. Krajský soud vycházel z daňových přiznání stěžovatele a s ohledem na zjištěný dílčí základ daně z příjmů usnesením ze dne 29. 1. 2013 č. j. - 35 žalobě odkladný účinek přiznal.

Nejvyšší správní soud v posuzované věci vážil na jedné straně újmu, která by mohla vzniknout stěžovateli, pokud by odkladný účinek kasační stížnosti nebyl přiznán, s újmou, která by vznikla žalovanému nebo jiným osobám v případě přiznání odkladného účinku. Z daňových přiznání doložených stěžovatelem ve správním spisu vyplývá, že v letech 2009, 2010 a 2011 byl rozdíl mezi jeho příjmy a výdaji představující dílčí základ daně z příjmu nižší, než je výše udělené pokuty. V průběhu let také docházelo ke snižování rozdílu mezi příjmy a výdaji. V roce 2011 to byla částka ve výši 145.422 Kč. Pokud by kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek, správní rozhodnutí, kterým byla stěžovateli udělena pokuta ve výši 250.000 Kč, by bylo možné realizovat. Za relevantní újmu ve smyslu ustanovení lze považovat také pokutu, která má na stěžovatele takový hospodářsky dopad, že by to pro něj znamenalo likvidační účinky, např. ve smyslu propouštění zaměstnanců nebo zastavení provozu. Z hlediska stěžovatelem tvrzeného likvidačního dopadu pokuty na jeho podnikatelskou činnost by realizace správního rozhodnutí představovala nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti může vzniknout jiným osobám. Ačkoliv žalovaný ve svém přípisu ze dne 13. 12. 2013 uvádí, že souhlasí s přiznáním odkladného účinku žalobě, lze dovodit, že měl na mysli přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Neuvedl dále žádné důvody, proč by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohlo pro něj znamenat újmu. Nejvyšší správní soud zároveň neshledal, že by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti bylo v rozporu s veřejným zájmem.

Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2005, č. j. - 96 (publikován ve sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. Sb. NSS 786/2006) „Odkladný účinek podle může být v řízení o kasační stížnosti přiznán a působit nejen ve vztahu k přezkoumávanému rozhodnutí krajského soudu (či jeho části), ale i přímo ve vztahu ke správnímu rozhodnutí (či jeho části), k jehož přezkumu se dotyčné řízení před krajským soudem vedlo.“ Vzhledem k tomu, že žalobě stěžovatele proti rozhodnutí o uložení pokuty byl krajským soudem přiznán odkladný účinek, postačí v daném případě, že se přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti pozastavují až do skončení řízení o kasační stížnosti právní účinky přezkoumávaného rozsudku Krajského soudu v Ostravě.

Z důvodů výše uvedených proto Nejvyšší správní soud podle ve spojení s návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyhověl. Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 9. ledna 2014

JUDr. Petr Průcha

předseda senátu