Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 As 132/2013 - 7

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobkyň: a) L. H., b) A. S., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 9. 2013, č. j. OAM-203/ZA-ZA08-ZA08-2013, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně a) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2013, č. j. - 31,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně L. H. (dále „stěžovatelka“) podala kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) ze dne 28. 11. 2013, č. j. – 31, kterým byla zamítnuta její žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů. Důvodem zamítavého rozhodnutí byla skutečnost, že stěžovatelka věrohodným způsobem nedoložila své majetkové poměry.

Nejvyšší správní soud z doručenky založené na č.l. 32 soudního spisu zjistil, že napadené rozhodnutí městského soudu bylo stěžovatelce doručeno vložením do domovní schránky v pondělí dne 2. 12. 2013 ( ). Kasační stížnost proti napadenému rozhodnutí byla stěžovatelkou podána osobně u městského soudu v úterý dne 17. 12. 2013.

Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal formální náležitosti kasační stížnosti, tedy také včasnost podání kasační stížnosti [ , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)].

Kasační stížnost je opožděná.

Podle musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout. Podle lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu začíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle odst. 2 téhož ustanovení, lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků, končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.

Stěžovatelka v kasační stížnosti uvedla, že napadené usnesení jí bylo doručeno dne 4. 12. 2013. Tento údaj se však neshoduje se záznamem na doručence, v souladu se zákonem ( část věty za středníkem ) vyznačeným doručovatelem. Ze založené doručenky proto považuje Nejvyšší správní soud za prokázané, že napadené usnesení bylo stěžovatelce doručeno již v pondělí dne 2. 12. 2013. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti tak počala běžet v úterý dne 3. 12. 2013 ( ) a skončila v pondělí dne 16. 12. 2013 ( ), neboť právě pondělí 2. 12. 2013 bylo dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty (tzn. doručení napadeného usnesení). Stěžovatelka podala kasační stížnost osobně v úterý dne 17. 12. 2013, tedy až po uplynutí dvoutýdenní zákonné lhůty k jejímu podání, konkrétně jeden den po marném uplynutí této lhůty.

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti napadenému usnesení odmítl podle ve spojení s ustanovením téhož zákona, neboť byla podána opožděně. Z tohoto důvodu se Nejvyšší správní soud námitkami, které stěžovatelka vznesla v kasační stížnosti, nemohl blíže zabývat.

O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení ve spojení s ustanovením téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. ledna 2014

JUDr. Petr Průcha

předseda senátu